Téma: I tak žijí Češi - povzdechnutí nad realitou II

Příšerné. Paní ale mohla najít útočiště v Azylovém domě, ne? V pětapadesáti ještě není pozdě odrazit se ode dna.

Jo, jo, azylový dům zní dobře, než zjistíte o jakou lumpárnu jde. Tedy, pokud vnímáte prachy a hrabivost jako něco nedobrého v souvislosti s chudobou. Za světnici o deseti metrech necháte devítku. Ty nejdražší patří církvi a jmenují se po nějakém svatém, třeba Anežka, Zdislava, stačí jen vybírat. To abyste věděli, až sem zase někdo začne cpát Ježíše Krista za každou cenu. Azyl je primárně určen pro matky s dětmi a to maximálně na jeden rok a vypadni

Volfg, to je hrozné a jistě je takových případů a jde i o slušné lidi. Pokud paní nemá žádné příbuzné je to o to horší. Ten příběh znáš osobně? Teda s těmi azylovými domy jsi mně velice překvapil, ale snad by to té paní platila sociálka, jen jí musí někdo poradit…

Moje sestřenka byla nemanželské dítě, byla to kdysi před 70 lety ostuda pro tetu, ale přesto si ji k sobě vzal strýc, její bratr. Sami měli dvě děti, a byt 1+1 + komůrku, kde ubytovali tetu s moji sestřenicí. Lidi a rodiny víc drželi pohromadě a pomáhali si. Moje sestřenka měla špatné ledviny, po odoperování jedné, žila do svých 16 let a zemřela. Nikdy na ten pohřeb nezapomenu, bylo to pro tetu velice těžké, já byla ještě malá. Dnes (19.11.2017) mají lidi paláce a nikoho z rodiny by k sobě asi nevzali, proto je tolik neštěstí a také si lidé nevěří a bojí se. Kam to lidstvo došlo? Je to smutné, moc smutné.  

 Da se temhle lidem nejak pomoct? Jaka je tvoje uloha?  
Jake maji tihle lide moznosti? Co socialka? Nemaji narok na nejakou davku v hmotne nouzi anebo na prideleni socialniho bytu?
Ve velkych mestech jeste pomaha Armada spasy. Tam prave sel ten pan, o kterem jsem psala.  

My postupujeme jen podle zákona a nemáme na nic vliv. Zachraňovat nemůžeme. Sepíše se, zda a jaké má bydlení, topení, soc. zařízení, skříň, postel, sporák, MW, TV, příjmy, výdaje za bydlení, zda bydlí, či nebydlí s partnerem (v tom nejvíc lžou, aby dostali podporu), ptáme se na dluhy a u koho. Zákon neřeší, zda TV je z bazaru za pětikilo nebo za padesát tis. , kávovar za dvacet se nezapisuje např. Šetření je neohlášené, protože jinak stačej sklidit parťáka,   žadatel nemusí být doma, ale když není potřetí, dostane obsílku. Papíry předáme a sociálka vyhodnotí, jestli dá a kolik. Drtivá většina lidí má dluhy, ani neví u koho a kolik dluží, spoléhají, že nemají, co by jim sebrali a takoví mě serou. Na druhé straně jsou cikánky s čistým bytem, vzdělanými dětmi, radost tam přijít, nebo bílí, špinaví, domácnost je skládka smrdutého odpadu, nahuleno atd.              

Aha, takze vy vlastne pracujete pro socialku. Zasluzna cinnost a klobouk dolu!