Téma: Na tomto světě už není nic hezkýho - bojím se budoucnosti

Dycynky může být hůř, ještě je mnoho krásných věcí na světě. Takže si s tebou dovoluji nesouhlasit.

Méďa to sice vystihl celkem přesně, ale je to prd útěcha, já vím.

   ASi takhle - studuju školu, která má 21% nezaměstnanost, každý rok nás vyleze 200 a v oboru se uplatní 5 šťrastlivců a po 6ti letech sedění na zadku u učení Ti zaplatí 12 000 měsíčne když máš štěstí, když ne pracuješ za 7 300. Rodiče s výběrem školy neosuhlasili, a to ještě tenkrát nevěděli o té nezaměstnanosti a o tom, co práce obnáší. Já to věděla a tohle povolání (pro mne to je opravdu povolání nebo poslání) jsem chtěla dělat od 7mi let.

   Bojím se budoucnosti, někdy mě přepadnou myšlenky jako Tebe, ale vím, že to musím nejdřív zkusit a pak soudit. Mám koně, kterého se nevzdám a níklady na něj se měsíčně rovnají skoro tšm mým, takže budu živit v podstatě 2 lidi…ze 7000. Jo a zákony a daně nám "ordinují" lidé vyžraní jak prasata, co si vozí zadky v superbech apod a peníze nezískali žádnou tvrdou dřinou. Vem je čert - na každou svini se vaří voda a taky na ně jednou dojde.

      Na okolí nekoukej -práce sice nění, ale zametat chodníky, pomoct na stavbě se dá pořád. Přestou jsou lidi, co lamentují v hospodě s cigárem u piva, že není práce. A hledají ji?

     Je to jen o Tobě samotné. Nenech se odradit a jdi si za svým snem. Zjistila jsem, že když máš sen, který opravdu vnitřně chceš a děláš pro něj maximum, pomalu se plní. I když to může trvat léta, ale nakonec se ohlédneš, stojíš na tom pomyslném vrcholu a vidíš tu strašlivou cestu, kterou jsi urazila po skalách a údolími. TO je na tom to nejlepší. Když se ohlédneš a je za Tebou rovná stezka, po posekané louce, je to sice pěkné, ale opravdu to není ono.

    Tak sklop oči, dívej se pod nohy a pomalu se ubírej za svým cílem - nekoukej, jak je to daleko, koukej, jak nezakopnout, ať se Ti zase nevzdálí.

    Čtvrtina života je ok - já, s mým věkem tam strávila 16 let a 3 mě ještě čekají…a pak? Pak mě čeká 24/7 záběr hlavně proto, že lidé jsou vesměs hloupí a nezjistí si informace dřív, než si zvíře pořídí nebo ho nacpou něčím, co mají doma a zvíře by to v životě nemělo vzít do huby.

prestan cist pi*oviny typu blesk, sledovat zpravy na tv hovna a tomu podobnych a hned budes mit aspon trosku lepsi naladu

otevres noviny, sama vrazda, zlodejina, nemoci

v tv to stejne

lide by penize i meli, nerikam ze je mohou prehazovat vidlema ale neco maji, jenze pusti tv to je furt sama krize a bla bla bla tak se boji utracet

a praci si taky najdes,   pokud nepatris k tem co si mysli ze prosedi 8 hodin na prdeli a dostanou za to 30 cisteho + dalsi odmeny

Taky se tak občas cítím, ale spíš kvůli sobě.

Ne kvůli tomu, jaký je svět. Naštěstí se proti tomu dá bojovat.

Nebaví tě škola?

Jestli jsi na základce nebo na střední, tak to budeš muset vydržet. Pak se dostaneš na výšku nebo na střední nějakého zaměření, který si sama vybereš a bude tě bavit. Taky mě to dřív nebavilo. Spousta předmětů k ničemu a spousta učení a člověk za chvíli všechno zapomene. Dneska jsem na vysoké a nedovedu si představit, že bych dělal něco jiného. Baví mě to, i když mi to moc nejde.

Nechceš mít povinnosti?

To už je složitější. Co bys radši dělala? Seděla doma a koukala na televizi? To by tě brzy omrzelo. Bez povinností to přeci opravdu nejde.

Bojíš se, že tě někdo přepadne?

Kolikrát už se ti to stalo? Nebo někoho koho znáš? Nikdo, koho znám ještě nikdy přepaden nebyl. Stává se to, to jo, ale žije tu přece tolik lidí, že by to musela být velká náhoda, abys to byla zrovna ty.

A jestli se pořád necítíš bezpečně, zkus zajít na nějaký kurz sebeobrany…

Bohatí si všechno rozkradou?

To tu bylo vždycky a vždycky bude. Taky mě to štve, ale s tím nedokáže nikdo nic udělat. Každý člověk má svou cenu a když vidí balík peněz před sebou, tak se to těžko odmítá. Ale na druhou stranu se podívej na tu spoustu poctivých lidí, kteří nekdadou, nezabíjí a neznásilňují. O těch nikdo nemluví.

Zprávy jsou jedna velká černá kronika. Nedívej se na to. Pusť si radši nějaký film nebo seriál. Zbytečně tím ztrácíš náladu. Já už zprávy neviděl skoro měsíc a opravdu mi to nechybí.

Zbytek toho, co bych ti napsal už za mě udělala Lucy…

Hodně štěstí a veselé myšlenky

Vždycky máš minimálně dvě možnosti, co se svým životem udělat: buď si dál stěžovat a nadávat na to, jak je ten život hroznej, nebo se rozhodnout, že s ním prostě něco uděláš, aby byl příjemnější. Nebaví Tě plnit povinnosti? Těch se bohužel jen tak nezbavíš - lidi většinou nejsou tak bohatí, aby mhli dělat vesměs jen to, co je baví. Ale můžeš se pokusit změnit svůj úhel pohledu a přestat vnímat povinnosti jako něco, co Tě omezuje, ale naopak něco, co přispívá k Tvému rozvoji a posouvá tě dál. Kdybys nenarážela na žádné překážky a povinnosti, neměla bys žádnou motivaci na sobě pracovat a něco se sebou dělat? Nebaví Tě škola? Pokud nejsi na základce, vždy můžeš změnit školu nebo obor a studovat něco, co by Tě víc bavilo? Bojíš se, že Tě večer venku někdo přepadne? Co takhle začíti chodit na kurzy sebeobrany? Získáš tak alespoň pocit větší jistoty, protože budeš vědět, jak se bránit. Téměř vše v životě se dá změnit, když člověk chce…

Svět není tak špatnej, jak se Ti zdá. Možná je problém ve Tvé hlavě - že vnímáš (nevím proč) jen to špatné, ale na světě je strááááášně moc hezkých věcí. Asi netřeba je jmenovat - je to na fantazii každého z nás, co má na tomto světě rád.

Není růže bez trní…

A po každé bouřce obvykle dříve či později vyjde slunce…

Tím bych asi doplnila a zobecnila to, co psali ostatní.

Toto je typický český přístup, kdyby jsi tu stála vedle mne, tak bych tě pleskla. Češi si neustále jen stěžují, přitom se mají královsky. Tvým problémem jsi jen ty sama. Změň svůj postoj k životu a bude líp nejenom tobě, ale i lidem kolem tebe.

V první řadě - pokud tě nebaví škola a neplníš si své povinnosti, tak jo, takový flákač pravděpodobně skončí na pracáku a my ostatní tě budeme muset živit. Takže otevři oči a vzpamatuj se! Nevím, kolik ti je let a na jaké úrovni vzdělání jsi, příp. jak dobrá jsi studentka. Ale v době studia máš svůj budoucí život zcela ve svých rukou - studuj a vzdělávej se natolik, aby si jednou měla práci, která tě bude bavit. Bude-li tě práce bavit, tak budeš dobrá a vždy si na chleba vyděláš. A je jedno, jestli jsi dobrý popelář nebo letecký inženýr. A je směšné říkat, že tě někdo "nahoře" okrade. Podívej, jak náš pan Babiš nebyl schopný za minulých zkorumpovaných vlád vydělat peníze  

Pokud se bojíš chodit v noci venku - není nic lepšího, než se zapsat do kurzu sebeobrany a pořídit si pepřový sprej. Navíc troška toho pohybu tě nakopne. Já samá mám 45kg a zvládnu na žíněnce sundat urostlého mužského. Další problém vyřešen.

A vadí ti politická sféra? Komu ne. Jsi mladá, můžeš to změnit, my to můžem změnit a jednou nám ani nic jiného nezbyde. Nekoukej na to, že ostatní kradou, ale žij svůj vlastní život, jako by jsi měla být vzorem pro ostatní. Takže, přestaň řešit neřešitelné a rozhlední se - svět je nádherné místo, užívej si malé radůstky… vyjeď na hory, do lesů, pohlaď zvíře a jdi pouštět draka s malými dětmi… 

Nevím, proč mě stále překvapuje, že někdo není rád na světě. Na světě je přece tak krásně a u nás na Vysočině dokonce je krásně za každého počasí.

Počet takovýchto témat zde na MS, kdy zde píší účastníci, jak si neví rady se svým životem, nevědí proč jsou na světě, jaký je jejich úkol, poslání, nemají žádné cíle, ani plány do budoucnosti, neumí žít v manželství, neumí vytvářet kvalitní vztahy. To mě děsí a vidím v tom mimo jiné, největší hrůzu následků komunistické výchovy celých generací, škody, které jsou zanechány v našich hlavách, a hlavách dnešních rodičů. Mám dokonce obavy, že podobně vyprázdněný styl výchovy doma a ve školách vesele pokračuje.

Na starosti je nejlepší činnorodost, dělat něco smysluplného.  

S každým tím problém se dá něco dělat! Vždyt kolik je lidí třeba nemocných postižených kteří s tou svou situací fakt nemužou nic dělat. Paradoxem je, že většina těch o kterých píši jsou štastný a díky smysluplným činnostem je jejich život naplněný. Šup zpět nohama na zem, popřemýšlet co mužeš změnit a začít se životem něco dělat 

to je opravdu věc pohledu. Já totiž vidím přesný opak. Lide kolem mě působí spíše spokojeně. Pokud chodíš do školy s tím, ze "víš", ze nebudeš mít práci, tak něco určitě děláš špatně. Ale nebude to systémem ani "těma nahoře", ale…tebou. Budeš muset asi něco změnit, aby bylo lip.