Téma: Přítel má genetické onemocnění - otcem mého dítěte možná není on
Uživatel: Hannah
Ahoj.
Čekám dítě, jsem v 7 měsíci (početí v květnu 2014) a nejsem si jista kdo je otcem.
Máme s přítelem už 8 letého syna, který je pro mě vším. S přítelem máme celkem dobrý vztah, ale je to tak trochu Narcis a občas si musí u jiných žen dokazovat, že na to pořád má, ale nevadí mi to. Možná zvláštní, ale mám ráda klid a pokud to ke štěstí potřebuje, tak ať. Snažili jsme se dlouho o druhé mimi, ale nešlo to. Navíc mám nepravidelnou menstruaci, tak to bylo složitější.
Přítel má navíc v rodině nemoc, která není genetická, ale z otcovi strany jí měli všichni až na něj. Loni se projevila i u jeho mladšího bratra. Jde o plicní nemoc, která se projevuje kolem 30 let a končí transplantací nebo smrtí. Když to na mě přijde umírám strachy, že to bude mít můj syn, vždyť je to tak nespravedlivé! Když jsem se to dozvěděla o jeho bratrovi, úplně jsem zpanikařila. Dítě jsem strašně moc chtěla, ale riskovat jeho zdraví. Našla jsem si "dárce" a spala s oběma, protože jsem se nemohla rozhodnout co je menší zlo. Celý život všem lhát, nebo čekat jestli mi dítě začne umírat ve 30 letech. Říct to pǐítelovi nemůžu ani nechci, moc se na dítě těší a věří, že je jeho (vlastně možná i je). První syn je celý táta, tak doufám že je řada na mých genech. Navíc jsem zjistila, jak moc mi na mé rodině záleží a nechci nikomu ublížit, vlastně už bych to asi znova neudělala.
Mám strašný strach a výčitky. Stalo se někomu něco podobného? Jak to dopadlo?
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 3013x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Já myslím, že ta nemoc v rodině je trochu zbytečná "omáčka". Prostě se blíží porod a Ty máš strach z provalení, nebo pochybnosti. Věci jsou jak jsou a proto se snaž být v klidu a ve víře, že dítko bude zdravé. Zbytek nech osudu, stejně nemáš jinou možnost. Prozradit stav věci by nikomu a ničemu neprospělo.
Přesně tak, nic neprozrazovat. Prostě karty jsou vrženy a co bude, to bude. Minulost nezměnít a budoucnost ukáže. Hlavně v klidu.
A jak se to plicní onemocnění jmenuje?
Je to plicni fibróza-necisticka.
Tak já teda nevím, ale myslím si, že pokud je v rodině taková dědičná zátěž, tak bude dítě podrobně vyšetřeno a otec bude určen.
Aha, téma jsem přejmenoval, že jde o genetické onemocnění, Vy píšete že nejde o GO. Podle toho co uvádíte ale jde naprosto jistě o genetické onemocnění (jsem lékař). Pokud trváte na tom, že nejde o genetické onemocnění a je to onemocnění získané zevními vlivy a faktory, napište prosím název nemoci a já kuknu strejdovi gůůglovi pod sukně.
Jak jsem psala výše je to plicní fibróza, ale necistická. Tchán když ještě žil mi vše zjistil když jsem čekala první od doktorů v Praze kde mu transplantaci dělali. Když zemřel říkala jsem si, že ta nemoc s ním… gynekologovi jsem to nahlásila a na genetiku si mě nepozvali.
Já teda nejsem lékař, ale logicky, pokud je v rodině přítele nějaká stejná nemoc, kterou mají všichni, kromě nebo zatím kromě Tvého přítele, tak se tam genetická dispozice přímo nabízí.
Jinak mi Tebou zvolený postup není ani trochu jasný, když ve výsledku jsi stejně spala jak s manželem, tak s "dárcem" a nakonec stejně nevíš, čí dítě je - tudíž, zda-li jednou také neonemocní. Osobně přeji Tvým dětem jen zdraví, ty za nic nemohou, ale nějak jsem nepochopila, v čem jsi si nakonec "pomohla"?
Jinak se omlouvám, že nejsem tak optimistická jako ostatní, ale nedej Bože, aby dítko, které čekáš někdy onemocnělo či mělo úraz a potřebovalo např. dárcovství od biologického otce, kterým může být ten druhý… Ale jak říkám, přeji Tvým dětem jen zdraví a hodně štěstí 
Já vím, ale byla jsem zoufalá a na dně, zádné řešení není správné, tak jsem to nechala osudu. Nejdřív jsem si nedokázala představit, že bych s ním měla další dítě a teď si nedokážu představit, že by nebylo jeho…
Věk: 66
Město:daleko
já ti nevim. teď si vem, že zplodíš dítě s genetickym absolutně vhodnym dárcem, takže tvoje dítě určitě žádnou ošklivou nemoc nikdy mít nebude. Jenom se ve dvaceti vožere a rozseká se v autě. Co potom?
No, spíš, jak vlastně věděla, že ten druhý potencionální otec žádnou negativní rodinnou anamnézu nemá. Třeba má rakovinu v předchozích 4 pokoleních. A taky co teda ten dárce? Ten netuší, že by dítě mohlo být jeho? Nebo tuší a nemá zájem? Já jen, aby ti do toho jednou nehodil vidle a nerozhodl se, že chce být vzorným otcem…
No, nebezpečí, že se to provalí, je dost, ale i tak se přidávám k ostatním a radila bych mlčet. Momentálně by z pravdy nikdo nic neměl. Výčitky někam zasuň, těš se na miminko. Ostatní, včetně případných autonehod a dárcovství, bych řešila, až když to nastane (a třeba vůbec nenastane 
). Je to všechno kdyby a ani biologický otec by nemusel být vhodný dárce.
Dítě budou asi doktoři víc hlídat, ale otcovství při tom asi zkoumat nebudou, ne? To by museli srovnávat dna přítele a dítěte. Myslím, že je to koneckonců lepší varianta, než kdyby byl zdravý přítel a ukázalo se, že problém je na straně milence.
Hlavně, že ji někdo nesoudí tak jako mě. Kde je Párkova citlivá morálka? Mě nazýval matrací a to jsem si nenechala udělat dítě od jiného.
kdybys umela cist tak by ti doslo ze napsala ze nevi koho z tech dvou je to dite
a HLAVNE nemysli si o sobe ze je neco extra jako ty a pritom je … skoda slov na tebe
To je osud. Stejně tak se zítra nemusím probudit…
To byla odpověď pro Prudicz.
osud je to, když dáš všemu, ale úplně všemu volný průbeh tzn. že neděláš nic, ale to, že něco uděláš už není usod, ale tvoje rozhodnutí!!
Jsem asi stará škola. Ale mám za to, že atˇje to jak chce, pravda vždycky vyjde najevo. A navíc jednou ty děti vyrostou, dospějí, budou se ptát a myslím si, že až budou zakládat oni svoji vlastní rodinu, tak budou chtít znát zdravotní stránku svých rodičů i prarodičů pro případ toho jaké nemoci by mohli jejich potomky potkat.
Ale je to jen můj názor. Nakonec otec není ten, který děti splodí, ale ten který děti vychová.
Přeji Vám i dětem pevné zdraví.
