Téma: Nemám nic a nikoho, cítím se sama

Starosti nám nepřiděláváš. Od toho tu tento web je.

Rosie, někdy se stane, že našim společníkem se stane jídlo a pak člověk baští, aby překonal bolest samoty. Něco podobného prožívá skoro každý z nás. Určitě samota více doléhá o dnech volna, o víkendech, o svátcích. Jistě chodíš s psíkem ven na procházky, to je pro tebe pohyb. Začni chodit cvičit tam kde jsou lidi, jistě najdeš spřízněnou duši, kamarádku a třeba časem i nového přítele. Dnes má hodně lidí pejska, začni s tím svým chodit jinudy, určitě potkáš nové tváře a dáš se s někým do řeči. Přijde jaro, bude tepleji, vydržíš déle venku, ty i pejsek, nezapomeň se na lidi usmívat. Věřím, že se to změní, určitě, neboj. Pavla

Rosie,

sama nejsi! Mas rodice a psa. Od pritele bych na tvem miste nic neocekavala, vzdyt jsi ho sama poslala k vode. Kdybys ted mela zamestnani, asi by sis na nej ani nevzpomnela. Zacina Novy rok. Co takhle dat si nejaka predsevzeti? Zacit nejakym sportem, hledat si intenzivne zamestnani, zacit chodit mezi lidi, prihlasit se do nejakeho kurzu? Jinak se z toho zacarovaneho kruhu asi nedostanes. Znam jednu divku, ktera vazila 120kg, byla frustrovana, nastvana na cely svet. Nasla si praci ve vratnici, kde obsluhuje i telefonni centralu. Behem roku zhubla 25kg, naucila se anglicky a cela se rozzarila. Nejhorsi je, sedet doma a litovat se. Takze hlavu vzhuru a budu ti drzet palce!!

Netrpia len ženy ale aj muzi, teraz snad cele ludstvo trpi samotou i ja. Dam ti jednu otazku co ozaj chces, sadni si na to a vnutorne si polož tuto otazku. Ak budes pozorne pocuvat prvu myslienku co sa ozve, tak urcite budes prekvapena co sa vynori. A potom, potom treba zmenu…ahoj

Nikdy nejsi sama. Vždy jsou na světě lidé, kteří se cítí podobně jak ty. Tak alespoň ta představa, tě může ukonejšit Každopádně tví blízcí ať je to rodina ať je to pes, je jen dobře že je máš, jelikož pro blízké a milované stojí za to žít.  

On život sám o sobě je zázrak a stojí za to žít. Chápu jak se cítíš, také jsem si prošla obdobím, kdy jsem měla pocit, že sem nepatřím. Ale každý tady na Zemi má své místo, svou roli, své poslání, svůj osud. Nikdy tu není jen tak. Každý z nás je dokonalý a nejúžasnější tak jak je. Pamatuj na to.  

Není důležité kolikrát se člověk dostane na dno, ale tolikrát kolikrát se zvedne a vzchopí se žít dál.  

Ok, rozchod je za tebou, a nemá smysl se v tom už pitvat a zabývat, měla by ses více otevřít životu a užívat si života. Věnovat se sama sobě, svým koníčkům, zavolat kamarádce a říct ji jak ji máš ráda. Zkrátka udělat něco hezkého, co tě potěší u srdíčka hlavně moc nemyslet, to totiž bolí.  

Ahoj, byla jsem na tom lehce podobně jako ty. Později jsem měla pocit, že jsem nepotřebná, že mě všichni ignorují, nedokázala jsem se radovat ze života, ale přesto jsem v sobě měla nějakou naději, víru, že to dokážu změnit. Uvědomila jsem si, že mám ještě celý život před sebou a že dokážu ostatním ukázat, že umím žít. První věc, kterou jsem chtěla vyřešit, byla moje obezita, začala jsem jezdit na kole, přestala jsem nadbytečně jíst. Prvních pár měsíců bylo krušných, jenže pak jsem si přímo zamilovala sport a začala se radovat z každé maličkosti. Můj smích převládal nad pláčem a toho si začalo všímat i mé okolí a já získala řadu nových přátel.  

Každý svoje problémy, ať jsou téměř zanedbatelné, nebo závažné, řeší jinak, já si našla metodu sportování, zhubla jsem, poučila jsem se minulostí a nyní jsem psychicky velmi silná. Nikdy do takovýchto debat nepíšu, ale když jsem si přečetla tvůj příběh, napadlo mě, dát ti naději, ukázat ti, že cestu ke štěstí má každý na světě, jen se k ní musí dostat a vytrvale po ní jít  

Ahoj, jsem něco podobného jako Ty, taky nevím co budu dělat dál, jestli chceš tak mi napiš a rozebereme to.