Téma: Bezdomovci čekají na jídlo před azylovým domem

To není možné. Přijde mi to jako popis lidí z pochodu smrti z koncentráku.

Mne to pripada jako uryvek z knihy. Zvlaste pasaz s hrdym lidem a nelecenymi koznimi chorobami.

To je vidět, že jste frontu před azylákem nezažily, dámy. Ale co není, může být. Už jsem byl dobře ve dvou stovkách brlohů, ale tohle mě skoro sklátilo. Je to horší než dovedu popsat.

Ti lidé, paní Colombová už vážně nemají co ztratit, protože nemají budoucnost. A společnost se tváří, že to není, občas utrousí nějakou kačku a se svědomím je z toho venku.

A pokud si paní Colombová myslí něco o kopírování z knihy, ať úryvek najde a pošlu jí litr. Je tu mnoho svědků

Tak se hned necerti… opravdu je to jako uryvek z knihy. Nejspis bys mohl byt spisovatelem. Nejsi?

Zeptej se Barči, sám nevím

Nevis, kdo jsi?  

Wolfg, skutecne to pripomina  povidku od Ch. Dickense. Priznam se, ze jsem v zadnem azylovem dome nebyla, ale myslela jsem si, ze tam dostavaji teple jidlo a ne kus chleba! Alespon tak to ukazuji v TV. Deti maji ciste postylky, spolecne hracky a maminky spolecne vari. A co ty potravinove sbirky? Kam to jde? Ja myslela, ze prave tam? !
Copak tihle lide nemaji narok na nejake socialni davky?
Mozna bys mel sve zkusenosti poslat nekam do TV nebo napsat do nejakeho casopisu. Casto se neco resi teprve po zverejneni.
Media spis napisi o chudych duchodcich z Moskvy, kteri musi vyjit se 3-4tisici Kc na mesic. O Cesich v azylovych domech se toho moc nepise. Mozna bys mohl zacit (pokud ti to ovsem zverejni).

Kdybych neviděl ty trosky s chlebem v podpaží, nevěřil bych. Jsem přesvědčen, že lidí bez domova je mnohem víc, než jsme ochotni připustit a na to prachy nejsou. Neziskovky sice neprodukují zisk, ale mají vysoké platy a to už se nezveřejňuje.   Kdyby se zveřejnilo, jak nuzně žijí statisíce lidí, přijde Lucka Bílá, předseda vlády nebo jiný budižkničemu, rozdá jim polívku a před národem je king. Ano, mnozí mají nárok na sociální dávky, ale když nechtějí přijmout nabídnutou práci, nedostanou mnoho. takové hledáme po nádražích, pod mosty a v doupatech. Jenže ulice je změní stejně jako z dívky udělá kurvu. Už z nich lidi v tom sociálním smyslu nebudou. Na druhé straně je mnoho těch, co si nabrali půjčky, dluží, ani neví komu, vůbec je to nezajímá, nic nemají, nic nesplatí a zůstane to na nás. Takoví nemají co dělat na svobodě a ještě jim platíme.

Kamarádka v azyláku dělá a s tvým líčením se to opravdu neshoduje v ničem.

… jo a nechápu, proč by měl dostávat mnoho ten, kdo nechce přijmout nabízenou práci. Chápu podporu pro ty, pro které práce není nebo co pracovat nemohou. Ale ti, co mohou a mají kde, nevím, proč by měli brát nějaké vysoké dávky.

V azyláku jsem hledal jistou ženu bez domova, právě abych sepsal protokol a mohla dostat dávky. Proto ta zkušenost je moje vlastní a nikoli nějaké kamarádky. Tak nekomentujte, co nevíte a zatím jste neviděla

Komentuji něco, co je její denní praxe osm hodin denně a ne co si vybájila na základě jedné návštěvy.

A co budu a nebudu komentovat si zdovolením rozhodnu sama.

Problém bude asi v tom, že zatímco Wolfg to má z vlastní zkušenosti, zatímco ty z doslechu. A jak to kolikrát bývá s informacema z doslechu už má snad každý z nás nějakou tu zkušenost.

Shodou okolnosti bude dneska (30.11.2017) na CT 1 ve 21:20hod. porad na tohle tema s Michaelou Jilkovou. Takze by jsme se mohli dozvedet, co se pro takove lidi dela a co nedela.

Wolfg, já Vám to věřím do puntíku. Ta beznaděj v očích těch lidí musí být děsivá a chápu, že ti lidé se plouží, jako stíny, jako tělo bez ducha, musí to být naprostá rezignace na všechno. Takoví lidé mně připomínají pouliční psy a kočky, které mnohdy srazí auto, zmrzačí je a nechají je tak, napospas osudu, k odsouzení smrti v bolestech, hladu, žízni a mrazu. je to moc špatné a nebude to lepší, lidské sobectví a pýcha je těžký kalibr proti soucitu a pomoci druhému člověku. řekla bych, že našinec dělá, že nevidí, mnohdy má také tak akorát pro sebe, nebo vysoko do žlabu a ani nic udělat nemůže. Je to kolikrát bezmoc na všechny strany. pokud pomáháte těmto lidem jako dobrovolník nebo z moci úřední,  vězte, že děláte práci, která má smysl.  

Lidi v pantoflích, jiní zcela naboso? Jako fakt? Když daruješ oblečení a hračky do azyláků, část jich nebere, protože maj dost. Spoustu věcí lidi nechají u popelnic. Oblečení mají fakt všichni a vyžebrají si i přes tisícovku denně. Daleko hůř jsou na tom mnohdy ti, co bezdomovci nejsou. Ale houmlesům spousta lidí nabídne jídlo místo peněz a oni je akorát seřvou, bo žebrají o prachy na chlast, ne o jídlo přece… Tolik k jejich “chudobě”.

Wolfg nam popisuje to, co videl. Verim mu. Taky si ale myslim, ze pokud nekdo chodi v zime bez ponozek, je to jeho rozhodnuti - spis na to jen kasle, nez ze by nemel ponozky.
Ono je to s tou pomoci dvojsecne. Vloni jsem pomahala jedne socialne slabe rodine se 4 detma, dala jsem jim postel, skrin, kreslo, psaci stul, povleceni, obleceni pro deti a hracky na vanoce. Behem tydne se vratili a chteli 60tisic na novou koupelnu, ze se prestehovali do domecku a nemaji se kde myt!  
Ona ma ta dnes (01.12.2017) ni chudoba mnoho forem. Je na kazdem z nas, komu a jak pomuzeme.

Už jsem to zde psal - minimálně v Praze není problém sehnat práci s okamžitým nástupem, částí výplaty ihned po směně a okamžitým ubytováním. A přitom to nejsou práce nijak extrémně namáhavé.

Že se takhle se slzou v oku nikdo nevídá na mladé rodiny, které, aby utáhly hypotéku, tak mají kolikrát i dvě práce a do roztrhání těla se starají o to, aby jejich děti nestrádaly.

Hypotéka, na rozdíl od nájmu, totiž není náklad, na který by člověk měl nárok na dotace od státu. Takže tabulkově může jít i o nadprůměrně příjmové rodiny, které ovšem musí daleko více vážit každou korunu, na rozdíl do tzv. sociálních případů, kteří dostávají dávky a dotace skoro na všechno (že se jim ani nevyplatí chodit do práce) a ještě bydlí za regulovaný nájem.

… když už jsme o té práce - zrovna mi přišla nabídka na pozici tazatele pro GFK, nebo pro respondenty diskusních panelů - včera (30.11.2017) jsem na jednom byl, hodinový rozhovor a odměna 500 Kč.

Kdybyste měl někdo zájem, pošlete mi přes SZ jméno, telefon a e-mail.

Kdo chce může to sledovat jako reality show a udělat si obrázek z první ruky. Youtuber Aleš Bejr točí o bezdomovcích a s bezdomovci už přes rok. Mix všemožných povahových typů. Drtivá většina alkoholiků bez zájmu o život ve společnosti nebo resocializaci. Občasný pokus o návrat do života a nasledný pád dolů, převážně právě kvůli alkoholu. Tito lidé nemají problém se namotivovat a tvrdit vám že život k nim byl krutý a chtějí zlepšit svou situaci - každý jeden z nich má ten "svůj" dojemný příběh -  ale zpravidla pak mají problém to vydržet jediný týden. Ten Youtuber si jednoho oblíbence vybral a zajistil mu vše. Slušný byt kde platil nájem, sám mu sehnal práci. Oběhal s ním úřady. Vyřídilo zdravotko. Zajistil občanku atd.

Do té práce ho vozil autem aby si zvyknul. Fanoušci z celé republiky mu posílali desítky a možná stovky balíků s jídlem, oblečením a penězi. Zkrátka jako vyhrát první cenu v resocializační loterii. Návrat do běžného života vyskládaný řízky, teplou postelí ve vlastním bytě, oblečením vonícím aviváží a slušnou prací. Výsledek? Nula!!! Pan bezdomovec dělal show, děkoval lidem za "balíkosy". Nechal se z několika zaměstnání vyrazit. (Zkrátka tím že tam vůbec nechodil.) Za obdržené peníze chlastal jako duha. No a samozřejmě to dopadlo tak že toho Youtubera co mu celou dobu pomáhal poslal do všech prdelí, že je to jeho život a může si s ním dělat co chce. Všechno zahodil, sebral se a vrátil se pod most. Dál žebrá u fanoušků o "balíkosy". Hovoříme-li o vzorku bezdomovců v této sledované skupině - prakticky všichni alkoholici jako řemen. Sociální návyky nula. Na šrot a to za bílého dne a pochopitelně denně.  

Podobných outlocitných prohlášení jak to mají tito lidé těžké a jak před nimi zavíráme oči slýchám a vídám často. Zpravidla od lidí kteří o tom mnoho neví. Obžaloba společnosti bez adresáta a bez náznaku řešení. A vyřešit to opravdu nepůjde pokud si na nich jako společnost nevynutíme a nevydupeme absitencni od všech návykovýh látek a každodenní cílevědomou resocializaci v podobě tvrdé práce. I kdyby měli krumpáčem zbůhdarma rozbíjet betonové panely, což myslím naprosto vážně!

Chceš zpátky do života? Tak odmašťovna, antabus, nulová tolerance alkoholu a pravidelné kotroly. Každý den 8 hodin tvrdé práce a za to teplá postel, čisté oblečení, peníze a podpora sociálních pracovníků. Nechceš? Tak zdechni! Pomož si sám jako ostatní zvířata v lese.  

A vzhledem k tomu jak obrovské množství lidí by to odmítlo bychom hned měli dost postelí, peněz a prostředků pro ty kteří opravdu chtějí. Celé to jedno dvě procenta kteří mezi nimi jsou. Protože jestli se jim od společnosti něčeho nedostává, tak je to princip "tvrdé lásky", která má tu odzbrojující vlastnost že funguje.  

Roberte, jistě i Vy máte pravdu a moc se mně líbí výraz "tvrdá láska", ale je to fakt, díky za Váš příspěvěk a na YT kouknu…

Tak tak, Bejra sice ráda nemám, má IQ tykve a z bezďáků dělá nechutnou reality show, ale v tomto mi otevřel oči - nikdo z nich - a že jich už bylo mnoho - nebyl schopen se skutečně zlepšit, je tam i jeden vrah, jinak všichni alkoholici, feťáci.

Jen mě štve, jak lámal lidi, ať posílaj balíky - poslali mnoho věcí, i tetovací strojek atp. a vše vyšlo nazmar…

 Ze zkušeností mnoha lidí vyplývá naprostá zbytečnost pomoci těm, co se nechtějí změnit a topí se v alkoholismu nebo drogách i v dluzích a to při nechuti k jakékoli práci. Důležitá je včasná pomoc těm, co se na dno dostali vlastní nevědomostí, rozvodem, podvodem přišli o bydlení, případně návratem z výkonu trestu. Jak se dostanete na ulici, jdete jinou cestou než občané s domovem a blížíte se k horizontu událostí. To je bod, za nímž je propast a návrat zpět už nelze. Ulice změní duši, už vás ani nezajímá slušné oblečení z charity, váš jediný zájem se upne k alkoholu a drogám. Pomocná ruka vás bude zajímat jen tehdy, budou-li v ní prachy na alkohol. Téměř všichni na začátku životního problému nechtějí padnout na dno a vadí jim diskomfort, nedostatek peněz, postrádají pocit soukromí i radosti, ztrácí sociální kontakty a všechny jejich možnosti se časem zužují, až vymizí zcela. Horizont událostí je bohužel hrozba i pro lidi, co se zavázali k neuvážené půjčce

Ona to neni ani tak zbytecnost pomoci. Je to spis poznani.  Znam nekolik zen, co byly anebo jsou za alkoholiky provdane. Nadeje na vyleceni je tak 2%. Lekarka v lecebne vi, ze i ti nejvzornejsi pacienti vedi, kam pujdou, az je propusti. Vedi, kde maji schovanou lahev. Je jich tak 97-98%.
Lecebny jsou plne fetaku, mladych lidi, kteri se nikdy nepostavi na vlastni nohy. Stat je bude zivit do nekonecna - lecebna, fet, zlodejina, kriminal a tak porad dokola. Promin, ale tady slitovani nemam. Kdyz mi fetaci rozbiji okno auta kvuli 10Kc na parkovani, mam s nimi mit slitovani? Kdo ma potom problemy  a vydani? Ac jsem hodne citlivy clovek a mam lidi rada, tady soucit nemam!
Co poradit mlade mamince se 2 detmi, jejiz muz se dal na drogy? Zustat s nim a nechat se stahnout az na uplne dno, do dluhu a exekuci, anebo ho opustit a postarat se o deti?
Ta pomoc se da nabidnout jenom tem, kdo o ni stoji. Jinak je vsechno marne.

Přesně jak píše Lištička. Osobně si myslím, že těch, co by potřebovali nejvíc pomoci je nejméně vidět. Takové nazývám "hraniční" - nejsou ani na ulici, ale ani v klidu a teple domova, resp. jsou doma, ale krčí se strachy o svou budoucnost. Jsou to existenční hraničníci, zbloudilé duše, mnohdy na pokraji absolutní rezignace, někdy bohužel i za ní.

Ti, co jsou vidět - lidi na ulicích - jsou tam dost možná ne kvůli svému zavinění, nebo ne zcela, ale pokud přijmou ty špatné karty, které jim ulice nabídne a rozdá, pak se vezou na špatné vlně a z ní už pak prakticky není cesty pryč, protože již nefunguje vůle. Najednu stranu chápu, že když jsem v takových  že skončím na ulici, můžu už rovnou rezignovat a mít smysl jen v alkoholu, příp. drogách. Lepší iluzorní svět bez pravidel, než marný ploužení ničím. Jenže pokud se jednou dostanou na zcestí, už se z toho těžko dostanou. Je třeba být stále člověkem, mít vůli a odhodlání a snažit se nepřistoupit na všechna ta špatná "lákadla" ulice. Zde je asi problém s tím, že s pomocí státu, charit, neziskovek apod. to asi nebude tak skvělé, jak by si člověk přál, přesto budu idealista a budu si prozatím nadále tvrdit, že z ulice se sice dá dostat velmi těžko, ale je možné nepropadnout alkoholu, drogám, hazardu.

Proti bezdomovcům nic nemám, i v šalině, když sedí přede mnou a páchnou tak, že je mi na zvracení a cítím to pak celý den, nikdy si nepřesednu a to jen proto, abych nesnížila jejich už tak zdegradovanou důstojnost. Stejně tak jim dám pár kaček a cíga, protože mi to nic neudělá, je to má svobodná vůle a zároveň jim dávám svobodu v tom, jak s tím naloží; počítám tedy i s možností, že to propijí. Ale já jim ty peníze dala a nemůžu po nich vyžadovat, aby si za to bezpodmíněčně koupili jídlo. Je to jen jejich věc, a proto se ani nečertím, pokud ty peníze skončí v alkoholu - ne, že by mi to dělalo radost, ale právě proto, že byla jen má svobodná vůle jim je dát a co s nimi udělali byla jejich věc.

Takže ano, dát jim pár kč - proč ne, teplá jídla, oblečení a na zimu i veřejné vytápěné přístřešky - to kvituji - ale chce-li někdo pomáhat opravdu od píky bezdomovci, nesmí si dělat iluze a bohužel, s největší pravděpodoností narazí a dočká se nevděku a odmítnutí. Čili jímavá líčení jsou jedna věc, ale je třeba brát v potaz i tu druhou stránku - ty aktéry (bezdomovce) samotné, jejich myšlení a charakter. Já si nedovedu představit, že kdybych skončila na ulici, stal by se ze mě vyčůránek a piják… ale samozřejmě, nemám tu zkušenost, takže nemohu ve finále ani za sebe sto pro ručit; kdož ví, třeba by mně to zmrzačilo ducha.

Za mě by si zasloužili pořádnou pozornost právě ti, o kterých píšu na začátku - ti neviditelní. Ať jsou to rodiny nebo samoživitelé s giga finančními průsery, exekucemi, nebo je v rodině abúzus, chlast, drogy, maty atp. , prostě kde je nemocné podhoubí, je potřeba vyléčit ten prazáklad problémů a pak postupně řešit ty samostané průšvihy. Stejně tak ti, kde je někdo dlouhodobě těžce nemocen, fyzicky či psychicky, nemoc si nevybíráme a můžou nás i ty zdánlivě snadno řešitelný nemoci ve finále invalidizovat, nebo kde se stane nějaká náhla tragická událost; opět, k tomu přijde člověk jak slepý k houslím a nakonec se může dostat na totální dno, ani neví jak.

Strašně ráda bych byla, kdyby jednou existovalo prv internetové komplexní poradenství - sociální, psychologické, právní a finanční a pak i reálné centrum, kde by všechny tyto služby byly a to buď zcela zdarma, anebo za symbolický či drobný poplatek, právě pro to, aby to bylo dostupné opravdu všem. Lidi by se tak nemuseli stydět a nemuseli řešit, že na to nemají apod.

Nebo mě třeba moc těší jak je teď v kurzu, že se platí obědy i dětem, na jejichž obědy rodiče nemají - to je skvělej nápad! Sama jsem na obědy chodila jen chvilku, pak holt nebylo, a doma bylo vše vždy sežrané, a tak zbyly leda čínský polívky. Krmila jsem se u kámošky doma po škole. Nakonec mám i zkušenost jako pozorovatel právě s temi šílenými finančními a rodinnými problémy (a sama mám fyzické i psychické potiže) - celá naše rodina by potřebovala kompletně zahojit.

Tak mě třeba někdo v budoucnosti překvapí něčím, co by toto odtabuizovalo a začlo pomáhat, anebo někdy sama něco vymyslím, ale ti, co strádají, jsou mnohdy vašimi sousedy, příbuznými, kamarády… jen je to cejch, a tak se o tom holt nemluví… ani oni, ani společnost

Bohužel, myslím si, že jakákoliv snaha pomoct těmto lidem je zbytečná. Tedy snaha, aby se vrátili do normálního života. Z valné většiny je vážně zájímá jen chlast. Ztratili věškeré zábrany, stud, cokoliv, pro chlast a kouření udělají všechno. Bezdácí jsou schopní okrádat se navzájem, příklad-jeden z nich má vyjmečně pár korun, pošle si jiného pro chlast, zřejmě by to vypili spolu, ale ten nákupčé s penězi prostě zdrhne. Hotovo. Nevadé mu toho okradeného dál potkávat. Lži, lži a lži, nic jiného neznají…

Mne pripada jako jedno z dobrych reseni verejna lednicka,  ktera muze prave ty nejpotrebnejsi zachranit od hladu. Bohuzel jich je malo. Nejspis je narocny jeji provoz, udrzba a hlavne i neukaznenost lidi.
Kupodivu v zahranici podobne projekty funguji. Znam treba restaurace, kde jsou umistene skrinky s hrackami, skolnimi potrebami,  knizkami apod. Lidi muzou veci nejen vkladat, ale i libovolne odnaset.
I na nekterych sidlistich funguji kontejnery, kam lide odkladaji a prinaseji nepotrebne veci a berou si potrebne. Veci jsou samozrejme v pouzitelnem stavu.
 Dobre zarizeni, jen to chce disciplinovane obcany. Tech je, bohuzel, u nas hodne malo!