Téma: Samota a izolovanost - jak se ještě víc dostat mezi lidi?

Nebylo by lepší hledat akce normálních lidí, než ty organizované pro duševně nemocné? Kdybys byl v Praze, tak bych měl tipy na spoustu akcí, Ostravu neznám.

Napadlo mě stejně jako Patrika - proč nehledat společnost i zdravých? Duševní nemoc, pokud to není rovnou demence přece nemůže být takovou brzdou.

Do té organizace mám totiž nejblíže jelikož se léčím s depresemi u psychomudr. Hledám i společnost zdravých, ale tam moc nemám přehled vzhledem k tomu, že jsem byl dost samotář.

Ahoj, co nejaky turisticky klub? Zlepsi se fyzicka a budes mezi lidma

Přesně tak - začal bych klubem českých turistů nebo podobnou organizací. Výhoda je v tom, že tě nic nenutí do jakékoliv konverzace, prostě jdeš se skupinou od někud někam a klidně můžeš jít celou dobu sám nebo se dát s někým do řeči.

Další možností je jakýkoliv zájmový klub, nebo třeba i kurz nějakého jazyka

Já jsem se nedávno seznámila s celou řadou lidí, když jsem sháněla žížaly do kompostéru. Našla jsem si na Kokoze žížalí mapu, a teď si čile vyměňuju informace s lidma, co mají podobné zájmy. Už  jen čekám, že mi někdo vnutí slepice z velkochovu…  

Moje kamarádka z baráku zas potkala hodně lidí z kváskové mapy, ona je veliká pekařka a kuchařka.  

Společný zájem hodně pomůže.

Také si myslím, že vhodná cesta je přes nějakou zájmovou činnost.

Doporučuji tanec. Tedy taneční kurz - navíc tam je vždy převaha žen, takže každý chlap je vítán. Prima je třeba taková salsa - to je myslím docela dobrý lék i na tu depresi. Nebo tango (ale to už pro někoho trochu depresivní je ). V Praze tancuje tango ajťáků docela dost.

Ale druh tance je podružný, havní je, že tam přijdeš mezi lidi a když zabředneš do té komunity, tak narazíš i na různé kurzy, kde třeba jste s nějakou skupinou lidí pohromadě i delší čas - ideální. A že tancovat chodí i hodně žen bez partnera, co by se rády seznámily, asi nemusím dodávat.

filbare - když Tě trápí samota, tak se skus pro něco užitečného nadchnout. Po práci (např. tak 3krát v týdnu) se pokus dělat ještě třeba nějakou dobrovolnickou práci mezi lidmi, např. na 2 - 3 hod. denně. Myslím že podobné akce pořádá např. i CHARITA v různých regionech ČR - (hlavně o prázdninách) . Ty by si jako programátor mohl v podobných zařízeních, nebo např. v charitě, učit mládež různým PC programům. Nebo nějaké tvorbě grafické práce… Mládež  bude určitě nadšená.

Získáš tak kontakt s mladými lidmi, či spolupracovníky a mládež  pravděpodobně bude chtít byt s tebou taky v kontaktu. Začne Tě to třeba bavit, či vnitřně naplňovat.


Mně samota když se naskytne nevadí - (já jsem ale v jiné  situaci než jsi Ty).
Já samotu využívám na relaxaci - na čtení zajímavých (např. křesťanských) knih, nebo mi v tomhle směru velice pomáhá modlitba. A modlitba není nic jiného, než přátelský rozhovor s Bohem.

Proto když jsem sama, tak se zvyknu modlit  -  to znamená, že si  o samotě s Bohem, jako s přítelem povídám (o svých záležitostech… ) a uvědomuji si skutečnost, že Bůh je teď - tady přítomen vedle mne, či v mém nitru i když ho nevidím.   Je to úžasná věc - je to modlitba, která mi pomáhá. A samota se tak pro mně stává úžasným společníkem.
Jsou to křesťanské záležitosti, které pomáhají - které fungují.   Jak říká i známi křesťan - bratr Efraim:   *Se svou samotou není člověk nikdy sám. *