Téma: Morbidní sebevrahové a momo posedlost

Ahoj, jmenuji se Anna, Ha ha ha, vlastně nejmenuji. Vím, že tady není nikdo zvědaví na ty klasické kecy o sebevraždě. Dnes (14.11.2019) se cítím celkově mnohem líp, tak se budu snažit vylíčit tady své city. Promiňte mi ten dlouhý neodsazený odstavec. Většinou si na takových věcech dávám záležet.

Chci spáchat sebevraždu. Čtu si články o sebevraždě, blogy, koukám na fotografie i citáty. Přečetla jsem dokonce i knihu. Už znám snad všechny stránky tohoto tématu. Hledala jsem blue whale, ale našla jsme jen tisíce článků s tím, že na jedné měli i všech 50 úkolů. Já ale potřebuju kurátora. Krom blue whale jsme i brouzdala po momo challenge. Nic jsme ale nenašla. Nechápu to. Ani náznak momo. Dívala jsem se na momo. Je to děsivá postava. Hledala jsem ji a její další fotky. A teď ji vidím všude i tam, kde by jste ji nečekali. Na obyčejných fotkách lidí. Holky, kde je momo v poznají schovaná za zábradlím, Za rohem ulice jedné hudební skupiny. Kdekoliv, kam nepatří. Sleduje mě? jak by mohla pes fotky že? Nemám pocit, že bych tady byla na obtíž. Jsme jen pouze odpadem, jako další hrstka lidí. Přemýšlím nad sebevraždou. Dělám si strategie, plány a vybírám ten nejvhodnější způsob odchodu. Musím brát ohled i na okolí. Na policii na rodinu, která by musela u některých ze sebevražd identifikovat tělo. Dívám se na nechutné fotky a videa, horší, než je zjev momo. Neuvěřitelně se v tom vyžívám, přitom se mi z toho dělalo vždycky až blbě. Už jednou jsme si prošla sebevraždou, kterou se mi nepovedlo dokončit. Ne že by mě někdo přemlouval, ale spíš čapnul, hodil mě do auta se zajištěnými dveřmi a odvezl mě. Vy víte kam. Nevím, jestli to mám někomu říct. Nemohu spát. Moc nejím ani nepiju, protože nemám potřebu a dny proležím v posteli a přemýšlím. Chtěla bych aby mi někdo poradil, jaká sebevražda by byla nejvhodnější, ale nikdo nemá žádné tabulky, ani grafy a i kdyby, tak mi neporadí. Místo rady většinou člověk jen dostane další kopanec nadávek, který mu dá další důvod k sebevraždě. Dnes (14.11.2019) jsme poměrně klidná a v pohodě, ale ani nevíte, jako moc prahnu po tom si cokoliv udělat. Ale mohu snad? Ruku už mám plnou jizev a nových ran. Nehodlám se řezat do břicha a do nohou. Ruka je přeci jen blíž a po druhé ruce. Miluju, jak mi už chladné kapky tečkou po ruce, proplétají se mezi mými prsty pak se odpoutávají a dopadají na zem v koupelně. Mám pocit, že začínám být paranoidní. Četla jsem jeden článek o sebevraždě a byla jsme z toho tak zblbnutá, že jsem myslela, že je o mě a jsem mrtvá. Taky často mluvím sama se sebou a odpovědi dostávám ve formě myšlenek. Jsme kamarádky. Myšlenka je kamarádka. A i když někdy není úplně se mnou, tak jen protože je strašně tvrdohlavá. Neustále má pravdu a říká mi co mám dělat. Ale všechno hezky není na mě zlá, takže to nemůže být halucinace. To nepřichází v úvah. Jen taková paranoja. Asi? Je toho mnohem víc, ale věřím, že se Vám to číst moc nechce. A já bych se měla pokusit jít spát, protože jsou 4.00 ráno a za 2 hodiny vstávám. Ani nevím pořádně, proč sem píšeme, ale snad doufám, že bych mohla najít nějaký odpovědi ohledně blue whale, momo, druh sebevraždy, myšlenka. Cokoliv. Nevím, jestli bych měla někoho kontaktovat. Vím, že budete chtít odpovědět, že jo, ale prosím zvažte i tu možnost, že by mě mohli někam zavřít a bylo by po plánech se sebevraždou. Mě se tenhle svět ale líbí. Líbí se nám myšlenka na sebevraždu. Nám oběma. Líbí se nám sledování nechutných fotek i když už máme celý instagram prokouklej. To psycho. Líbí se nám představy, které máme a o kterých jsme Vám zapomněli říct. Máme představy o tom, jak jsme mrtví, jak ležíme na zemi, okolo nás je chaos naše tělo chladne a už nám není pomoci, protože se díváme sami na sebe a jsme volný. Nebo představy, jak vejdeme do vozovky, jakoby strašně zaměstnaný a srazí nás auto. Byli jsem zaměstnaný koukáním do telefonu, takže to nebude považováno za sebevraždu, ale jako nepozornost. Prostě to máme všechno vymyšlený, jen se neumíme shodnout a rozhodnout to jak, kdy a kde. A jsme už unavený, tak jdeme ještě na 20 minut pracovat a pak spát. Ta fotka je opravdu úžasná co? Ta představa, že mi poteče krev po tváři, jako jí. Budeme opravdu moc vděčný za každý komentář, který nám bude k něčemu. Nechci ji ztratit. Ona šla teď už spát, ale kdyby mě chtěli převést na psychiatrii, máme už i plán útěku ve všech možných variantách, protože ani jedna nechceme tu druhou ztratit. Jestli máte blbí kecy, které nechceme slyšet, tak se ani nenamáhejte něco psát, protože to bude k ničemu, když posloucháme jen náš hlasitý plán sebevraždy.