Téma: Syn neposlouchá, odmlouvá a vysmívá se nám - co děláme špatně?

Mily KMBikere, skutecne jste ve vychove neco zanedbali. V 6 letech se vyviji detem osobnost a potrebuji nastavit spravne mantinely. To, ze jste mu koupili video, neni spatne, ale ze jste ho nechali nekontrolovane divat se na pohadky, to uz byla chyba. Je take mozne, ze jste si pred svoji nehodou chovani syna tolik nevsimal a ted je vam to teprve napadne. Pokud se Patrik tesi do skoly, je to dobre. Na vasem miste bych ho zamestnala zajmovymi krouzky, pokud mozno i nejakym sportem, kde se nauci discipline a hlavne nebude mit moc casu na hlouposti. Kazdopadne deti potrebuji hodne pozornosti a i dobre priklady. Zacnete treba jezdit na kole na vylety nebo chodte plavat,  zvete kamarady na hrani (ale ne na video), jedte na vikend pod stan. Verim, ze se vse da napravit. Urcite rebelstvi je v tomhle veku normalni.   

Brečí a fňuká? Tak ho nechte. Až zjistí, že mu to nic nepřináší, přestane s tím. Buďte ve výchově důslední a bude vědět, kde jsou hranice. To je nejspíš to, co jste zanedbali.

Co takhle místo zákazů a příkazů občas ho za něco pochválit, … i za maličkost ho vychválit až do nebes a  odměnit ho pohlazením, výletem, hrou …. myslím, že by brzy pochopil, že se mu poslouchání

vyplatí.

Nemůžu si pomoct, ale zarazil mě způsob psaní tohoto dotazu … synovi Patrikovi. Pokud je to jeden syn, tak stačí napsat jen syn, ale o to nejde, spíš mě to zajíma jestli to chápu správně a je skutečně vaše jediné dítě. mmch "gratluji" k soužití na hromádce … nebo máte ještě jiné děti, např. tak rok staré, to by také mohlo něco vysvětlit.

Nicméně ať tak nebo tak, vidím jednu zásadní chybu. Píšeš, že jste synovi to a to zakázali a k ničemu to nevedlo a ani se nedivím. Říct tohle nesmíš samozřejmě není jako takové špatně, ale je to prostě jako červený prapor na býka. Dítě ví, že tohle nemá dělat, takže to samozřejmě dělá, protože zakázané. atd. , ale neví co má dělat místo toho.

Osobně si myslím, že je prostě lepší pozitivní motivace ve smyslu, ukázat co by tedy mělo dělat jiného.

Pak může být i trest za to, že stále dělá co nemá. Ale zkrátka dle mého lépe funguje ukázat dítěti co dělat má než pouze zakazovat co dělat nemá.

Mně se to radí, moje malá má 4 roky. Ale funguje : chválení, pak splečná domluva a hledání řešení, které vyhovuje oběma stranám. Když bulí a přesto něco musí udělat, tak musí. Bohužel.   Ví, že taky dělám některé věci hrozně nerada a nikdo je místo mě neudělá. Nebo zkusit dětského psychologa. Každé dítko je jiné a potřebuje trošku jiný přístup. Taky je otázka, jesti není problém i ve vašem chování, které vnímá jinak, než vy.

Dost možná bud v některých věcech opakovat to, co už napsaly holky přede mnou, ale přece jen:

Píšete, že po tom, co jste dali synovi do pokoje video, se syn "začal jen koukat na pohádky" - O denním režimu a náplni volného času takto malého dítěte rozhodujete vy jako rodiče a měli byste se snažit, aby denní nápn byla pestrá a dítě mohlo střídat různé aktivity. Pokud se Váš syn převážnou většinu času díval na pohádky, bylo to proto, že jste mu to dovolili a že jste mu nenabídli aktivnější a atraktivnější způsob trávení volného času. Teď jen sklízíte plody své výchovy, bohužel.

Další věc, která mne zarazila, je, že Váš syn má odklad, ale "nic pro to nedělá". Mohu se zeptat, co konkrétně by pro to Váš syn měl dělat? Z mého pohledu by to totiž opět měla být hlavně starost vás rodičů, aby byl syn na vstup do školy připravený. Měli byste tedy pro synův co nejsnazší nástup do školy něco dělat především vy jako rodiče, nikoliv Váš syn.  

Také mi přijde zvláštní, že se vůbec nezmiňujete o tom, jak se na výchově syna a náplni jeho volného času podílí Vaše přítelkyně.

Takže kromě toho, co už psaly holky přede mnou - spíše pozitivní motivace, ale současně důslednost - byste se opravdu měli synovi více věnovat a snažit se mu nabídnout pestrou škálu aktivit a nenechat se odradit počátečním odporem a fňukáním. Píšete, že se mu snažíte více věnovat - což je dobře - ale nepíšete, co konkrétně děláte. Čtete třeba synovi před psaním nebo ve volných chvílích pohádky? Prohlížíte si obrázkové knihy nebo časopisy pro děti? Stavíte s ním stavebnice? To vše přispívá k rozvoji slovní zásody a představivosti u děti.  

Podle mne jste udělali zásadní chybu, že syn nechodil do školky. Zkusila bych zajít se synem za detským psychologem.

Všechna moudrost je v knihách. Kniha s názvem Potřebuji tvou lásku je ta správná.

Nemá mantinely, nemá hranice, nemá vedení, jak dříví v lese.