Téma: Jak se navždy odmilovat - snažím se ho kontaktovat, už mě ignoruje, jsem zoufalá

Já spíš odpovídám na materiálnější dotazy a emoce nechávám odpovídat ženám, které tu jsou, ale ze Tvého příspěvku se mi zdá, že o něj málo bojuješ. Tím spíš pokud mu řekneš, že někoho máš, tak se nediv, že moc zájem neprojevuje. Možná by jsi mu měla víc dát najevo, že Ti není lhostejný a třeba ho i osobně (ne v SMS) pozvat na kafe. 

Možná, že když si s ním budeš hodinu povíat, zjistíš, že na něm až tak moc zajímavého není, ale může to být i přesně naopak, že zjistíš, že je v něm něco, co hledáš.

Osobně si myslím, že je blbost, že by skutečně chtěl být sám a bez ženy. Stejně jako je smutno Tobě, i chlap, ač říká, že ne, potřebuje mít někoho u sebe.

Nehaž flintu do žita a zkus se trošku víc snažit. Hlavně někomu, o koho stojíš, v budoucnu neříkej, že s někým chodíš, ač to není pravda

Moc Ti držím palce.

  Šmankote, chlap Tě ničí a ani o tom neví.

   Chtělo by to nějakou odvykačku, možná cestu kolem světa, nebo tak něco(dělám si srandu).

   Záměrně to zlehčuji, nezlob se prosím na mě, závislost a posedlost je špatná věc. Člověku to nedá spát,   pořád nad tím myslí a osobní  život zanedbává.   Moje rada je nekontaktovat, komunikovat to nejnutnější a zakázat si jakoukoliv myšlenku. Zjednodušeně řečeno, zahodit mobil, přivodit si otřes mozku a zašít pusu. Protože jsi se zamilovala do představy.

Tak to jsme se moc neshodli, ale co člověk to názor. Já jsem věděl, že nemám psát do emocionálního tématu

  Proč?  Jako chlap máš na to názor který může být přínos.

   Můj názor je spíše pocitový, protože chlapa jak musíš uhánět tak to pak nestojí za nic. Buď tam to fluidum je a nebo není, ale potom už není co řešit.  A na esemesky neodpovídá jen neandrtálec, nebo škrťa.

Správně jak říkáš,co člověk to názor a já jsem za ty Vaše názory hodně vděčná,Potřebuji více názorů abych si v tomto citlivém tématu udělala konečně jasno,drásá mi to nejen nervy ale i duševní pohodu.Nedokážu se na nic soustředit.Nejhorší je že si uvědomuji že jsem bez šance ale bohužel city jsou silnější a já nevím jak tento "problém" řešit.Přemýšlela jsem i o psychologovi.Máte oba pravdu v tom,že kdybych měla šanci ho poznat blíž,už by pro mě tak zajímavý nebyl,právě si hodně uvědomuji že jsem skutečně zamilovaná do představy jaký by to asi mezi námi bylo.Možná si ho moc idealizuji a já bych právě chtěla zjistit jestli se trápím úplně zbytečně a nebo za to stojí ale bohužel dosud jsem nenašla žádný účinný recept jak na něj.Kdyby mi alespoň odepsal něco v tom smyslu že nemá zájem,nejsem jeho typ... ale on prostě mlčí.

Ahoj, jak jsem tak četla Tvůj příspěvek, Mirko, mnohokrát jsm v něm viděla některé své pocity za asi poslední 3 roky. Je to podle mě jeden z největších problémů ve vztazích - pokud chybí vzájemnost. Zažila jsem to několikrát, na obě strany. Někdo chtěl mě, já jeho ne a naopak. Například v posledním půl roce jsem se i hodně poučila ještě v další situaci, a sice že i když třeba 2 měsíce je z Tebe chlap nadšenej - píše několikrát denně, zve Tě často ven, projevy něhy z jeho strany jsou krásné a zkrátka všechno, pak se najednou stane, že zjistí, že vlastně nechce vztah a že má pocit, že už mezi námi není jiskra jako na začátku, ačkoliv ji tam velmi cítil a podle svých slov byl šťastný. Jedenatřicetiletý chlap, takže žádný mlaďoučký trdlo. Takže ani v takové fázi několikatýdenního nadšení není vyhráno. Asi v osmnácti letech jsem měla platonickou lásku, dlouho mě to drželo, myslela sjem si, že už nic většího nepřijde, a přišlo. To, co jsem psala o pár řádků výše. Prostě vztahy jsou tajuplná alchymie podle mě. Člověk do nich má jít celým srdcem, ale když to z druhé strany není, nedá se svítit. Představ si, že by měl vadu na kráse takovou, že je ženatý, nebo alkoholik nebo něco jiného... Tady je vada nějvětší, že to neopětuje. Je to těžké, znám to. Ale taky se Ti může stát, že za půl roku poznáš nějakého úžasného chlapa a třeba se bude divit, že nemáš žádné koníčky apod... Proto si ymslím, že je lepší se teď soustředit na sebe, na své zájmy, rodinu, cestovat, třeba jen po ČR, sportovat...Zajít za babičkou..pokud ji máš, nebo za tetou a stredjdou, třeba už tu za rok nebudou. A třeba za rok Tvoje momentálně po uši zamilovaná kamarádka bude smutnit po rozchodu a ty budeš zářit novou láskou... Tak to je... I když se to lehce říká a hůře podle toho žije. Říkám si to sama a snažím se to naplňovat, i když to jde horko těžko

Asi tři měsíce zpátky jsem byla nešťastná z rozchodu, i teď někdy ještě uroním slzu. Ale říkám si, čas v životě rychle plyne a nechci ho ztratit smutkem, když jsem mladá, díky bohu zdravá, mám mnoho kamarádů, celkem hezká, i když žádná modelka, ale ani ne příšera, a celkem mi i život nadělil trochu rozumu, jak mi občas dá najevo okolí. A mužů je spousta, i když i já mívám mnohdy velký problém, že se zamiluju do představy.

No, psala jsem tu hodně ze dvých prožitků, jistě se aspoň v některém najdeš...

Mám celkově takovou teorii, že každý člověk má v životě světlá i tmavá místa, někdo má dříve jedna, další ta druhá... Prostě musíme s nadějí vytrvávat... Nikdy to není všechno ani černé, ani bílé... Musíme vyzobávat to radostné a to těžké překonávat, jako daň za to pěkné...

Ty bys asi radši ale slyšela něco komkrétního, viď, než taková zamyšlení...

Asi bych řekla, že zkrátka nemá zájem... I když tohle nechceš slyšet a třeba to i víš. Mlčení mluví za vše.

Taky mě štvalo, když třeba někdo řekl, že nechce vztah...Ona je to taková mírnější rforma kopaček. A třeba je to i pravda, třeba ho ten člověk nechce a chtěl by ho jen s některou, ze kterí si, ajk se říká, sedne na zadek, jak ho okouzlí... Já třeba taky za každou cenu nechci vztah (tak jako Ty ne), kdybych chtěla, je hned několik potenciálních zájemců...

Držím Ti palce, ať najdeš klid v duši. Dobrý je na to i sport (i když přinutit se v depkách je nadlidský úkol, znám t, ale třeba jen procházka). I sauna je donrá. Nebo občas sklenička pivka třeba, ale na to samozřejmě bacha, ať se z toho nestane závislost. Nebo někdy by řekl, najít si milence , než se objeví láska.. Ale já třeba tohle neumím, sex bez lásky mě neláká. Sice vím, že ne pár chvil by to přineslo tělesnou radost , ale další dny bych se cítila nesvá, po něčem, co nebylo opravdové..Ale rozhodně neodsuzuju, když to někdo tak má, nikomu tím neubližuje, pokud to oba chtějí a ani jeden není v iluzi, že u druhého jde o lásku. Ale to už jsem zaběhla zase trochu jinam.

Drž se a hlavně klid, 30 let není žádný vysoký věk

Tak mu zkus zavolat, číslo máš a hned poznáš, jak jsi u něj na tom, najdi nějakou příležitost a pusť se do toho, vždyť jsi ženská a ta přece zvládne všechno, ničeho se neboj, trému hoď za hlavu a do toho!!!

Je to jen můj názor.... podle mě o Tebe nemá zájem a cítí z Tvé strany něco jako obtěžování, ale částečně mu to i "zvedá" ego, takže to neřeší, "jen nereaguje.

Jak se odmilovat Ti asi moc neporadím, protože si myslím, že sis to vlastně v sobě tak sama udělala. Tudíž jediná možnost je, přestat si namlouvat, že se to časem změní a prostě si uvědomit realitu. Vysnila sis něco co neexistuje a držíš se toho zuby nehty.

Je Ti 30 a pokud budeš chtít, tak to pěkné Tě ještě čeká, ale Ty nechceš. Je to stejné, namlouváš si, že to chceš změnit, ale fakticky pro to nic neděláš..jen maskuješ a to není totéž.

Přestaň žít sny a žij realitou.

až teď jsem si všimla, že borec má už 44 let...tak bacha, mohlo by tu jít o krizi středního věku, nejspíš má za sebou manželství, nebo dokonce dvě, je znechucený, trápí ho prostata, plešatí a jeho nej kámoš taky už není jak býval...pak se ničemu nediv a najdi si radě

až teď jsem si všimla, že borec má už 44 let...tak bacha, mohlo by tu jít o krizi středního věku, nejspíš má za sebou manželství, nebo dokonce dvě, je znechucený, trápí ho prostata, plešatí a jeho nej kámoš taky už není jak býval...pak se ničemu nediv

Mirko, chce to prostě nějaké "odvaz". Nemáš dobrou kámoško s kým si můžeš pobavit, zajít na kafčo, bazén a prostě žensky se odreagovat? Uvidíš, že získáš zase nový náhled na svět. A nebraň se nových seznámenít s chlapama ! Nevíš, kdy se můžeš zamilovat (doopravdu a ne jen platonicky...)

Kámošky by se nějaké našli ale mají většinou už svoje životy,rodiny,starosti... Mám v tomto ohledu komplikovanou povahu,nechci totiž nikoho obtěžovat svými pro mě starostmi pro jiného prkotina.Mám nejlepší kámošku,pořád mi říká že je tu pro mně kdykoliv to budu potřebovat,toho si nesmírně vážím.Je tam to pomyslné slůvko ale... Má dvě malé děti a manžela který jí podvádí,dokonce čeká dítě s jinou.Proto jí nechci zatěžovat svými "problémy" páč má svých víc než dost a závažnějších.Jinak se ničemu nebráním,chodím skoro každý víkend do společnosti,přes týden do práce.

AHOJ tak já ti poradím jak zapomenout. Taky sem byla zamilovaná do kluka který o mě nestál a já ho milovala celé čtyři roky ,pak mi ale najednou přišlo pitomý milovat vola , který o mě nikdy nebude stát , protože mezitím se začal scházet s mojí bývalou nejlepší kamarádkou a já sem ho začala nenávidět , proto moje rada zní až si najde nějákou jinou ženskou tak ho začneš taky nenávidět a tímpádem se od něj odmiluješ.

Ahoj, s klukem jsem chodila přes rok a před měsícem jsme se rozešli. Nemohla jsem si to připustit. Pořád ho mám v hlavě, jaký to bylo a tak. Myslela jsem, že mu to třeba dojde co udělal, tak jak mě, ale mílila jsem se. Teď jsem zjistila, že má jinou. A já na to nemůžu přestat myslet. Poraďte jak se mám odmilovat...

Musíš se s tím smířit a zkusit na něho zapomenout, jakékoliv myšlenky na něho zahnat. Věnuj se koníčkům, sportuj, prostě cokoliv, co Tě bude bavit. Chce to bohužel čas, ze dne na den se člověk neodmiluje.

Tvýmu ex přej to nejlepší, však na tebe taky někdo čeká, máš 16 let, máš život před sebou a potkáš ještě hodně kluků, rozchodů, ale někde na Tebe čeká ten pravý.

Ahoj Potřebuji radu. Před třemi týdny jsem se rozešla s jedním klukem :'( Ale i přesto všechno co prožívám ho nepřestávám milovat!! A je to eště vetší problém :'( Já s ním totiž chodím i do stejné třidy!! A musím se na něj kouka jest-li tam furt je :'( Furt se otáčím a je mu je to divné prostě ho strašně moc miluji! Áchjo furt jenom brečím a brečím. Jak jen mám zapomenou? Potřebuji radu. Furt se chci zabíjet atd. Podřezávám si žíli :'( Ale furt je mi to málo :'( Tohle už dál nevydržím … Máma nemá ani to pochopení prostě mi nedokáže pomoct :'( Jen mi říká že nemůžu bejt naštvaná na celý svět a že eště takovejch kluků bude!! :'( Prostě to nechápe! …. Já už se nechci dívat jak mi dělá ty naschváli. atd . Potředuji nějakou kladnou, perfektní,  úžasnou RADU!!! :'(            Předem vám moc děkuji  

Símo, tím, že si budeš řezat si nepomůžeš, akorát budeš mít hnusné jizvy, kterých pak budeš v budoucnu litovat, časem se odmiluješ a pak se na ty jizvy podíváš a řekneš si, jestli Ti za to nějaký kluk stál. Za to Ti žádný kluk nestojí, aby si si ničila ruce, zdraví a dokonce, aby si  si vzala život, potkáš ještě mnoho kluků, rozchodů, ale to k životu patří.  

Ahoj  Simčo. Taky prožívám něco podobného :/. A taky jsem scháněla rady Ale přišla jsem na to sama prostě ho IGNORUJ tak jako já . Vím že je to těžké, ale jiná volba neexistuje Prostě ho přehlížej nekoukej se na něj atd. Před rokem jsem měla uplně stejný připad :'( A veněděla jsem jak se odmilovat! A proto takle radím všem Prostě se toho neboj. A můžeš se   i klidně změnit tak jako já Třeba jiný styl oblečení nebo něco jiného A uvidíš že ti to pomůže

Ahoj, rozchod je ještě čerstvý, takže je jasné, že Tě to bolí. Asi Tě nepotěším, ale ještě nějakou dobu to bolet bude. Láska není knoflík, kteý jen zmáčkneš a odmiluješ se. Takže žádná zaručená rada, která by Tě jako mávnutím kouzelného proutku té bolesti zbavila bohužel neexistuje. Může pomoc vypovídat se - jestli máš nějakou blízkou kamarádku využij toho. Řezat se není řešení - s tím by Ti mohl pomoci odborník (psycholog). Když toho kluka vídáš každý den ve třídě, bude ještě těží na to hezké mezi vámi zapomenout, ale zkus nějakou dobu nechodit na místa, kam jste chodili spolu, uklidit někam věci, které Ti ho připomínají (dárky, fotky), napsat mu třeba dopis, který pak spálíš nebo vyhodíš. Vím, že to asi nechceš slyšet, ale tohle pomůže zahojit jen čas.  

Mirko, mně stačí už jen to, že "je náladový a nějak nic neřeší". proč milovat někoho takového, když to je navíc jen láska spíš platonická - pouze sis sama vytvořila představu o něm, jakého bys ho CHTĚLA mít, a to není dobře. Najdi si někoho "opravdovějšího", hmmmm? Vím, že to nepůjde hned, ale za to může i to idealizování té své představy.

Ahoj, vím že teď co napíšu bude znít hloupě. Jen je to již dva roky co toho člověka který mi tolik zamotal hlavu ale mám stále stejné pocity. Nevím jak toho člověka donutit (aby mne bral vážně) Před Vánoci přišel o matku, myslela jsem že tehdy pochopí a povolí někoho k sobě pustit blíže, bohužel nepovedlo se. Naopak se uzavřel do sebe ale na  okolí to nedává znát. Jak mám nyní postupovat?  

Také bych měla zmínit, že jsem již 10 měsíců s přítelem kterého mám velmi ráda ale je tam to pomyslné "ALE" Pořád myslím na toho co mne tolik let odmítá, bohužel Nejhorší je, že ho stále vídám a nejde tomu nějak zabránit. Ráda bych zašla "jen na to kafe"  ale nevím jak mu to dát najevo aby se nějakým způsobem vyjádřil.

Ach jo, jsem stále tam kde jsem byla před lety. Stále ho nemohu dostat z hlavy. S přítelem jsme se po roce rozešli (tak nějak oboustraně) bylo tam více problémů ale ten hlavní uvnitř mého srdce což ovšem bývalý přítel netušil. I po více než čtyřech letech chci pořád chlapa který o mne nemá zájem i když vím že je dlouhou dobu sám a sám zůstat nechce. Už nevím jak ho dostat z hlavy když ani předchozí vztah nepomohl

Ahoj  Simčo. Taky prožívám něco podobného :/. A taky jsem scháněla rady Ale přišla jsem na to sama prostě ho IGNORUJ tak jako já . Vím že je to těžké, ale jiná volba neexistuje Prostě ho přehlížej nekoukej se na něj atd. Před rokem jsem měla uplně stejný připad :'( A veněděla jsem jak se odmilovat! A proto takle radím všem Prostě se toho neboj. A můžeš se   i klidně změnit tak jako já Třeba jiný styl oblečení nebo něco jiného A uvidíš že ti to pomůže