Téma: Trošku nepovedený život - jen pud sebezáchovy mě drží na světě, život mě nebaví

Ahoj,

to je tedy smutný příběh jako z amerického filmu. Je mi líto co se stalo tvé přítelkyni, je normální že se cítíš tak jak se cítíš. Pokud se zatím necítíš na psychologa tváří v tvář je dobré zkoušet alespoň písemnou formou, vypovídat se na internetu i když je to jen začátek, tak jak to už děláš, ale asi nikdo Ti tu žádnou zázračnou radu bohužel nedá. Nebo se zkusit vypsat, formou deníku nebo příběhů, nemusíš je nikomu ukazovat. Psychika je složitá a je to vždy na delší dobu. Asi jediné co bych zkusila poradit je sebeláska. Měj se rád takový jaký jsi včetně všech věcí které Ti přijdou, že nejsou třeba úplně ideální. Kašli na to (ok. chápu že je to dost těžké, ale zkus to… ). Nikdo z nás není ideál a dokonalý tělesný vzhled není záruka žádného štěstí ani dobrých vztahů. Žij pro sebe i svoji přítelkyni, dej tomu čas, věř si, zkus pomalu znovu zkoušet věci které tě třeba dříve bavili nebo zkus něco nového. Mohou to být i zdánlivé maličkosti. Pokud máš možnost zkus občas pomoci i ostatním co jsou na tom třeba sami špatně, třeba zkus nějaké dobrovolnictví pokud máš možnost ve svém bydlišti a zdravotní stav Ti dovolí. Buď sám sebou měj se rád, buď k druhým laskavý (i když třeba oni vždy nejsou) a brzy se přítel nebo přítelnyně znovu najde, uvidíš.

Drž se! Bude líp. dej tomu čas…

Začal bych tím, že tvůj popis situace není vůbec chaotický, naopak se mi zdá, že velmi dobře chápeš, co se ti stalo / děje a především máš chuť to změnit. Jak píše už Tara, pocit štěstí ti nezajistí postava, velký mužství ani hromada kamarádů. Všechno se opravdu odvíjí od toho, jak vnímáš sám sebe. Protože to, co popisuješ, vůbec nemusí být to, jak tě vnímá okolí. Nemáš rád své tělo, podléháš strachu, obavám a přitom okolí si třeba řiká, že jsi docela prima a ty to vůbec nemusíš být schopen vidět.

Začni třeba tím, že se podíváš na svý tělo a poděkuješ mu za to, že je tu s tebou, že díky němu jsi viděl tolik věcí a poznal lásku, že i přes všechny nedokonalosti a zdravotní trable bojuje za tebe a vždycky bude na tvý straně. Měj rád svý tělo. Jste v tom oba stejně.

Na tvém místě bych neřešil holky, ani svoji váhu. Dělej jednoduše věci, co tě baví. Pokud tě bavil sport, tak opět sportuj. Ne proto, abys zhubl, ale proto, aby ses ty sám cítil dobře. Až se tak budeš cítit, všechno se zlomí. Je to běh na dlouho trať, ale máš všechno před sebou. Věř, že život přináší těžké chvíle, po kterých přijdou ty šťastné.

1. konzultuj se svým lékařem možnost změny léčby nebo zkus i změnit lékaře. Už jsi plnoletý, už si o tom můžeš rozhodnout sám.

2. pokud není možné ze zdravotních důvodů zhubnout, nedá se dělat noc jiného, než se smířit se stavem věcí. Nicméně i když budeš "tlustý" neznamená to, že nemůžeš být upravený, dobře oblečený, voňavý a zkrátka sympaťák. Neházej flintu do žita.

,, , ,

3. pokud už se jednou našla dívka, co tě měla ráda, je to přeci pro tebe důkaz, že můžeš být milován právě takový, jaký jsi. Je moc smutné, že to s ní dopadlo takto, ale zkrátka věř tomu odkazu, co ti zde zanechala - a ten je právě o tom, že můžeš mít normální vztah.  

Ale toto asi nejde lámat přes koleno.

Co takhle si na netu zkusit najít nějaké kamarádky zatím alespoň na dopisování? Třeba i na nějaké seznamce.

4. Ohledně intimních partií - velikost opravdu není to hlavní a je taky otázka, s čím to poměřuješ. Jestli s oficiálními statistikami nebo s nějakými pormofilmy. Protože to, co v nich je, opravdu nemá s realitou nic společného. Navíc jestli jsi přibral, tak tvá výbava může opticky vypadat menší než je. Každopádně pouze penetrace není jediný způsob, jak provozovat sex a velká výbava neznamená automaticky dobrého milovníka.

Čili s velikostí si hlavu nelam, až to přijde, buď prostě pozorný a snaž se zkrátka používat i jiné věci než jen přirození - třeba ruce a ústa - a koneckonců časem můžeš rejstřík rozšířit i o nějaké sex hračky a pod.

5. Píšeš, že jsi bez školy - tím myslíš střední, vysoké? Ve tvých letech přeci můžeš ještě vše dohnat. Čím bys chtěl být - k jakým věcem inklinuješ - co tě baví? Studuješ nebo někde pracuješ?

Zkus si najít nějakou činnost, co tě bude naplňovat.

V jedné starší pohádkové písničce se zpívá: "dělání, dělání, všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék." Může to vypadat jako klišé, ale opravdu je to tak, že když uděláš a vidíš za sebou něco, co jsi dokázal, je to velké antidepresivum. A nemusí to být nic velkého - třeba stlučená ptačí budka, natřený plot - vymyslela bych možností milion - ale jde o to, co by bavilo a uspokojilo tebe. Zkus nad tím přemýšlet, zkus si něco najít.

A že by tě bavilo něco, co neumíš - tak se to začni učit, radj se ze svých pokroků.

Děkuju, všem za rady zkusím vše… Vážně moc si vážím vaších rad.
A aktuálně  mám brigádu v McDonaldu. A ano bez střední…
Čím jsem chtěl vždy být? Vždy mě to táhlo  k  autum tudíž automechanik nebo prostě cokoliv s auty, jenže na tenhle obor mě nevzali kvůli právě známkám… Seč můj průměr nebyl o moc horší… A tak jsem přemýšlel co by mě  tak mohlo ještě bavit ale moc věcí se nenašlo a pokud tak   tam byli moc vysoké nároky v průměru apd.

Zkus to na toho automechanika znovu - podmínky se mohly změnit a když tě někde odmítnou, zkus to ještě jinde, ten obor nabízí desítky škol v republice. Nebo zkus autotronika.  

Já vím, bude to třeba nepříjemné být znovu s mladšími ve škole, ale snad by se to mohlo dát vydržet a měl bys pak právě nějakou perspektivu a pocit, jak jsi něco dokázal.

Taky si můžeš zkusit udělat řidičák a být profesionální řidič, nebo časem se můžeš zkusit uchytit v nějakém autoservisu nebo autosalonu. Pro začátek by třeba stačilo sledovat inzeráty.

Auta jsou fajn nápad - zkus si to dát za cíl, nějak se k nim dostat, začni vymýšlet, jak to udělat.

Představuj si, že se ti to povede a těš se na to.

Např. jeden můj kamarád má autoservis. Začínal v něm jako normální automechanik, což šlo leta, ale jezdil na nějaká různá školení, co jim nabízely různé firmy, aby měl oprávnění k různým úkonům - nerozumím tomu přesně, ale vím, že mu v kanclu visí na to různé certifikáty. Takhle fungoval necelých dvacet let, pak se majitel rozhodl to zabalit a jít do důchodu, kamarád si vzal půjčku a "podnik" od něj koupil a ještě rozšířil. Teď je dominantním servisem v okrese a zaměstnává další lidi. Přitom popravdě to není žádný "ajnštajn" ani ambiciózní dravec, jen se celý život držel aut a byl vytrvalý a poctivý, a tak se mu to po letech docela vyplatilo.

LonelyBoy - Tvoje situace není lehká, ale každý člověk má nějaké těžkosti, nebo překonává nějaké překážky…. Když  se na Tvoji situaci dívám z křesťanského hlediska - (jsem praktikující křesťanka - katolička) , tak celá Tvoje situace se mi jeví, jako obrovská výzva, k hledání něčeho hlubšího, šťastnějšího, pokojnějšího, něčeho kvalitnějšího.

Doporučila bych Ti, zaměřit se na křesťanské - duchovní hodnoty. Já jsem v křesťanském = duchovním životě našla spokojenost, štěstí, lásku, radost, pokoj, ale takový pokoj s kterým se běžně ve světě nesetkáš. …

Uvažuj nad tím, protože v křesťanství se většinou z poznání postupně přechází i do zkušenosti.

A člověk - křesťan, když zažívá ten opravdový vztah, opravdovu lásku s Bohem - opakuji: S BOHEM, tak to je neskutečné dobrodružství, je to lepší než SEX.

Přeji hodně štěsti a speciálně dnes (05.03.2017) večer, budu na Tebe pamatovat ve svých modlitbách.

Jo zkoušel jsem to na dvou školách ale nevzali mě. A letos (2017) mám  právě v plánu to zkusit znovu nu,  jo autotronik,  díky za tip, to zní taky fajn! Být ve škole s mladšími, to by mi nedělalo problém.
Řidičák pro ten si jdu zítra (06.03.2017).  Už jen z toho důvodu že v mém okoli pizzerie  začali hledat na brigády řidiče a co jsem se díval tak je to tam lepší než v tom McDonaldu tak jsem ho dělal.
 A ten kamarád, jo tak ten to má teď fakt fájn.
-> Karmelaren, promiň, neber si to teď osobně, ale nevěřím v žádné náboženství a ani mě to nějak neláká, ale děkuju ^^

LonelyBoy - rozumím Ti, samozřejmě je to na Tobě… .

(Já narážím spíš na tu hlubší stránku = na sám ŽIVOT, na LÁSKU, ŠTĚSTÍ…, kde patří taky i NASLOUCHÁNÍ  - protože mnozí neumí naslouchat… a potom se všemu diví…  )

Ať se Ti daří.