Téma: Nemiluje mě a podvádí - jak ho přimět aby mi to řekl do očí

Záleží na tom, co chceš dál. Protože kdybys to chtěla ukončit, můžeš prostě říct, že mu nevěříš, že tě nebaví poslouchat to, co si pořád vymýšlí a rozejít se s ním. Ono stejně, i kdyby za tím nebyla nevěra, tak je to divné, že pořád někde lítá (předpokládám, že se kvůli tomu vidíte málo a to by přece nedělal, kdybyste měli vztah v pohodě).

Může to být tím, že je srab a nechce se mu s pravdou ven.

Ještě mu taky můžeš začít volat, když je pryč. Proč bys nemohla zavolat, když je u rodiny či přátel? Co kdyby to bylo něco vážného? Když spolu mají lidi vztah, tak si obvykle volají nebo se jinak kontaktují, když spolu nejsou. Nemusí to být každých pět minut nebo třikrát denně, ale při nejmenším, když se třeba něco děje. Nebo můžeš zavolat těm kamarádům či členům rodiny, pokud na ně máš kontakt. A spolu jste nikdy k jeho rodině nejezdili? Znáš jeho rodiče?

Mně přijde ten váš vztah takový celý nějak zvláštní. Alespoň z toho, co jsi tu napsala. Mě by to takhle teda rozhodně nebavilo a ani bych ho nepřesvědčovala, aby mi řekl pravdu. Spíš bych ho poslala k šípku.

Kolik vám vlastně je?

   Přesně tak …. k šípku …jen ať si jde, když Ty nejsi u něj na prvním místě a jedná s Tebou jako s malou holkou. Mě by to také nebavilo.

A to já bych si ho nevážila ani kdyby řekl pravdu. Vadily by mi i další podstatné věci a sice to, jak píšeš, že si plánuje dlouhodobé pobyty u rodiny, dětí, přátel, kde nechce abys mu volala - tedy si je tam tráví sám a tam pro něj neexistuješ. Takže toto by pro mě nebyl vztah ani omylem a spíše než chtít vědět pravdu bych si sundala růžové brýle, a nemalovala bych si toho člověka takovým, jakým ve skutečnosti není. Píšeš, že navštěvuje i děti, předpokládám tedy, že je rozvedený (nebo se s matkou dětí rozešel) a třeba ani o plnohodnotný vztah se vším všudy nestojí, jen o občasnou zastávku…

Moc děkuji za vaše reakce.

Jen doplním, aby jste byli v obraze,  že jsem už starší osoba, 50 už mi bylo/ mnozí řeknete, proboha a to stále tak naivní a já řeknu, že možná právě proto zvažuju co dělat v mládí bych asi postupovala razantněji než teď/.

Známe se 7 let, ale neznám nikoho z rodiny ani z přátel, jezdí jen on za mnou a znají u nás všichni. Navíc je velmi oblíbený u všech.   Ale to mé utajování  mi v posledním půl roce začíná být divné. Není rozvedený, s manželkou nežije řadu let, mají jen formální vztah, nemohou se rozvést kvůli víře. No to je dost farizejské, ale toleruji to.  Já jsem řadu let rozvedená, ale nikdy mne nenapadlo, že by si mne chtěl vzít.  Tak tím pádem seznámení s dětmi v úvahu nepřichází. Má mnoho přátel, vypráví mi o nich,  je velmi společenský, ale já neznám žádné. Pokud náhodou se stalo, že jeden přítel se objevil vystupovali jsme, na přítelovo přání,  před ním jen jako známí. Zpočátku mi to nevadilo, teď je mi to zpětně divné proč, jelikož tento známý ani náhodou nemůže potkat nikoho z jeho rodiny.

Nechce ode mne žádné peníze ani jiné hmotné věci, to na jeho obhajobu.   Aby jste nemysleli, že je to nějaký vyděrač, to opravdu není. Vyměňujeme si drobné dárky k narozeniním a svátkům. V tomto směru je všechno v pořádku.

Byla jsem u něj asi třikrát. Žije opravdu sám. To se pozná.

To volání a psaní SMS nechce, prý se to nehodí když se věnuje návštěvě, toto nechápu.

Jak něco naznačím, že se mi to nezdá odmítá se bavit a to zcela zásadně. Je to jen prý má fantazie.

Co chci? Nechci být až někdo druhý, ale nechci mu ublížit. Je tak výmluvný, že člověk i když zachytil SMS, … mu nakonec uvěří. S těmi SMS nemohu vyrukovat, to nejde. Byla to spíše náhoda, že jsem na ně přišla, do té doby jsem totiž naivně věřila, ale od té doby si začínám dávat mozaiku dohromady a řada věcí mi vlastně dochází až zpětně.

Mohu říct, že necítím zášť, jsem spíš hodně nešťastná.

Zkusím to volání a SMS nerespektovat. Je mi to sice proti mysli, ale zkusím to. Asi tím nic nezachráním, ale zkusím.

Jestli je tedy věřící a se svou ženou se nerozvedl, možná má prostě pocit, že dělá něco, co nemá. A tak tedy přede všemi dělá, že vlastně nejsi.

Nevím, jestli to víš, ale s těmi církevními a občanskými sňatky se to má takhle. Pro stát jsou platné oba dva a oba dva také může rozvést. Protože je to jen jakási papírová formalita, něco jako smlouva, kterou lze za určitých podmínek zrušit. Jenže církev to takhle nemá. Pokud se vezmou dva lidé v kostele, pro církev je to nezrušitelné. Existuje církevní soud, u kterého se dá manželství tzv. zneplatnit - nebo spíe uznat za neplatné již od začátku. K tomu musí být ale dost závažný důvod, například pokud by jeden z manželů záměrně zatajil nějakou velmi vážnou nemoc nebo pokud by ti dva byli někým jiným donuceni (třeba babičkou, která prostě trvala na tom, že svatba bude v kostele, jinak že je požene) - což se tedy dost špatně prokazuje. Stát s tím ale problé mnemá, ten to neřeší. Prostě ty dva rozvede a hotovo. Takový člověk má potom problém v tom, že nemůže přistupovat ke svátostem (např. ke svatému přijímání), poněvadž žije v hříchu.

Jenže pozor, pokud tvůj přítel s ženou stejně nežije a s tebou má vztah, tak to podle církve je to stejné. Prostě je nevěrný své ženě. Tudíž jestli se s ní nerozvedl, tak je to prostě pitomost. Formálně se rozvést mohl, protože tak či tak nežije podle církve správně.

Přeci jen to ale může pro něj být lepší, protože pro svoje známé a rodinu rozvedený není. A když tě schovává, tak vlastně ani nic špatného nedělá (na první pohled). Nemůže na tom něco být?

V9š, já vím, že pro věřícího člověka je rozvod složitá věc. Ale pokud je to nějak maskované přetvářkou, tak to není o nic lepší. Když už se rozhodnu opustit svou ženu, tak se vším všudy. Pokud se zamiluju do někoho jiného a budu mu chtít dát najevo, že ho miluju a chci sním zůsta, můžu si ho klidně vzít na úřadě. Ale abych katolíkům nekřivdila, mají i akce či setkání pro rozvedené, takže jsou i lidi, kteří se snaží v tomhle pomoci.

Přijde mi to, že se tvůj přítel prostě vymlouvá. A to s voláním a SMS je vážně pitomost. Předpokládám, že k těm známým a rodině nejezdí tak, že se jim věnuje 24 hodin v kuse, aby nemohl mluvit s tebou.

Píšeš, že mu nechceš ublížit. Jenže - neubližuje náhodou spíš on tobě, když se k tobě takhle chová? Jeden můj bývalý mi taky pořád říkal nějaké podivné nesmysly. Bohužel jsem se mu podívala do mobilu, když si ho jednou zapomněl doma. Myslela jsem, že se tam jen kouknu a ověřím si, že nelže. No, lhal. dlouho a dost promyšleně. Řekla jsem mu to a taky jsme se pak rozešli. ak mi došlo, že bych stejně nechtěla být s člověkem, který mi dokázal takhle lhát. A to k tomu mohl mít jakékoli důvody. Prý nevěděl, s kým má být.   Kdyby se mi totiž tenkrát přiznal sám, hned na začátku, tak se odstěhuju hned a rozejdu se s ním. A to by on pak riskoval, že zůstane sám, kdyby ho ta druhá třeba odmítla.

Promysli to, je to tvůj život. Ale on se k tobě opravdu nechová moc hezky.

S tím sňatkem a rozvodem to beru, prostě se ženou není léta a já když se s ním seznámila bydlel sám už asi 10 let, o tom, že je vlastně ženatý jsem se dozvěděla až po roce a půl. Ale jo, já to beru, prostě rozvod ne, dobře. Nikdy jsem si nemyslela, že bychom mohli být manželé. Chápu i to, že tím pádem před dětmi hraje hodného tatínka. Dobrý.

Problém je v tom, že ty jeho návštěvy jsou jen fiktivní, nejezdí tam kde říká, má jinou ženu, to vím na 99,9% a jezdí za ní. Ale protože ví, že jej nemám jak zkontrolovat, sedne do auta a jede, tak je přesvědčen o tom, že se to prostě zjistit nedá. Já v podstatě ani neprahnu po tom jej někde nachytat, chci aby mi to řekl, rozešli jsme se, nechce mne, co naplat, pobrečím, posmutním, ale pořád lepší než být obelhávaná … oni jedou spolu třeba na výlet do Paříže, do Bulharska, …ale on tvrdí, že to jej berou na ty dovolené děti. Je to celé nesmysl, známe se tolik let, s dětmi se navštěvoval, ale nikdy s nimi nikde nebyl, teď je co druhou neděli s jednou dcerou na zájezdě, pak se synem na chatě, potom jede za sestřenicí, pak jej volá spolužák ze školy, pak jede zase s druhým synem na pobyt wellnes, pak po něm zase zatouží dcera. Víte co, kdyby to tak bylo, tak mu to i přeju.  Kolikrát si posteskl, že s dětmi jen ty oslavy… A tak je to stále dokola. Já mám tři děti, máme se rádi, vídáme se skoro denně, vím o nich mnoho, pomáháme si, ale že by mne brali na dovolené, zájezdy, … tak to ne. Ani bych to nechtěla, ale jen tak uvažuju, že dospělé děti jako má on mají svůj život, svou rodinu a přátele/ on jezdí údajně i s jejich přáteli na silvestrovské mejdany ap. / snad jednou za rok na výlet, ale ne co druhou neděli. Tomu nelze věřit. A ty několikatýdenné pobyty, tak to už děti chodící do práce a vnuci do školy by vůbec nemohli jet, tomu už nevěřím vůbec. Jak říkám, je to fikce.

Ne že podvádí manželku se mnou on podvádí i tu další osobu - paní - slečnu se mnou.

Ale jak říkám, jediné slovo o tom že jeho chování je podezřelé, dovolila jsem si to asi třikrát a to velmi mírně, otočí se a odjede.

V těch SMS bylo vyloženě o tom kdy a kde se sejdou a jak je jim po sobě smutno a jak na sebe myslí a tak. No jednoznačně. Ale jak říkám, byla to náhoda, že jsem na to došla a teprve jsem začala celý rok a něco sledovat co vlastně toleruji a jak mne zcela evidentně už pustil k vodě, ale proč mi tedy vypráví opak. Jsem ta jediná, prý.

Jak můžeš být "smutná"? Měla bys být naopak veselá, že se takového křivého chameleona zbavíš. A co, že jsi po padesátce? To jsem já taky, ale imunita vůči podobným věcem s věkem nepřichází.

Něco Ti povím … moje maminka dala kopačky chlapovi, když jí bylo sedmdesát! Dva roky se navštěvovali a jednou měla jeho keců dost a řekla, že ztrácet čas s takovým nebude. A netrvalo dlouho, našla si jiného a jsou spolu už tři roky. Navštěvují se, denně si volají a těší se na sebe.

Tak si vem příklad a neztrácej čas s někým, kdo za to nestojí … vždyť osamělých je hodně a Ty jsi ještě stále relativně mladá ženská!

O rozvodu jsem to pslaa jen proto, aby bylo vidět, že na to prostě kašle nebo spíš, že je srab (promiň, neznám ho osobně, ale tohle chování není opravdu fér). Je jasné, že ani k tobě se nechová fér, protože tě podvádí, ty to víš a on to nepřizná. Chtěla jsem vysvětlením církevního sňatku ukázat, že se tak, jak to teď vidíš skrz nevěru, chová vlastně celý život.

Můj přítel mi jednou zatajoval, že si objednává CD přes internet. Platil třeba přes tisícovku za jednu zásilku. Mně to bylo fuk, platil to ze svého a nestrádáme. Jenže on měl pocit, že se budu zlobit. Přišla jsem mu na to a dokud jsem neměla v ruce skutečný důkaz, tak mi do poslední chvíle tvrdil, že nic neobjednával. Řekla jsem mu, že je blbec A ať už to nikdy nedělá nebo mu nebudu věřit ani nos mezi očima.

Byla to hloupá CD a vidíš, i tak by mi to nepřiznal, kdybych neměla důkazy. Prostě se bál a nechtěl, aby musel poslouchat nějaké blbé řeči, jako to bylo u jeho bývalé. Tím chci říct, že asi těžko nějak přiměješ svého přítele, aby vysypal pravdu, když se jedná o mnohem horší věc.

On v podstatě nemá právo určovat nějaká pravidla, kdy volat, nevolat, jezdit, nejezdit, protože porušuje jedny ze základních pravidel vztahu - nepodvádět a nelhat. Tudíž ty, ať uděláš cokoli, tak na tom pořád budeš líp než on.

Pani Smutna, hlavu vzhuru!! Divim se, ze to s takovym rozsevacem semene jeste vydrzite!! Kolik dukazu jeste potrebujete, aby jste pochopila, ze ten pan ma nekolik vztahu najednou? ! A pokud cekate, ze se prizna, tak to budete cekat jeste dlouho. Vzdyt jemu to takhle vyhovuje a kdyz jedna zena vypadne, najde si druhou. A proc by to taky nedelal, kdyz vy vsechny s nim tu hru hrajete?  Najdete si jineho, tenhle zatonestoji!!  

Vlastně ano, já vím, že máte pravdu, ale po sedmi letech je to těžké, nejsem ten správný rozchodový typ. Mám to v hlavě srovnané, dokonce to mám i na papíře v bodech, co chci říct, odhodlávám se k tomu už tak dlouho, ale jak on promluví, všechno se ve mne sevře a zase neřeknu nic. Kdyby mi nevolal, byla bych ráda, to telefonování mne taky deptá, v noci se mi pak všechno honí v hlavě.

Vím, je to nezbytné, ale pořád jem čekala, jestli mi někdo neporadí, jak jej k tomu přiznání pravdy přimět. Ale asi to tak jednoduché není, zvláště když nechci říct o těch SMS-kách.

Moc děkuju.

Proč jsi raději nevyužila číslo z té příchozí sms? Můžeš snad ztratit víc, než těch sedm let života? Pokud chceš slyšet pravdu, neznám lepší příležitost.

Barčo, to číslo mám,   je i na netu … tak jsem zjistila i komu patří, ale konečně jméno bylo i na mobilu …

Použít jej se mi zdá hrozné! Co bych asi řekla. Nemám sílu udělat nešťastnou i další ženu.

Nechci to řešit přes ni, přála bych si, aby mi to řekl on. Odpustila bych mu to, v lásce se poroučet nedá … nechci být ta druhá, trpěná už to je ponižující.

Použila jsem jiné číslo, na pevnou do práce, které má na netu, ale jen nepřímo, takže to nikomu neublížilo, nic se neprozradilo, ani jsem vlastně nemluvila přímo s ní jen se slečnou která objednávky dělá, že jsem se chtěla k ní objednat na dobu, kdy mi přítel nahlásil odjezd někam… a tam mi řekla, že v tu dobu se objednat nelze, neb ona má  paní dovolenou. Zkusila jsem to opakovaně… teď už nevolám, je mi to už jasné.

Víš ono i začal dělat věci, co nedělával. Nezažilas to asi, ale chlap co si najde ženskou dělá takové věci co jindy neřešil. Třeba to, že začne zdravě žít a udržovat kondici. Nic proti tomu. Ale i jinévěci, prostě to jde poznat, že se chce líbit.

Divím se jen jednomu, že prostě z toho vztahu se mnou nechce prostě a jednoduše vycouvat.  Naopak stále usiluje o jeho zachování, tohle opravdu nemohu pochopit. Přece jsem už naznačila že něco není v pořádku, nevyužil toho mohl prásknout dveřnmi… proč mne trápí?  

Voslíku máš pravdu, říct jak to je je těžké. Případ s CD je proti tomuhle malina a taky nechtěl přiznat.

Nechceš být ta druhá, ve skutečnosti jsi až "ta poslední … ", ta jistá. Promiň, zní to krutě, ale nejde to napsat jinak. Ptáš se, proč Tě trápí? On Tě netrápí, Ty se trápíš sama ze své vůle. A tady není pomoci.

Já to Barčo vím, prostě jsem takový člověk, ale já se odhodlám, …  to co píšeš o mně je sice kruté, ale je to úplná pravda, já vím, nezlobím se na tebe.

To co jsi mi tu napsala si vytisknu a dám si to tu na stůl a budu si to číst. až budu zase u telefonu ztrácet odvahu.

Mít tak já aspoň kousek té tvé povahy, razance, … nikdy jsem ji neměla. A proto jsem vždycky dopadla jako jsem dopadla i teď. Ano, dopadala jsem tak proto, že jsem to dovolila, vím.  Ale na rozdíl od minula jsem přece pokročila, už prostě vím, že je toho dost…

Ale musím to udělat sama, nechci do toho zatahovat dalšího nešťastníka nebo spíše nešťastnici, ona je v tom stejně nevinně. spíše by potřeboval dostat přes prsty on. Ale na toho nemám. Aby si uvědomil co dělá. A proto jsem jej chtěla přimět k tomu, aby se přiznal nebo aspoň připustil … to by byl vlastně asi pro něho největší trest. I když zní to jako bych se chtěla mstít, trestat, tak to není, chtěla jsem jen, aby zase aspoň někdy se někdo kdo ubližuje musel chytit za nos. Třeba by jej to poučilo.

On lže, on dělá špatnou věc, on podvádí vás obě. Tudíž nemůžeš té druhé ublížit tím, že se to dozví. Protože podle mě je lepší vědět, jaký ten člověk doopravdy je.

On ti to prostě nepřizná, to bys musela říct, že víš o těch smskách. Jinak se nepřizná.

Nejlepší by bylo mu říct, že se s ním rozcházíš. Že on sám moc dobře ví proč a ať už tě netahá za nos a nevymýšlí si. Jinak se toho nezbavíš a budeš se dál jen trápit.

Barča má pravdu, trápíš jen sama sebe. Nechceš třeba zkusit nějaký kurz asertivity? Tyhle kurzy často dělají psychologové. Můžeš se tedy klidně domluvit i s nějakým soukromě. Říct, že se chceš naučit zásadám asertivity, abys dokázala lidem říct, co sama chceš a pořád se jim jen nepodřizovala.

Nevím, odkud jsi. Já znám výbornou paní z Brna, kdybys chtěla, dám ti kontakt.

Ale prosím tě, něco s tím udělej. Bude ti líp, uvidíš. Budeš hrdá na to, žes to zvládla. Na svůj věk kašli. Zasloužila by sis, aby s tebou někdo jednal fér. Pokud se ti podaří získat sebevědomí, určitě to zpětně bude líp působit i na okolí.

Mohu poprosit o kontakt na paní psych. z Brna? Moc děkuji, hezký den

Víš, já tou pravdou nemyslela to, že má opravdu jinou, ale spíš jeho reakci na Tvůj kontakt s dotyčnou. Pokud ona není stejného ražení, jako on, pak jí bude vadit, že "skáče" z jedné na druhou, ale to už je jiná věc. Měla by se zavčas dozvědět, že je ženatý s vede paralelní vztahy. Tím jí neublížíš, spíš naopak.

P. S. Abych pravdu řekla, myslím si, že je toho ještě spousta, co o něm nevíš. Už jen to, že před svým známým Tě vydával za svou známou poukazuje na jeho širší aktivity …

Když jsem ti psala svůj první názor, netušila jsem, co všechno je ještě v pozadí. Po tom všem, co jsi o něm dopsala bych já osobně toho pána definitivně a okamžitě odstřihla a odsunula ze svého života a to bez jakéhokoliv smutnění. Proč? Protože z takového pokrytce co se schovává za víru jen proto, co se mu hodí, by mi bylo hodně špatně. Tak rozvést se kvůli víře nemůže, ale všechno ostatní jako věřící může…no to fakt néé. Nezlob se za moji upřimnost, ale já bych si takového člověka neměla pro co vážit, naopak, takže bych ho nechtěla ani vidět, ani slyšet. Přece když jsem věřící, tak se podle toho taky chovám ne? Pořád, a tím spíš  mám ten názor, že bych si ho nevážila ani kdyby se přiznal, už by mi na tom ani nezáleželo. Vždyť co je to vlastně za člověka…

Ono je to opravdu těžké, když se seznámíte s člověkem o kterém získáváte informace jen skrze něho, protože z jeho okolí neznáte nikoho, kdo by vás třeba trochu usměrnil v náhledu na něj. A je to vztah na dálku. Navíc, já na něj nemohu říct opravdu jediné křivé slovo, snad proto  se mi s ním tak těžko bude rozcházet. Je to člověk velice vzdělaný, moudrý, rozvážný, klidný, ochotný pomoci, tento dojem udělal nejen na mne, ale i na moje již hodně dospělé děti a vnoučata. Bude se mi jim to dost těžko vysvětlovat, … i ke mně se vždy choval zdvořile, ohleduplně, pozorně, rozumněli jsme si i jinak, poslouchal, vyprávěl, radil, . jeho slabinou jsou asi právě ty ženy, to jsem si všímala už i když jsme někde přišly jak se k ženám opravdu choval galantně ale ne úlisně jak to někdy chlapi i dělají. Dlouho mne nenapadlo, že by mi byl schopen skřivit vlásek … když jsem pak více méně opravdu velkou náhodou přečetla těch několik milostných SMS, podlomila se mi kolena a teprve jsem začala sledovat věci ono mi už jistou dobu něco jaksi nesedělo. Změny v chování jsem cítila, životní styl, oblékání… Nemyslím, že s touto ženou je celou tu dobu 7 let, ale třeba měl předtím jiné, to nevím a nechci křivdit, ale tahle bude asi dost jiná, protože najednou během roku nabyly ty smyšlené výlety na intenzitě a mě začalo teprve jaksi být řada věcí nápadných.

Největším paradoxem je to, že když jsem se s ním seznámila, byla jsem zakřiknutá ženská, kterou jijí bývalý chlap 25 let deptal a tento člověk řekl, já ti z toho stavu pomohu, ty jsi sice lvice/znamení/, ale ve skutečnosti jsi lvice v kleci. Já tě zase naučím, jak si má žena sebe sama vážit. A jistě mne mnohé i učil, pochválil, povzbudil, a často říkal nikdo ti nebude už ubližovat. no asi tak. Takže teď třeba i chápete, že pro mne hodně znamenal, fakt, byl to člověk co jsem si jej opravdu vážila.

Ale správně to řekla ta Barča teď je to jinak, už pro něj nejsem druhá, ale ta poslední a můžu si za to sama.

Řekla bych že můj případ by měl být i pro ostatní varováním. Jak si parner až tolik chrání své soukromí, nikomu z rodiny, přátel vás neukáže a s nikým vás neseznámí tak pozor, je to podezřelé. Je to tak, kdoví, co ještě všechno nevím.

Musím mu to říct, jen najít správnou příležitost a odvahu.

Zavolat té ženě to opravdu nedokážu. To už by muselo jít hodně dotuha, že by mi vyhrožoval nebo něco, ale to on neudělá, …

Nechtěj vědět, jak to přesně je. Budeš se v tom akorát plácat, a to ti nic dobrého nepřinese. Působit ten člověk může jakkoli. A mohl to tenkrát, jak jste se seznámili myslet dobře. A určitě myslel. Jenže teď je  to jinak.

Věř mi, znám něco podobného. Trápila jsem se dlouho. Probrečela jsem moc dní. Pídila jsem se po tom, jak to přesně bylo. Byla jsem posedlá tím zjistit, kdy kde přesně byl nebo nebyl. Kdy přesně s tím začal. Co byla pravda a co ne. Jenže tohle vědět je zbytečné. Bude ti to potom ještě moc dlouho vhánět slzy do očí.

Že tě podvádí víš, to stačí. Víš vlastně i s kým a co ta dotyčná dělá. Víc už vědět nepotřebuješ.

Aha, už začínám chápat, odkud to u Vás (také) pochází:

". když jsem se s ním seznámila, byla jsem zakřiknutá ženská, kterou jijí bývalý chlap 25 let deptal ".

Takže jste "poznamenaná" tím, jak hrozně se k Vám choval předešlý partner, pak má člověk pocit, že když se ke mě tento chová hezky, je to lepší, než nic…

Mohla bych Vám taky povyprávět, jak jsem skoro venku ze vtahu, kde bych přímo mohla momentálně použít jen ten název Vašeho vlákna - nekomunikuje, neodpovídá, i když slušně (! ) píšu, že potřebuju pár věcí - serepetiček, co mám u něj, ptž jdu do špitálu a jako invalida na PN počítám každou kačku, ale to je teď celk. fuk Já pořád, že nebudu mít klid, dokud se nedozvím to PROČ, i když mi to vlastně ani neřekl a prostě přestal reagovat na cokoli, pak mi sem 1x přijede, řekne, jak mě má rád a pak zas! Potom mě opět po několika týdnech u příležitosti mých narozenin pozve na oběd a dělá si jako by nic a chce mě ještě objímat, jako by se nic nestalo! A to jsem si říkala (ještě tak trochu pořád), jak jsem mohla být tak hloupá…

Bude to těžké, ale pokuste se ho dostat z hlavy a kašlete na ten důvod - stejně Vám ho dle všeho prostě nesdělí. Utněte to 1x provždy, takový si Vás opravdu nezaslouží. A i Vy si na to musíte přijít sama. Přijdete, nebojte.

Mmch - věřící a rozvod nebo nevěřící pár, který měl svatbu v kostele jen na přání 1 z rodičů = moje kamarádka - nevím, jestli je to rozdíl, ale rozvedli je normálně. Ale tj. jen dodatek, tím se Vy vůbec zabývat nemusíte. On snad má několik (! ) paralelních vztahů a ať o tom ty ostatní ženy ví nebo ne, Vy sama sebe a své sebevědomí si tím rozhodně nenechte už ovlivňovat a dál se nenechte tak ponižovat.

Tak si pročítám diskuzi a nějak tomu nerozumím.  

Paní smutná je mi líto, že váš "přítel" se k Vám takhle chová, ale tady je jen jediné řešení. Kopnout ho do zadku a nechat jít. Proč se trápit otázkami proč a jak? Evidentně mu na Vás nezáleží, proč to chcete od něj slyšet do očí? To se chcete ještě více trápit a trýznit? Vždyť on nemá ani špetku charakteru, aby se s Vámi slušně rozešel…normální zmetek to je.

Já fakt nemám slov, na něj. A jak si můžete vážit sama sebe, když mu dovolíte, aby Vás takhle ponižoval a využíval. Pokud se máte aspoň trochu ráda, tak to normálně skončete bez vysvětlování. Bude to možná bolet, ale to přejde. Takhle vaše sebevědomí zadupe ještě níž…vždyť se k Vám chová jak onuci. Nezlobte se jestli jsem tvrdá, ale já nemůžu jinak, prostě to takhle vidím a nakopala bych mu z fleku zadek.

Omlouvám se, nechci Vám ublížit, chci aby jste otevřela oči a neomlouvala ho sama před sebou. Čím dřív to uděláte, tím dřív budete mít šanci potkat někoho, kdo si Vás bude vážit a mít rád.

Držím palce a přeji hodně štěstí.

smutná, nezlobte se na mě, ale vy si sebe přeci stále nevážíte a v kleci jste stále.

Projevuje se to tím, že chcete, aby za vás rozhodoval a jednal ten druhý. Vy jste nešťastná, smutná, ale ten druhý má přijít a rozejít se s vámi. Vy víte, že má jinou, ale neděláte nic, chcete, aby něco dělal ten druhý. Neptáte se, co vy máte dělat se svým životem, ptáte se, jak přimět toho druhého, aby s ním něco udělal on.

Nezlobte se na mě, ale vy nejste lvice, ale ovce.

A teď je otázka, jestli ta lvice by ho nelákala víc a jestli kdyby skutečně lvici měl, jestli by běhal někde za jinou…???

Já umím pochopit, že třeba žena nechce ukončit vztah s nevěrníkem, že ho třeba miluje a doufá, že tu druhou vezme čas. Ale co nechápu je ten váš údiv, že nepřijde, nepřizná se a nedá vám kvinde. Proč by to dělal? Položte si otázku, co by tím získal. Teď má ženy dvě, vy mu evidentně trpíte všechno, proč by se vás zbavoval? Že má jinou neznamená, že mu hned musíte být protivná. Jemu třeba tento vztah vyhovuje, tak proč by ho ukončoval a koneckonců proč by se přiznával, když to je čin, po kterém se dá očekávat buď rozchod nebo zhoršení vztahu.

Pokud vám tedy tento vztah nevyhovuje, budete si to muset ukončit sama a ne jak odsouzenec prosit kata, aby vás konečně sťal. A pokud vám vyhovuje, bude lepší po některých věcech nepátrat.