Téma: Chci umřít ale bojím se bolesti - důvodem jsou problémy s otčímem

Je to moc, smutný příběh, ale maminka si vždy špatně vybrala muže. Měla by s dětmi raději zůstat sama, řekni jí to, že už nechcete žádného nového tátu, že vám tak bude líp. Musí to řešit máma, buď jí oporou.

Bohuzel to neni tak jednoduche : /. zalezi jak jsou na tom financne, jestli se dokazi uzivit sami mam kamaradku a jeji mamka by chtela odejit od otce kvuli tomu ze ji mlati, ale nemuzou prave z financnich duvodu : / 

Bílý kruh

linky

Ahojky, Bílý kruh se zabývá tyranými osobami, klikni na odkaz a projdi si to. Stálo by za to tam zavolat, zkus to mamce ukázat. V dalším linku jsou odkazy na jiná krizová centra - telefony.

Ty sama můžeš napsat, zavolat nebo i dojít do poradny Modré linky. Jistě by ti dokázali leccos osvětlit a nabídnou alternativní možnosti.

V případě nouze lze jít i do azylového domu.

Je mi to moc líto, ale musíte pryč. Jinak se zadusíte tou nenávistí. Tolik životů je promarněných. Nepomarněte ten svůj.

A co prarodičové, ti už nejsou nebo nefungují?

A jo, pardon, nechce se mi to přepisovat - ukaž to kamarádce. Jsem myslela, že jde přímo o  tebe

Když si podřežeš žíly, neublížíš tím jen sobě, ale i matce, která Tě teď potřebuje. Nikomu tím nepomůžeš (ani sobě, protože přijdeš o spooooooooooustu krásných zážitků, které Tě v životě mohly čekat). Matku oslabíš a postavení otčíma tak posílíš.

Ahoj,

je těžké ve Tvém věku unést tolik problémů a bolesti. Zkus se obrátit na tísňovou linku, měl by se Tě ujmout zkušený psycholog, který Tě provede vším Tím zlým. Je Ti patnáct let, nechtěj utéct ze života dříve než začal. Mysli na to, že brzy se přiblížíš dospělosti a pak si zařídíš život po svém. Mysli  ne na to  jak se zničit, ale dělej vše pro to, abys to mohl zakrátko udělat vše jinak a lépe, než se to povedlo u Vás doma. Pomůžeš matce. Budeš moct mít i pejska. Vše zlé pomine, vše zlé má svůj konec. Bude líp. Jen si na to počkej, vysni si pro sebe lepší život, přemýšlej o tom, co by se ti v životě líbilo dělat. Třeba něco právě se zvířátky.

A pejsek - Zkus napsat do darovací rubriky, jestli by si pejska někdo nevzal, zkus mu najít nový domov u někoho, třeba staršího a nabídni, že jej budeš někdy venčit. Vylep plakátky.

Stůj při matce.

Co by si počala, kdyby s ní nemohl zůstat  bratr a ty bys jí opustil takto. Nepřidávej k už tak velkému neštěstí další. Pokud by k soudu došlo, Ty už můžeš svědčit, jak to doma opravdu je.

Ahoj,

předně bych ti chtěla říct, že je mi líto, do jaké ses dostal situace. Nemyslím si, že se chceš zabít, tvůj příběh tak nezní. Spíš mi přijde, že ses dostal do opravdu složité situace, ze kterí nevidíš východisko. Souhlasím s Avatárkem, že tím přitížíš těm kterým na tobě záleží a dáš trumfy do rukou těm, které sám označuješ za špatné. A to není dobrý tah. Navíc, ač je tvoje situace opravdu nešťastná a rozhodně ne lehká, určitě není neřešitelná.

Podle tvého psaní jsi bojovník, tak to teď nevzdávej. Už jsi zvládnul bití od táty, a teď, když jste krok od toho, abyste se od něj s mamkou odpoutali, tak se na to vykašleš? Ne nadarmo se říká, že ten okamžik, kdy už to chceš vzdát, předchází okamžiku, kdy se začnou dít zázraky. Proto není radno to vzdávat

Navíc pokud je ti 15, tak můžeš u soudu také svědčit, ne? Ve spospěch matky. A co chce ten brácha, být u táty nebo u mámy? Nebo je na to ještě moc malý? Zjisti si o tom víc, zkus pohledat na netu nebo se zeptej na institucích typu Člověk v tísni, ty jsou v každým větším městě.

A k pejskovi. Vyfoť ho, napiš něco o něm, proč ho musíte dát pryč a nabídni ho lidem. Zeptej se v okolí, dej to sdílet na FB, dej inzerát na různé bazary. To by v tom byl čert, aby si ho nikdo nevzal!

Držím pěsti a drž se!

Milý Done! Máš mnoho možností být aktivní, snaž se někoho upozornit na svoji situaci. Například zajdi na obecní, nebo městský úřad, někdo tě určitě vyslechne, nebo zavolej na linku důvěry, řekni to svému učiteli ve škole, máš před sebou úkol, tak před ním neutíkej. Ať uděláš cokoliv, nemůžeš nic zkazit. Zabít se, nebo nedělat nic je poněkud zbabělé a hlavně tim nikomu nepomůžeš, hlavně ne své mamince. Přeji ti odhodlání a úspěch v tvém dalším životě. Palce ti drží Pes Pluto.

Alkohol a panelák Taky už nad tím delší dobu přemýšlím

už mě nebavi život chci umřít. podte mi  jak to mam udělat : ' ( 

Ahoj

Když čtu tenhle vzkaz a pak ty další je mi z toho do breku. Je moc smutné a bolestné, co ted prožíváte. Jak pro vás děti, tak někdy i pro rodiče.

Něčím podobným jsem si jako dítě prošla také. Jsem už hodně velká a mám toho za sebou dosti. Svého otce jsem nikdy nepoznala a ani o to nestojím. Byl to tyran, který svou ženu bil, znásilnoval, kdykoli se mu zlíbilo, měl milenky a říkal, že děti jsou na nic. Ale přitom jsem byla na světě už já a mladší bratr. Nechtěl nás.

Moje mamina se tehdy sbalila a utekla k rodičům. Nebylo to pro nás růžové dětsví a  neměla to mamina v životě jednoduché. Nakonec nás měla 4 a většinou na nás byla sama a jen se dřela a starala se o nás.

Vaše máma vás taky miluje a opravdu tím nikomu nepomůžete, když uděláte takovou hloupost. Jste mladí lidé a máte celý život před sebou.

Moje dětsví si moc nepamatuji, musela jsem dospět rychle. Nakonec jsem byla své mamině oporou a pomáhala jí v domácnosti a se sourozenci.

Věřte, že se dá vše vyřešit, ale musíte o tom mluvit. S rodiči a v krajní nouzi ve škole, na policii. Jsou tu sociální pracovnice, které stojí za dětmi a matkami v nouzi. Azylové domy a jiná zařízení, která pomohou. Jen nedělete hlouposti. Možná, že se to vaše máma stydí přiznat, že selhala, ale vaši pomoc by ocenila. Aspon se o to pokuste a bojujte jak to jen jde.

Já jsem dnes na svoji mámu hrdá, že to tehdy udělala a na sebe vlastně taky.

Přeju vám at´ je už lépe a tyhle myšlenky jsou ty tam. Uvidíte, že bude líp jen to chce čas.

Je mi vás líto. Ale nvzdávej se a bojuj. Kdyz si ublizis, ztratis nejspis vic nez tusis. Sila je v kazdem z nas a ver, ze usvit zase nastane, slunce opet vyjde, protoze to se nikdy nezastavi a vzdy se objevi, ikdyz se nam to zda jako vecnost. Vzdy je pro co zit, vzdy je pro co bojovat, vzdy je o co se prat. Za zivot tveho nejlepsiho pritele (pejska), za sveho bratra, matku- rodinu.  

Nemyslim si ze jsi na konci svoji cesty. Vsechno se da resit, vsechno ma nejakou cestu. Vsichni mame pravo na zivot, pro vsechny je tady misto.

Kazdy nekdy pochybuje… a kazdy muze jit dal.

,, Vystup ze stinu, vydrz, neohlizej se a stin te nenajde. ,,

Tva matka bojuje, bojuje za tveho bratra u soudu, bojuje o to, abyste zustali spolu…

Ona je bojovnice a delato pro vas, protoze vas ma moc rada a musela si toho hodne vytrpet, stejne jako vy. I vy muzete bojovat, bojovat o to byt stastni.

Vis proc jsi to tu napsal? Protoze ve skutecnosti nechces zmrit. Je jasne, ze se ti tady budeme vsichni snazit otevrit oci.  Nechces opustit svet a nechat za sebou jen smutek, plac, pocit viny, zkrousenou rodinu.  

Mozna si rikas, ze jsou to jen kecy: ,, slunce zase vyjde. ,, nekteri si to neuvedomuji, nekteri tomu neveri, ale je to pravda. Byt silny, bojovat. A vyhrat.

Nikdy se nevzdat a branit sva prava, rodinu. chranit svuj svet.  

Neztracej nadeji.

Já tohle chápu a nebudu tu psát jak pomůže psycholog apod. Nepomůže. Dnes (29.09.2016) jsem prohrála soudní spor s člověkem, který mě bil i mou dceru, psychicky nás velmi týral, bylo to nepopsatelné 5 ti leté peklo na zemi a nakonec z toho vyšel jako vítěz, nebudu to psát jak postupuje Justice a PČR  a jak se čeká na smrt, protože jinak nikdo nic neřeší, ale vím, že pokud máš v hlavě jednou takovou bolest a myšlenky se zabít, už neodejdou. Mám totéž. Ta bolest je tak obrovská, nikdo ti nikdy nepomůže, lidé píšou pak na fcb a soc. sítích srdcerivné zprávy ach proč neřekla o pomoc, ale když říkáš, lidé neslyší. Bolest a samota a tlak tě tak svírá, že cíítš, že chceš klid a ten bude jen když zemřu. Také chci, ale bojím se a mám strach, ale myslím na to šastěji a častěji. Psyholog? ne, BKB? ne! nikdo ti nepomůže- a myslím, že smrt je řešení

 Ahoj, máš to těžký.... Já mám zase problém, že mám asi rok boreliózu, jsem hrozně unavená, musela jsem odejít z baletu : (a musím chodit do klavíru, i když nechci. (mám ráda klavír, ale chci se učit sama) . moji rodiče se většinu mého života hádali, ale nakonec se nějak uspořádali a jsou šťastní. no ale oni vymýšlí tak pitomá pravidla která mě omezují z činností které mám ráda, že mě to už štve. no, taťka například mě načapal, jak si 'nepovoleně' hraju na mobilu, když nemám pořádně uklizený pokoj, tak potom prostě přijde a hodí na mě nečekaně všechny věci na zemi, např. nástěnku plnou mých nejcennějších fotek s kamarádkama a stanoví pravidlo, že když neodevzdám mobil až přijdu ze školy, tak se mi z měsíce tohoto trestu prodlouží o týden. mám pocit, že něco jako toto stanovil proto, že ví že mám velmi špatnou paměť. včera (31.01.2023) jsem si řekla, že dneska (01.02.2023) asi spáchám sebevraždu, ale moc se bojím bolesti a o své asi 12ti měsíční korelky... co mám dělat??

+!!!

chtěla bych jěště říct, že bys mohl posilovat (kliky apod.), abys byl silnější a potom mohl trochu ubránit maminku. pošli toto ještě na nějaké věci, na které se MŮŽEŠ SPOLEHNOUT.

hlavně jinak asi souhlasím s avatákrem