Téma: Vdala jsem se - přitom jsem zamilovaná do jiného

Zamilovat se je normální, ale to k celoživotnímu štěstí nestačí. Doporučuju říct to manželovi - pak pokušení může odeznít. Pokud se člověk řídí city a ne rozumem, pak bude v životě hodně nešťastný.

Nepodporuju lhaní, ale říct to manželovi je podle mne nerozum. Hodně mu tím ublížíš a může to být i konec manželství. Zkus to sama, mysli na partnera je-li hodný, solidní, má tě rád časem to překonáš… Nebo řže by ses chtěla zase tak krátce po svatbě rozvést.

Jen tak pro ilustraci, měla jsem milou kolegyni a ta měla manžela, co jí občas zahýbal a víš co ji úplně položilo? Manžílek vždycky dostal po záletech výčitky a všechno své ženě přiznal se slzami v očích. Pověděl jí to, ulevil si a usnul jí v náručí a ona probrečela celou noc a tak se to opakovalo až se zhroutila. On pak z jednou z těch záletnic odešel středem a ona se roky léčila z depresí.

i ty chceš v podstětě svou chybu přenést na nevinného partnera! tak to je zbabělé. Bojuj sama, snaž se! Neubližuj!

Souhlasím s Vladanou, k čemu by bylo to říct manželovi, pokud by jsi mu nechtěla ublížit. To je zbabělost.  

Čas vyléčí všechno, i takovéto poblouznění,  není to nic víc než chemie a ta nezaručí, že je to ten pravý.  

Tady není rada jiná než si to odtrpět a počkat, až se to přežene.

moc vám děkuji všem za odpovědi. víte, já nikdy nezažila, že bych se zamilovala do někoho asi tak po deseti vteřinách. tak mi to možná proto připadalo i dost osudové. nebo já nevím.

doufala jsem, že to právě časem přejde a ono to zatím vůbec nepřechází. ale špatně jste mě pochopili v tom, že to chci říct manželovi. to já nechci v žádném případě, to by neunesl. myslela jsem to tak, jestli myslíte někdo, že by mi pomohlo říct to tomu muži, do kterého jsem se zamilovala.

No a co pak? Co když on bude chtít románek, tak ti na to kýcne a už se vezeš. Já bych neriskovala. Víš co se říká, když do pekla, tak na pořádném koni. Než uděláš nějakou hloupost ( říct to tomu muži ), zvaž, co můžeš získat a co ztratit.  

Získáš flirt, letadla v břiše, ztratíš partnera, kteý ti byl oporou, zázemí a nakonec ti zůstane jen zlomené srdce a smutek.  

Já si vždycka řeknu, jestli by mi to stálo za to, abych přišla o manžela, partnera a vždy mi vyšlo že ne. Prostě ten kůň do pekla se jaksi neobjevil. Radím, udělej totéž.

já vím, máte pravdu ztratila bych strašně moc. to si uvědomuju od začátku. nejspíš by to dopadlo přesně tak, jak říkáte. (jenže jsem zamilovaná a doufala bych v pohádkový konec, když by k něčemu došlo, a uvnitř bych si strašně přála aby k něčemu došlo…)proto potřebuju radu, jak se přes to přenést. právě jsem si myslela, že když mu to řeknu, on mi řekne, že mě nemiluje a nic mezi náme být nemůže, mě se uleví a půjdu dál. potřebuju na něj prostě nějak zapomenout, asi bude opravdu nejlepší čas. moc vám děkuju, že jste reagovala na můj příspěvek. (vypadám asi jak naivní puberťačka, ale věřte mi, normálně umím uvažovat racionálně.  

V lásce se lidé chovají iracionálně a pubertálně…tady nezáleží na věku.  

Jak jsi psala, že by ti řekl, že tě nemiluje a. jenže, co kdyby řekl pravý opak ( krásná lež ), co potom? Trápila by jsi se ještě víc, opustila by jsi třeba manžela, protože to ženské umí, pálit mosty a on? …on by zůstal se svou přítelkyní, protože ti přece nic nesliboval a nic nechtěl, jen tě miloval a bla bla…

Takže moje rada zní… bud zamilovaná, trp tiše a v koutku tak, ať se to nedotkne manželství a ono se to časem  přežene… jako všechno. nějakou chvíli to potrvá, ale přejde to. Vždy když tě na něho chytne nějaká myšlenka, dej 10 Kč do prasátka a o prázdninách máte na dovolenou u moře .

Takové věci se stávají a často a je třeba zapojit i mozek, když se v tom srdce plácá. To dáš, uvidíš 

Říct to můžeš tak leda do suché vrby, nebo na lampárně a nebo u zpovědi… jinak se hlavně věnuj novému manželovy a zapomeň na krátké vteřinové poblouznění… uvdíš, že se to přežene, hlavně to v sobě neživ!

No, jasně, hlavně to neříkat manželovi! To je fakt hloupost, která nikomu nepomůže. Víš, může to být celé jinak, než si ty teď myslíš. Ten tajemný, do kterého ses zamilovala, nemusí být vůbec tak super, jak si myslíš. A hlavně - všechny vztahy jsou o tom, že se musí budovat, udržovat, opečovávat a taky jsou zkoušené. Člověk totiž není žádný železnák nebo neoblomný superman. Důležité je uvědomit si, co chci a proč dělám to, co dělám. Nenechat se pobláznit - člověk prostě má hormony, má srdce a má nědy touhu po dobrodružství, ale pokud někdy taky nepřemýšlí, nejspíš nic pevného a stálého nenajde.

Zkus se na svého muže nedívat jako na toho, co ti brání zkoušet štěstí s někým, kdo ti rozbušil srdce. Zkus se na něj dívat jako na chlapa, se kterým právě můžeš prožít šťastný život. Vždyť ho určitě miluješ. A jak psala Sorbonos, při každé myšlence na blbosti a jiého chlapa si hoď deseti korunu do pokladničky a budete mít na tu dovolenou či víkend, kde vám určitě bude dobře

Držím palce!

ještě jednou vám všem děkuji!! jak říkám, sama se bojím, že udělám nějakou hloupost. rozum mi říká vše, co píše sorbonos a voslík. ale znáte to, to srdce, nebo co to je…, říká něco jiného. vím, že beztak by to dopadlo špatně, ale taky mám pocit, že jsem zamilovaná tolik, že by mi snad stačilo být jen jeho milenkou bez jakékoliv naděje na něco jiiného. že by mi stačilo mít ho aspon trošičku. mám opravdu strach, co udělám. každopádně si zapamatuji vaše rozumné rady. a asi se budu snažit prostě jen zapomenout. znova děkuji!!

     Promiň, ale Tvoje chování se mi zdá amorální, falešné a prospěchářské. Vůbec si nedokáži představit, jak můžš denodenně předstírat něco před manželem, osobně bych na tu komedii neměla žaludek.  

     Problém bude, že asi nemiluješ doopravdy, páč člověk, který miluje na plný koule přemýšlí v manželství jinak (záměrně píši manželství, páč vztah na psí knížku je spíš nevztah).  

     Pokud nemíníš žít v kvalitním manželském vztahu, raději to ukonči, páč manželství je něco na čem se tvrdě maká celý život a nemůže se stát, že se jeden zamiluje do představy a když se to náhodou stane, není to dva měsíce před svatbou.

nemusela bych reagovat, ale musím se obhájit… 

nic před manželem nepředstírám, já ho pořád miluju.  do toho druhého muže (kterého jsem stihla jakžtakž poznat, není  žádná  vysněná představa)  jsem se jednoduše zamilovala. ono, jak jistě víte, je to rozdíl. to ta zamilovanost s člověkem zamává… 

já právě doufám, že se přes to přenesu, abych měla dobré manželství…

no a nemyslím si, že když někdo žije na psí knížku, že to není plnohodnotný vztah… copak je  ke vztahu a k lásce potřeba podepsaný papír a jinak se to nepočítá?? to jen tak naokraj.

   Omlouvám se, nechala jsem se unést. Ale názor nezměním! Podívej se na to tak, že Tvé myšlení, cítění, není nic s čím by ses mohla pochlubit manželovi, nebo se pletu? Člověk který miluje, tak neubližuje. Myslí na toho druhého, bere na něj ohledy, toleruje. Představ si, že by tvůj manžel miloval ještě někoho, krom Tebe a Ty jsi to zjistila.

  A soužití na hromádce není plnohodnotný partnerský vztah, jelikož podle zákona a práva, nejsi nejbližší příbuzná. Těmi jsou rodiče, sourozenci, nebo děti, pokud jsou. , . , . , . ,

Moc prosím, paní Evo: pište text s velkými písmeny na začátku věty. Ostatní se budou v textu lépe orientovat a navíc text bude na internetu určitě desítky let, tak ať má web trošku úroveň. Text jsem opravil.

Děkuji Vám za pochopení.

No, tady "Mag" radi aby jsi řekla o tom manželovi. Tak to bych neudělala ani omylem. Ne proto jses vdávala aby zítra manžel podával rozvodové papíry.

  Jinak, pokud přeješ si dobré manželství, vyhybej se tomu svému "miláčku" do ktereho jses zamilovala.  

   Myslím že jsi do něho zamilovala se jen proto že jsi dostala v tu chvili strach z manželství, nýbrž už žádna svoboda neni. Vspomníla jsi jaké to bylo když jsi byla svobodná a mohlá jsi dělat co chtěla, ale uvědom si že tvoje manželství je tprvé na začátku a nechtěj udělat ostudu ani sobě ani manželoví.  

    Vykašli se na to co není tvoje, a svoje si chran. Ten tvůj "miláček" prý je zadaný, tak pro něho to je asi adrenalinová hra (zakázané ovoce). Tobě takový začátek manželství může uškodit. Pokud by manžel o tom tvým "milačkovi" dozvěděl se, tak možna rozvodoví papíry by nebyli, protože by nechtěl udělat sobě ostudu, ale může tobě udělat peklo na zemi. A zamysli se jestli o takovém manželství jsi sněla?

        Tak že hodně štěsti a přemýšlej hlávou.