Téma: Zrada - jak se pomstít bývalému příteli který mě okradl, využil, zlomil srdce a teď randí s jinou?

Chápu Tvou snahu se pomstít. V životě jsem ale pochopil, že pokud Ti někdo ublíží, vrátí se to. Někdy za měsíc, někdy za několik let, ale ony ty boží mlýny fakt jsou. Msta mi připadá z toho důvodu jako plýtvání časem a energií.

Přesto ale vím jak se cítíš a proč se chceš mstít. Ty pocity znám. Takže nejsem proti Tvé myšlence, jen ji prostě nesdílím a z toho důvodu se ani nechci podílet na vymýšlení msty proti Tvému expříteli.  

Myslela jsem si to již při čtení Tvého předchozího tématu = ono to celé nebude tak, že Ty NIC, ale jen Tobě všichni ubližují, oni to totiž ostatní nemají jednoduché ani s Tebou, což jsi momentálně nemálo dokázala tímto tématem.  

Zvaž, jestli by jsi nechtěla přezdívku Maminka030 nechtěla zaregistrovat, aby ji tu nikdo jiný kromě Tebe nemohl používat.  

Pokud se chceš někomu pomstít, udělej to tak, že uspěješ ve věcech, ve kterých Ti nevěřil a ve kterých Tě podcenil. Tím zlepšíš vlastní život.

Pokud budeš své myšlenky směrovat na destrukci, jen budeš plýtvat vlastními zdroji a získáš co? Na jeden den dobrý pocit? A co bude další den, až se vyčerpáš? Zjistíš, že lidé kolem Tebe tvořili a Ty jsi vše investovala jen do ničení, ze kterého zbyla jen bezvýznamná nicota? Všichni kolem se Ti budou smát, jak jsi na něm závislá, jak Tě ovládá, jak Ti nedá spát… To chceš? Protože destruktivní msta je projevem slabosti nebo zoufalství a to si sympatie u okolí nikdy nezíská.

Naopak konstruktivní msta Tě trvale obohatí.

Destruktivní myšlenky TI přinesou jen zničení svého vlastního života, protože destrukce přináší sebou jen další destrukci - nekončící koloběh. Neznám žádný příklad z historie, který by ukázal, že ničení může přinést něco dobrého.  

QAdama: Naprosto s tebou souhlasím, bude lepší když ho vymažu ze života a z mysli, tak jako by neexistoval a budu ho ignorovat, tím se mu pomstím nejvíc. Někdy mám chut se pomstít, ale nikdy to neuskutečním, protože nejsem on. Děkuji ti za rozumné rady.

On mi nevěřil v ničem a přitom neměl vůbec důvod. Prostě si vymýšlel na mě lži což jsem vubec nechápala a navíc po tym co tu chybu vždy způsobil on, ale to asi manipulátoři prý dělají, že druhé bezduvodně obvinují a svou chybu neuznají, tak nevím v čem bych měla na sobě zapracovat? Když jsem neudělala chybu? Vždy jsem byla ve vztahu věrná, upřímná a věděla taky co chci. Asi za to jak jsem byla hodná mi ublížoval? Až mě měl jistou? Vždyt o to mu člo mě mít jistou, tak to ani nechápu. Je pravda, že muži mají rádi jen potvory, které druhým ubližují? Protože si jinak nedokážu vysvětlit to, že mě vždy chlap odpokl kvůli potvoře, už po několikáté a vždy se trápil kvůli potvoře. Otec mého syna si našel potvoru přímo v mém těhotenství-fetačku, která má děcka v ustavě a mě opustil kvůli ní po 6letech žití a plánování jen kvůli takové nule. Asi jen kvli sexu s ni? Myslíš, že bych měla zapracovat na tom abych byla potvora a nebyla k mužům hodná? Proože toho každý pouze jen využije a pak odkopne.

… že muži mají rádi jen potvory, které druhým ubližují?  

Neplatí to obecně.

Problém je v tom, že potvory umí hrát "tu hodnou" velice dobře a to muž na počátku nemá šanci poznat. Proto se to tak z povzdálí může jevit.

To zlepšení jsem nemyslel tak, že máš zapracovat na sobě. Myslel jsem to tak, že máš jen určité množství energie a času a buď tyto zdroje investuješ do ničení někoho jiného a na konci nezbude nic, nebo to investuješ do zlepšení toho jak se máš Ty a vytvoření něčeho hezkého pro sebe.  

Právě kvůli tomu, že nikomu neubližuju, tak vždy bylo ublíženo mě. Takže to mám někomu ubližovat aby mě miloval? Tak to mám chápat? Tak to raději budu sama. Někdy mám pocit se pomstít, ale neudělala bych to. Asi nerozumím psychologii. Když nechápu, že chlapy mají rádi jen mrchy. To se mám někomu mstít a ubližovat mu aby mě měl někdo rád? Vždyt to je přece hloupost, ne? Tak potom nechápu proč mě chlap vždy odpokl kvůli potvoře, která mu ubližovala a odkopl mě i přesto, že jsem nechybovala a snažila se ze všech sil aby se vztah rozvíjel. A dávala vždy tomu druhému hodně šancí a za dobrotu na žebrotu to bylo ve všech případech.

Proč se to stalo právě mi, že jsem měla pokaždé smůlu když jsem slušná, žádná přelétavka, zodpovědná, dobrosrdečná, pohledná, atd… . A přesto mě každý chlap chtěl jen na sex a pak odkopl a to i přesto, že jsem ho dlouho odmítala a nebo když ten chlap zjistil, že nejsem přelétavka, tak mě kvůli tomu odkopl. Nebo vždy když jsem chlapovi uvěřila, tak v tu chvíli mě odpokl. Nevím co dělám špatně.

Zobecňování ničemu nepomůže.  

Tak jak jsou parchanti mezi muži, tak jsou svině mezi ženami.  

Stejně tak jak existují hodné ženy, existují i muži, kteří za to stojí. Dosud si jen neměla štestí, abys našla kompatibilní protejšek. Ale to neznamená, že ho nenajdeš.  

Není potřeba rozumět psychologii, ale mít zdravý rozum = 1) chovat se jako 28 letá matka 6ti letého dítěte a nevymýšlet nesmyslné pomsty, a být také i sebekritická = 2) uznat i svoje chyby, nenamlouvat si, že Ty jsi nikdy žádné neudělala, a nemyslet si, že všichni jen ubližují Tobě, a Ty nic.  

Jak je z Tvého jiného tématu ze zpovědnice znát, plácáš se a pitváš se v jednom a tom samém již od 2.6.2015, píšeš i po půl roce stále dokola tam i opakovaně tady to samé, a to rozhodně není v pořádku = Ty nejsi v pořádku a máš prostě nějaký problém. Stejně tak není v pořádku, jak píšeš jinde, že malý nemá otce, protože ten vlastní o něho nikdy nejevil zájem, nikdy ho neviděl - to ještě dokážu pochopit, to se může stát, a nevlastní o něho taky neměli zájem - tak to už se mi chápe hůře, protože jednak vůbec není pro syna dobré a v jeho zájmu, aby měl jiné a jiné nové strejdy či náhradní tatínky, a stejně tak to není dobré ani pro Tebe. Píšeš, že všichni muži Tě vždy odkopli, že jen oni byli Ti špatní a Ty jsi byla a jsi jen ta dobrá a bezchybná - to je nesmysl, v něčem nějaké chyby také musíš dělat = na všechno jsou vždycky DVA, i na chyby. A dokud nepřijdeš na to jaké, a hlavně si je nepřiznáš i na své straně + po té je nezačneš na sobě měnit, abys je neopakovala, tak se nikdy neposuneš dál a nic se v Tvém životě nezlepší.

Jestli je pravda co říkáš, tak jsi narazila na samí kretény. Normální chlap nechce žít s mrchou jedině vůl!!! Chce to čas, jednou přijde!!! Ale nesmíš zapomenout že nikdo není dokonalý.

Asi vím, jak se cítíš. Nejsi jediná, která má takové problémy. Připadá mi, jako by byl každý vztah jen soutěž o tom, kdo dřív potká někoho jiného. Je pravda, že hodným holkám většinou zůstanou oči jen pro pláč. Chlapi opravdu mají rádi potvory. V Praze existuje dokonce i náky kurz, který vedou psychologové a učí tam holky k tomu, jak se chovat, aby aspon jako potvory vypadali. Takové to rčení, že se mu to jednou vrátí - to se říká jen pro útěchu. Ve skutečnosti to tak není. Je spousta hajzlíku, kteří dokonce vraždili v koncentračních táborech a dožili se klidného stáří. I ted je spousta takových lidí, kteří každému podrazí nohy, a oni se mají dobře. Říká se, že se to třeba vrátí na jejich dětech - to by mě taky moc neuspokojovalo, aby si něco odnášeli nevinné děti… nenapadá mě žádná pomsta na narozeniny. Pokud tě ale nějak okradl, zkus ho třeba udat na policii. I když nemáš důkazy. Aspon trošku mu tím  znepříjemníš život.

… V Praze existuje dokonce i náky kurz, který vedou psychologové a učí tam holky k tomu, jak se chovat, aby aspon jako potvory vypadali.

O tom jsem neslyšel. Ale silně pochybuji, že člověk může prožít plnohodnotný život v neustálé lži a přetvarováním se.

Tak on by se nějaký kouč k tomuto možná i snížil, ale psychologovi by šlo o pověst, o jméno. Znám lidi, co si řeknou o 250 Kč za skupinovou terapii a nacpou místnost nevyšetřenými lidmi, aby vydělali. Takové nebrat. Jo a atestace žádná.  A proti tomu psycholožka z praxí, atestace dvě, certifikát z Transakční analýzy a 480 K za individuální sezení.  

Ale aby někdo školil manipulace, to už nemá se seriózní psychologií nic společného.

Jinak pisatelka je závislá, v pozici oběti, dětská. Pravděpodobné citové znužívání matkou, kdy "strádající" matce dítě dělá vrbu, partnera, tím samo nevyzrává a připoutává se. Může být za odměnu rozmazlováno- to pak vede k hysterickým rysům,  

Doporučuju o H-P. Rohra Závislé vztahy. Tam je citové kořistění matkou i partnery výstižně popsáno.

Ale taky to může být celé jinak.

pokud to co si napsala myslis vazne tak se nemusis bat ze ztratis hrdost protoze zadnou nemas

nejvic se mu pomstis tim ze se na nej uplne vybodnes (16.12.2015), s tim urcite nepocita

S tím bych úplně nesouhlasila. Někteří by potřebovali na zadek. Budou to dělat pořád, protože vidí, že jim to ostatní tolerují a že se jim kvůli tomu nikdy nic nestalo. Spíš naopak. Mají se lépe.

to sice jo ale napisme si na rovinu, co se mu stane v tomhle pripade? nic

bude akorat ztracet dalsi cas aby vymyslela jak se pomstit ubohemu hnupovi ktery ma radost z toho ze ji muze dal trapit

kdyby se na neho vybodla a vubec se o neho nestarala a nebavila se s nim tak na tom bude lip

Dara má pravdu. On už takhle ublížil více holkám. Já se po rozchodu s tímhle hajzlíkem složila a psychicky zhroutila, plánovali jsme svatbu, děti, vše a najednou jsme zjistla, že mě celou dobu tahal jen za nos a dělal mi naschvály a dolízal za romkama a fetačkama a mi řekl, že musím dolízat jíá po tym co mě vyhodil na ulic s dítětem. - uplně bezduvodně..

A ted jak špiní mě-přitom chyba byla jen na jeho straně, špinil i svoje bývalky, udělala jsem chybu, že jsem mu vůbec uvěřila. Nechápu jak mi mohl tak dlouho lhát a podvádět.   Já jsem spravedlivá a nikdy bych neublížila, proot takové hajzlíky absolutně nechápu. Ale chci aby taky poznal takovou bolest jako já jak jsem se zhroutila. Jenže on je uplně v pohodě a jen dělá naschály. Třeba nepozdraví, hodí něco do mé schránky, začne volat mé matce-proč se s nim nebavím, přitom je to jednoznačné. A řeší přes moji mamku mě a pomlouvá. A po té co mě vyhodil, místo omluv mě přemlouval at se za nim stavím a dokážu mu lásku, a když sjem za ni  šla, tak mi řekl, že chce půl roku čas- já opět od něho odešla a on na to zas sms. proč jsemm odešla a že jsem hio jen využila a samé křivé obvinění, pomnlouvá mě všude, přitom jsem ho milovala a nikdy mu neublížila. chápete to?? O co mu jde?? Nechápu jak někdo může být ta ubohý. Jeho bývalky s nim vůbec nekomunikují, nezdarví ho a on je pomlouval, stejně jakoé ted mě a bezduvodně, proto věřím, že si vymýšlel lži i na ty své bývalky. Jka jsem  ohla milovat takového člověka? Opravdu myslíte, že nejlepší pomsta je ignorace za takové podrazy? A doted ty jeho naschvály nekončí. I když ted pár dní nenapsal. K čemu se nejvíc zmohl bylo mi napsat sms at k němu dojdu, ale omluvy ani činy žádné. A když jsem k němu šla, -teda do bytu, který jse mu vybavila a našla, atk mě z tama opět vystrnadil a když sjem odešlůa, tak mi ještě nadával, že mi šlo jen o jedno, že jsem ho využila atd. Přitom to absolutně není pravda. Chápete to?

Ano, já to docela chápu.  

Svět je barevný. Po zemi chodí dobří lidé i ti špatní. Jak se říká, bez tmy by neexistovalo světlo. Vše je tak, jak má být.  

On do Tvého života přišel na chvíli. Nebude v něm ceou dobu.  

Přišel, aby Tě něčemu naučil.  

On ze Tvého života odejde, až budeš připravená ho pustit. Ty se díky zkušenosti s ním, stáváš silnější a moudřejší bytostí.  

Je proto dobře, že Tě potkal.  

A psal několik měsícu po rozchodu, který způsobil at se stavím, že mě miluje, ale skutky od něho žádné. Navíc rozchod sváděl uměle na mě, vubec jsme nevěděla o čem mluví a jen jsem se hádali v jednoim kuse po rozchodu, myslela jsem si, že zcvokl když si na mě tak vymýšlel a když jsem mu vysvětlovala jak to bylo, tak to nechtěl uznat. Sobec a samolibec. A kdyby s te viděli jak se ho  jeho matka zastávala za to jak se ke mě zachoval, věří mu ty jeho lži a o pravdě neví nic, tak to byl vrchol. A tvrdí, že musím za nim dolízat já pokud mám o něho zájem a on to říká taky i jeho kamarádi, které poštval proti mě. Přitom po té co mě vyrazil z bytu i mého syna kvůli jiné-cizí fetačce, která nemá bydlení randil ještě s několika a založil několik seznamek. A do toho mě přes sms křivě obvinoval několik měsícu. Věřte, že vy na mém místě byste měli chut mu rozbít hubu. Jenže já ho ignoruju už 4měsíce. Jenže ani ta nepomáhá aby se vzpomatoval a třeba se začal omlouvat a dělal i tak naschvály a obvinoval přes sms i přesto, že jse ho ignorovala několik měsícu. Tedf posledně psal, že chce semnou zajít někam ven a když jsem neodepsala, tak mi napsal, opět že jsem ho jen využila a že mi na něm nikdy nezáleželo. Což jsem ignorovala.

Teď už alespoň víš, že lidé toho namluví hodně, ale důležité není to co povídají, ale to co vykonají.  

Já tady takové pomsty nemám ráda, tím se člověk akorát sníží na jeho úroveň. Pár takových je taky v životě potkala a nejvíc je vždycky naštvalo, když jsem byla úplně v pohodě a nad věcí  

-přitom on využil a ubližoval mě a ještě to pořád sváděl na mě. Proč? Za to, že nejsem svině? On tolikrát ublížil mě a já jemu ani jednou. A navíc to co udělal za chyby je všechny uměle svedl na mě místo omluv. Vše se ve mě nashromáždilo a pohár trpělivost dávno přetekl. Naubližoval mi tolik a nikdy nebyl ani schopen se omluvit. Měla bych chut mu dnes (16.12.2015) ten jeho narozeninový den nějak znepříjemnit apon jednou v životě když on ho ho znepřijemnoval tak dlouho. On je manipulátor, člověk bez citů a bez zásad, což já jsem pravý opak. Nemá někdo zkušenost s manipulátorem? Co na takového manipulátora platí? Ignorace ani dobré chování nepomáhá. -to si pak dovoloval ještě víc a dělal naschvály. Jediné co ho naštvalo bylo když jsme mu vynadala-to bylo jednou a měla jsme k tomu důvod, bylo to po té co mě vyhodil. A on mi tu jednu nadávku vyčítal několik měsíců. Takže na něho platí asi jen špatné chování.

Jak byste se k němu chovali k takovému člověku? Zdravili byste ho? Popřáli byste mu k narozeninám? Tímto bych mu dala najevo, že jsme uplně v pohodě? -To by si pak mohl myslet, že ho možná chci zpět kdybych se tak chovala, ne? A nebo tím, že budu dělat jako by neexistoval a nezdravit ho?

Přesně jak výše napsala Nataska_ka.

Na takové lidi pomáhá jediné.  

Nevěnovat jim svůj čas ani energie. To je jako házet hrách o zeď. Chápu pocit, kdy chceš, aby pocítil Tvou bolest. Ale tito lidé nemají dostatečně vyvinutý mozek a empatii na to, aby něčeho takového byli schopni.  

Jejich zahleděnost do sebe je to, co je pohání a chtějí jen to, aby každý o nich mluvil, aby je každý obdivoval a každý litoval. Často se chovají jako pupek světa.  

Takže jim seber to jediné, na čem jim záleží - pozornost. Pokud jim věnuješ svoji pozornost, tak je živíš.

Přestaň se jimi zabývat a přestaneš je živit.  

Ty by ses neměla už ptát na to co udělat pro něj.

Zbývá Ti na Zemi omezené množství času. Ty teď rozhoduješ o tom, kdo má větší hodnotu. Jeho život nebo Tvůj?

Tak si promysli kolik času chceš investovat do jeho života a krmit jeho ego a kolik času do života svého.  

PS: Ta doba ignorace chvilku trvá. To nepřejde za týden nebo za měsíc. Musíš se rozhodnout, že ho budeš ignorovat roky. Nejméně dalších 100 let.

Protože pokud ho začneš ignorovat a on se Ti ozve třeba za rok a Ty odpovíš coby jen jedinou SMS, čas se zresetuje a můžeš začít odznovu.  

Když ignorovat, tak naplno.

Jinak to ignorování není.  

Problém je v tom, že tohle závislý člověk nedokáže. Opakovaně si bude hledat kořistící partnery, tak jako to zažil v dětství a hledat lásku, tam kde není.

A až zas dostane přes ústa, tak se ohánět vlastní dobrotou, ublížeností a křivdou, fňukáním a pomstou, dokud mu zas někdo nehodí tu nejubožejší kost. Tam se pak závislý chopí "šance" a jedem další kolo.

To, že se závilsosti obtížně léčí, je nabíledni.

Mě vrtá hlavou, zda se takový člověk dostává do opakovaných problémů vědomě nebo podvědomě. Zkrátka, zda to má nebo nemá po kontrolou.

Představte si to, Adame, jako něco, co se v minulosti nepodařlo, něco, co v děství mělo přinášet lásku a bezpečí, ale i přes opakované pokusy se v podstatě nastartovat rodiče k láskyplnému chování nepovedlo.

Malé dítě je závislé a lásce a péči rodičů, bez ní nepřežije. Takže to bude zkoušet dál a dál. Pokud ale rodič nezareaguje na nic, nejspíš se vyvine hraniční porucha, pokud jen na superskvělé dítě, bude z něj nejspíš  narcis, pokud na extrémní poslušnost až posluhování dítěte, dítě bude závislé.

Hodně jsem to zjednodušila, zanedbávám tu téma vazby, ale takhle zhruba to je. Dítě si tímto do života přináší "návod", jak získat lásku.

Hraničář ji nezíská a čeká ho těžký život, narcis za cenu přehrávání superčlověka a závislý za cenu vlastního vykořisťování. Ovšem láskou onen zisk moc nazvat nelze, to jsou hořká, smutná jablka. A někdy se to zkombinuje, např. nechtěné, ale vykořisťované dítě, to je pak peklo na zemi.

A jestli je to mimo kontrolu -no, jak se to vezme, emoce člověka táhnou to nějak dokončit a uzavřít.  ČIli  tam ta podvědomá složka samozřejmě je, ale jak on hlas srdce rozhodně nebývá vždy moudrý, v těchto případech právě naopak, pak se ty pokusy získat lásku, tam, kde není, opakují. Ale tyhle případy, kdy rodiče kdysi selhali, nelze uzavřít tím, že se bude postižený ještě víc snažit.  

děkuji plamínku

nechces se s nim rovnou vyspat protoze ma narozeniny?   proste se na neho vybodni

kdyz ti bude volat - nezvedam, kdyz psat - neodepisuj, kdyz ti da cokoladu do schranky tak mu ji posli zpet po mame ktera s nim chodi na pivo

S tou čokoládou je to zbytečná námaha. Sníst jí je lepší, ale neděkovat za ní.

Vidim, ze ta nenavist v tobe primo vre!! Mas v sobe nashromazdeno spoustu negativni energie. Proc se chces mstit? Komu to pomuze? Ulevi se ti tim? Nechces radeji zapomenout a zacit zit novy zivot?
Na partnerskych vztazich maji vzdycky vinu oba dva. Tvuj pritel ti ublizoval, podvadel a ponizoval te, ty sis to nechala vsechno libit. Otazka je, proc jsi s takovym clovekem vubec zustavala? Sama jsi videla, jaky je a jak se chova. Tys mu jeste vybavila byt!! Proc?
Pokud se mu skutecne pomstis, at uz jakkoliv, vubec nic se nezmeni. On se nezmeni, jenom se ti mozna vysmeje. Ma to cenu? Jenom se snizis na jeho uroven.
Radila bych ti, abys svoji energii setrila pro sebe a sveho syna a priste si vybrala lepsiho spolehliveho partnera.

Takže když ho potkám, tak ho nemám ani pozdravit? A když mi začne volat na mobil a opět psát nemám vůbec nereagovat jak mě bude přemlouvat at jdu s nim ven? Když mi hodí do schránky nějakou sladkost, taky to ignorovat? Mám pravdu? Nepopřát mu ani k narozeninám ani na Nový rok, i přesto, že on mi k narozeninám přál-přes sms? I přesto, že jsem spolu žili pár let? Dělat jako by nežil?

Jinak ten krásný velký byt jsem našla pro nás oba a vybavila pro nás oba, plánovali jsme budoucnost, ublížil mi až potom- po společném žití. A vše si nechal. Takže s malým nemám nic. Jen garsonku a starý nábytek. A zlomené srdce.

Ano.  

Ignorovat znamená ignorovat kompletně.  

Proc by jsi s nim mela chodit ven? Aby ti ublizoval? Nebo aby mel spolecnost? Neber mu telefon, na narozeniny zapomen a ignoruj jeho darky hozene do schranky. Copak on si te muze koupit za cokoladu vhozenou do schranky? Mne by to urazilo! Na ulici bych se mu vyhnula.
Proste ho ingoruj a tim ho vytocis nejvic.

Já jsem s nim nezůstavala, odcházela jsem kvůli tomu od něho a to ho štvalo, že si nenechám ubližovat a vždy když jsem odešla od něho, tak vinu házel na mě, po tym co ji udělal on místo aby se omlouval. Vždy mě přemlouval po té co mě vystrnadil z toho bytu at jdu k němu nebo ven, že mě miluje a když jsme šla- (třkrát jsem mu ještě dala šanci), tak mě zas něčím odradil, řekl, že chce půl roku čas abych mu dokázala lásku po té co mě z toho bytu vystrnadil, tak jsem opět odešla z toho bytu.

Jak mě znova přemlouval at jdu k němu, že mě chce zpět a začít odznova, tak když jsem přišla a vyznala mu lásku, tak mi řekl, že chce opět čas půl roku abych to dokázala a nebo řekl, že se chce vyspat, nebral mi mobil třeba celé dva dny bezduvodně a nebo mi vůbec neotevřel a to jsme byli domluvení na určitou hodinu, pak řekl, že spal, že neslyšel zvonek a to bylo přes den.

A pak mě znova přemlouval a nechápal proč jsme odešla. A já mu pořád dokola vysvětlovala proč jsem po několikáté odešla a chtěla at se změní a pochopí to, že mám svou hrdost a nenechám si ubližovat. I přesto to nechápal a vinu házel na mě. Jak jsem to vzdala a řekla mu konec, tak jeho vinu opět hodil na mě. A pak po pár týdnech mi psal, že mi chce dokázat lásku a 100sms od něho-tak jsem šla ven s nim at mi to teda dokáže, že mě tak moc miluje a on neudělal nic. Místo toho mluvil o tom jak jel za jinou a svalovat na mě vinu, kterou jsme neudělala a mluvil jen o sobě. Řekla jsem mu, že to byla poslední šance a odešla jsem opět do garsonky a on se opět rozzuřil a začal volat mé matce, že prý nechápe proč jsem na něho zlá a prý moc urážlivá a že kvůli tomu semnou nikdo nebude. A že nechápe proč jsem od něho pořád odcházela, že jsem ho chudáčka jen využila… atd.  

Jenom si s tebou hral a bavil se pri tom!!

Listicka: Máš pravdu. Budu se tím řídit a snažit se lépe žít a sama s malým. Už mám v plánu stěhování.

Těm ostatním se to lehce řekne, co v tom nejsou. Takový primitiv jako je on, tě přeci nemůže rozházet ne?   kdyby jsi šla na jeho narozeniny a udělala bys mu tam náke divadlo, věř mi, že by měl ještě radost z toho, jak tě pořád dokáže vytočit. Viděl by, že ti není stále lhostejný a že si s tebou dál může dělat co chce. Víš jak mu zvedá ego? Hooooooodně.   Hlavně nedělej nic v emocích, to je vždy to nejhorší. Nech to chvilku vychladnout a ignoruj ho. Já bych mu zkusila udělat nepříjemnosti formálně. To mi totiž  připadá horší, než mu udělat na narozeniny náke divadlo. Např. bych ho na policii udala za obtěžování či pronásledování. Psala jsi, že ti psal aj 100 smsek. Ty smsky tě přeci obtěžují ne? Kdyby viděl náke policejní oznámení, tak by viděl, že tam už končí sranda. Nereaguj ani na jeho pomluvy. Řekni mamce, že se divíš, že ho vůbec poslouchá. Jsi přeci její dcera a měla by věřit především tobě a v takové situaci tě podržet.

Křivé obvinění je stejně závažný trestní čin, jako obtěžování.  

Zde to na obtěžování nevypadá.  

Policie by si vytáhla SMSky a komunikace z počítače a sociálních sítí zpětně za několik měsíců a vše by se nejdříve prověřila.  

Tohle by si každá žena měla moc dobře rozmyslet, než se do něčeho takového pustí, protože to je moc dobře známý tah zlatokopek - vypočítavost a policie zas tak blbá není.  

Mimochodem, ještě menší rada - klidně ho na ulici zdrav a ještě se u toho usmívej. aby viděl, jak jsi nad věcí, a že ti je už lhostejný. To by ho aj mohlo naštvat.

Daro, promiň, ale Tvoje mysl je zaslepena zhrzeností…

Dany: Já myslím, že ne. Zkus si představit, že chceš někomu ublížit a s tím člověkem to ani nehne…  

Já myslím, že ano. Pro Tebe i tazatelku Maminku030 např. tato částečná citace z článku, jehož zdroj uvádím níže:  

"Je velmi těžké přiznat si, že neumím (nebo že musím) odpustit. Vyžaduje si to totiž změnu pohledu: Nejsem v něm střed světa, malé dítě, které do světa křičí, že se mu stala křivda. Jakkoli velká a skutečná tato křivda byla. V odpuštění (nebo jen v uvědomění, že odpuštění je možnost mého rozhodnutí) říkám: Svět je nedokonalé místo, plné nespravedlnosti. Svět je místo, kde mnozí uniknou oprávněnému trestu, kde se mnozí mohou chovat nezodpovědně a zle. Ale přesto (právě proto) musím odpouštět. Protože se na tomto zlu nechci podílet. Protože jedině v odpuštění, zbavením se emoční zátěže a kruhu pomsty, mohu jít dále, a mohu vykonat něco proto, abych se svým přispěním snažil o to, aby byl svět přece jen o něco lepší místo. Na tuto cestu ale nikdy nedokážu vykročit, pokud si s sebou nesu těžký emoční batoh křivd a zranění, které na mě byly spáchány.

Zůstat obětí nespravedlnosti má také své výhody. Je to role pasivní, bezpečná, pohodlná. Mohu být litován. Vyžadovat litování a péči od ostatních. Nemusím se o nic snažit a mám stále důvod, proč to nejde. A hlavně – nemusím se pokoušet odpustit a vyrovnat se se svou křivdou, což je obtížný a bolestivý proces.

Zdroj a zbytek článku zde:  http://psychologie.cz/proces-odpusteni/

Přesně tak, odpuštění tady znamená odpuštění vlastních emocí, zbavení se emoční zátěže. Je to odpuštění emocí nikoli odpuštění pachateli. O toho tu nejde.

Pokud ho na ulici nepozdrví, tak mu spíš naopak ukáže, jak se mu povedlo ji ublížit… kdyby na jeho narážky nereagovala a zůstala by vůči nim lhostejná, připadalo by mu to divné a položil by si otázku, jestli jí na něm vůbec záleželo.

Kde bereš tu jistotu, že to funguje takhle?

Ostatní lidé nemusí zákonitě fungovat podle toho, jak to funguje v Tobě.

Ale tady vůbec nejde o to, jaké otázky si bude klást nějaký bývalý přítel, to je naprosto lhostejné, co si bude myslet. Tady jde o tazatelku a o to, co je nejlepší udělat dál jak pro ní, tak hlavně pro syna = a to je pouze to, aby se mohla od toho, co se stalo oprostit, a tím získala možnost odpočinout si od toho, vyčistit si hlavu od toho a tak se po krůčcích mohla posunout dál. Všechno to, co jí radíš Ty, jí nepomůže a díky tomu by se v tom akorát dál pitvala a přešlapovala dál na místě. A proč? Proč by to měla dělat? Proč by se s tím měla stále dokola zabývat? Vždyť se v tom pitvá a trápí stále dokola už minimálně půl roku, jak jsem našla i na jiné diskusi (odkaz je v mém příspěvku výše = 16.12.2015, 12:44 hod.).  

Dany: ty tady píšeš, že má odpustit. To by ale z tvého hlediska znamenalo, že ho má zase zdravit a  bavit se sním. To co jsi tu zkopíroval z psychologie se neshoduje s tím, s čím jsi nesouhlasil   Netvrdím, že mu odpustit nemá. Ale ještě jsem neviděla člověka, který by odpustil hned. Bude to potřebovat čas. Minimálně rok, aby získala na tento problém objektivní náhled. Jednou bude určitě ráda, že to tak dopadlo a bude si říkal - chudák holka, čeká jí to samé co mě…

Ne, odpuštění neznamená zákonitě, že se s ním má bavit. Svět není černobílý.

A taky ten "minimálně rok" …  co to je za číslo? Přesněji řečeno. odkud ty "jistoty" bereš?

Jen se ptám …

Daro, prosím Tě, nepodsouvej mně a tady něco, co sem vůbec neřekla. Místo toho, aby jsi si to celé přečetla (ten odborný a pěkně napsaný článek) a pak doufám i pochopila o čem to je, tak z toho tady děláš demagogický guláš. Přitom by to mohlo pomoci i Tobě, jenže evidentně se snažím zbytečně. No to nevadí, třeba to tazatelka nebo někdo jiný ocení

Já to ocením a taky se pod to podepíšu.

Vyléčení je odpuštění, či odpoutání se od vlastních silných emocí, vzteku, bolesti, hněvu, pomsty, směrem k znechucení a nakonec nezájmu. On psí výkal a chodníku je nepříjemny, když se do něj šlápne, ale snad není nutné na něj útočit. Prostě, je to jen bobek.

QAdama - kdybych psala s jistotou, tak napíšu: přesně rok. Já jsem ale napsala: minimálně rok. mluvím z vlastní  zkušenosti. Někdo třeba potřebuje i více. Je to individuální. Ale z psychologického hlediska člověk potřebuje nejméně rok, aby se rána z rozchodu úplně zahojila.  

Když se napíše "minimálně rok", je to jakoby se nepřipouštělo, že to může být i kratší dobu. Jak už jsem psal dřive, vlastní zkušenost nelze uplatňovat plošně na jiné lidi. Někdo funguje podobně jako my, ale spousta lidí funguje zcela jinak - až tak odlišně, že si to jedinec nedokáže ani představit.

Jsou lidé a zejména situace (nebo-li úrovně vztahů), které potřebuji rozhodně méně než rok, takže opravdu nelze mluvit o všem tak zjednodušeně.

Chybami se člověk učí, takže se podruhé vyvarujete podobného jednání. Na mstu nemyslete, i když jste naštvaná, nbralo by to konce a dělali byste si naschvály a život si zprotivili. Najdete si někoho jiného, ale musíte vybírat s určitými nároky na charakter partnera, ale i sebe, jinak se neposunete, či nedozrajete.

QAdama - však jsem psala že je to u každého individuální. Standartně je to většinou rok a připouštím, že to může být i méně jak rok. Pavla - problém je v tom, že charakter partnera poznáváme postupně, při chození. Jeden můj kamarád je ženatý už 15 let, a zjistil, že svou ženu poznal až ted - nebo spiš ji nepoznával, když se mu najednou zakoukala do někoho jiného. Byla schpná se zříct i svých dětí, jen aby si mohla užít, a tak strašně chtěla rodinu.  

Achjo, zase paušalizuješ = jeden kamarád… bla bla bla, a hned je z toho obecný problém platící pro všechny…

Ano, bohužel. Naučil jsem se, že když někdo tvrdí, že někoho zná, tak neví o čem mluví. Lidé dokážou zásadním způsobem překvapit (zklamat) i po 10 - 20 letech vztahu.

Dara007, tak přetvářet se někdo může, ale ne do nekonečna. Pak je zde ještě možnost vidět, z jaké rodiny člověk je, jak se chovají rodiče, jaké mají vzdělání, jaké mají zásady, jací jsou sourozenci. Někdy jablko nepadá daleko od stromu. Alespoň nějaká pravděpodobnost charakteru tady je. Jde o to, jaké má člověk nároky na výběr partnera a co mu může nabídnout. Obvykle se říká, že "vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá".

Pavla - ahoj Pavlo. S tím bych taky úplně nesouhlasila. Někteří lidé se dokážou přetvařovat i celý život. Také bohužel, málokdy se naskytne možnost poznat rodinu, ze které náš nový drahý pochází a dobrá rodina také není záruka toho, že to nebude tzv. hajzlík. Dany - nic nepaušálizuji. Jen jsem uvedla příklad. To je vše.

Milá Daro, je mi opravdu upřímně líto, že se Ti ještě žádný vztah nevydařil, kdy některé z těch pěti byly i velmi krátké, neboť Tvoje nevydařené vztahové zkušenosti včetně psych. následků i vztahových nezdarů bohužel zatím mají za následek to, že jsi těmi zklamáními spíše negativistická a za vším, cokoliv kdo napíše, vidíš nějaké ALE, což je ovšem hlavně pro Tebe celkem velký problém a překážka k nějakému zlepšení v Tvém životě. I když ono to u Tebe nebude jen a až těmi nevydařenými vztahy, ale dle mého názoru vyplývajícího z toho, co jsi zde již dříve psala, si myslím, že kořeny či příčiny Tvých nezdarů budou někde mnohem dříve…, ale věřím tomu, že s tím lze něco udělat. Ovšem to záleží jen na Tobě a budeš-li Ty sama chtít tak, aby Tě zase život bavil a těšil, nepřipadalo Ti vše marné, měla jsi nějaké koníčky, našla sis známé, přátele, lásku atd. Moc bych Ti to přála 

Danuško, máš pravdu, já také nikde nic netvrdím, ale píšu:

"přetvářet se někdo může. ještě možnost vidět. Někdy jablko nepadá. Alespoň nějaká pravděpodobnost. Obvykle se říká.".

Pavli, to asi reaguješ na Daru, ne na mě, že?

Danuško, to jsem to popletla, prosím tě promiň, už taky prdku vidím. . jdu to opravit.

Opravuji, reagovala jsem na "Dara007", ne na na "Dany".

Ještě malý dodatek, myslím si, že je špatná rada chování tvého ex přehlížet. Takových všiváku jako je on, je tady plno právě proto, že se to lidé snaží ignorovat. Oni pak vidí, že si můžou dovolit dělat lumpárny, protože je jim to tolerováno. Však se mi nic nestane…   si řeknou. Kdyby viděl náke policejní oznámení, tak by to bral aspon trochu vážně, než nákou pomstu na narozeninách a nebo nezdravení na ulici…

Daro, ono je ale velký rozdíl mezi ignorovat a mstít se.

On nedělá nic, za to by si zasloužil trest nebo mstu. Chová se jen tak, jak mu partnerka povolí. Že jeho chování není chování gentlemana to je něco jiného.

Ovšem pokud muž ženě zlomí srdce (nebo opačně), je to nepříjemné, ale nejde o trestní čín a nejde ani o morální prečin!

Jako radil bych nemstít se, život to udělá za Vás. Avšak dost nepšíjemné je stropit mu scénu i přední a ještě se vyřádit na jeho autě, ale je to dost podlé.

On žádnou mstu nebude brát vážně, dokud neuvidí policejní oznámení. Život nevrací nic a pokud jo, je to jen náhoda. To, že se někomu něco jednou vrátí jsou jen pověry pro útěchu. Je spousta zlých lidí, kteří dokonce i vraždili, a dožili se klidného stáří.

Předem omluva - trochu se mi to vymklo a je to dlouhé . Upřímně, něco podobného řeším i já. Sice vím, že to ode mě není hezké ale uznávám, že cítím křivdu. vím, že znám hodně zlého člověka, co ubližoval nejen mně, ale i svému okolí. A to od mala, ještě navíc jsem neměla na výběr - je to můj blízký příbuzný. Vždy to dělal a vždy bude. Taky myslím na trest, na pomstu, na to, kde je spravedlnost… A dá se říct, že jich je víc, ale tento mě trápí nejvíc. Nedokázala jsem se mu ovšem nikdy postavit, nebyla jsem ani schopná rozšifrovat, kdy lže, jen proto, že něco potřebuje. když to dělal, měla jsem pocit, že bych mu křivdila, mluví přece najednou tak hezky, proč mu nevěřit, že… (ale to bohužel nedokážu u nikoho, tón hlasu mě mate, někdo mi může říkat úplnou blbost, ale pokud to podá mile, já mu uvěřím) Od mala jsem žila s nenávistí směřovanou ke mně, nechápala jsem to, nikdo mi to dodnes (19.12.2015) nevysvětlil, ani dotyčný… Je to trest za to, že vůbec jsem, ale beru to tak, že je to můj kříž, jenž si s sebou potáhnu celý život. a kdo ho nemá? Každý ho má! Jen ho chápe každý jinak. Neopravňuje mě to k tomu, aby někomu ubližovala - čili dělala to, co despota. Naopak, vím, jak to bolí a nechci, aby někdo trpěl. Není správné žít v duchu - já jsem trpěl/a - ty budeš trpět taky (pak se dostaneš na jeho úroveň a  ta je přece špatná). Lepší je to brát naopak jako důkaz toho, co nedělat, jak nežít, jaká nebýt. Člověk si pak víc váží hodných lidí, optimismu, krás života a zároveň, narozdíl od jiných, už ví, čeho jsou lidé schopni, jen tak něco ho nepřekvapí - i to lze brát, jako pozitivum. no a ve finále beru jako jejich trest to, že nemají skutečné pevné vztahy. Pokud jim vůbec někdo zbyde, tak ti stejně ví, jací lidé - zlí - to jsou. Bojí se jich, neváží si jich, nemají důvod je mít upřímně rádi. A co člověk potřebuje k životu? Lásku od okolí. když ji nemá, jakoby nežil - a věz, že oni ji nemají. To je jejich trest, to je spravedlivá pomsta od života, za kterou si mohou samy. (A mluvím opravdu o extrémech - což jsou z mého pohledu mnou zmiňovaní a z tvého ten tvůj ex) Určitě jsou i tací, co mají snahu se napravit, já takového zatím nepotkala…

Děkuji vám za rady. Představte si, že na mě ted o půl noci zvonil ex (o kterém jsem zde psala.) A to na mě zazvonil až skoro po roce od rozchodu (předtím jen sms od něho) a řekl mi ted že se chce ke mě vrátit, že mě miluje, že na mě neustále myslí a že si chce semnou popovídat a stavit se. Já mu odpověděla, že at se nezlobí, ale že neminím nic řešit a zavěsila jsem.

Je možnost, že si uvědomil chybu po tom co jsme se nekontaktovali? A ted mi i napsal sms, že mu chybím.

Jinak před 2dny jsem na něho narazila, on mě pozdravil a já jeho ne a připadá mi to jako kdyby ho to štvalo nebo ho něco mrzelo? Mluvil tak smutně. To hrál?  Mám mu něco odepsat?  Poradte prosím.

Řekni mu na VŠE jasné NE, a ať Tě ani v noci neotravuje. Zablokuj si jeho číslo atd. Jen to na Tebe zkouší, nic víc. Sama jsi psala, že je to manipulátor a přece nechceš, aby jsi znovu trpěla = jak jsi sama psala, že: "On už takhle ublížil více holkám. Já se po rozchodu s tímhle hajzlíkem složila a psychicky zhroutila, plánovali jsme svatbu, děti, vše a najednou jsme zjistla, že mě celou dobu tahal jen za nos a dělal mi naschvály a dolízal za romkama a fetačkama a mi řekl, že musím dolízat jíá po tym co mě vyhodil na ulic s dítětem. - uplně bezduvodně."

obávám se, že tazatelku čeká další kolo.

Co byste dělali na mém místě? Mám mu odepsat at jde do háje? -Tak bych mu to vrátila- Jak on poslal do háje mě před pár měsíci a řekl že chce čas atd. Jenže já neumím být mrcha. Mám to udělat? Ted mám možnost.

No je to vlastně úplně nejmírnější forma "pomsty", vlastně to není ani pomsta jako taková, prostě byste tím dala najevo, že je konec a už se sebou nenecháte zametat. Aspoň by vás přešly myšlenky na nějakou hroznou mstu a navíc byste si tak udělali ve vašem vztahu už naprosto jasno. Být vámi, asi to udělám . Je to nejjemnější varianta .

FRANKOVKA. já jsem ted uplně zmatená. On mi před chvíli řekl, že mě miluje a že se chce ke mě vrátit a taky mi někdy chybí, prožili jsme i hezké chvilky, -žili jsme spolu, nevím si rady. Nevím jestli to myslel vážně, zvonil tu, byl smutný a prosil mě o šanci. Co mám dělat?

Jsem asi hloupá když jsem ted zmatená? Jako kdybych se k němu chtěla vrátit v tom smyslu jako by to bylo jako na začátku-když mi nosil kytky a byla jsme pro něho vším. Jenže není to jen jeho hra? Co když to jen hrál? Vždyt mě předtím jen trápil… Nevím si rady.

Chápu, že je to teď těžké, ale když jsem si to teď ještě letmo pročetla, tak jste psala o tom, že je manipulátor, bezdůvodně obviňuje atp. (to jsem poznaa i já) Problém je právě to, že se těžko rozeznává, co je pravda a co lež - vězte, že manipulátor a sobec v tom umí chodit naprosto královsky. Nejsem si teď jistá, ale pokud se podobné situace již opakovaly (? ) pak ruce pryč - opravdu to bude pořád stejné, možná i horší. Pokud i to, co jste zde psala, bylo pravdu tak dramatické - upřímně - radši bych už se na to vykašlala. Ale ano, napravit se může, ale to nevíme ani my tady, ani právě vy (a to je na otm to nepříjemné) Já osobně bych v rámci pudu sebezáchovy se na to vykašlala, chápu vaše hezké vzpomínkya chvilky, to se tak děje, že si to špatné z hlavy rychle odstraníme a pak nám ten člověk přijde, že je strašně fajn. rozhodnutí je na vás - proberte si vše, dejte tomu čas hlavně a taky poslouchejte intuici - pokud si nejste jistá, opravdu už se k sobě radši nevracejte.  

No opakovalo se to- po společném bydlení mi řekl, že se chce jen navštěvovat, třeba mě vyhodil po sexu-že se chce vyspat  a byl chladný ke mě, na to jsem mu řekla že je konec a pak mi jen psal smsky-typu obvinovací, urážející a nebo že mě miluje a že se chce ke mě vrátit a že žádná nemá takovou duši jaká já a plno zamilovaných sms, ale činy vůbec žádné. Když jsem mu tehdy napsala at to dokáže, tak neudělal nic, vymluvil se.

Pak mě přemlouval pořád přes sms-několik měsíců at se k němu stavím-na to jsem nereagovala po té co jsem za ni šla a on mi řekl, že chce půl roku čas, -jezdil za jinou přitom téhdy tvrdil, že kvůli jiné to není. Pak mi neustále psal, že mi chce dokázat, že mě miluje- tak jsem šla ven a to mě pozval na pizzu, nic víc- a to já jako důkaz lásky nebrala a řekla mu opět, že je konec. Pak jsem s nim vůbec nekomunikovala ani neodepisovala na jeho sms, dokonce jsem si změnila číslo. A on ho vyjistil od mé matky se kterou chodí na pivo. Chtěla jsem na něho zapomenout, dlouho mi to trvalo. A ted -kdy jsem to vůbec nečekala mi vyznal lásku.

No opakovalo se to- po společném bydlení mi řekl, že se chce jen navštěvovat, třeba mě vyhodil po sexu-že se chce vyspat  a byl chladný ke mě, na to jsem mu řekla že je konec a pak mi jen psal smsky-typu obvinovací, urážející a nebo že mě miluje a že se chce ke mě vrátit a že žádná nemá takovou duši jaká já a plno zamilovaných sms, ale činy vůbec žádné. Když jsem mu tehdy napsala at to dokáže, tak neudělal nic, vymluvil se.

Pak mě přemlouval pořád přes sms-několik měsíců at se k němu stavím-na to jsem nereagovala po té co jsem za ni šla a on mi řekl, že chce půl roku čas, -jezdil za jinou přitom téhdy tvrdil, že kvůli jiné to není. Pak mi neustále psal, že mi chce dokázat, že mě miluje- tak jsem šla ven a to mě pozval na pizzu, nic víc- a to já jako důkaz lásky nebrala a řekla mu opět, že je konec. Pak jsem s nim vůbec nekomunikovala ani neodepisovala na jeho sms, dokonce jsem si změnila číslo. A on ho vyjistil od mé matky se kterou chodí na pivo. Chtěla jsem na něho zapomenout, dlouho mi to trvalo. A ted -kdy jsem to vůbec nečekala mi vyznal lásku.

Cela ta diskuze ve me vyvolala jeden obraz:
1. vidim velikou cernu botu, jak ti slape na krk a ty sotva muzes dychat
2. tvoje hlava se ale zveda a tu botu jeste liba

Vsechny ty rady tady jsou k nicemu, kdyz ty sama se radeji nechas uslapavat nez by ses vysvobodila!

Aha, no tak to je blbý, sice nechci vyvozovat soudy, ale tohle opravdu vypadá na sobce, který pro společný život není moc vhodný. Jde mu zřejmě jen o jeho blaho, když ho dostane je chladný, když ho nemá, najednou vám vyznává lásku. ale ne z lásky, ale z jeho potřeby, kterou mu v tu chvíli můžete dát. To není hezké, netolerovala bych to a víra v jeho sliby je podle mě docela marná. Myslím, že byste měla pokračovat v zapomínání. Může vás to stát víc nervů, než hezkých pocitů…  

Vždy když zazní rady, lidé neposlouchají a ptají se na to samé dokola. V marné naději, že jim bude odpovězeno to, co chtějí slyšet a ne to, co potřebují slyšet.

Ale pokud člověk doteď dělal věci, které ho dostali tam, kde je teď, nemůže čekat, že se něco změní, když bude ty samé věci dělat i do budoucna.

Pokud chce člověk změnu, musí změnit své myšlení a zejména své činy.  

Nevěř mu to, protože kdyby tě měl opravdu rád a váži si tě, tak by ti nikdy nic takového neudělal. Člověk se až za tak krátkou dobu tak zásadním způsobem nezmění. Během měsíců, nebo dokonce týdnů by se to vrátilo do starých kolejí.

Je také možné, že dostal od náke holky košem, a najednou si vzpoměl na tebe, kterou měl jako zadní vrátka.   prožili jste určitě hezké chvilky, ale váš vztah by už nebyl takový jako dřív. Už bys mu nemohla věřit.   a důvěra je ve vztahů to nejdůležitější.

Navíc u tebe vidí jistou výhodu - dovolila jsi mu, aby si s tebou dělal co chtěl. Už jak tě vyhodil po sexu s tím, že se chce vypat, jsi mu měla dát košem ty!!!

Ahoj,

jednoduchá rada. Vyser se na to, co dělá / dělal on a zamysli se nad tím, jak jsi se do současné situace dostala. Lidi kolem nás dělají věci, které jim sami dovolíme dělat…