Téma: Příběh o mém rozchodu - dlouhé počtení uveřejněné pro klid duše
Ahoj čtenáři
Vím, že sem na toto a jemu podobná fóra, zavítá hlavně člověk, který si prochází nějakou osobní krizí, způsobenou ztrátou někoho blízkého. Původně jsem sem chtěl napsat svůj příběh, ale je tak dlouhý, že není možné jej zde uveřejnit celý. Jedno staré fórum, které k těmto účelům bylo vhodné a mnoho lidí jej podobně využívalo, dnes nefunguje. Ale rozhodl jsem se to vyřešit tak, že napíšu úvod a zbytek dodám v pdf přes externí odkaz! Účelem tohoto je podělit se o svůj příběh tak, jako se někteří z Vás podělili o příběh svůj. Není to klasický dotaz, i když reakci vytrvalého čtenáře uvítám! Čtení příběhů ostatních mi vždycky pomáhalo a svěřit se, i když anonymně, má taky něco do sebe! Víc.netřeba dodávat. Můj dlouhý příběh najdete v odkazu, pokud chcete, začtěte se. Napsat jej, když už nic jiného, mi pomohlo utřídit si alespoň trochu myšlenky…
Toto není klasická otázka a nebo dotaz. Je to moje osvědčená forma terapie. Můj příběh sepsaný anonymní formou, který mi dovolí ucelit si myšlenky a vypsat se z toho. To je to, co si od toho slibuju. Návdavkem to někomu může v budoucnu pomoci, tak jako pomáhá mně číst cizí příběhy - i ty dlouhé! Tento bude dlouhý, doufám, že ti nespokojení z Vás si ušetří nesmyslné komentáře, uvádím to zde rovnou. Snad neporuším žádná pravidla. Nejde mi o to, dostat odpovědi, jde mi o to svěřit se někomu dalšímu, anonymně vypovědět anonymnímu čtenáři jeden z mnoha příběhů, kterých se dějí miliony stále dokola, a který každý z nich je sám o sobě jedinečný, silný, bolestivý a strašlivý a přitom posilující! Snad se z toho i já brzy vykřešu! Kdo chce číst dál, ten ať čte, kdo ne, př.skočí! Původně jsem si myslel, že se k tomuto kroku už. euchýlím. Je mi 29 let a ledascos mám už za sebou. Několik nepříjemných rozchodů, které jsem řešil mimo jiné tím, že jsem se z nich vypsal na jednom starém fóru a to pomáhalo nejen tím, že jsem si zformuloval myšlenky, ale i tím, že jsem se o to s někým dalším podělil. Tento poslední rozchod, kvůli kterému jsem se sem rozhodl napsat, ten původně vypadal jako procházka růžovým sadem. Oproti těm ostatním tedy určitě! Ale dnes, když táhne na čtvrtý měsíc osamění, kdy jsem od ní pryč, začínám se dostávat do spirály. Roztáčím jí sám tím, že porušuji pravidla a zároveň tím, že se snažím dělat věci jinak, než v předchozích případech. Je to experiment, zda-li dokážu být lepším člověkem a všechno zvládnout co nejlépe. Ale nemám mapu! Chci to prožít rychleji a vyjít z toho silný. Ale je to boj! Momentálně cítím jistou paniku z pádu zpět o pár nepříjemných stupňů na schodišti. Staly se "definitivní" věci a já až do poslední chvíle doufal v zázrak. Katarze nepřišla. Namísto toho mě to ještě jednou mocně koplo, a proto píšu. Bude práce šplhat se zpět. A tohle je moje berle na pomoc! Možná trochu panikařím…
Odkaz : PDF SOUBOR o mém rozchodu zde.
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 3454x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Odkaz jsem stáhla, ale musím říct, že tento styl (odkaz na ulozto.cz) se mi moc nelíbí. Když to tam někdy v budoucnu smažeš, téma bude o ničem.
Bohužel koncept těchto stránek neumožňuje vložit takovou spoustu textu. Leda by to nějak zvládl admin, ale proč bych měl mít výjimku? Nesmažu to. Nesmazal jsem to ani z těch nefunkčních for, je to můj způsob, jak se vyrovnat s bolestí. Třeba, pokud se najde víc lidí, co si téma přečte, vznikne tady v tom vlákně nějaká smysluplná diskuze "o životě". Třeba ne. Nenašel jsem vhodnější způsob a ani navštěvovanější server, jsem rád, že se to dalo vyřešit alespoň takto "elegantně". To, že si někdo možná moje řádky přečte a možná něco povzbudivého a nebo k zamyšlení napíše, to mi k pocitu spokojenosti stačí.
Kdyby byl příběh o centimetr delší, nejspíš bych čtení už vzdala. Měl bys udělat totéž, pokud je teda řeč o autenticitě příběhu. Máš dar podání, ale recyklace vztahu už nemůže přinést nic nového. Ani co se čtivosti týká, natož budoucnosti.
Ano. Dlouhé to je. Musím se přiznat, že ve chvílích pohody a klidu mě to skoro ani nebavilo upravovat a opravovat, ale jsou bohužel momenty, kdy mi to hodně pomáhalo a na nic jiného jsem nebyl sto myslet, než na psaní! Depky. Je to tu takhle, protože prostě když příběh začneš, musíš ho dokončit. U mě to tak je. Účelem není rozhřešení od čtenářů, spíš je to takový můj rituál, ale to jsem zmiňoval už v úvodu. Každopádně klobouk dolů, že jsi to přečetla celé! A díky za pochvalu "podání" 
Já vím, rozumově, že to je celý zabitý. Už dlouho to vím! Ale ty emoce… :/ Chce to střih a nevídat jí!
Kdyby Ti rituál pomáhal vstát a jít dál, pak říkám - ano. Bohužel u Tebe je to spíš o dobrovolném nastavení druhé tváře. Pro další facku.
Jestli máš pravdu, pak si ji nejspíš zasloužím 
No doufám, že pravdu nemáš!
Výborně! Díky! 
Věk: 30
Město:Brno
Ahojky,
cele jsem to cetla, jak napinavy roman. Jsi citlivy a laskavy kluk a dovedu si predstavit, co prozivas. Rozesla jsem se s pritelem po 4 letech. Vztah to byl plny lasky. , ale jednoho dne prastal na vztahu pracovat. Vztah je velice krehka zalezitost a si rekla, ze se rozejdu. Byl to psycho-rozchazeni asi mesic a on si za tri mesice nasel dalsi divku a ja trpela jako kun. Koukala jsem do zdi a plakala.
Az casem jsem dokazala Bohu podekovat /jsem verici/, za tento rozchod. Stal se velmi zajimavy moment od te chvili jsem vedela, ze jsem uplne vyrovnana s rozchodem a zaroven se dokazi otevrit novemu pripadnemu vztahu. Nekolik mesicu pred timto velice silnym momentem jsem si prozila vztah jak ve filmu a vybavovala jsem si kazkou malickost.
Dnes jsme s byvalym pritelem kamaradi. Dokazeme spolu otevrene komunikovat. Sama se divim, ze uz si z toho vztahu skoro nic nepamatuji, prozila jsem si drasticky rozchod - emocne jsem si to uzila, ale ted jako bych davno udelala tlustou caru a skoro vse vymazala, ale pozor nepotlacila to v sobe.
Věk: 30
Město:Brno
Vcera vecer jsem jeste jednou nad tim tvym pribehem premyslela. Je to mozna muj subjektivni pocit, ale ona te asi nekdy nemilovala, ale mela te rada. Nasla v tobe pocit bezpeci, ktery ji zrejme chybel u rodicu. To ji k tobe tolik pritahovalo. Vzhledem k tomu, ze se k tobe chovala docela casto nepredvidatelne a nebojim se rici az arogantne, tak si te nevazila jako partnera. Byl si pro ni emocni pristav, kam se rada vracela, kdyz ji bylo nejhure. Mozna nevedomky zkousela, kde mas hranice.
Mam na tebe dotaz, nemusis tu odpovidat verejne, ale chtela s tebou nekdy spat i ze sve iniciativy? Pokud ne, tak te opravdu nemilovala.
Znam to, rozchod hodne boli, clovek ma pocit, ze je emocne rozervany a ze uz se to nikdy nezmeni. Ver tomu, ze cas zahoji tve rany a potkas skutecne miluji divku - tvoji spriznenou dusi.
10 nejnovějších témat v kategorii:
|
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
|---|---|---|---|
| I po rozchodu vzájemné urážky, možný návrat? | 3 | 1710x |
03.09.2022 21:38:36 (antivir) |
| Odešla po 5 letech byl sem d*bil | 3 | 2843x |
28.06.2020 21:28:33 (Tojeasijedno) |
| Ochlazení ve vztahu, nezájem, přítel nemá rád moje děti | 13 | 2237x |
01.06.2020 11:10:29 (janičkakočička) |
| Nemohu se odpoutat | 6 | 2126x |
12.03.2020 20:39:26 (Diana) |
| Co vytěžit ze samoty po rozchodu | 6 | 1858x |
03.03.2020 20:47:41 (Introvertka) |
| Opustil mě milenec | 5 | 3117x |
29.02.2020 19:42:04 (Neznámá podvodnice) |
| Rozchod se ženatým mužem | 15 | 2341x |
13.02.2020 06:43:58 (janajka) |
| Rozchod po 6 letech | 12 | 2189x |
19.01.2020 22:09:00 (Pablo92) |
| Po půl roce otěhotněla, rozešli jsme se, vrátí se ke mě? | 27 | 2129x |
06.01.2020 16:49:47 (BMDejv) |
| Má cenu doufat v návrat? | 7 | 2584x |
02.01.2020 23:03:36 (X) |
