Téma: Nahlodaná psychika kvůli neúspěšnému hledání nové práce

Pokud máš chronický zánět stítné žlázy, některé potíže můžou být z toho. Měli by ti změřit TSH, fT4 a fT3, abys věděla, jesli máš zvýšenou funkci nebo sníženou. Zvýšená se projevuje pocením, hubnutím, vyčerpaností, slábnutím svalů, bušením srdce, úzkostmi, bolestmi hlavy někdy očí. Snížená zase únavou, depresemi, suchou kůží. Takže je asi teď důležité, abys zjistila, co ti je a tvoje nemoc se začala léčit. Jenom si pak dej pozor, aby si měla správnou dávku léků, protože od předávkování jsou také velké potíže třeba průjem, nespavost a rychlý srdeční tep. Až ti bude lépe zdravotně, pak můžeš hledat práci, ale nějakou, která ti bude vyhovovat. Aby ses tam cítila dobře, nebyl to pro tebe stres. Určtiě neměj pocity méněcennosti, je spousta lidí, kteří se cítí jako ty, ale je to zbytečné. Dnešní doba vytváří tlak na lidi, kladou se čím dál větší nároky, všechno se zrychluje, lidé jsou ve stresu a jsou pak na sebe zlí. Slabší povahy pak ten tlak nezvládají a hroutí se. Ale to je úplně normální, nikdo není tak silný, aby se mu to nemohlo stát. Tak nesváděj vinu na sebe, buď na sebe hodná, měj se ráda a neklaď na sebe takové nároky. Stanov si menší cíle a splňuj je po kouskách. Buď pyšná na každý svůj jednotlivý úspěch a určitě se ti podaří naučit se postupně znovu naplno žít. Práci si určitě nakonec nějakou najdeš, teď je důležité, abys byla zdravá a bylo ti líp. Moc ti držím palce.

 Audrey  už dva roky chodím k endokrinologičke a hormóny mi odmerala a mala som ich v  norme ale mám  protilátku. Budú mi nerať aj  minerály a vitamíny v krvi na budúci rok v máji. Tú silnú psychickú záťaž čo som zažila, tak mi to nejako pohlo a aldosteromom a s adrenalínom a tak sa začal prejavovať aj ten zápal.  

Ževraj chornický zápal môže spôsobiť po rokoch neschopnosť štítnej žľazy a vyradí ju. A, môže aj napadnúť aj nadobličky.  

Inak veľmi moc ďakujem  za pochopení 

A bereš nějaké léky na tu štítnou žlázu jako Euthyrox, Letrox nebo Eltroxin anebo tě jenom hlídají, protože ty léky mají také vliv třeba na psychiku. Zánět štítné žlázy může vzniknout z mnoha důvodů, nemusí to být jen psychika, ale někdy je to třeba dědičné nebo z nedostatku jódu či jiných příčin. Měli by tě hlídat často. Pokud se zánět včas zachytí, tak většinou štítná žláza pracuje aspoň částečně dál, nepřestane úplně fungovat. Protože pokud by se její funkce snížila, že by ti hormony vylezly z normy, tak ti dají právě tyto léky. Je dobře, že ti měří minerály a vitamíny, protože na ty má štítná žláza také vliv. Pokud je jich málo třeba toho draslíku, jak jsi říkala, tak z toho třeba pak můžeš mít ty slabosti a třesení. Třesení rukou je také jeden příznak poruchy štítné žlázy. Určitě je dobře, že chceš na sobě pracovat a že se nevzdáváš. Je dobře, že máš přítele, aspoň ti je oporou. Všechno se může třeba časem zlepšit, hlavně se ničeho neboj a nesváděj všechno na sebe.

zatiaľ neberiem žiadné lieky na štítnej žľazu aj sono sa akosi nezmenilo. Brala som len antikoncepciu ale tá mi zvyšovala moc krvný tlak a mala som aj vysoký pulz.  Takže gynekológ mi ju vysadil.  

Lebo amamnéza rodiny bola, že všetci mali infarkty, mŕtnvice  a iné neurologické ochorenia. Takže preto. Antikoncepcia robí všelikaké zrazeniny v mozgu a pri srdci. Ale jedla som cesnak a cibuľu. Ale tú jem každé ráno.

Antikoncepcia berie veľmi moc vitamíny B6 a B12 a prehánam to aj s vlákninou aj tá berie živiny s tenkého čreva. Ale jem veľa zeleniny a ovocia. Neviem či robím dobre.  

Na poruchy srážlivosti krve se dělají testy v trombocentru.

No, já si myslím, že jedna věc je chronický zánět štítné žlázy a druhá věc je nízká hodnota aldosteronu. Aldosteron je hormon produkovaný specializovanými buňkami kůry nadledvinek a je řazen do skupiny mineralokortikoidů. Jeho nerovnováha způsobuje nerovnováhu draslíku, sodíku a krevního tlaku. Takže já si myslím, že všechny ty potíže, které jsi popsala, způsobuje více to, že ti zjistili nízkou hladinu toho aldosteronu. Nejsem lékař, ale pokud nějaký hormon se v těle netvoří, nebo tvoří málo, dodává se tělu v podobě léků (u Tebe možná např. Fludrokortizon), aby byl pokud možno ve správných hodnotách tak, aby nezpůsoboval ty další zdrav. potíže - u Tebe málo draslíku, sodíku a špatný krevní tlak. Mimochodem nízké hodnoty sodíku a draslíku mohou být i životu nebezpečné a měly by se laboratorně kontrolovat cca 1x za měsíc třeba i u praktického lékaře, ne až příští rok v květnu. A taky si myslím, že by Ti měly udělat MRI (magnetickou resonanci) ledvin a nadledvin - jestli tam nejsou nějaké změny, které způsobují, že máš nízkou hladinu aldosteronu.

Koukni třeba tady:

http://www.medicabaze.cz/index.php?&sec=term_detail&termId=2089&tname=Hypoaldosteronismus

Janko, určitě bys měla mít dobrého lékaře, který se ti bude věnovat, když máš takové velké potíže a dědičnou zátěž. Aby se nic nezanedbalo, časté kontroly a podrobné vyšetření, jak píše Dany jsou hodně důležité. Práci si můžeš hledat pak, až budeš vědět, jak jsi na tom. Rozhodně se teď zbytečně nestresuj, stravuj se tak, abys měla správnou váhu, ani podvýživu, ani problémy s cholesterolem. Pokud ti to zdraví dovolí, udržuj nějakým způsobem kondici ale ne třeba náročný sport, spíše něco bezzátěžového. To ti pak pomůže i na psychiku, budeš si více věřit. Držím palce, ať ti všechno dobře dopadne.

cvičím  cviky na brucho a rada tancujem a tak. Nejem mastné jedlá. Mám normálnu váhu. Vieš, mala som  aj veľmi nízku váhu a nabrala som kg.  

To je dobře, že si udržuješ normální váhu a sportuješ. Je dobré jíst pravidejně vyváženou stravu, draslík je třeba v banánech, bramborách nebo meruňkách, sodík získáš z normální soli, hořčík je třeba i v kakau. Vápník je také v banánech, ale třeba i v listové zelenině, jako salát apod. Je škoda, že jsi chodila na školu, která tě nebavila. Možná i proto teď nemůžeš najít práci, že k tomu máš odpor. Můžeš se třeba zamyslet, co by tě bavilo, co ti jde nebo co jsi chtěla kdysi dělat. Můžeš si udělat ještě nějako rekvalifikaci, nebo zkoušku z jazyka, ještě není pozdě ani pokud bys chtěla jít na vysokou školu. Ale to záleží na tom, jak to vnímáš ty sama, jestli máš na něco talent. Nehledat práci jenom v jednom oboru, ale zkoušet i něco jiného.

Ahoj,

něco podobného mi začínalo, když jsem hledal brigádu letos v létě. Nakonec jsem našel až minulý týden. Taky jsem si říkal, že jsem k ničemu, že nic neumím, protože ani na pohovor mě nepozvali a když už ano, tak jsem při každé jejich otázce zpanikařil. Ale byl jsem v tom jenom 2 měsíce.

Kdyby to bylo 5 let, tak bych na tom byl asi stejně, takže sama v tom rozhodně nejsi.

Moje teta taky nenachází práci už 3 roky, ale zatím to zvládá, ale spíš kvůli dětem…

Jinak nízké sebevědomí? To mám a hodně, ale nejde mi si poručit. Ale je to spíš kvůli tomu, jak se chovám, než že bych nic neměl v hlavě…

A co se tvých zdravotních problémů týče…možná by neškodilo se nechat preventivně vyšetřit na co nejvíc věcí je možné. Určitě ti to teď přijde jako pitomost, ale zdraví je to nejdůležitější a když se už bojíš o život, tak bych neváhal a běžel do špitálu

a budeš s tým niečo robiť?

Rád bych, kdybych věděl co

nájsť si prácu. Ako tam sebavedome vystupovať Necítiť stres a tak.  

Pohovory vyčerpajú a sú veľmi psychicky náročné.  Ako to vydržať bez ujmy.  

Práci už mám, asi se nade mnou slitovali

No to ti asi neporadím.

kdybych věděl jak vystupovat sebevědomě, tak to dělám taky už dávno

No stres u mě opadl po pár pohovorech, když už jsem věděl do čeho jdu.

Když si řekneš, že o nic nejde, tak tlak z tebe opadne, ale to se až moc lehce říká a těžko udělá…

gratulujema nech sa ty práci datí a mám úspechy.  

Vieš chcem pracovať predavačku, ale neviem pokladňu a nemám žiadne skúsenosti v obchode. Ale chcela by som to vyskúšať.  

dneska je stres velký zpouštět většiny zmíněných stávů. Nemáte třeba úzkostnou poruchu nebo posttraumatický stres? Ostatně je fakt, že se nepodceňujte, změntě přístup sama k sobě. Je to  náročné, ale to je jediná věc, co s tím něco udělá - ta věc jste Vy!

prežila som posttraumatický stres ktorý bol dlhodobý a mavala som aj úzkostne stavy. Trápilo ma to už od zákadnej školy. Triedná ma urážala, že nič so mňa nebude a  tak a spolužiaci mi robili šikanu. A keď som išla so školy tak som musela domov utekať ako o život, lebo by ma zmlátili. Huckali ma aby som kradla v obchodoch a keď som odmietla tak ma zbili. A koľko krát som musela utiecť do obchodu a plakala som tam, že to nedhcem robiť a chytil ma tam záchvat, že ma jedna pani musela odprevadiť domov. Ja som ani nevnímala. Bola som doma sama doma a vyrazili nám dvere jedny baby a chceli prachy a chceli ma vyhodiť s okna a skoro to urobili. Mala som smrť na jazyku. Aj sa mi vyhrážali, že ma zabijú a tak ma chceli aj podrezať. Spolužiaci mi priali smrť nech skapem.  Ja som sa modlila nech nyjdem základnu školu. Teror so strany triednej učiteľky boli nekonečné bola som ako vo väzení a nie v škole.  Vrieskala po mne deň čo deň a pourážala ma aj pred celou triedou. Tak som sa aj bila Nervy som mala napnuté. A ešte tomu ma otec strašne bil a urážal ma. A pred mojimi očami aj ju bil. Útechu som mala, v babke a v starých rodičov s maminej strany. Bolo to peklo. Druhý človek by sa zabil alebo sfetoval. Ja som to prežila. A bolo to peklo. Skoro som si a žili podrezala. Ale verila som, že budúcnosť môže byť krásna. To mi dovávala silu. Keď som bola malá tak tri roky a bratranec ma zatvoril do pivnice kde bola tma a zima a ešte tomu tam boli potkany. Kričala som a plakala a nič. Po dvoch hodinách matka ma išla hľadať a zvonka bol klúč aj vypínač. Zažla svetlo a odomkla mi a ja som ani neplakala. len ma boleli veľmi oči. Bola som uzimená a prechladnúta. A bála som sa tunelov všetkého kde je tma. Potom som to prekonala. Nebojim sa tmy.  

A keď som vyšla základku a myslela som si, že peklo škončilo ale mýlíla som sa. Dali ma strednú na ktorú som nechcela ísť a k čomu som nemala vzťah. Mali sme učiteľku na praxi ktorá si na mne zasedla a vrieskala až tak, že som tam umývala hrnce a plakala som akoby mi nariekala duša a keď som ju videla tak som ju chcela zabiť. To nebolo ako v škole ale ako v base a ona ona bola ako bacharka. Jeden rok prešiel a potom prišli dobré časy druhá učiteľka na praxi bola veľmi dobrá a milá až ma srdde bolela. Aj tak som nič iné nerobila už od základy od 1 triedy po po 1 triedu na strednej škole, len som plakala a plakala, že mám aj syndrón suchého oka. A som mala maturity tak ma nervy prestali poslúchať a smiala som sa tam ako blázon a potom zase mi nolo do plaču také zmiešané pocity som mala. A keď som zmaturovala a škončila školu a išla na úrad práce tak som sa nervovo zrútila a bola som na dne. Plakala som. Urad ma daval len na motivačné kurzy a úplne ma to tam len zdeptávalo. Cítila som sa menejcenná. Mala som depresívne stavy. Potom som si našla kámoša a tak som nejako prekonávala. Zabával ma a menil mi myšlienky. A potom som si našla frajera niekoľko mesiacov som lietala v oblakoch a bolo všetko super ale zase sa mi vrátili derpesivne stavy. A keď mi zomrela babka a bola som aj na pohrebe tak ma to tam psychicky položilo, že po pár mesiacoch začali nejaké zdravotné problémy. Svrbela a akoby mi chodili mravce po celom tele, cítila som neuveriteľný smäd. Tak som začala zistovať na nete čo to je tak ako viem vyšli samé strašné diagnózy. A myslela som si, že si pre mna babka prišla. A začal sa strach o život. Potom prišli brutálne bolesti hlavy a svrbanie pokožky zosilnili a potila som sa noc a deň. Mala som nechutenstvo a bolo mi so všetkéh zle čo som zjedla. Tie silné bolesti hlavy mi nedali žiť. Nič som nemohla robiť. V noci som behala po vonku. A tak som utekla na pohotovosť nič nezistili. A keď som tam prišla po druhý krát a spravili mi Krvný obraz a mala som decifit draslíka, horčíka a sodíka. Tak mi dávali infúzky. Prišla som v hodine poslednej. Na EKG som mala srdcové arytmie. Vlasy mi vypadávali vo veľkom a bola som veľmi vyčerpaná. Hlava mi išla prasknúť. A oni mi zavolali sanitku a tá ma zaviezla na psychiatriu a tam to pokračovalo. Urobili mi tam aj kvné testy na nadobličkové hormóny a mala som málo aldostrerónu čo sa dotklo aj štítnej žľaze. A neviem či aj s toho bol ten chronický zápal štítnej žľazy. Mala som veľmi vysoký cukor v krvi. Potila som a bola som ako v horúčke a vody som vypila litre a nestačilo to. Extrémne moc som schudla bola som koža a kosť a riedké vlasy. Po pár mesiacoch v nemocnici sa všetko akoby dalo do poriadku a cítila som sa lepšie chutilo mi jesť a spala som. Potom ma prepustili. A ja robím všetko možne aby som sa držala.  

Toto sa môže stať komukoľvek. Psychika je veľmi krehká.

Viete,  psychiku najviac ovplyvňuje aj strava, prostedie  proste všetko. Snažím sa robiť preto aby som bola šťastná. Chcem sa zamestnať, ale nejako to nejde.  

I napriek tomu všetkého frajer pri mne stál a dodával mi silu a odvahu.  Vždy keď sme spolu tak sa smejeme a plánujeme budúcnosť.  

Niekedy sa cítim akoby som zažila vojnu. Či čo.  

To čo som napísala nesudte ma. Ja mám silnú vôľu a prežijem aj tú najväčšiu krutosť ale odnesie si to psichika. Najlepší liek je odísť preč a žiť tam kde sú cudzí ľudia a nie spomienky.   A venovať sa koníčkom.  

Kto to zažil vie o čom píšem.  

Je mi vážně moc líto, že jsi musela zažít tak strašné věci. Nejhorší je, když lidé zneužívají svojí moc a ubližují někomu, kdo se nemůže bránit. Ale ty jsi opravdu silná, pracuješ na sobě, uvidíš, že nakonec všechno zvládneš a  jednou na to budeš moct zapomenout. Přeju ti, aby se ti to podařilo co nejdřív.

Ďakujem 

Ahoj jak se Ti daří Janka? Já zažívám celý zivot něco podobného. Pocházím z vesnice odstěhoval jsem se pryč. Narodil jsem se s vrozenou vadou, kterou mě od operovaly. Teror, šikanu jsem zažil jen na učilišti. Všechny ostatní problémy co popisuješ se mi výuky. Když pominu nějaké zdravotní komplikace a vážně nachlazení, endokarditida. Ale stejně se necítím fyzicky dobře. Všechny testy ok.   Jen dlouhodobě špatné dychani nosem, ucpaná nosní dírka buď jedna nebo druhá. A to je moje vrozená vadauplne jiného razu, sdce Pozoruji, že se mi špatně soustředí bud abych se soustředil na dýchání nebo na práci. A to jsem z toho pak unavený. Vím zní to divně v mých letech. Začal jsem to řešit po rozvodu. Proč se mě nedaří. V práci, nevydařilo manželství… Prošel jsem mnoha kurzy seberozvoje atd. A jak řešit problémy v životě, sebeuplatnění a kde dělám chybu nikdo neporadí. Na medicínu je každý odborník i když ji nevystudoval. !!! Po té čím jsem si od 13 let prošel si stále myslím, že zdravi není to nejdůležitější. Co naděláš když není 100 % ní? Jenom to dát tak aby se podařilo uplatnit se! Ale proč se mi nedari najít sakra práce?? ¿???

"Ale proč se mi nedari najít sakra práce? "

Na to ti tady těžko někdo může odpovědět. Máš nějaká trvalá poškození či zdravotní omezení s ohledem na práci? A v jakém oboru si studoval nebo pracoval před ztrátou práce?