Téma: Jedna dívka mě možná opět otevře vnějšímu světu - plamínek změny bojuje o přežití

Ahoj Lvíčku,

ještě předtím, než ti povím, co mě tak napadlo k tvému, řekněme, trápení, chtěla bych ti napsat, že se mi moc líbí tvůj styl vyjadřování.. Vím, že porovnávat se nemá, ale rozhodně jsi pro mě snad jediný devatenáctiltý kluk, který se umí vyjádřit tak, že chápu, co tím chtěl a navíc mě baví číst dál a dál. To jen  na úvod.

Nejdřív bych začala trochu zeširoka. Četla jsem tvůj poslední odstavec, ale myslím si, že se dá najít dobrý psycholog. K práškům mám podobný postoj jako ty, nemyslím si, že jejich užívání může pomoci (pokud bys měl brát jenom je a s nikým si nepovídat - myšleno právě s psychologem). Chtěla bych tě tak povzbudit, abys ještě zkusil někoho dobrýho najít; dá to práci, ale dá se to, sama jsem toho důkazem. Tvoje pocity se totiž promítnou do dalších oblastí (jak jsi sám naznačil) - do kontaktu s druhými lidmi, do vztahů.

Tím bych navázala na slečnu (což zní dost zvláštně, takhle napsaný, ale určitě víš, co tím myslím : ) ) Dost možná máš jen ty takový pocit, že by slečna chtěla být jen kamarádka a pravda je úplně jinde. Nehledě na to, že jste se, pokud tomu dobře rozumím, sešli jen jednou. Nemusí to u ní být tak "žhavé" jako je u tebe, ale to neznamená, že se "věci" neubírají správným směrem. Holčinu neznám, nejsem si tak jistá, jestli se jí narovinu zeptat, co k tobě cítí - podle mě by ale bylo lepší pokusit se nechat události volně plynout a netlačit na pilu.

Zároveň mě ale napadlo, že, jak jsi napsal, je ona tvoje jediná naděje - mohl by ses na ní nezdravě upínat a to dokáže unést jen málokdo. Hodně záleží na tom, co o tobě ví a jak je "vyspělá" (schopna nevyužít tvé "slabosti"). Proto bych ti poradila, abys dál hledal psychologa (nezlob se za to na mě prosím : ) a s ní se ještě sešel. Pokud bys byl ze všeho hodně nervózní, nevěděl, jak se věci mají, narovinu bych se jí zeptala, jak to k tobě cítí, jinak bych ještě počkala, ať si dokáže utvořit ucelejší pohled na tebe a na vás dva. Zároveň by bylo fajn, kdybys věděl (ale tohle je i můj cíl, kterýho jsem zdaleka nedosáhla), že jen my sami sobě jsme jedinou nadějí a nejlepším kamarádem a oporou. Doufám, že to oba dva už brzo pochopíme.

Lvíčku, přeju ti hodně štěstí a budu ráda, když ještě napíšeš, myslím, že přes svoje "problémy" musíš být fajn člověk. což ti nepíšu jako nějakou útěchu a povzbuzení nakonec (kdybych si to nemyslela, nepsala bych už nic : )

Ozvi se kdyžtak ; )

Marky

vykasli se na vsechny psycho neco, oni umi akorat cpat do cloveka tablety ktere te akorat otupi ale problem nevyresi, zajimaji se jenom o svoje odmeny a i kdyz je nepotrebujes tak si z tebe pacienta udelaji 

to ze ti to nevyjde s prvni holkou na netu kterou si tam potkal a nakonec se s ni i sesel jeste nic neznamena, na netu jsou desitky jinych holek anebo muzes taky treba nejakou potkat kdyz nekde pujdes s tou co s ni mozna bude "jenom" kamaradka 

Začni posilovat, dej se na MGTOW a proboha nechoď studovat chemii (tady). Potom je tu ta alternativa s vendetou.

Jinak všechny naděje jsou jen to, naděje.

Moc Ti fandím, aby to s ní klaplo …

Avatárek: Díky, též si to přeji

Parek: Děkuji za radu, bohužel se jedná o radu tuctovou, kterou jsem slyšel jiz nesčetněkrát, není to ta rada kterou hledám.

nehorlavazapalka: Moc ti nerozumím, ale jediné s čím u tebe můžu souhlasit je posilování, k MGTOW se radši nebudu vyjadřovat, nesdilím tvůj názor a vendetu nechápu už vůbec. To se mám vydat do světa a vyhledávat lidí co si ze mě utahovali abych jim něco provedl?

Marky: Děkuji za odpověď, nevím co si mám vzít z prvního odstavce, na mém vyjadřování mi nic nezvyklé nepřijde, ale i tak díky.

S tím psychologem si nejsem tak jistý, všichni které jsem zkoušel měli pacientů až nad hlavu, pokud mě vůbec přijmuli tak jsem vždy čekal hodinu a více v čekárně pouze na to, aby se zeptali jestli se to zlepšilo a předepsali dalši léky. V okolí jsem většinu už navštívil a nemám takové prostředky abych mohl navštěvovat někoho, kdo ordinuje na druhém konci ČR když v okolí nikdo ochotný nepracuje.

Dám na tvou radu a nebudu se to snažit se slečnou uspěchat, naštěstí je jedna z mála kolem které nervozita polevuje tak doufám že setkání proběhne v pohodě. O přehnaném upínání jsem též přemýšlel, o mých problémech ví, i já vím o problémech které trápi ji. Nechci být pouze přítěž ale nedokážu to posoudit, uznej že můj pohled na toto téma je velmi subjektivní

Ahoj Lvíčku : )

Děkuju i já za tvoje poděkování (tahle věta zní vážně skvěle : )

Podařilo se mi najít jednu paní, která byla sice "soukromá" a platila jsem, ale vždycky jsme se domluvily na určitý čas a čekat jsem tak nemusela a skutečně si se mnou onu hodinu povídala a v rámci dané terapie jsme dodržovaly určité kroky, o práškách ani zmínka (ale mluvím o psycholožce/psychoterapeutce). Nevýhoda byly ty peníze, musela jsem s tím po čase bohužel přestat. Taky bys mohl vyzkoušet poradnu, ta je zadarmo (u nás je manželská, pokud jsem ji teď správně pojmenovala, a provádějí i indviduální terapie).

Udělalo mi radost (je tomu už tak : ), že se před slečnou cítíš líp - ne tak nervně, to je moc dobře. A taky že oba víte, jak na tom jste. Zní mi to moc dobře a budu vám držet palce, ať je na světě zase o jednu lásku víc : )

Jestli bys chtěl, napiš pak, jak se to vyvíjí a cokoliv dalšího

Marky

Jestli to není láska, myslím to, co Ti dlouhodobě chybí.   Ani né ta dívka,  co to rozpoutala. I když to tak nevypadá… A tuhle situaci si prožije snad každý několikrát za život. To prostě patří k životu. Nelituj, žes někoho takového poznal, naopak, buď rád, že se našel někdo, kdo Tě chtěl pochopit. Nezatracuj ji ani neodsuzuj, že  z její strany je to jen kamarádství. Ona za to nemůže, že z její strany nepřeskočila jiskra. To je mimo nás, to nelze vůlí ovlivnit. Bolí to, znám to, ale není to důvod k uzavření se a propadnutí depresím. Vymysli si něco, najdi si nějakou aktivitu / kurzy, nějaký sport, umění, kult. akce…/. Prostě činnost u které se nesedí doma u PC, ale mezi lidmi, vrstevníky. Hospodu né! Věř, že čas léčí. Jednou jsi dole, jednou nahoře. Abys šel nahoru, je třeba odrazit se ode dna. Stanov si den odrazu. Zmobilizuj se.  Pracuj na sobě, abys byl  zaujat tím, jak se v něčem lepšíš. Jak se rozhodneš a vytrváš, budeš pro okolí zajímavější, přitažlivější. Budeš se mít víc rád, což je taky Tvůj problém. Jak se nemáš rád a vidíš na sobě samé chyby, vyzařuje to z Tebe a odrazuje to okolí.  Nelituj se, nefňukej, tím se pro okolí shazuješ.  Někde na světě určitě běhá někdo, kdo Ti chybí. Drýím palce. Emča 

Lvíčku, já smekám. Buď prosím co nejvíc sám sebou, protože prožít šikanu a mít takovýhle odstup… Samozřejmně, že je blbost i jen vzpomínat na lidi co ubližují. Ale dokázat to je druhá věc. A Ty jsi na cestě ven. Tvůj brácha je určitě taky rád, když Tě vidí. Rada? Já si jen uvědomuji, že radím jak o závod, ale prd tomu rozumím. Chci jen pomoci. Ale u Tebe? Snad jen pěstuj si smysl pro humor?

Ze setkáni sešlo, je to mnohem komplikovanější než jsem si myslel. Má přítele který se jí podle vlastních slov vůbec něvěnuje ale nechce ho opustit ze strachu že by zůstala sama. Vlastně ji nahrazuji přítele když je v práci. Celkem mě to dostalo, vůbec netuším jak teď s tímto vztahem naložit.

Nejlepší bude, když budeš i nadále dělat to, co jsi dělal doposud - buď jí kamarádem a oporou, to je to, co teď potřebuje. Pokud se Ti svěřila se svým vztahem k příteli, tak Ti důvěřuje a bylo by škoda teď o tu důvěru přijít. Můžeš jí zkusit i naznačit, že strach ze samoty není dobrým důvodem pro setrvání ve vztahu, ale netlač na ni. Dej jí najevo, že tu pro ni kdykoliv jsi a že se Ti může kdykoliv s čímkoliv svěřit a nech vašemu vztahu volný průběh.

Máš pravdu, nesmím myslet tak sobecky na sebe, přeci jen má i ona své problémy a musím si přiznat že jsem ji v posledních dnech pouze přidával, i když neúmyslně. Zdá se mi teď dost zkleslá tak doufám že jí zase zpravím náladu

Nejspíš teď delší dobu nenapíšu, ale jsem vděčný všem co si pro mě našli chvilku, poradili, povzbudili, děkuji.