Téma: Přítel realista nevěří v pevnost dlouhodobých vztahy - je pesimista a to mě trápí

On mluví ze své zkušenosti, která nebyla jediná. Je zklamaný, chce to čas.

Naivní nejsi, otázkou je, proč tvého partnera ženy opouštějí. ŽE by byl časem tak nesnesitelný? Nebo si vybírá typy toužíci po svobodě? Tys měla po svobodě toužícího manžela.

Pokud má člověk negativní zkušenost, tak o ní mluví, protože pociťuje strach. Ten strach není smyšlený, je reálný a těžko se kontroluje. Navíc je jeho strach i opakovaně potvrzen – jeho vlastní zkušenost + to co vidí kolem sebe + statistiky rozvodovosti.

On tomu věří, protože má fakta. Mnoho žen k tomu přistupuje laxním stylem „nějak bylo nějak bude“, protože nedokážou nebo nechtějí domýšlet budoucnost a zabývat se plánováním, což je ale zase parketa muže, který má starost o to jako zaopatří rodinu.

Jelikož on to vnímá jako vážnou hrozbu, Ty Optimistko to zřejmě nevnímáš tak vážně jako on a nedokážeš se vcítit do jeho strachu a zodpovědnosti. To není Tvá chyba, ono to asi ani tak lehce nejde a spíš by to asi dokázala pochopit žena samoživitelka.

To co on potřebuje je být vyslechnut tak, aby tomu i uvěřil, že jej někdo poslouchá a chápe. Pokud mezi vámi proběhla diskuze na toto téma a pořád vás to trápí, tak předpokládám, že se vám tahle diskuze ještě nepovedla provést na potřebné úrovni.

Chce to pozorněji mu naslouchat a dopřát mu čas. Neznamená to, že vám spolu bude špatně. Jen to chce tolik zmiňovanou toleranci a pochopení. Tohle je pro muže obecně docela stres (pro ty uvědomělejší) a začít důvěřovat ženě může trvat roky.

Na druhou stranu, neustálé debaty o jeho strachu Tě mohou unavit i když on to myslí v dobré. Ty nemusíš tu tíhu jeho strachu unést a to by pro vás znamenalo rozpad vztahu.

Proto je důležité, abys mu na rovinu řekla, že jeho strach přenáší na Tebe a když o tom mluví, sama se začínáš bát. Na rovinu mu řekni (bez různých ženských kliček a hraní se na hrdinku), že očekáváš, že on bude ten, kdo Tě bude ochraňovat a ne ten, kdo Tě bude namáhat svými strachy.

Před tím než to uděláš se zkus ještě zamyslet. Protože partnerství je o tom být spolu v dobrém i v zlém. Má zkušenost je taková, že když je dobře, většina lidí dokáže být ve vztahu. Pokud ale přijde nemoc, slabé finance nebo jiná komplikace, jen málo partnerů dokáže ustát tu druhou, těžší polovinu závazku. Dělit se o strach a přinášet podporu je ale právě ta zkouška. Je to zkouška pro oba dva a oba dva by o svých pocitech měli mluvit na rovinu a ne čekat na to, že druhému přece dojde jak se cítím. Ne, nedojde, resp. dojde, ale až je pozdě.  

Děkuji za odpověď. Jsem s dvěma malými dětmi sama, takže mám zkušenost, jaké je to být ve strachu o finance, samozřejmě děti. Bojím se taky upoutat k někomu malé děti a pak zase jim rodinu zničit. Jen jak se přítel hodně bojí, tak ten můj strach mi ještě zvětšuje. Prostě pak přemýšlím o tom, jestli není lepší být sama. To je ale nesmysl. Jsem s ním ráda, jeho kluk je super a moje děti ho mají rádi a on se k nim chová výborně.

Nikdy není lepší být sám/sama. Tohle je pouze strach a strach je často jen iluze, proto se to dá překonat. Chce to vydržet a hledat cestu jak ten strach překonat. Rozhodně to lze.

Pozitivní je, že ten kdo pociťuje strach, si uvědomuje zodpovědnost, což je pozitivní charakterová vlastnost.  

Chce to orpavdu mluvit s partnerem naprosto otevřeně a nebát se těch rozhovorů, i kdyby se měli opakovat. Někdy člověk potřebuje věci říct opakovaně a jinak než mu dojdou.

Nejhorší dle mého je vzdát vztah s člověkem zodpovědným, který pouze nemá správné informace, což partner nemá.

Ještě jednou děkuju.  

Nic vzdávat nechci, mám ho moc ráda a je mi s ním opravdu dobře. On ta svoje slova nebere, jako že má strach, neříká: "Mám strach, že odejdeš." On mi jen na příkladech kamarádů stále dokola ukazuje, že vztahy, na které sázel, nevydržely. Já pak mám bohužel nepříjemný pocit, že už dopředu se smířil s tím, že spolu prostě dlouhodobě nebudeme.  

Ano, to je asi pravda.

Jen jsem poznala muže, který má rád mě, nalézá cestu i k mým dětem.

Já mám ráda jeho, vycházím dobře s jeho synem a moje děti ho berou.

Není jednoduché najít s dvěma malými dětmi slušného muže, kterému nejde jen o zpestření života.  

Vždycky ve chvíli, kdy mám pocit, že se nám vztah stabilizoval, tak (většinou vlivem alkoholu) začne opět probírat, kdo se v okolí opět rozešel. Popř. řeší, jak spolu někteří známí jsou jen "na oko", ale vlastně si žijí každý sám vedle sebe.  

Optimistka?

Zelam ti krasny den-ked som citala tvoj prispevok-rozmyslala som nad tym-ze presne podobna vec postihla aj mna-len s tym rozdielom-ze ja som uz s priatelom 20dcat rokov a je to neskutocny pesimista. Zo zaciatku som to nejak neriesila-pretoze som mala 28 rokov- maleho chlapca a tehotna som bola s priatelom-vtedy sa mi zdal este normalny. Aj ked uz vtedy ked sa zamyslim mal naznaky  pesimizmu. Ja som neskutocne nevyliecitelny optimista-realista-a aj ked ma v zivote postihlo uz hoci co- stale viem pozerat na svet optimisticky. Ale posledny rok ma uz prestava bavit zivot s tymto clovekom ktory je neskutocne pesimisticky a taha ma ku dnu-som stale unavena z jeho chovania ako vie pesimisticky riesit vsetko-ale nakoniec to vyzneje tak ze ja som PESIMISTA-MNA JEHO TOTO CHOVANIE UBIJA.

Ak si myslis ze si silna a vies jeho pesimisticku naladu prekonat-mozno sa da s takym clovekom vydrzat-ale si myslim ze roky pesimizmu sa na cloveku vedia podpisat. Ja uz teraz hladam cestu ako z toho von-ale kedze mam aj zdr. problemi je to velmi tazke. Tazko ti clovek moze poradit-ale viem sa vzit do tvojej situacie-lebo viem ake to je-ked clovek sa snazi zit pozitivne a vedla vas je clovek ktory neustale zneistuje vsetko okolo vas. Mam toho este vela co sa s takym pesimistickym clovekom da zazit zle-ale nebudem to tu pisat-pretoze kazdy clovek je iny a ty sa musis rozhodnut na zaklade toho ako poznas ty svojho priatela. Zelam ti aby si sa rozhodla spravne.

Pěkný den,

děkuji za odpověď (všem). 20 let vedle velkého pesimisty je asi nepříjemných, ale určitě i spousta chvil byla takových, na které ráda vzpomínáš.

Můj přítel na první pohled vypadá plný elánu a nadšení ze života, ale jen do chvíle, kdy na něj padnou chmury a řeší - celkově by se to dalo asi shrnout takto - problémy celého světa (vše  a všichni jsou špatní). No budiž, ať to řeší (občas mi to přijde jak chlapi v hospodě), ale mě spíš štve, že bych chtěla mít vedle něho klid a nebýt občas jak na kolotoči s jeho postojem ke vztahům celkově. Pak to prostě vztahuji na náš vztah. Když se ho zeptám, jestli tedy dopředu si myslí, že nám to nevyjde, tak odpovídá, že si rozumíme, tak proč by to nemělo vyjít. Jen že je realista. Říkám si, že spíš realista jsem já - vyjít vztah může a nemusí, ale ne pořád "mlít" o tom, že vztahy krachují. To víme všichni…

… no s takymto pesimistickym chlapom sa vsetky pekne veci v zivote stratia. A presne ako ty pises nemam v nom oporu-skor ja ho taham stale z nejakej kase. A ja som skor opora pre neho.

A ako som pisala dochadzaju mi vsetky sily. Fakt tazko radit-ale uplne ta chapem. Mozno by som s nim skusila zit-ale zadne dvierka by som si nechala-len su tam aj deti. A jasne ze pre nich nebude dobre stale sa stahovat.

Tiez som ako na kolotoci-chvilu to vyzera dobre-potom zasa je zle a stale dookola-taky zacarovany kruh to je. Tiez chcem mat istoty a nemam ich ani po 20rokov spoluzitia. Uz si pripadam ako chudera ktora   sa mu len poddavam a moja hrdost je v keli. Fakt poriadne by som si rozmyslela keby som vedela co ma caka s takym pesimistickym chlapom. A tiez vyzera ako ho zivot bavi atd. a najhorsie je ze este aj rodina a okolie si mysli ze on je ten lepsi ako ja. A fakt nie je to dobry pocit-ked toto sa deje. Jasne ze dnes je vela negativnych veci v zivote-ale zivot si mozme vytvarat aj my sami a nevpustat si do urcitej mieri negativitu do zivota. Da sa to-ak su na to dvaja. Takze ta uplne chapem.

Ja jsem taky velka optimistka a dlouho jsem to povazovala za velike plus. Vzdycky jsem si myslela, ze se svym kladnym pristupem k veci mam vyhrano. Pak jsem si nekde precetla, ze i optimismus muze byt nebezpecny. a je to pravda. Jelikoz  optimista si mysli, ze vsechno nakonec dopadne dobre, kdyz se budou vsichni snazit, jenze se ti muze stat, ze nakonec zbydes ty jedina, ktera se snazi.
Pozor na to! Z tveho pritele se muze stat pekny brucoun  a ty budes bojovat za zlepseni jeho nalady. Muze to byt vycerpavajici.
Jak ti pise Dany, je mozne, ze prave proto ho jeho partnerky opustily. Napred si zjiti, proc mu predesle vztahy nevysly a z toho se muzes hodne poucit.

Kdybych byla na Tvém místě, asi bych si nevybrala chlapa, který by nevěřil a neměl naději. Ubíjelo by mne to…

Být sama se dvěma dětmi není tragédie, takových je nás víc.

Život v páru má být pozitivní, obohacující, povznášející. pesimista a skeptik by u mne neměl šanci!

Po té, co jsi dnes o příteli dopsala, že: "když na něj padnou chmury a řeší - celkově by se to dalo asi shrnout takto - problémy celého světa (vše  a všichni jsou špatní).", souhlasím s Astrid. Teď si sice říkáš, že: "No budiž, ať to řeší… ", ale později Ti to začne vadit, přestane Tě to bavit poslouchat, a bude Ti to akorát brát či vysávat energii - s přibývajícím věkem to bude jen horší. Nemám takovou zkušenost s partnerem, ale v příbuzenstvu ano, a bohatě mi stačí jen telefonický hovor… Tak si myslím, že Tvé obavy a otázky, které si kladeš, jsou na místě, bohužel. A ještě mě napadá, zda-li právě toto časem nebývá důvodem, proč Tvého partnera nakonec ženy opouštějí.

To je zajímavá myšlenka, že je to možná proto…

Nebo to bude tím, že on je zkušený realista a zdejší odpovědi to jen potvrzují?

Je to začarovaný kruh.

Kladu si otázku, kdo je větší pesimista, zda ten přítel, nebo zdejší dámy.

Po přečtení dámských odpovědí se nedivím, že je ten přítel pesimista. Všimly jste si dámy, že vesměs všechny radíte negativně (varování, útěk, zhoršování, …)?

Chudák chlap. Jak má být optimistou ve vztahu, když ani jedna z vás neradí zabojovat?

Zda se vztahy zhoršují nebo zlepšují mají v rukou oba partneři. Muž i žena. Naprosto nesouhlasím s tím, že časem nebo věkem se to musí zhoršovat. No, pokud to necháte plavat, vzdáte to, nebo zvolíte špatný přístup, tak samozřejmě ano.

Vesměs zde radíte útěk od problému, místo řešení problému. Jenomže útěk ještě nebude znamenat, že si zákonite najdete lepšího partnera, víme, že.

Nebudu na to nic říkat, jelikož už jsem se vyjádřil. Píšu jen postřeh, že se mu nedivím, že je pesimista, když je ve vzduchu spousta ne příliš optimisticky naladěných odpovědí zrovna od žen.

Tazatelka se nakonec stejne rozhodne sama. Ale kdyz uz ma pochybnosti ted, bude mit i ve vztahu problem. Vzdyt my ji jenom rikame nase nazory a zkusenosti. Zit s negativne naladenym clovekem je skutecne vycerpavajici.

Muzi si v hlave nekdy sami vtvori jakysi blok, a je hodne tezke ho rozbit. On ma proste svoji zkusenost, tak mu to nikdo nevymluvi.
Podle me by skutecne mela napred zapatrat, proc od nej odesly ty predesle. Taky bych nespechala se sestehovanim. Ale musi si to udelat podle sebe. My zname jenom jeji nazory. Mozna bychom se divili,  co by sem napsal on!!

To je jasný, vždycky jsou dva pohledy.  

Proč odešly? Našly si jiného.  

Důvod si můžu jen domýšlet, protože stejně jako vy tady, i já znám jen jednu stranu.  

Přesto děkuji za pohledy různých lidí a zkušeností