Téma: Zpracování lichořeřišnice větší - tinktura, sušení, praktické rady
Hezký den všem,
letos jsem vysela lichořeřišnici, které se sice moc nedaří, ale přeci jen přežívá a nejspíš by se dala i nějak využít.
Četla jsem, že nejlepší je tinktura. Neznáte nějaký dobrý postup, jak ji z této rostlinky udělat?
Potom se doporučuje jíst třeba i čerstvá, případně vymačkat si z ní šťávu. Jenže všude se to píše tak nějak obecně, že moc nevím, jak se třeba čerstvá dávkuje, jak tu šťávu nejlíp vymačkat a tak podobně. Někde jsem našla zmínku i konzumaci semen, ale jak přesně a v jaké fázi?
A na co že je taková lichořeřišnice dobrá? Působí jako přírodní antibiotikum, zároveň obsahuje velké množství vitaminu C - zvyšuje tedy odolnost organismu. Vhodná je při urogenitálních zánětech (zvláště u žen). Používá se při pálení při močení, častém močení, zánětu ledvin a také při výtoku - vagináolní záněty. Využívá se ale i při zánětech dýchacích cest. Hubí především salmonely, stafylokoky, streptokoky a kvasinky.
Já jsem ji používala v době, kdy jsme trpěla častými mykózami a pomohla mi. V takovém případě je ale potřeba užívat ji dlouhodobě. Teď ji zkouším na problémy se streptokokem, který se mi usadil v krku a nerada bych do sebe ládovala antibiotika. Mám takové tušení, že mého přítele ta antibiotika stejně nedoléčila, i když to se uvidí až příští týden. Jelikož jsem ale někde četla, že se může stát, že vám nezabere ani vícero antibiotik, ráda bych zkusila tuhle sympatickou bylinku.
Můj hlavní dotaz je tedy na zpracování této rostliny a následnému použití.
Díky všem za rady a třeba pomůže i někomu jinému. Hezký den.
(3 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 32258x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Voslíku, vůbec jsem nevěděl, jaký poklad nám roste letos v naší zahrádce.
Také mě zajímá tvůj dotaz. Nejvíce mě zaujalo, že obsahuje hodně vitamínu C.
Máme také rakytník řešetlákový a jeho plody vykazují vysoký obsah vitamínu C a další vitamíny.
Je ta lichořeřišnice, Pluto, co vám roste v zahrádce popínavá? Protože jinak by to asi nebyla lichořeřišnice větší, ale nějaká jiná, asi menší Co jsem o ní četla, tak květy můžou mít různou barvu, ale tím, že je popínavá se liší od ostatních - neléčivých. Ale bylo by to třeba ověřit.
Používá se i v homeopatii. Je to sympatická rostlinka Tak třeba se někdo ozve a bdue vědět.
Ano, Voslíku, naše lichořěřišnice je popínavá a květy mají různou barvu. Paní Plutová ji sázela ze semínek, které koupila na jaře. Pokusím se ještě někde o té květince vyčuchat.
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus L. ) je léčivá rostlina z čeledi Lichořeřišnicovité (Tropaeolaceae) - její chybný název je řeřicha. Zařezení: Deficient, rostlinné antibiotikum (bacteriostaticum, virustaticum, antimycoticum)
U nás jednoletá bylina s plazivou lodyhou až 3 metry dlouhou (ve své domovině až 5 metrů). Listy jsou štítovité s ovíjivými řapíky, celokrajné, lysé. Květy jsou pětičetné až 7 cm široké, na ovíjivých stopkách, kališní lístky okrouhlé, oranžově červené. Kvete v červnu až říjnu. Plodem je tobolka. Rozmnožuje se semeny. Je velmi citlivá na mráz. Pěstovaná v našich podmínkách zplaňuje pouze zřídka. Kvete od června do září. Lichořeřišnice prakticky netrpí žádnými škůdci a chorobami a dokonce odpuzuje plísně a hmyz.
Lichořeřišnice - zázračný zabiják bakterií
Lichořeřišnice větší je rostlinou, jejíž léčivé účinky jsou nanejvýš pozoruhodné. Je to přírodní antibiotikum, které nás mnohdy může ušetřit užívání syntetických preparátů. V některých případech ničí dokonce i zlatého stafylokoka!
Lichořeřišnici můžeme běžně najít jako rostlinu pěstovanou pro okrasu, často se lze setkat s tím, že její pěstitel ani netuší, že má na zahradě rostlinné antibiotikum.
Je to většinou plazivá jednoletá rostlina se zářivě žlutooranžovými, někdy i červenými květy. Kvete od začátku léta až po první mrazíky, které však nepřestojí a uhyne. Ze zanechaných plodů se však často opakovaně vysemeňuje na stejném místě i další rok. Je velice zdobná a navíc obdivuhodně léčivá.
Lichořeřišnice je silné přírodní antibiotikum
Jak ve své literatuře uvádí známý český bylinář Pavel Váňa, lichořeřišnice působí proti všem ze 46 kmenů bakterií Staphylococcus pyogenes aureus, které jsou častými původci zánětlivých onemocnění močových cest a ledvin. Někteří léčitelé a lékaři zaznamenali úspěchy použití lichořeřišnice i v boji s těžko vyléčitelným zlatým stafylokokem, který často odolává i jiným silným antibiotikům a ohrožuje zdraví nakažených i po mnoho let.
Tato bylina však ničí nejen stafylokoky, působí i například proti salmonele nebo streptokokům. Její užívání nás může v mnoha případech ušetřit syntetických antibiotických preparátů, nebo významně podpořit a zkrátit léčbu nemoci.
Lichořeřišnici je vhodné aplikovat jak při výše zmíněných zánětech močových cest a ledvin, tak i například při zánětech dýchacích cest. Jejím včasným užíváním můžeme infekční nákazu zlikvidovat nebo omezit už v jejím začátku. Působí i jako prevence nebo je skvělá pro doléčení proběhlých zánětů s hrozbou recidivy.
Proti padání vlasů, proti lupům i na ošetření kůže
Tato bylina se dříve často používala proti vypadávání vlasů a proti lupům, dodnes ji můžeme nalézt jako součást přírodních přípravků proti těmto potížím.
Čerstvá šťáva nebo obklady z rozdrcených listů mají dezinfekční účinek při aplikaci na poranění kůže, kde ničí případné mikroorganismy, které by mohly vést k zánětu.
Připravte si léčivý salát z lichořeřišnice
Nespornou výhodou této rostliny je, že jak list, tak květ i plod (semeno) jsou v čerstvém stavu jedlé. Listy a květy jsou výborné například do salátu, mají zvláštní kořeněnou chuť, trochu připomínající křen nebo řeřichu. Čerstvé utržené listy omyjeme vodou a pokrájíme na tenčí plátky, květy můžeme do salátu přidávat celé, jsou chuťově méně výrazné. Lichořeřišnice dodá salátu opravdu jedinečnou chuť, kterou si mnozí rychle oblíbí. Výtečná je také např. ve vaječné nebo sýrové pomazánce.
Semena se dají v čerstvém stavu konzumovat přímo z rostliny, pokud by se nám zdála příliš pálivá, můžeme je také přidat do salátů nebo pokrájená např. do pomazánek, nebo na chléb s máslem. Mladší, nedozrálá semena lze též nakládat do octa a používat místo kapari.
Užití ve formě čaje, tinktury nebo tablet
Listy lichořeřišnice lze také sušit pro pozdější užití. Připravujeme z nich nálev, který v případě potíží užíváme jako čaj.
V našich lékárnách dnes už běžně seženeme tinktury a tablety s výtažkem lichořeřišnice, které jsou cenově dostupné pro každého. Dokonce existují i přípravky pro přírodní léčbu našich zvířecích miláčků s výtažkem této byliny.
Recept na nálev / čaj z lichořeřišnice:
1 vrchovatou lžičku řezaných sušených, nebo 2 lžičky řezaných čerstvých listů zalijeme šálkem horké vody, necháme cca 10 minut luhovat, přecedíme
- v případě potíží můžeme užívat 3x denně, nebo 1x denně jako prevenci
Pokud tato okrasná rostlina již obývá vaši zahradu, neváhejte ji ochutnat - osobně doporučuji lichořeřišnici na chléb s máslem, je to občerstvující léčivá pochoutka. Pokud ji na zahradě nemáte, rozhodně na ni nezapomeňte příští rok. Při troše péče potěší vaše oko i tělo pěstovaná třeba i ve větším květníku.
Právě jsem našel Voslíku, ve svém počítačí příprava tintur, ale na spánek.
Příprava tinktur na spánek.
Meduňková tinktura.
Dvě lžíce listů a květů meduňky zalijeme 3 dl 60 % lihu. Vše necháme 14 dní na teplém místě louhovat. Nesmíme zapomenout denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice a užíváme 20 kapek asi půl hodiny před plánovaným ulehnutým.
Tinktura z máty.
Dvě lžíce listů a květů máty zalijeme 3 dl 60% lihu. Vše necháme 14 dní luhovat. Nesmíme zapomenout denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice a užíváme 20 kapek asi půl hodiny před plánovaným ulehnutým.
Tinktura z levandule, to samé jako u meduňky nebo máty.
Díky Pluto, za vyčmuchání informací Tinktury se asi budou dělat stejně, řekla bych. Někde jsem četla, že se to prostě má vylouhovat v lihu
Ještě jsem našla, že pokud se chceme zbavit douhodobých potíží (streptokok, stafylokok, močové cesty atd. ) Je třeba užívat lichořeřišnici třikrát denně 20 kapek (jenže každá by mohla mít jinou koncentraci, ne? ), 1/2 hodiny před jídlem nebo 2 po jídle a ředit co nejméně. Dávka se nesmí vynechávat a musí se brát pravidelně, protože látka začíná působit asi po dvou hodinách, kumuluje po 10ti hodinách a po 16ti je z těla zcela vyloučena a už nepůsobí. Lze ji užívat až tři měsíce, to se doporučuje pak po měsíci na týden vysadit. Nedoporučuje se při astmatu.
Mám pocit, že při těch chronických potížích se výsledek doastaví až později, u akutních by se měl stav měnit (k lepšímu ) již po první dávce.
Není zač, Voslíku, ale když jsem uviděl obrázek Lichořeřišnice v tématu, začalo čmuchání, co je to za kvítí. Také si myslím, že postup v přípravách tinktury je stejný u všech bylinek. Paní Plutovou zajímalo, zdali se u této rostlinky nacházejí i nežádoucí účinky. Užívaní tinktury, jak popisuješ má svoji logiku. Žádná bylinka se nesmí užívat dlouhodobě, bez pauzy, myslím. Příští rok ji vysejeme více, protože je fakt pěkná. Hlavně na místa, kde se bude moci pnout.
Zde další informace.
Je to rostlina s celou škálou látek s bakteriostatickým a insektic
Obsahuje isothyokyanát benzylnatý, silici, draslík, olej a bílkoviny.
Sbírají se semena (Fructus tropaeoli), květy (Flos tropaeoli) a listy (Folium tropaeoli). Semena se sbírají po dozrání (září, říjen), květy a listy po celou dobu vegetace.
Droga působí výrazně antibioticky zejména v oblasti močových cest a to na stafylokoky, streptokoky, proteus vulgaris, escherichia coli, salmonely i další druhy bakterií, částečně působí příznivě i v oblasti dýchacích cest.
Podává se buď v čerstvém stavu (30 až 40 g šťávy nebo 50 až 60 g salátu) nebo po usušení ve formě nálevu (3x denně po 350 ml nálevu) či lihovodného roztoku. Účinek přichází asi za 2 hodiny, po 16 hodinách však již odeznívá. Dříve se lichořeřišnice užívalo i proti vypadáváni vlasů či proti lupům.
Informace v tomto odstavci převzaty (a zkráceny) z: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 3.
Čerstvá šťáva nebo obklady z rozdrcených listů mají dezinfekční účinek při aplikaci na poranění kůže, kde ničí případné mikroorganismy, které by mohly vést k zánětu.
Recept na tinkturu:
Listy i se stonky naplníme skoro po hrdlo prázdnou lahev, zalít obyčejnou vodku nebo jinou lihovinu, aby byl obsah ponořený, uzavřeme a dáme na okno, kde ji pohladí občas sluníčko. Po 2-3 týdnech slít.
Užíváme čajovou lžičku denně, když přijdou ranní plískanice, chladno a lezavo. Močové cesty to ocení a horní cesty dýchací také. Do hrnku kvalitního čaje s medem lze dát i dětem starším 3 let. Zabírá výborně.
Ještě jsem našla tohle:
Lichořeřišnice je nejen krásná letnička, pikantní zelenina, ale také hodně zajímavá bylina. A právě jako bylina nás bude hodně zajímat. Drogou lichořeřišnice jsou semena, květy, listy a také šťáva. Šťáva z lichořeřišnice větší – šťávu lisujeme a užíváme vnitřně – na záněty horních cest dýchacích, při chronických zánětech plic, záněty močových cest. Já osobně lisuji tím způsobem, že rostlinu rozmixuju ponorným mixérem a pak vylisuji čím to lze. Po celou dobu vegetace lze sbírat nať, listy a květy, po dozrání pak semena.
Lichořeřišnice obsahuje silice, isothyokyanát benzylnatý, draslík, bílkoviny, olej a látky, které se vylučují především močí a plícemi. Z toho také plyne, že její hlavní účinek je v oblasti ledvin – tady je široké spektrum působnosti. Droga působí na stafylokoky, streptokoky, escheria coli, salmonely a podobný účinek v menší míře se projevuje i u dýchacích cest. Je to jedno z nejsilnějších přírodních antibiotik.
Lichořeřišnici můžeme používat čerstvou. Pak volíme čerstvou šťávu v dávce 30-40 g šťávy. Nebo lze udělat salát – 50 – 60 g salátu. Pokud drogu usušíme, ideální je lihovodný roztok, případně obyčejný nálev. A to 3x denně 350 ml nálevu. Největší účinek od požití nastupuje po 8 hodinách, ale již po dvou začíná lichořešišnice „najíždět“. Po 16 hodinách pak odeznívá. V každém případě by se léčebná kůra lichořeřišnice neměla používat kratší dobu, než 10 dní.
Pro lihovodný roztok je samozřejmě důležité udělat si tinkturu. Tu dělám poprvé v srpnu z celých částí rostliny – zalévám 80% slivovicí a podruhé na konci září, kdy zalévám zralá semena. Lihovodný roztok pak funguje jako nálev ze sušené lichořeřišnice s přísadou 20 kapek lichořeřišnicové tinktury.
Lichořeřišnice se také používá na vlasové tonikum, kdy bereme 100 g natě lichořeřišnice, 100 g listu kopřivy, 100 g natě brčálu barvínku a 25 h kuchyňské cibule. To vše se naloží do 0,7 litru 90% lihu a uloží na tmavém a teplém místě na 14 dní. Pak se vše přefiltruje a vtírá po umytí do vlasové pokožky. Ovšem pozor, pouze jednou za 14 dní. Stejně tak odvar z natě lichořeřišnice se používá na proplachování vlasů proti lupům.
Tato bylina je však vynikající i v kuchyni, kdy lze nakládat poupata a nezralá semena podobně, jako se nakládají kapary, do octa. Samozřejmě na saláty, kde lze použít jak listy, tak květy a na obalování květů, podobně, jako je tomu u květů dýňových.
Zdroj: tady. Jsou tam i fotografie a diskuse a rady a návody i na jiné rostliny či byliny.
Lichořeřišnice se také vysazuje k záhonům se zeleninou jako ochrana proti škůdcům, neboť jim hodně chutná a pak už na zeleninu nejdou. Na své původní zahradě jsem měla hodně záhonů a velký skleník a fungovalo to. Měla jsem ji vysazenou jak u záhonů, tak kolem skleníku a i na kraji ve skleníku.
Super, Dany, díky moc! Na ty škůdce to hned příští rok taky vyzkouším, konečně budu mít možnost, jak se nastěhujem našim do baráku, začnu jim zvelebovat zahradu
Ještě by to chtěla nějakou bylinku, co zabraňuje růstu plevele pak jen pořídit žížalí farmu na kypření půdy a je to
Jo jo, a pak ještě něco, co spase trávu a okouše stromy…
Dnes se mi čiště náhodou dostala do ruky tato kniha: Očistná kúra pro tělo a duši, Ursel Bühringová
Autorka zde píše:
"Každý den natrhjete asi 15 listů a květů a syrové je snězte. " Myšleno pro kúru, která by neměla být delší než 4 týdny.
Recepty:
Salát - hodí se do libovolného salátu - listového, těstovinového, bramborového, zeleninového nebo rýžového. Přidávají se listy a květy.
Večerní švédský stůl s lichořeřišnicí
- chleba s máslem/ sýrem sypaný květy a listy lichořeřišnice
- přimíchat do sýra či tvarohu
- kuličky z čerstvého sýra, obalené v najemno nasekaných květech
- květy plněné šlehanou smetanou, ricottou či gorgonzolou podávané ke smaženým žampionům, cuketě, k lososovi atd.
- nadrobno nakrájené květy a listy vmíchat do změklého másla = veselé bylinkové máslo
- ocet - hrst květů nasypat do jablečného octa, za týden z něj bude jemně pikantní kořeněný ocet, květy v octu můžou zůstat (v ředění 1:10 s vlažnou vodou lze použít na kloktání)
- šťáva - malou hrst listů a květů najemno nakrájet a s pětinásobkem vody, jablečné šťávy či podmáslí krátce rozšlehat v mixéru
Lichořeřišnice se nesmí užívat při žaludečních vředech a ledvinových onemocněních (dráždí), ze stejného důvodu se nesmí užívat déle než 6 týdnů (bez přestávky). Při léčení neužívat alkohol - lichořeřišnice snižuje toleranci alkoholu.
Věk: 50
Dekuji za tento prispevek. Hledam jine zpracovani lichorerisnice na zimu nez tinktura a suseni. Spise sirup a zaujal me vas recept na stavu. Da se tato stava uchovat pres zimu a jakym zpusobem -v mrazaku / lednici / ve sklepe? Dekuji!!!
Věk: 22
Podarilo se Ti toho streptokoka s lichorerisnici vylecit? Chci to taky zkusit…diky
Vypadá to, že ano. Žádné problémy už jsem nezaznamenala. Na kontrolním výtěru jsem ale nebyla, takže to nemůžu s jistotou tvrdit
super informace, také pěstuji tuto bylinku
Věk: 30
Město:Praha
Zdravím, lichořeřišnici pěstuji úspěšně už pátým rokem. A pět let jsem nebyl u doktora. Vysadil jsem ji kvůli vracejícím se urologickým potížím (kvasinky) a opakované léčbě širokospektrálními antibiotiky. Lichořeřišnice tento nepříjemný problém nadobro vyřešila.
Nyní užívám především jako velice účinné antibiotikum na všechny záněty horních cest dýchacích v kombinaci s česnekem a zázvorem. Dávkování? Kdykoli jdu na zahradu, sním 10 - 15 květů. Chutnají skvěle s rajčaty i samotné. Obecné pravidlo zní - kolik kilogramů člověk váží, tolik gramů léčivé rostliny. Já se řídím chutí. Dokud mi chutná, jím. Sníst 20 květů na posezení je hnus. Vzhledem k tomu, že licho kvete od začátku května do prvních silnějších přízemních mrazíků, mám vystaráno.
Semena obsahují nejvíc léčivé látky, jsou nejštiplavější a při konzumaci protáhnou stejně jako křen. Čím starší, tím silnější. Osobně doporučuji sběr semen přibližně velikosti hrášku, která ovšem stále ještě mají zelenkavou barvu podobnou stonkům, a textura povrchu připomínající šedou kůru mozkovou je méně výrazná. V této fázi jsou nejchutnější. Později chutnají spíše palčivě a rohovitě. Ať tak či onak, je to síla vhánějící slzy do očí. Semena vydrží v lednici čerstvá i několik měsíců (dokonale osušená v uzavřené sklenici). Lžička drcených či pomletých semen se dá spařit a nechat 15 min louhovat (to platí i pro semena sušená, která ale samozřejmě sušením ztrácí značnou část léčivých látek).
Jedná se o horskou bylinu z And. Hlinito-písčitá půda, dostatek světla. Daří se jí v podstatě v jakýchkoli podmínkách. Krásně bují i při nedostatku vláhy, pokud ovšem může dostatečně hluboko zapustit kořeny (1 - 1,5 m). V převisech vám doroste až 3 metry. Je opravdu houževnatá. Pro mladé rostliny je nepřítelem slimák, později už si poradí sama. Na mšice stačí macerát z kopřiv (zároveň i vynikající hnojivo). Pokud máte na zahradě mravence, tím lépe. Skládají mšice do terčů na největších listech. To znamená, že utrhnete jeden list a zbavíte se stovky mšic. Housenky běláska je potřeba sbírat, protože jsou schopné zdecimovat celý menší porost.
Kdo nemá s pěstováním bylin žádné zkušenosti, bude se radovat ze samostatnosti této životaschopné královny půdopokryvných rostlin. Různobarevné a žíhané květy vzdáleně připomínající orchidej vydrží ve sklenici vody čerstvé až týden. V salátu překvapí.
Věk: 68
Letos jsem si naložila tinkturu. Tak jsem zvědavá jak jí využiji. Chtěla jsem jen podotknout že mě letos rostliny napadl skákající brouček jménem Dřepčík. Musela jsem to vytrhat. Celé rostlinky pořádně ožral. Ale tinkturu jsem stihla.