Téma: Plánovali jsme dítě a on mi po 5letém vztahu řekl že mě už nemiluje - jak se s tím smířit?

Ahoj, bude to tvrdé, ale musíš prostě začít znova. Hlavně se nevnucovat, nepsat, nedolízat. Máš přece svou hrdost. Společní kamarádi se většinou časem rozdělí. Část se vídá s jedním, část s druhým. Pokud to byli opravdoví kamarádi, tak věřím, že na tebe nezanevřou a určitě tě budou schopni nějak povzbudit. Já tak trochu tvoji situaci zažil taky. Bylo to kruté, ale teď, po roce, jsem úplně jinde. Co tě nezabije, to tě posílí.

V tehle situaci ti asi nikdo moc nepomuze, musis se tim prokousat sama. Boli to, ale jak pise H4nt, cas to zahoji. Pokud ti muzu poradit, nesnaz se ho ziskat zpatky. On je ted zamereny jinym smerem a chce si udelat novou zkusenost. Ve vasem vztahu po tech letech uz asi zmizelo to zamilovani, stali jste se kamarady. On ted proziva prave to zamilovani.
Co rika tve okoli, na to se vykasli. Lidi jsou skodolibi ale za mesic si najdou jiny objekt.
Pritele bys asi nejvic dorazila, kdyby ses nechala videt s nejakym klukem. Nemyslim tim pomstku, ale mozna by si uvedomil, jak se citis ted ty.

Hlavne pred nim neves hlavu a nedoprosuj se. Dej si male cile: na vanoce uz budes uplne nekde jinde a v na jare? to ani nemluvim. Zbydou ti vzpominky na tech hezkych 5 let. Takze neboj, bude lip!!!

Loli, tak to prostě chodí, to je život - že se stanou v našem životě věci (práce, bydlení, vztahy atd), které pro nás znamenají změnu. V Tvé situaci Ti prostě nezbývá nic jiného, než jít dál. Možná to chtělo řešit a zpozornět dřív - před 1,5 rokem, kdy to začalo ve Vašem vztahu skřípat. Na druhou stranu to je, co by bylo kdyby… a tím už nemá smysl se teď zabývat = má jinou, chce změnu. Taky je možné, že už se znají od doby, kdy to začalo u Vás skřípat. Není to "vina" jen nové přítelkyně, není v tom sama - byli a jsou na to dva a on se rozhodl pro ní.

Myslím si, že je to pro Tebe těžší proto, že jak píšeš, nikdy jsi neměla moc kamarádů a tak jsi přítele nejen měla ráda a milovala, ale i jsi se na něj  o to víc upnula. Žili jste v krásném baráčku se zahradou, pořídili si kocourka, kterého jste měli jako dítě. Jenže posledního 1,5 roku jste byli spíš kamarádi a Ty jsi stále věřila tomu, že spolu budete napořád, si myslím.

Možná Ti pomůže uvědomit si jednu věc = Ty se trápíš, ale on už je spokojeně a veřejně s jinou a to se s Tebou rozešel teprve před 14 dny. Tedy, Tebe to bolí, ale jeho ne. Takže spíš zapřemýšlej, vedle koho jsi to vlastně žila. Pak přijdeš na to, že Ti nestojí za to se trápit a jak je napsáno přede mnou - zachovej si svoji hrdost, nevěš před ním hlavu, nedoprošuj se, nepřemlouvej ho a nevyčítej mu. V klidu si s ním dořeš nějaké věci a s úsměvem mu popřej hodně štěstí. Protože jestli si to myslím správně, tak buď už jí znal delší dobu nebo Tě nemiloval jako Ty jeho, když má v zápětí jinou = pak ale dříve či později nebude šťastný ani s ní. Po čase mu opět bude chybět zamilovanost, jak říkal Tobě, protože ta po čase pomine vždycky. Jenže on se nepusunul dál, do další fáze vztahu - on to zabalil, vycouval a poohlédl se jinde. Tedy byť starší, je vlastně ještě nezralý či nepřipravený. Takže dříve či později by Vám to stejně nevyšlo, ale Ty to víš už teď. To je na tom pozitivní 

Loli, ve Tvém věku mi to nepřijde jako tragédie, vážně. Fakt chápu, co se ti stalo, ale třeba za 2 roky najdeš někoho jiného a budeš si s ním rozumnět mnohem víc. Možná, že je to jistota, kterou ztrácíš a bojíš se, ale zbytečně. Věř mi, mám spoustu kamarádek, které měly podobné pětileté vztahy za sebou třeba 3 a dnes skoro ve 40 jsou to hrdné maminy a spokojené. Zdá se, že je všechno ztracené, ale zkus si zařídit život JINAK, prostě po SVÉM (ikdyž doteď jsi byla zvyklá na partnera). Ve 23 býr sama je úplně v pohodě, do těch 35 buď v klidu

Dívej se na to z té lepší stránky! Děkuj osudu, že tě opustil po pěti letech, než po třeba čtrnácti, když už by byly, možná, malé děti a ony by to odnesly daleko hůře.

Loli, vím, co prožíváš úplně přesně. Mě před dvěma lety nechal můj kluk po osmi letech, protože se zamiloval do jiné.

Moje zkušenost je taková, že tomu pomůže čas. Pokud možno ho vyplň nějakými aktivitami, které tě budou bavit, najdi si nějaký nový sport, uč se cizí jazyk. Já jsem se rok plácala, moc se to nezlepšovlo, okolí už moje věčné nářky nebavily, také jsem ulítla s nějakými "převozníky" (to nedělej! i když těžko se toho vyvarovat). Nakonec jsem to nevydržela a odjela jsem do ciziny (ne ale nijak daleko), potkala jsem nové lidi, zažila nové věci, mám teď spoustu nových vlastních zážitků, které nejsou navázány na mého ex a co mám hlavně, mám nového kluka, to je nejlepší lék (ale až po čase). Nevěřila jsem, že se ještě někdy zamiluju a stalo se. Ty se taky zase zamiluješ, až přijde čas, tím spíš, že je ti teprve 23.

Loli, je mi to moc líto a strašně moc Ti držím palce, aby ses z toho brzy dostala, i když to určitě brzy nebude. Já jsem teď také na dně, tak vím, jak Ti je. Drž se!!!!