Téma: Nemám žádné charisma a kluci mě nechtějí - budu nadosmrti sama?

Také záleží na tom jak vypadáš, hodně klukům jde predevším o vzhled.

Pokud by vypadala špatně, nedošlo by ani na to první rande. Pokud to tedy nebyla rande "naslepo".

Pošleš prosím fotku?  

Doporučuji neposílat. Není to důležité. Obluda určitě nejsi, to by si s tebou nedával rande nikdo.

Možná by neškodilo vylepšit zejnějšek, to má na sebevědomí vždy velký vliv! , ale pak je vhodnější si našetřit a zajít za někým, kdo to dělá profesionálně (mohu doporučit skvělou firmu v Praze).

Fotku posílat nebudu. Myslím, že nejsem nějak ošklivá, je pravda, že by se mnou asi nešly ani na to první rande. Ale mrzí mě, že jim nejsem dost dobrá. Nic není jen o vzhledu.

Kateřinaa: Tak jsi o 10 let omládla?

Zabolelo to, co?

Každý podotýkám každý se může změnit takže zkus nebít divná

Samozřejmě předchozí odpověď také platí ale pokud bys nebyla hezká těžko by s tebou šel někdo na rande a pak tě odmítnul…

… jak se to dělá: nebýt divná?  

Ty máš jedinou "chybu" a tou je nízké sebevědomí.

Částečně to pramení z toho, že sis vybrala nějaký typ děvčat, který je od tebe odlišný a s tím se poměřuješ. Je to vcelku normální, ona většina z nás touží po tom, co nemá - malé holky by ráda byly vysoké, vysoké malé, kudrnaté si vlasy žehlí, aby je měly rovné, holky s rovnými vlasy si vyrábí vlny a pod. Ale je lepší se snažit s nikým se nesrovnávat, každý jsme originál a navíc o těch druhých taky nevíme všechno.

Nejlíp je na tom vždycky ten, co umí být zdravě spokojen s tím, jaký je.

Všichni kluci netouží po praštěných a střelených holkách a i praštěné a střelené holky mají svoje chyby kvůli kterým mohou mít ve vztazích problémy.

Ta nejlepší cesta je najít sám sebe a naučit se sám sebe mít rád nebo být se sebou spokojený - stát si za tím, kým jsem.

Pokud se mohu v něčem zlepšit, tak proč ne, každý rozvoj je je lepší než krnět a zahnívat - ale rozvoj není snažit se být praštěná, abych se líbila nějakým klukům. To není rozvoj osobních kvalit - a samozřejmě že nějaké máš, jen o nich nevíš a nevážíš si jich! - ale byla by to jen přetvářka a snaha zavděčit se.

Určitě je hodně kluků, co se možná někde na mejdanu zasmějí nápadům nějakého třeštidla, ale do života chtěji holku klidnou, mirnou, plachou, co toho moc nenamluví, ale když něco řekne, tak to má nějaký smysl a není to jen nějaké věčné blablabla-hihihi-kvokvokvo.

To, proč s tebou nikdo nechtěl v randění pokračovat možná vůbec nebylo kvůli tomu, že jsi nudná nebo málomluvná, ale třeba proto, že jsi zamindrákovaná. To vůbec sexy není a navíc to toho druhého člověka docela vysává, ta energie mezi těma dvěma lidmi totiž neproudí obousměrně.  

Zkus se přestat zhlížet v nějakých praštěných holkách a zkus na sobě hledat pozitiva a tak si zvednout sebedůvěru a budovat si ji.

Pro začátek začni třeba tím, že si založ deníček a každý večer tam povinně napiš tři věci, které jsi udělala dobře, ve kterých jsi zabodovala, nebo ve kterých jsi se sebou spokojená. Bez srovnávání s někým. A žádné takové: dnes (04.01.2017) se sebou nejsem spokojená v ničem.

Smysl toho je, že POVINNĚ musíš na něco přijít.  

Copak na mě někdo pozná, že jsem zamindrákovaná? Já jsem nikdy nikomu neřekla, to co jsem napsala tady. Ani nejlepší kamarádce jsem se nesvěřila, že nemám charisma a nemám klukům co nabídnout.

Dá se to snadno vycítit.

Zjednodušeně řečeno - sebevědomý člověk energii rozdává, zamindrákovaný ji bere.

Se zamindrákovanými lidmi prostě není druhým dobře - a nemusí si racionálně pojmenovat, že jsi zamindrákovaná, ale radostný zážitek, který by měli chuť si zopakovat, jim se svými mindráky těžko nabídneš. Protože prostě radost ze sebe sama necítíš. Tak ji nemůžeš ani dát.  

Přitom každý má co nabídnout. Tipuju, že ty můžeš nabídnout třeba vřelé srdíčko, skromnost, zájem o druhého, oddanost, upřímnost? Nebo se pletu? Tak možná něco jiného. Ale určitě je někde někdo, kdo by o to stál. Jenže ty si tyhle svoje možnosti neuvědomuješ nebo si jich nevážíš, protože máš pocit, že jediné co stojí za to, je být praštěná a extrovert. To je to nízké sebevědomí.

Ale opakuji, je spousta kluků, co budou raději chtít klidnou skromnou oddanou dívku než nějakou potřeštěnou káču s rojem konkurentů okolo.  

Jenže jestli jdeš na rande s předvědčením, že nemáš co nabídnout a že jsi nudná a nezajímavá, tak opravdu nenabídneš nic, pro co by se kluk měl vracet. To je přeci logické.

A fakt mu to nemusíš říkat, co si o sobě myslíš.

Ono stačí když se chováš podle toho, co si o sobě myslíš.

Opakuji, začni tím, že na sebe budeš hodná. zakaž si říkat, jak nemáš charisma a pod. To je věc, kterou lze změnit.

Když tě nezaujal můj nápad s deníčkem, tak třeba alespoň se před spaním každý den za něco pochval. Za cokoliv.

Prostě buď na sebe hodná, snaž se naučit se mít samu sebe ráda.

Pozná se to i bez říkání.

PS: mimochodem, napadlo tě třeba někdy, že když kluk nechce na další rande proto, protože je sám nesmělý a může mít pocit, že nezaujal on tebe, protože se vzhledem k nulovému sebevědomí chováš naprosto defenzivně a namísto abys mu trochu vyšla naproti, tak jsi jak šnek v ulitě, a namísto abys jevila zájem o něj, tak se v té své ulitě jen zaobíráš sama sebou a sebemrskáš, jak jsi nezajímavá?

Hlavu vzhůru. Zkus sama oslovit kluky z podobného těsta, tedy spíše introvertní a stydlivé, neznám kluka, kterému by nelichotilo, když o něj nějaká holka projeví zájem 

Využij svých předností, jsi mladá, zkus nějakého staršího, už vybouřeného kluka, mládí je obrovská deviza a uteče jako voda. Zkus najít někoho s podobnými zájmy či koníčky.

Já bych klidně i někoho oslovila, ale nmám příležitost.

Definuj "nemám příležitost". Využij svoji výhodu, že jsi holka, klidně oslov někoho na ulici či v dopravním prostředku, neznám kluka, kterému by to alespoň nelichotilo.

V Praze bych měl pár tipů na různé skupiny lidí, kteří se scházejí a něco podnikají společně, třeba:

http://www.prijdapotkej.cz/ (zrovna dnes (06.03.2017) pořádají lasergame)

https://www.spolecneaktivity.cz/spolecenske

kamarád provozuje https://www.facebook.com/enjoyteamcorporation/ a mají v plánu vyrazit společně v sobotu na Matějskou

další podobnou skupinou je https://www.facebook.com/groups/gettpalpraha/?fref=ts 

Výhodou těchto skupin je, že to nejsou "randící skupiny", neočekává se automaticky od každého, kdo tam přijde, že se tam seznámí, i když stát se může.

Ahoj, velmi me mrzi jak se citis, ale jsme na tom stejne.  

Jsem z Prahy, je mi 21 a jsem uplne jiny nez ostatni kluci.

To, ze jsi sama, neni tvoje vina, je to vina ostatnich, ze se do tebe neumi vcitit, porozumet ti. Ja jsem take sam a stve me to, ale nelituji se. Kluka nezaujmes charismem, ale zaujmes ho tim, ze budes takova, jaka jsi. Ty nepotrebujes charisma, ty potrebujes pocitit, ze te kluk prijima a uznava.    Klidne mi napis, muzeme byt pratele, mohu ti pomoci, vim jake to je, vim jak se citis, ani ja nemam holku.

Tak mi napiš jsme na tom podobně

Ahoj, jednou za rok tě odmítne jeden můž a ty si myslíš, že nejsi pro muže dostatečně atraktivní? kdybys chodila na rande několikrát měsíčně, nebo týdně, tak bych se už nad tím pozastavila, ale jednou za rok je málo.  

Tobě každý kluk taky přeci nepadne do oka a to samé je i s muži. Je možné, že jsi šla zrovna s takovým, který neměl pocit, že by to bylo ono. JInkdy to může být zase opačně. Kdybys chodila častěji, tak věřím tomu, že by nápadníci určitě byli  a ne málo

Taky bojuji s docela nízkým sebevědomím a kluci to většinou na mě hned nepoznají. Asi to umím dobře zamaskovat. Většinou na to příjdou později (behem chození) a kvůli tomu se pak poukají po jiných, protože jsim příjdou atraktivnější sebevědomé holky, za kterýma mi potom utečou (to je pouze má teorie) Zaujmout někoho není těžké, když se budeš ještě častěji seznamovat, než jednou za rok, tak to určitě příjde, ale mnohem těžší je vztah udržet.  

Zvednou sebevědomí je podle mě opravdu hodně těžké. Někdo to má už v sobě a někteří si to musí vybudovat a hýčkat. Spíš bych se zaměřila na to, proč to nízké sebevědomí máš. Já to u sebe třeba vím a při příležitosti se mi to sebevědomí podařilo  zvednout, ale jen nachvilku, pak to zase spadlo.   

Darecku a jak se to projevuje, ze mas později ve vztahu nízké sebevědomí?

Nízké sebevědomí mám od začátku, celou dobu,   jen to na mě ze začátku nejde poznat. Většinou to poznají až později, při chození. To mi pak řeknou, že sebevědomí nemám vůbec žádné  Jeden mi řekl, že sebevědomě pouze vypadám, ale když mě lépe poznal, tak zjistil, že to tak není.  

Tomu rozumím, ale jak konkrétně se to projevuje? Třeba když uvaris večeři, tak se neustále partnera vyptavas jestli mu chutná, místo toho, aby ses tvarila, jak je to jídlo vynikající?

Přesně situace si už nevybavují. U mě to ma spojitost s tím, co jsem si prožila v dětství. Mezi druhou a třetí třídou jsem si prošla ve škole šikanou ostatními dětmi za něco, co jsem nemohla. Brala jsem to až traumaticky. Mám kvůli tomu až do teď sociální fobii a tím nízké sebevědomí. Ostatní děti se mi posmívali, ponižovali mě a později se do mě pustili fyzicky. Kvůli tomu mám tendenci o sobě občas říct něco, čím se ponížím sama, což moc sexy těm klukům asi nepřipadalo.

Třeba příklad: jeden kluk mi řekl, že jsem pro něho osobnost a moje první reakce byla, že jsem se tomu zasmála.