Téma: Ošklivka v práci - začal jsem obdivovat její schopnost radovat se a zakoukal se do ní

Ahoj, nepřipadá mi to zmatené. Naopak, popsal si to tak akorát a myslím, (no jo, teď přijde klišé) že až potkáš tu správnou, bude si tě hodně cenit. Vždyť je to hezký mít příjemný, rodinný život, bez zvratů. Asi jsi měl holky, které chtěli sice hodného, ale průbojnějšího a dominantnějšího muže. Jenže to, že takový nejsi není tvoje chyba, prostě jste se nesešly správné protějšky. Pravda je ta, že reakce tvé bývalé byla docela drsná a přehnaná. Důležitý je se přes to přenést. Neber to, jako svou chybu, přijmi to a naopak si buď sám sebou jistý. A myslím, že život jako takový ti nadělí ještě pár překážek a pravděpodobně sám přijdeš na to, že budeš muset možná malinko zostřit lokty, nebo to přijde samo a uvědomíš si to zpětně. Pokud na tom záměrně nechceš pracovat, což docela chápu, nezbyde, než se přijmout. A to je podle mě u tebe klíčový: přijetí sama sebe takovvý, jaký jsi. Znáš své přednosti i chyby, vlastně jsi je zde popsal. A to má naprosto každý. Podstatný je nedávat ty slabosti na odiv víc, než přednosti. A až se přijmeš, nabydeš i vnitřní, zdravou sebejistotu.

A ke kolegyni: tady jde spíš o nebezpečí, jaké skýtá vztah na pracovišti. Kdyby to nevyšlo, museli byste vídat, mohlo by být dusno atp. Na druhou strannu, pokud budeš pak mimo její dohled, až půjdeš na tu jinou pozici, možná bych počkala na to a zkusila bych se s ní sbližovat až po tom. A i tak, nikdy nic není jisté, nedělej si hned iluze, třeba k  tobě nic necítí.

Jo a se svou povahou si spíš dávej pozor na semetriky, které by tě využívaly, zmanipulovaly a ovládly tě.  

Rypoušice, díky za odpověď. Vlastně jsem schválně psal právě sem na MS, často sem chodím a respektuji rady zkušenějších (namátkou se mi vybavuje uživatel QAdama, Plamínek, Ty, a pár dalších… rád si nechám poradit od ostatních) Ono to bylo tak, jak říkáš, bývalá dívka mi několikrát řekla, doslova "jsi dobrý takový, jaký jsi. Jednou nějakou ženu uděláš moc šťastnou, ale já to nebudu, já hledám něco jiného".

Jen to bolí, a jsem naordinovaný, že muže nemají a nesmí vztahy bolet, vždyť žen je spousta a pro jedno kvítí slunce nesvítí, hlavně musíš být spokojený sám se sebou a s životem. To ostatní přijde samo. Ale jak můžu být spokojený, když pro mě je smyslem života žena, která vlastně smyslem života být nemá? K čemu mi je práce, peníze, výlety, když to nemám s kým sdílet?  

Samozřejmě znám pořekadlo "co je v domě, není pro mně", proto se držím zpátky. Dneska (08.12.2016) jsem se trochu překonal  a pochválil jsem té mojí kolegyni, že má moc pěkné tričko a že jí moc sluší. I teď je to super pocit, měla radost, že si jí někdo všimnul, jen já mám pořád ten pocit, že si zasloží někoho lepšího.  

Pro ostatní, ano, navštěvuji psychologa, ale ten mi radí to samé - měj rád sám sebe a štěstí nezakládej na vztazích. Co ale mám dělat, když vzah je pro mě to jediné důležité?

No jo, ale co s človkem, kterého naplňuje jen vztah?

Pak ti přece není dobře se sebou samým. Jinými slovy, dokud se nepostaráš o sebe tak, aby ti bylo citově dobře samotnému se sebou, nebudeš se mít dost rád, dost se podporovat a dost o sebe a svoje potřeby pečovat, dost si rozumět, dost se motivovat, odměňovat, odpouštět si, vést a  řídit, být na sebe hrdý a mít ze sebe sám radost, pak budeš potřebovat, aby  te miloval někdo jiný.  

A budeš na tom závislý.  

 Asi bylo moc dobre, ze jste se s tvoji byvalou pritelkyni rozesli. Ona skutecne hledala nekoho jineho. To ale neznamena, ze ji selhal. Naopak jsou zeny, ktere  prave takoveho muze, jako jsi ty,  hledaji.
Nejsi proste vudci typ a i kdyz nedodelas VS, svet se nezbori.  Mas praci, co te bavi a jsi schopen uzivit rodinu. Co bys chtel vic? Musis najit jen tu spravnou partnerku.
Jak se zda, uz jsi ji skutecne nasel. Ta zena ma v sobe neco krasneho, neco, co kazdy nema. A nemusi to byt zrovna jeji tvar. Myslim si, ze se mas v Novem roce na co tesit!!

Listicko, právě proto píšu zmatená zpověď. Já tak nějak cítím, že ona je přesně to, co chci. Nikam nepospíchám, a se sexem už vůbec ne, vlastně mi poslední dobou přijde slovo sex divné, raději mám slovo milování Neumím to vysvětlit, ale vím, nebo alespoň věřím, že dokážu být dobrý partner. Taky ale mám nějakou sebereflexi a vím, že problém není v ženách, že je to mnou. Úspěšný a sebevědomý muž by s takovou ženou neztrácel ani vteřinu. Opět, zmatený, měl bych chtít dokonalou, krásnou, úspěšnou, zkušenou… upřímně se přiznám, že minulý vztah byl můj první (ano, ve 30 letech), na začátku nebyla pověstná chemie, ale časem jsem se neskutečně zamiloval. A s kolegyní to je podobné, moc bych si přál, aby byla šťastná, spokojená, prostě jen mám pocit, že každý okolo je lepší. Namátkou, jsem v týmu nejstarší, ostatní jsou mladí krásní lidé, okolo 25 let, dokončují ing studia, a já si dodělávám bc v době, kdy třeba můj táta měl 3 děti a doktorát.  Jsem prostě naordinovaný tím, jak říkáš "vůdčí" typ. Já jsem beta, vím to o sobě, jen jsem nedokázal překonat myšlenku "s alfa samci spíme, bety si bereme za manžely". Už jsem to samozřejmě řešil, problém je (podle ostatních, já si to nemyslím, ale moc se mi nedaří… ), že přemýšlím ve vzorci - co můžu já ženě nabídnou, a ne co může žena nabídnout mně. Jenže mě dělá moc a moc dobře, když se dívka směje, je šťastná… já jsem zvyklý být nešťastný, malý neschopný (pro psychoanalytiky, jsem nejmladší a jediný syn, s 5 staršími sestrami… a ano, vím, že tohle je platná výmluva v 18, ale ne ve 30). U nás to bylo tak, že mamka je generál, muži jsou slabí… tak jsem se to naučil a pořád se toho nemůžu zbavit. A opět, vím, že za to můžu jen a jen já, nikdy bych si nedovolil rodičům vyčítat výchovu. Udělali vše, co mohli, mají mě moc rádi, jen ten pocit malého nezkušného brášky mi pořád zůstal.

Nejsem psycholog ale vim, ze rodice a jejich vychova nas ovlivnuji na cely zivot. Muzi si v mnoha pripadech vybiraji partnerky podobne svym matkam. Nebyl bys ani prvni ani posledni. A tvoje role jedineho kluka mezi starsimi sestrami, se na tobe taky jiste podepsala. Mozna, ze kdyby ses narodil jako prvni a nejstarsi, byl bys dnes (08.12.2016) uplne jinde. A ta nejmladsi sestra by s tim jiste nemela takovy problem, jako ty, kluk.
V dnes (08.12.2016) ni dobe je in vypadat a pusobit sebevedome. Ale nemysli si, ze ti tvoji mladsi kolegove takovi ve skutecnosti vsichni jsou.   Muze to byt jenom pretvarka.
beta: no a co?? porad lepsi nez omega, ne? Myslim si, ze by ses nemel tolik rozpitvavat a tu energii radeji venovat studiu, at ho zdarne dokoncis!!
A zacni se mit rad takovy, jak jsi!! Jinak budes cely zivot nestastny!!

Bývalá partnerka byla naočkována rodiči a okolím. Nevěděla o životě to důležité a dívala se na něj jen povrchně. Škoda by byla, kdybys sis kvůli ní nechal ničit svůj život. Každý jste to viděli jinak. Ani jeden pohled není špatný. Její je spíše hodně nevyzrálý.  

Být manažerem ani ředitelem není žádná výhra. Kdybys byl, pak by si zase našla něco, co by Ti mohla vyčítat, například nedostatek času, hodně stresu, nervy, horší zdravotní stav, … a tak dále… ona by nebyla spokojená s ničím a nikdy, takže je dobře, že dnes (09.12.2016) už je jen bývalá.  

Jako programátor si stejně přijdeš na slušné peníze, často slušnější než většina kravaťáků, manažerů a ředitelů, takže zde není vůbec co řešit.

Takže na staré vypěstované strachy od rodičů a umocněné bývalkou bys měl jednoduše zapomenout. Bohužel, ono se to lehce říká a těžko dělá, ale stejně bys na to měl myslet. To co si myslíš, ty strachy, prostě nejsou založené na realitě, ale na domněnkách. Není důvod se bát nebo si myslet o sobě ty blbosti, které teď v hlavě máš.  

Snad Ti ten terapeut pomůže. Pokud je dobrý/dobrá, měl bys pozitivní změny cítit víceméně okamžitě po 2-3 sezeních.  

A co dál?  

Jednoduše se uvolni. Hodnoty máš nastavené správně. Nebuď tolik ve sebou samém vyrobeném stresu. Jako programátor si na barák a auto vyděláš lehce. Takže není se čeho bát. Holku si potkal tak není důvod se odmilovávat, ale opačně … jdi do toho. Pokud by to nevyšlo, život nekončí! Holek bylo je a bude!  

Jen v jedné věci bych byl opatrný. Ženy toho namluví hodně, ale i když něco zmiňují v duchu „tak mi to pověz, já to ustojím, jsem tu od toho abych tě podpořila, i muži mají právo na city“ tak to ber s hodně velkou rezervou. Proto opravdu nespoléhej na to, že se každé ženě můžeš svěřovat se svými pocity zcela otevřeně. Já to spíše nedoporučuji.  

Hezké, milé, moc gratuluji

Pěkný příběh.  

NilClassi:   Podle toho co píšeš, na mně celkově působíš, že jsi zralý pro vztah. Je celkem nezvyklé si myslet, že hned po krátké době skončíte (jak se říká) před oltářem a tím pádem, budeš hned pod tíhou rodinných povinnosti = těhotná žena + děti + práce… , i  když neříkám že to není nemožné, ale je správné či důležité, aby jste nejdříve spolu alespoň 9 měsíců či 1 rok chodili a tak se vzájemně poznávali - mám na mysli vaše povahové rysy….

Když to beru i z jiného uhlu pohledu, tak je Ti 31 let a to je skoro nejvyšší čas na vztah + na založení rodiny. Samozřejmě vím že v současnosti je zvyk ohledně založeni rodiny dost posunutý, ale z vlastní zkušenosti vím a myslím si, že je lepší si rodinu zakládat v mladším věku - (když se samozřejmě na to člověk cítí). Naši rodiče a prarodiče si dělali svatby ve svých 18 - 20 letech, v současnosti je tento zvyk o pořádný kus posunutý - (já jsem si např. taky rodinu založila ne úplně v nejmladším věku - vlastně, když jsem se stala rodičem, tak někteří moji vrstevníci už měli svoje děti skoro v pubertálním věku. Ale myslím si a vím, že rodič v mladším věku např. 21 až 23 let - má pevnější nervy či víc sil… pokud jde o výchovu děti a vše co je s tím spojené. Ale samozřejmě, tyhle záležitosti si každý určuje podle sebe - podle svých možností…, nebo jak mu je urči sám život).

Pokud jde o VŠ, tak si myslím už jenom z názorů úspěšných podnikatelů, že v současnosti je to dost mylný názor když píšeš, že:   *bez VŠ jsi k ničemu*.

K šťastnému, úspěšnému, spokojenému - (či rodinnému) …   životu nepotřebuješ VŠ.   Znám osobně několik úspěšných lidi, kteří mají dost důležité pracovní posty, jsou šťastní a vydělávají slušné peníze a to, aniž by studovali na VŠ. Ale znám osobně i lidi, kteří mají vystudovanou VŠ a jsou např. nezaměstnaní, nebo se necítí být šťastní….

Pokud jde o to svěření se přítelkyni, s tím, že máš strach z toho, že  budeš těžko zvládat práci + starat se o rodinu…, tak já si myslím že práce + rodina se skloubit dá, tak funguje velká část rodin - taky závisí jak to u vás v práci chodí, protože mnozí tráví v práci i 12 - 16 hod.

Hmm - co člověk, to jiná povaha, mně to přijde  normální - či přirozené, když mladý par si povídá, nebo se svěřuje jeden druhému s pocitmi o strachu, o nějakých pochybách…, ale to je můj názor. Jak píšeš, Ty jsi v tom měl nepříjemnou zkušenost.

Píšeš, že  máš pořad ten zažitý pocit, že jsi malý nezkušený bráška… doporučila bych Ti taky dobrou knihu od Anselma Grüna:   UZDRAVENÍ  SKRZE  OBRAZY   >>  Viz Link ZDE

Nějak se mi nejde přihlásit… divné, pro ajťáka, že? A chtěl jsem Vám všem poděkovat za reakce. Takže: Díky!

Dobrý den.  

Napište mi, prosím, na info@zbynekmlcoch.cz , podíváme se na to.  

Děkuji.