Téma: Matka se ke mně chová chladně, ubližuje mi a nevyslechne mě - nevím si rady

Jen malé upozornění: článek je zkopírován ze Zpovědnice, ale to je asi jedno. Nepochopil jsem tamní odpovědi pod článkem, ale to je taky jedno. Pojďme k věci:

Jediné co mě u Tebe napadá je pořádný „restart“.

Podle mého jsi v extrémně komplikované situaci, ze které nebude lehké vyváznout. Potřebuješ změnit dvě věci:

1. prostředí, ve kterém žiješ

2. sebe a svůj pohled na svět

a potřebuješ vydržet a být silná!!! Kvůli synovi a kvůli své lepší budoucnosti.

Myslím si, že Tvůj největší problém je nízké vědomí své vlastní hodnoty, které si kompenzuješ tím, že kladeš příliš velký důraz na to, co si o Tobě jiní myslí a co si o Tobě povídají.

Musíš si uvědomit, co je pro Tvůj život reálně důležité a co je pouze imaginární. Jelikož v životě nemůžeš stihnout nebo udělat vše, budeš se muset rozhodnout, do kterých věcí budeš svůj čas a nervy investovat a které přestaneš řešit.

Důležitá je pro Tebe obživa dítěte, což je vzdělávání se a práce. Pokud práci máš (neuvádíš), je to to, co je důležité a je to to, co Tvému dítěti zajistí budoucnost. Na to by ses měla soustředit a snažit se být v práci co nejlepší, protože práce ovlivňuje Tvůj život velice závažným a velice reálným způsobem.

To co naopak Tvůj život reálně nijak nemění jsou slova. Pokud o Tobě řekne někdo nějaký drb, nikdo rozumný tomu nevěnuje žádnou pozornost. Rozumný lidi nad tím mávnou rukou. Drbům se věnují jen nedůležití lidé, kteří jen potřebují vybít svoji frustraci, ale reálně nemají žádnou moc cokoliv ovlivnit.

Takže jelikož drby nemají žádný vliv na Tvůj život, měla bys přestat plýtvat na ně čas a nervy a měla bys ignorovat lidi a tyto témata.

Většina Tvých problémů zmizí v okamžiku, kdy dáš větší důraz na svobodu a přestaneš se starat o to co si lidé povídají. Jinak řečeno: když si přestaneš dělat starosti o tom, co si o Tobě lidé povídají, oni si o Tobě i přestanou povídat.

Takže začni u sebe.

Mamce, ani nikomu jinému nemůžeš zakázat s někým se bavit nebo se s ním scházet.

Nemáš na to právo ani v případě, že jde o lidi, kteří jsou z Tvého subjektivního pohledu ti špatní. Subjektivně Té chápu a věřím Ti, ale objektivně to může být zcela jinak.

Stejně tak Tobě nikdo nemůže zakázat nebo přikázat s kým se máš nebo nemáš bavit. Jelikož by se Tobě takové zákazy nelíbily, uvědom si, že stejně se to nelíbí ani Tvé mamce. Ty můžeš mít špatnou zkušenost se svým bývalým, ale mamka jí třeba nemá a má špatnou zkušenost s Tebou. To neznamená, že je někde chyba. To znamená jen to, že ani jeden z vás nemá dostatek zkušeností a všichni se ještě musíte hodně učit. Zejména Ty (pokud nechceš, aby Tvůj život řídil někdo jiný).

Na druhou stranu Ty nemusíš trpět tím, s kým se mamka baví.

Pokud je to pro Tebe neúnosné, tak si uvědom, že mamka si vybrala. Radši se bude bavit s nimi než s Tebou.

Nemá smysl řešit proč tomu tak je. Na to logickou odpověď asi nenajdeš. Jde o to, že Ty mamce něčím vadíš. Možná je to právě ten příliš citlivý zájem o sebe (co si o mě druzí myslí).

A když někdo není spokojen s Tebou a Ty s ním, jediné co zbývá je jít od sebe. Alespoň na nějaký čas.

Opět nejde o špatnou věc. Jde o uzdravovací proces.

Sama radíš mamce ať jde od přítele a důvody moc dobře znáš.

Teď nadešel čas, aby ses svou radou začala řídit i Ty sama. Jdi od mamky a jdi do jiného města jako sama navrhuješ. Mnoho špatných věcí pochází od rodin a ta vaše není ideální. Pokud se mamka s přitelem hádá již 20 let, nic se nezméní ani příštích 20 let.  

PS: pro dítě není nic horšího než vyrůstat v prostředí, kde se lidé hádají.  

Myslim si, ze se zbytecne snazis resit problemy lidi kolem sebe, ktere stejne nevyresis. Mela by ses od toho vseho odpoutat a zacit zit novy, nezavisly zivot. Oni maji zrejme jiny styl zivota nez  se tobe libi. Lidi zmenit nemuzes, ale muzes zmenit svuj pristup k nim.
Sve dite bych do takoveho prostredi vubec nepoustela.

PROSIM  O RADU A KDE ZISKAT PODKLADY KE KOUPI  GARAŽE  A KDO PLATI POPLATKY

Jsi taková dětská, buď ráda, že ti matka hlídat dítě chce, ale na to, aby ses pletla do jejího života nemáš nárok. Poku očekáváš alespoň přiměřené vztahy, nechovej se jak ufňukané dítě.

Plaminku, nera bych seTe dotknul, ale casto pouzivas slovo Fnukat… nevim, co Ti pripada, nebo jak si vybavujes u cloveka jeho chovani, vystupovani, aby toto slovo splnoval. A Ty nekde delas psychologii? cetl jsem i starsi prispevky, tak snad se mi neco neplete, pripadne ae omlouvam. Dekuji za info

Ty nevíš, co znamená fňukat?

Pro psychologa i nepsychologa to znamena totéž.

Poslední dobou se tu vynořila řada podobných příspěvků právě od fňukálků. Laurinka =Pavlík, nešťastná mladá matka ze Slovenska-čo miluje iného ale tento ma živí, jaj srdce mi pukne od bolesti, zabijem sa- atp.

V práci mě nejvíce dojala mladá manažerka, která chtěla předepsat antidepresiva, protože se jí na firemní chatě v Andoře zlomil nehet, to si nevymýšlím, bože. Hrozné to bylo.

K těm antidepresivům chtěla ještě soucit a pochopení. Já jsem radši opustila místnost, ale kolegyně jí diplomaticky sdělila, že pokud cítí závažnou tíseň, tak antidepresiva jí předepíše jen psychiatr. To tu osobu úplně vykolejilo, že tedy my neumíme ani to, a znechucena našim neumětelstvím odešla.

Manipulátor bývá soda, ale rozmazlený i nedomazlený fňukálek, který má nárok být dítětem až do stovky a nárokovat péči, je snad horší. Přibývá jich.

Nevím, proč by ses mě měl svým názorem dotýkat, máš li jiný, proč ne. Být v tomto oboru vzdělán, neznamená, že mám pravdu, mám vzdělání i jakousi zkušenost, ale pletu se jako každý. Psycholog je většinou tak dobrý, jako je lidsky zralý. Nic víc.

QAdama: Děkuji ti za rozumnou radu, pomohl si mi. Už si začínám hledat nové bydlení.

Přeji hodně sil a vytrvalosti.