Téma: Napomenutí od zaměstnavatele - jak se bránit?

Text uživatele: Tak o tom mi povídej... Mám také žlutou kartu, bránit se nemáš šanci... Jestli pracuješ v podobné chocholouškárně jako já... Pokud se biješ jako jediný pitomec za svá práva, jsi po zásluze pochválen... Může mi tady kdokoliv psát o zákonných možnostech bránit se, takhle to skutečně nefunguje... Svoji pozici jsem si čestně uhájil 4 roky, ale už nemám sílu a vypadá to, že to v nejbližší době zabalím...

Text uživatele: Záleží hodně na tom, jestli je to ústní napomenutí nebo písemné. Proti písemnému napomenutí bych se bránil určitě opět písemně a požadoval jasné sdělení skutečností - tedy co se stalo, kdy, kdo to viděl nebo jaký je důkaz, že jsem to udělal já.

Pokud není možné dokázat nějaké skutečnosti (hlavně že jsem jako něco udělal, co jsem neudělal), tak by bylo velmi těžké mne propustit pro porušení pracovních povinností (postaru "porušení pracovní kázně").

Text uživatele: Ano, Avatárku, máš pravdu, že takto by to mělo skutečně fungovat... A proto jsem přeřazen na práci, kterou bych nepřál ani odsouzeným vrahům, je to takové předpeklí pro neposlušné zaměstnance... A bylo mi sděleno, že je to proto, že jsem moc vidět, že jsem moc velký... Ano, mám 192cm, ale to nebude ten pravý důvod...

Text uživatele: Já vím, že si určitě chceš udržet svou práci, ale měl by jsi dělat takovou práci, jakou máš v pracovní smlouvě. Jen tak Tě přeřadit nejde.

Ale je pravda, že z toho, co čtu, pracovní právo je zřejmě nejvíce ignorovaným právem ze všech odvětví. Takže většinou slýchám: "No to je hezký, ale chci mít práci, takže co mám dělat? Mám se soudit? ..."
Určitě to chápu. Asi to, jestli budu bojovat za svá práva v pracovně-právním styku záleží na mnoha okolnostech (třeba i na tom, jestli jsem opravdu žádaný a můžu trvat na svých právech a nebo jsem nahraditelný a firma/podnik mě nepotřebuje - pak si moc otvírat dutinu ústní nemůžu a musím si nechat leccos líbit).

Text uživatele: Každý je nahraditelný, tady se nehledí na to, že práci děláš dobře... V současné době mám pro firmu 3 velká mínus: Mám vyšší plat vzhledem k délce pracovního poměru než nastupující nováček, mám smlouvu na dobu neurčitou s nárokem na odstupné v případě krizové situace, nenechám si všechno líbit... To si můžu na záda nakreslit terč, vyšlo by to nastejno, jsem nachystán na odstřel...
Před rokem firma namontovala kamery, údajně kvůli bezpečnosti zaměstnanců a tak podobně... Nechápu teda, proč žádná kamera nemonitoruje oplocení, parkoviště, ale jsou kamery namířené na píchačky, linky a taková místa... Když pominu fakt, že povaha podnikání  není taková, aby musel zaměstnavatel monitorovat pohyb zaměstnanců, nejsme jaderná elektrárna, netřídíme peníze, jsme obyčejná strojírenská firma, tudíž si myslím, že tam kamery nemají co dělat... Taktéž si nemyslím, že má zaměstnavatel právo pořizovat snímky z kamer, podle mne nesmí používat záznam na kontrolu produktivity práce... Největší zážitek ovšem byl, když jsem se na nejbližším mítinku s generálním ředitelem zeptal, kdo má právo přístupu do kamerového systému, jestli se archivují záznamy a jak dlouho, jak jsou zebezpečeny záznamy proti zneužití... Bylo mi oznámeno, že pan ředitel tohle neví ... Když jsem logicky panu nadnárodnímu řediteli do očí řekl, že by o tomto měl být informován, tak jsem byl málem vyveden a od té doby je to v práci vcelku zajímavé...