Téma: Manžel se zamiloval do kolegyně v práci - ke mně nic necítí, jsme spolu 14 let

Text uživatele: 

Těžká odpověď. Hlavně to chce teď nádech, výdech a uklidnit se. Nic neresit v emocích. Nejidealnejsi by bylo najít si nějakou hodnou terapeutku, která by ti pomohla si tím procházet.

 

Chápu to dobře, ze ty jsi ta hlavni zivitelka a  tím i zvyšujes životní úroveň chlapovi? Co to milenka, je vdaná, ma děti, mohl by se k ni manžel nastěhovat?

 

Chlapovi teď hodně litaji hormony, on nebude lepší, kdybys nechala prace a chtěla ho zase pro sebe. Naopak by ti ve svém rozpoložení ještě vyčetl, ze teď už kór nejses k nicemu, když ani nenosis domu peníze. Ber to jako svoji hlavni přednost, ze umis vydělat peníze a dobře bys uživila své děti i bez chlapa. On to moc dobře ví, jen ti sraži sebevědomí.

 

 

Text uživatele: 

Hlavní živitelka bych asi neřekla, ale vydělám více peněz než můj manžel. Z našich společných peněz jsme profitovali všichni rovným dílem. Nejhorší je, že to od něj přišlo po roce, kdy se nám skutečně ulevilo. Nikdy mi neřekl, že se věci mají takto, že mu chybím. Já sama jsem několikrát plakala, že nejsem s nimi, že jsem vyčerpaná, že mi chybí děti a náš život. Chodím z práce opravdu velmi unavená. Vždy mě jen utvrzoval v tom, ať to vydržím, že práce není důvodem, proč by měl být nespokojený. Milenka je svobodná, zdědila dům a může k ní jít téměř okamžitě. Bohužel se jedná o prototyp chudinky (doslova), protože se s ní osud nemazal. Je jí 35 stejně jako mně, je po rakovině dělohy, nejspíš nemůže mít nikdy děti a jejich vztah byl založený na společném bolestném zážitku. Onemocněla jí maminka rakovinou a musela odejít z práce, manžel jí začal podporovat sms a rozjelo se to v okamžik, kdy jí maminka zemřela. Můj muž totiž přišel stejným způsobem o maminku před pár lety, tehdy jsem však byla já ten, kdo o ni pečoval. Po úmrtí začaly obrovské finanční problémy, dcerka byla velmi malá. Manžel se zhroutil a musela jsem to všechno postavi já za pomoci své rodiny. Nicméně nechce k ní odejít nejspíš ze své hrdosti, že nás opustí a jde si do své jistoty. Vím, že za krachem stojím já, i on to tak cítí, že kdybych se chovala jinak, nebrala ho jako jistotu, ale nedává mi prostor pro nápravu. Nic z toho jsem nedělala záměrně, jen to po 14 letech k tomu dospělo a hlavně, vše jsem dělala pro nás, pro lepší zítřky. Vždy jsem ho bezmezně milovalal a on to věděl. Měli jsme společné plány, uměli jsme se bavit. Pokud zůstanu s dětmi sama, práci stejně musím vzdát, nezvládla bych to časově. Zhroutil se mi svět, kterému jsem já tak věřila. On je nyní bez emocí, prý se mu lépe dýchá a s ní je mu dobře. Za vše si můžu dle jeho slov sama, což tak i cítím, ale nikdy mi nic neřekl. Prý naznačoval.  

Text uživatele: 

A fakt jsi přesvědčena o tom, ze si za to můžeš sama, nepodsouva ti to, nemanipuluje?

 

Vždyť jsi toho tolik pro něj udělala.

 

 V čem konkrétně tedy "za to můžeš"?

 

 

A ještě je mi záhadou, když tedy on tak moc doma dělá, tak kde bere čas na to scházeni se s milenkou?

Text uživatele: 

V podstatě o mně mluví jako o zbytečném člověku, který nic pro rodinu nedělá a dokonce prý celé roky. Prý je se mnou celý život nešťastný a ani děti se mnou nechtěl. Řekl mi tolik bodavých slov, že tomu prostě celému nemůžu uvěřit. Ještě minulý měsíc mi vyznával lásku, jak pro něj moc znamenám, se všemi chybami, které mám. Má spoustu aktivit, tenis, fotbal, pořád někde lítá. Takže když jsem přišla z práce, v podstatě jsme se prostřídali, ale před tím se opravdu o vše postaral. Já jsem žárlivá, můj muž je opravdu líbivý chlap, mně zase ten shora tolik nenadělil a vždy jsem měla obavu, že stačí nějaká potvora, která ho zblbne a je konec. Přesto jsem mu ale věřila, občas jsem však měla jedovaté řeči, ale nikdy jsem mu nic nezakazovala. On mi teď říká, jak to bylo nesnesitelné mě vůbec poslouchat a já to chápu. Jejich vztah byl založený zpočátku ryze na telefonní bázi, poslední dva měsíce se už i schází a hlavně, vidí se denně v práci. Naše děti miluje nade vše, ale chce cítit svobodu, že nemusí nikomu nic vysvětlovat, kam jde, kdy se vrátí. To je ale přece v manželství normální, ne? To není stíhání, prostě jen zájem, co, kde a s kým můj muž dělá? A o tom je přece rodina, nemůže to fungovat jinak. Ona prý nic neřeší, je v pohodě, proto on to má teď jak to má a já se s tím mám poprat. Prý jsou pro něj na prvním místě děti, ale pořád od nich odchází za ní, právě na jejich úkor. Vadí mu štěkot našeho psa, špatný pohyb dětí, jakýkoliv můj pohled? Co se to proboha stalo? Já opravdu vím, že mě miloval a byli jsme šťastní a během měsíce takový obrat.  

Text uživatele: 

A mé chyby spočívají v tom, že jsem se dětem i manželovi nevěnovala více. Že jsem neopečovávala náš vztah, že jsem nedopřála manželovi více sexu, který vyžadoval. Že jsem si nevšimla, že se mnou postupně přestával mluvit. Že jsem se nekousla do jazyku, když jsem měla obavu, že by se někde mohlo něco stát. Že ho prostě miluju asi více než on mě. Manžel je velmi citlivý a vím, že od ní by měl problém odejít už jen proto, čím si prošla. Nemohl by být přeci i on, kdo jí  zasadí další ránu. Ona je v tom až po uši. Pokoušela jsem ji kontaktovat a prosila, ať ho nechá na pokoji. V podstatě se mi vysmála, ale má zcela zkreslené informace o našem vztahu, vůbec nic neví, co máme za sebou a v jakém duchu. Vím, že ještě minulý měsíc mě miloval.  

Text uživatele: 

Berusko naprosto souhlasim s Listickou. Je to s sobec, sobec, sobec.

Jasné ze milenka nic neřeší když nemusí, žije sama. Tím, ze stále žije s vámi na ni nepřenáší své provozní potřeby a jen si s ni užívá. Kdyby s ni začal žít, bylo by mu hůř.

 

Ty se s tímto uspořádáním nemusís srovnávat, nenech si to nabulikovat.  

 

On si umí dobře spočítat, ze kdyby jste se rozvedli, ty bys odešla z prace a on by ti na děti musel platit vyšší přídavky. Byl by na tom finančně hůř než v teto situaci. Rozumís, tato situace po všech stránkách vyhovuje jen jemu. A je mu naprosto jedno, ze ty se trapis. Je to opravdový sebestredny sobec. S takvym chlapcem te štěstí nečeká.

Text uživatele: 

Ahoj. To jsou záležitosti, které se se prostě stanou a to bez ohledu na to, jestli je vztah haromonický a spokojený, nebo ne. I spokojený člověk se může zamilovat někde jinde, jsou to prostě hormony a pak záleží spíše na tom, jak se k tomu člověk postaví. Řeknu ti třba příklad mé kamarádky, která chtěla opustit manžela po deseti letech manželsví, protože se zamilovala do kolegy v práci. Když od manžela odcházela, tak na něm viděla spolu chyb a vše ji na něm vadilo. V podstatě to co se stalo, svedla na něho. Ale ten její kolega byl mladý a chtěl si jen užít s vdanou paničkou, tak dostala zhruba po dvou měsících od kolegy košem. Přišla ke mě domů na návštěvu a řekla mi, že se vrátila k manželovi. Já se jí zeptala, jak je to vlastně s tou její spokojenosti s manželem. Řekla mi, že její manžel nebyl tak hrozný, jak říkala v době zamilovanosti ke kolegovi z práce a že z ní mluvili jen ty hormony. Ta zamilovanost je v podstatě taková droga, která dokáže člověka tak obalamutit, že si momentálně myslí, že nejlepší je jen člověk, do kterého je zamilován, i když to tak ve skutečnosti třeba není.  

 

Nejhorší je ta bezmoc. Některé ženy chtějí za každou cenu chlapa a je jim jedno, že kvůli tomu rozbíjí rodinu. Je ale škoda, že jsi zjistila až ted, že je tvůj manžel takový sobec.  

 

jeden můj známý se ocitnul v podobné situaci. Jeho žena šla po mateřské do práce a zamilovala se tam také do jednoh kolegy. Pořád si sním psala. On to nakonec vyřešil tak, že za jejím milencem zašel a řekl mu, že mu jeho manželku i s děckama nastěhuje k němu, nebo at to utne   vyřešil to přímo famzně, protože tím ho postavil před hotovou věc. On se leknul toho, že by se musel starat o cizí děcka a paltitl složenky, tak se toho leknul a manželka od známého dostala od milence košem a bylo to vyřešené hned.  

 

Stejně tak to vyřešila jedná má známá, která měla děti a chtěla s ni mi odejít k milenci. On byl ale taky ženatý, ale jestli měl taky děti, netuším. každopádně se to vyřešilo tak, že si oba  páry společně sedli a ten milenec všechno popřel.  

 

Kdybys podle mě za ní zašla, tak by se to aspon vyřešilo rychle a ty by ses nemusela tak dlouho trápit, když už se to stalo. Prostě za ní zajít a zeptat se jí, jestli si uvědomuje, že níčí rodinu, a kdy máš k ní nastěhovat svého manžela i  s dětmi. Také se jí zeptej, jestli se o ně bude starat, jako o své vlastní  

Myslím si totiž, že tvému nanželovi vyhovuje, když se o ně budes starat ty a on si bude s ní chodit uživat, a zároven jí nechce zatěžovat se starostmi o děti. Podle mě má on strach také o to, že by jí odradilo, kdyby se musela starat o jeho děti. Proč bys jím to měla tak ulehčovat? Když už chce mít za každou cenu chlapa, tak  at také za to převezme tu zopovědnost. Netvrdím, že se máš děti vzdát, ale mít je ve střídavé péči, samozřejmě.

Text uživatele: 

Darecku, to je dobry napad! Na pristi rande bych mu dala deti s sebou!!

Text uživatele: 

Moje podmínka byla, že s ní děti nepřijdou nikdy do styku a pokud je tak miluje, jak tvrdí, tak to bude respektovat. Přistoupil na to a s dětmi není už téměř vůbec. Vyřeší momentálně jen povinnosti, vůči mně, dětem. Vyzvedne ze školky, nakoupí a jde. kam asi?  

Text uživatele: 

Tak mu řekni, ze jsi to přehodnotila a děti moc potřebují tatínka a trávit s nim čas.

Text uživatele: Já se bojím, že ji budou mít rády, strašně by mě to ranilo. Dětem stačí koupit zmrzlinu. Ona je teď připravena na vše. sice vůbec netuší, ale myslí si, že všechno zvládne. A pokud by děti jen naznačily, že je ta paní moc hodná, jen ho to posílí, že dělá správně.

Text uživatele: 

Nestačí koupit zmrzlina, musíš ji ji dat na dyl. At jim navri, stara se. Hele přečti si na rodinných serverech to, jak často "macecham" po čase začnou vadit cizí děti.

Text uživatele: 

Tohle dokáže manžel. Navařit dětem, postarat se o ně. Vlastně by pokračoval v tom, co dělal, jen ještě k tomu všemu zamilovaný.  

Text uživatele: 

Chtěla jsem si u své odpovědi opravit chyby, ale uklikla jsem se a dala si negativní smajlík  opravit chyby mi už neslo, protože jsi na to odpověděla, ale to nevadí.

 

K věci. Nevadí, ze vaří manzel, nejsou děti třeba divocí? Co já ještě nesnášela, když mi cizí děti lezly do zásuvek.

Text uživatele: 

Psychologové tvrdí, že se toho matky obávají ale řekli, že je to úplně zbytečné. Zkus se na to podívat ze strany milenky. Ona sama nemá děti a myslíš, že se o cizí deti bude starat, jako by byli její vlastní? Ani omylem. Pro děti bude vždy ta nejlepší maminka, protože vztah mezi matkou a dítětem je úplně jiný a hlubší, než vztah mezi milenkou a cizim dítětem. Toho se opravdu neboj.   Ona k nim nikdy nebude mít takový ztah, jako ty a to se také bude odrazet v jejím chování k dětem.  

Text uživatele: 

Ano, děti sebou!   

Text uživatele: 

Už jsem se pokoušela, vysmála se mi. Mluví stejně jako on. Že jsem ho neposlouchala a můžu si za to sama a jen ukazuju prstem. Ona je svobodná, bezdětná, může se mu věnovat od rána do večera. Mít společné aktivity a každodenní sex. To je ta zamilovanost, všechny jednáme stejně. Má dům, jistoty. Hlavně je nová, čerstvá a typicky s ním manipuluje. Přečetla jsem si jednu její sms a v ní stálo: Bude to těžké, strašně těžké, ale my to spolu zvládneme. Miluji Tě. V podstatě ho nabádá, ať co nejrychleji rodinu opustí a je to typické gesto každé ženy, která chce chlapa za každou cenu. Ona nemá co ztratit, já a děti ano. Ponížila jsem se neskutečným způsobem, prosila, vyčítala, mluvila. házení hrachu o zeď. Jsem zoufalá, usínáme vedle sebe jako dva cizí lidi. Ještě minulý týden jsme se milovali. Pak mi řekl, že už mu to vůči mně přijde nefér, že i přesto, že ho přitahuju jako nikdy žádná žena a sex se mnou miluje, tak už ne. Vlastně má pocit, že podvádí ji. Je to šílené, bolí to a já mám pocit, že už jsem na hranici snesitelnosti. Co bude dál, co mám dělat dál. Údajně ještě mezi nimi nedošlo k sexu, ale to tvrdí on. Že se pletu, že je to tam mnohem hlubší.  

Text uživatele: 

Zkus mu říct, že jsi to s dětmi přehodnotila. Postav tu jeho milenku před hotovou věc a nestěhuj kní manžela i s dětmi, at si to vychutná. Tak se aspon nebudeš trápit a usínat každou noc vedle kreténa.  

Text uživatele: 

Příště k ni bez i s těmi dětmi. Vis co já nesnášela? Když se u me děti kamarádek chovaly jako kobylky, rozutekly se po byte, vše osahavaly, braly si, vrrr 

 

Nechci te navádět k nějaké manipulaci s dětmi, ale co něco takového vymyslet? Třeba tady mate děti, musím zajet vyřídit to a to. Děti jsou hladové, co jim uvarite?

Text uživatele: 

Jenomže ona sama děti mít asi nemůže, myslím, že by je opravdu měla ráda. Navíc si sama prošla v životě určitým peklem. Jí bude stačit láska mého muže, vše ostatní zvládne. Ke všemu ani ona není vůbec hezká, manžel má zvláštní výběr. Mimo tohle vše, co ji potkalo,   je ještě po rozštěpu, takže defekt je viditelný. Je to člověk opravdu hodný politování. Na druhou stranu ničí rodinu, bere dětem otce, mně manžela. Za každou cenu.  

Text uživatele: 

A co mas, dvě slušně a roztomilé holčičky nebo i kluka "divocha"?

Text uživatele: 

Dvě divoké holčičky

Text uživatele: 

A nejezdí třeba rady s kolobezkou po byte?  

 

 

Text uživatele: 

To je ideální. Starší je 10 let, brzy jí začne puberta a to se s macechou neslučuje. Ona nemá děti, nemá zkušenosti, brzy to začne skřípat, tomu věř 

Text uživatele: 

"Vlastně má pocit, že podvádí ji."

 

A to je zásadní moment, kdy on je opravdu zamilován do jiné, tedy do ní, NIC to nezmění, NIC to nezastaví.  Toto znamená nezvratný konec.

 

Čili, pro něj už nic neměň, nepros, nebreč, nenech se vtáhnout do jeho (a jejího) obviňování a manipulace, že chyba je pouze na Tvé straně.

Skončily dluhy, s Tvojí pomocí se zaplatily, už Tě nepotřebuje.

Pak ale nepotřebuje ani Vaší společnou domácnost a výhody z ní, tu nechť si se vším všudy zařídí tam, kde je zamilován, Prostě nechť se odstěhuje, ať spolu pěkně bydlí se vším všudy, ne ať se oni dva vidí pouze za účelem užívání si. Protože něco jiného je, když on k ní odchází jen např. na noc, a něco jiného bude, budou-li spolu žít se vším všudy. Tam se teprve ukáže, jak jim to bude nebo nebude klapat. Toto mu vůbec neusnadňuj a pošli ho tam, kde miluje, a tam, co nechce změnit. Žádný že Ty to máš přijmout a hrát jeho hry. Ať si je jde hrát na ten píseček, který si vybral a tam si odnese i svoje bábovičky.

 

Ty si mezitím promysli a dej dohromady praktické a nutné věci, jak Ti radí Lištička: "… uz teď si kompletuj všechny dokumenty, učty, vypisy z kont atd. a hlavně si dávej nějake peníze stranou. Budeš je potřebovat." Já bych doporučila ještě již teď konzultaci s právníkem ohledně Vašeho majetku.  

Dluhy za jeho zemřelou maminku jste platit nemuseli, Ty už vůbec ne, byly to pouze jeho dluhy, on mohl dědictví na počátku dědického řízení toto odmítnout, tím by dluhy nezdědil a dále by se s ním jako s dědicem v řízení nejednalo.

 

Týká-li se dětí, tam upozorňuji na fakt, že není možné zabránit tomu, aby je brával k sobě, na výlety atd. + časem je neseznámil i s ní. Nic takového vymáhat nelze. Můžeš si to přát, ale nic víc. Bohužel.

 

Nebudu psát, že je mi to, co se Ti stalo, líto, protože naopak, Ty se zbavíš někoho, kdo Tě jen využíval a chce využívat dál tím, že se nechce odstěhovat.

 

Text uživatele: 

Přesně tak, tesat do kamene. Dany to vše pěkně shrnula.  . Každou vetu si přečti  3x, popřemýšlej nad ni, úloz si ji do hlavy a jednej podle toho.

Text uživatele: 

S těmi dluhy to bylo jinak. On mi neřekl, když jsme se brali, že jsou tam společné závazky a ještě před smrtí mamce ručil. Pak dva roky se pokoušel vše zvládnout a lepil dluh dluhem, bez mého vědomí, neměla jsem ani ponětí. Až jsem zůstala podruhé těhotná doma, nestačila jsem se divit, co jsem se ze schránky dozvídala. Musela zakročit i moje rodina, byly to opravdu velké peníze a strašně náročné období. Žili jsme v červených číslech, několik let a ustáli jsme to. Myslím, že kdybychom tenkrát nenašli nějaké řešení, už by tady ani nebyl. Opravdu se sesypal a skončil v rukou psycholložky. S tříměsíčním miminkem jsem ho naháněla přes policii. Vše jsme ustáli. Byla jsem přesvědčena, že to naši lásku posílilo. Mě to tenkrát postavilo do role chlapa, což byla chyba a v ní jsem už zůstala, aby vše fungovalo. Jenomže dnes (05.05.2018) mi vše vyčítá. Prý si vše splatil svým chováním. Kdybych to mohla nebo měla vyčíslit, určitě se jednalo alespoň o milion, ze kterého jsem já neměla vůbec nic pro sebe. Ale nechci, ať to vyznívá jako sebelítost, tak to bylo a já jsem mu byla oporou. Když jeho maminka umírala, už musel vědět, co bude následovat, nic mi neřekl. A já jsem o ni pečovala jako o vlastní. S 2,5 letou dcerou 3x denně v nemocnici, koupala jsem ji, pomáhala. Ona nespolupracovala s personálem. Po tomto všem to od něj teď cítím jako strašnou zradu a křivdu. Chová se ke mně jako k odpadu. I přesto že vím, že jsem se zapřičinila o tuto situaci, takové jednání si nikod nezaslouží. Já ho miluju a on vůbec nechápe dopad. Prý mi nemůže být celý život vděčný. To ani nechci, dělala jsem vše dobrovolně, pro naši lásku. Jen jsem se nevymanila z role chlapa. Prostě jsem nabyla dojmu, že on tuto cestu potřebuje a taky se za ty roky změnil, stal se zodpovědným. Nevím, co se to s ním stalo.  

Text uživatele: 

Tak ze je ještě horší než jsme si tu myslely. Před svatbou ti zatajil zavazky. To se opravdu nedělá. Vše si na rovinu maji i finančně snoubenci objasnit. Dokonce se i někde píše před manželská smlouva, kde se všechny závazky musí uvést.

 

A moc dobře věděl, ze nejedna fer, když ti to ani později sam nehodlal říct.

Text uživatele: 

Prý mi to neřekl jen proto, jaká jsem. Že jsem mu vše dala náležitě sežrat. Ano, je to pravda. Ale pro mě to bylo také šílené. Uvažovala jsem nad odchodem, rozvodem, radila jsem se v občansko-právní poradně, ale pořád jsem ho milovala více, než co mi říkal rozum. Ustáli jsme to, zvládli jsme to. A hlavně, nebylo to prozření jednorázové, byly to nové a nové věci co měsíc. Kdy už se mi dušoval, že nic dalšího opravdu není. Kdyby vše vysypal najednou, ano, vyžrat bych mu to dala, čekala jsem druhé dítě, měli jsme plány. Ale bylo by to najednou za námi. Takto když už se to mezi námi vyjasňovalo, přišla další rána. A teď jsem tím viníkem já. Tenkrát mi říkal, že mi to neřekl proto, že už mi nechtěl více ubližovat, že věděl, co provedl a bylo mu to vůči mně líto, proto se pokoušel to zvládnout sám. Máme tolik společných zkušeností, i těch pozitivních a po tom všem mi ona i on říkají, že si za vše můžu sama, jak jsem se vždy k němu chovala. I on mi řekl, že do něj jen kopu a cítí ode mě křivdu. Ano, chci se změnit a poprvé v životě jsem o jednu šanci prosila já a nebyla mi umožněna. Já jsem mu jich dala stovky. A strašně to bolí. Ona na mě vytáhla, že jedinou mojí zbraní jsou moje děti. Moje děti nejsou zbraň ale realita, my je spolu opravdu máme. Ona vůbec neví, jaký život jsme žili, vím, že mě miloval, to člověk cítí, vnímá a bylo to tak ještě před tím, než se do ní definitivně zbláznil, což je ten měsíc zpět. Kdyby mi řekl před operací, ať na ni nenastupuji, že má v plánu to tady ukončit, měla bych více možností. Teď jsem krypl, který je na něm závislý a nemůžu nikam a nic. Tady to na mě všechno padá, nemůžu se projít, vyvětrat hlavu. A k tomu všemu s dětmi, kterým teď nedopřeju vůbec nic. Nedojdu si ani do obchodu. Společně jsme plánovali, bylo nám spolu dobře, i přes všechny chyby, které mám. Ale měl mi to přece říct, já bych za něj snad i dýchala, kdyby to šlo. Jen jsem si zvykla, že to funguje v nějakém režimu a byla to chyba. Dnes (05.05.2018) bych udělala vše jinak, on není zlý člověk, je jen momentálně zcela mimo realitu a neposlouchá a nechce.  

Text uživatele: 

Přečetla jsem první vetu a je mi z ni zle, ani nemám silu to dal číst. Uvědomujes si, jak strašně s tebou manipuluje??? Jak ze ti to před svatbou (protoze o tom se teď bavime) nechtel říct, ze bys vyvadela? Tak proč si te vůbec bral??? Rozumís, kdybys opravdu byla taková špatná a on je tak hezky, přece by si te nebral!!

 

Nevěř mu ani slovo!!!

Text uživatele: 

A vždy se choval moc hezky ke mně, i k dětem. Jen jsem ho začala brát jako samozřejmost. Jsem pitomá.  

Text uživatele: 

Ano jsi pitoma, ale jen proto, ze tomu manipulativnimu blbeckovi sedas na lep.

 

Proč by se k tobě a dětem nechoval hezky, když jsi mu ty a tvoje rodina pomáhala splácet milion. Byl by blbec, ktery si to neumí spocitat. A jakmile je doplaceno, ukázal svoji pravou tvar.

 

To je poprvé, co zde na MS mluvím sprosté, ale to se už fakt nedá. Holka otevři oči. Navíc jsem naštvaná, ze jsem teď kvůli odpovídani moc rozvarila oběd.

 

Text uživatele: 

A zároveň je to poučné. Pokud se ti dva věnují sami sobě, jsou v pohodě. Pokud by u toho museli pracovat na děti, pohoda by rychle vyprchala.

Text uživatele: 

Za rozvařený oběd se omlouvám, také jsem připálila kuře. Ale moc mi pomáha alespoň s někým mluvit, třídit si pocity, nechat si poradit a vidět to jinýma očima. Jsem úplně bezradná, nemůžu tomu celému uvěřit, že se to děje, že se to děje nám. Vím, až se to dozví lidé v našem okolí, že ho spousta z nich odsoudí, ale také vím, že si nesu obrovskou odpovědnost za to, že se to vůbec stalo.   Měla jsem se vykašlat na mamon a věnovat se rodině, být s nimi a při nich. Více si jich vážit a nebrat je tak, že tady jsou, ale že tady jsou šťastní.  

Text uživatele: 

Za oběd se mi neomlouvej, moje chyba, moje volba.

 

Ale ty si prosím te nenechej nabulikovat, ze je to tvoje chyba a ze jsi byla ovládnuta mamonem. To ani náhodou, kdyby to byla pravda, od svého manžela a jeho dluhu by jsi odešla.

 

Mas male sebevědomí, už jen s tím by ti mohla pomoci psycholožka.

Text uživatele: 

I kdyby ses věnovala rodině na 100%, tak by se to stalo také. To vůbec není o tom. Mají v tom prsty pouze a jen jeho hormony, nic víc. Zbývají ti jen dvě možnosti: zatnout zuby a doufat, že ho to přejde - počítej s tím, že to muze trvat i několik let a ani tak nemáš žádnou záruku, že od tebe neodejde, a ta druhá varianta: ta má rychlejší řešení, kterou jsem ti já a ostatní popsali zde.

 

Na jednu stranu říkáš, že si chceš nechat poradit, ale ty se tomu stejně branis. Pokud budeš pořád kolem něho a děti sama skákat a tvého manžela i s milenkou necháš jen tak užívat, tak tím nezachránis vůbec nic.

Text uživatele: 

Je to strašně těžké. Poslouchám vás, všechno si beru k srdci, jen je šíleně těžké se tak k celé situaci postavit. Sama tomu ještě pořád nemůžu uvěřit, se se nám to děje. Já vlastně vím, že máte pravdu, ale nemůžu se s tím ztotožnit, i kdybych stokrát chtěla. Chci ho strašně moc zpátky, nespojují nás jen děti, ale společné plány, celých 14 let, život, finance. Prostě nevím, co si počít. Já jsem opravdu přesvědčena o jeho kvalitách a cítím vinu. Proto chci zabojovat, abych mu dokázala, že i já pro něj se dokážu změnit a ten vztah zase posunout. Chci být silná, ukázat, že umím zatnout zuby, ale jen brečím a hroutím se. Nechci to. On je pak naštvaný, že dělám jen scény. Ale jde to samo, schovávám se, ale on přijde a zlobí se. Chtěla bych být nad věcí víc než cokoliv, ale jsem úplně v pasti. Nechce se mi ani dýchat, žít. Je to hrozné, ale takové mám pocity. Jedu mechanicky jen pro děti, které tím trpí, celou tu situaci vnímají a trápí se zároveň se mnou. Dnes (05.05.2018) mi ta starší řekla, že ony za to nemůžou. Já to vím, ale nedokážu se přes to dostat. Trvá to už 3 týdny a týden je fakt kritický. Já už cítím, že jsem na svém dni. Potřebuji se odrazit a nejde to. Možná sebelítost, nevím. Ale je to strašně těžká situace. Nikdy jsem se s ničím podobným nepotýkala a věřila jsem, že se nám to nikdy nemůže stát, po tom všem, co jsme ustáli, co jsme dokázali, co jsme plánovali.  

Text uživatele: 

Na společné plány v manželství musí být dva. To už nejste: "… já to mám přijmout tak, jak to je, že on nic ukončovat nebude." Čili společné plány Vás již nespojují.

Lásku, vztah atd. si nelze ničím vynutit. Pokud jeden je pevně rozhodnut a z toho společného vlaku prostě ne že chce vystoupit, ale vyloženě vystoupil, tak ten vlak jede dál bez něj a nic to nezmění.  

 

"Dnes (05.05.2018) mi ta starší řekla, že ony za to nemůžou."

Tak na to velký pozor. Pokud už je to u Vás tak, že dcery něco vytušily, cítí, vnímají či dokonce ví, nebo se hádáte o tom před dcerkama atd. , je třeba s nimi o tom, ale rozumně mluvit. Jinak si to špatně přeberou, vyloží a nesprávně zpracují, což je poznamená i do jejich budoucích životů. Pokud Ti ta starší řekla to, co řekla, tak se cítí nejistá, zmatená, ztrácí půdu pod nohama a první, o čem začala přemýšlet je to, co udělala špatně, že se děje to, co se děje. To se stává u dětí, které nesprávně zažívají nejdříve činy (rozkol rodidčů) než-li slova (rozumné vysvětlení), správně to má být naopak, pokud už se děje mezi rodiči něco takto vážného.

 

Já chápu, že toto není lehká situace, ale:

1) Nemůžeš, tedy neměla by ses před dcerkama takto hroutit. Pokud Tě to takto semlelo, nech si pomoci od odborníka tím projít, jak už Ti hned psala Kavenka.

2) Nemůžeš takto zoufale manžela chtít zpět, bude Tě mít za hysterku a ještě více ho tím od sebe odeženeš a odradíš ho i od toho, aby s Tebou chtěl se rozumně dohodnout o dcerkách, rozvodu atd. Už teď se děje to, že: "On je pak naštvaný, že dělám jen scény."

Text uživatele: 

I kdyby ses změnila v panenku barbie, byla nejbohatší žena na světě a věnovala se na 100% rodině, tak ho nedostaneš zpátky, protože jeho hormony mají namířeno jinde. Prostě to není už nic, co by bylo v tvých silách a mohla to ovlivnit. I kdybys byla lepší sebevíc, než jeho milenka a on byl s tebou na 100% spokojený, tak by se to stalo také. Kdyby se to stalo normálnímu chlapovi, který není takový sobec, jako tvuj manžel, tak spolu pořád jste. Normální a inteligentní člověk, který je ženatý, má děti totiž ví, ze jak ucítí, že ho někdo přitahuje, tak se má toho člověka vyhnout, aby se ty city nevyvíjeli dále. On udělal přesný opak.

Tvůj manžel patří mezi lidí, který jde je tam, kde ho nasměruje ta šipka, kterou má v kalhotách. Nemá žádnou disciplínu. Měl to pořád v sobě, celou dobu, co jste manželé, akorát teď to z něho vylezlo a ty jsi to bohužel poznala až teď, když máte děti, společný majetek, peníze, atd.  

On ty chyby na tobě jen vyhledává a to proto, aby si ospravedlnil to, co dela. Snaží se na tebe přenést jeho vinu a ty se necháváš.  

 

Vím, ze je to strašně těžké a bude to ještě nějakou dobu trvat, než tuto situaci přijmeš a uvědomis si, koho sis to vlastně před léty vzala.   Jeho milenku v budoucnu čeká pravděpodobně  to same, co si zažívas tedkom ty. Tenhle článek už jsem tady sice dávala, ale vložím ho tady znovu, urcite bude pro tebe zajimavy.  

 

https://www.prozeny.cz/clanek/odloudily-jste-partnera-jine-necekejte-ze-vas-vztah-vyjde-14656

 

 

 

 

Text uživatele: 

Ale ona by nepokracovala v tím, co doposud, což je podstatné. pod cizí děti v bytě určitě nebyla zvyklá a jeho pozornost se tak z části bude muset zaměřit hlsvne na děti, než na ni a to se jí taky nebude líbit. Myslím si, že nadšená z toho nebude a jsem přesvědčena o tom, že se jí to bude líbit ještě méně, když bude muset přiložit ruku k dílu.  

Text uživatele: 

Přesně tak 

Text uživatele: 

"vím, že jsem se zapřičinila o tuto situaci."

 

Ale to není pravda a nenech si toto vůbec podsouvat. Prostě jsi to vzala do svých rukou a v dobré víře pomáhala se vším, co bylo třeba.

Já jsem v manželství dělala totéž, i když se jednalo o zcela jiné věci, Vzala jsem do svých rukou a v dobré víře pomáhala se vším, co bylo třeba, co nebylo tak úplně parketou mého manžela, on zase zajišťoval ty věci, které šly lépe jemu. No a když byly naše starosti dořešeny, tak mě neopustil. Naopak, nás to o to více spojilo a milovali jsme jeden druhého o to více. Tak by to mělo být = v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví. Nakonec mě definitivně opustil, ale to proto, že podlehl velmi těžké a dlouhé nemoci. Kdyby ta nás nerozdělila, věřím tomu, že jsme spolu dodnes.  

Čili po tom, co jsi ještě dopsala a dopisuješ, si vůbec nedávej vinu. Ty jí neneseš.

Text uživatele: 

To je mi moc líto, měla jsi skvělého manžela. Věřila jsem v to samé, v něj. Povídala jsem si o tom s kamarádkou a říkala jsem jí, že to cítím stejně, jako by umřel. Nemůžu to porovnat, ale pocity jsou šílené.  

Text uživatele: 

Rozum mi říká, že máš pravdu, ale srdci nedokážu poručit. Navíc kdybych na ni nepřišla, kdo ví, jak dlouho by ještě zatloukal a dělal, že se nic neděje. Je pravda, že byl poslední dobou méně sdílný, častěji jsme si kvůli tomu vyměňovali názory, ale s ničím vlastně sám nepřišel. Až jsem na to přišla, tak po každodenní masáži mi vše vyklopil.  

Text uživatele: 

Obavam se, ze  tvuj muz te nikdy nemiloval tolik, jako ty jeho. On si je vedom svych kvalit a vidi dalsi sance, predevsim u zen.
Ty jsi byla prostredkem k jeho cili - zbaveni se dluhu. Navic asi neni schopen unest, ze jsi v praci uspesnejsi nez on.
Prodelava krizi stredniho veku. Pro tebe je to o to horsi, ze jsi momentalne uvazana doma. To se ti hlavou honi vsechny mozne myslenky. Nenech si namluvit, ze na vine jsi ty. Ve vzahu jsou vzdycky dva.
Na tvem miste bych to nechala chvili uzrat (nebude to lehke obdobi), pokusila bych se o manzelskou poradnu. Nejspis na ni nepristoupi. Kazdopadne pocitej s moznosti rozvodu a uz teď si kompletuj vsechny dokumenty, ucty, vypisy z kont atd. a hlavne si davej nejake penize stranou. Budes je potrebovat.
Samozrejme bych ti prala, aby to dopadlo co nejlip. Ale moc dobre to nevypada. Takhle se nechova milujici muz, ale sobec.

 

Text uživatele: 

O krizi středního věku jsem mu říkala a vysmál se mi, že jen hledám příčinu všude jinde a ne u sebe. Není to pravda, chci vše změnit a zachránit rodinu. Vím, že mě měl rád, ať to zní jakkoliv sebejistě. Když loni (2017) oslavil 40, začal se více pozorovat, dohánět, vyřkl, že neví, jak dlouho tu ještě bude, ať mu neujede vlak, začal o sebe více pečovat. Hledá si nemoci, pořád chodí po doktorech. Pak až nevěří, když mu lékař řekne, že je zdravý jak řípa. Jsem přesvědčena, že i toto má na jeho chování značný vliv. Ale nečekala jsem, že se to ubere tímto směrem. Že mě vyškrtne a sbojem a šáteček. Bez omluvy, bez diskuze, nekompromisně.  

Text uživatele: 

Nenič se tolik. Nic není ztraceno. I když je to rána, vypadá to hůř než to je. Jsi po operaci, bolavá a tvoje duše je raněná, to víš. Zklidni se a představuj si den, ve kterém nebudeš cítit tu obrovskou paniku a tvůj mozek zase bude moct uvažovat. I když si přes den občas popláčeš. Nedělej manželovi žádné naschvály ani scény, na to je situace moc vážná. Rozhodla jsi se ho nenakopat, miluješ ho, stojí ti za to. Když budeš o něj bojovat, přestaň se obviňovat, sama v sobě, to by tě oslabilo a dělala bys chyby. On v tom taky pěkně plave a strašně se chce ujistit, že má na své chování právo. Dobře jsi udělala, žes dala najevo, že o něj stojíš a chceš věci napravit. Ty jeho dva měsíce úletu nic neznamenají, to může odejít jak to přišlo. Žiješ s ním 14 let už jsi s ním měla problémy, ke kterým ses postavila čelem, zachovej se stejně, promysli to a řešení najdeš. Nebraň mu v jeho rozhodnutí, jak budou věci dál, tím bys posílila to, v čem se chce utvrdit (za vydatné pomoci milenky), totiž že jsi nemožná. A pokud je tam trochu nějaká slušnost, jako péče o děti, spolupráce, tak nedělej potíže a něco zkousni, pamatuj pořád na cíl. Musí ti zůstat důstojnost. Zamez jeho výlevům o tobě. Nezapomeň, že evidentně téměř vše konzultuje s ní, to bys jí nahrávala. Naopak on, když se nebude cítit ohrožován ve svých plánech tebou, mohla by ses něco dozvědět, jak to chodí mezi nimi a získané informace využít. Rozumíš, strategie na odpálení té krůty. Už jsi pochopila, že přímočaře to nejde. A lacinej trik se strkáním dětí vůbec nezkoušej. Myslí ti to skvěle, že by ti děti velmi lehce zmanipulovala a ve výsledku poštvávala proti tobě. Neposkytni jí nic, co by proti tobě mohla použít, tvůj manžel zatím blbne, ale ona do toho jde možná naplno a tak udělá cokoli, aby ho získala Jen posbírej sebevědomí, ať můžeš racionálně přemýšlet a zvolit tu správnou cestu.

Text uživatele: 

Dat manželovi děti na hlídání není žádný laciný trik.

Text uživatele: 

Tady nejde o hlídání, to je jasné. Jedná se o riskantní kalkul se znechucením milenky.

Text uživatele: 

To by byl jen vedlejsi produkt. Když ma matka po operaci a nemůže chodit, proč by si je jejich vlastni otec nemohl vzít sebou na hlídání. Mohl, co by nemohl.

Text uživatele: 

Ty přeci nejsi žádná charita, která bude každému se vším jen tak pomáhat ne? Jeho milence to věnování se tvému manželovi od rána do večera zkoumplikuješ a myslím si, že jak bude mít doma i vaše děti, tak ji  brzy přejde smích. Aspon to bude vyřešené rychle a ty nebudeš každou noc usínat vedle kreténa.  

Text uživatele: 

Beruško 123 po mých letitých zkušenostech, když to čtu je to naprosto stejné  ať je Vám 35 nebo 50. Vím co prožíváte jste na něm citově závislá  a milovala jste víc než on. Změna nebude, dokud ho nenecháte jít tam kam chce. Nenechte si diktovat co chce on, to jste dělala do teď. Neváží si Vás a jenom vaše představa si myslí, že on byl hodný měli jste se rádi atd. Není to pravda kdo má rád by toto nikdy neudělal. Zkuste se nad tím zamyslet. Vše co popisujete jsem prožila. Nedávejte vinu té paní kdyby on nechtěl tak to tak nikdy nebude. Držte se  máte dvě dcerky máte hodně. Jde o Vaše zdraví 

Text uživatele: 

Zahod tu svou ženskou hrdost ohledně dětí. Jen at tvůj manžel a jeho milenka pěkně převezmou odpovědnost za to, co dělají. , jinak si to nikdy neuvědomí. At se k ní manžel odstěhuje hned a děti dej do střídavé péče hned. Uvidíš, že hned bude mezi tvým manželem a jeho milenkou po lásce.   Ty jsi matka a vztah mezi matkou a dítětem je jiný, než vztah mezi milenkou (cizí paní) a cizím dítětem. Absolutně nehrozí riziko, že by jí měli tvé děti raději, než tebe.

 

Nedělej ze sebe chudinku, která se musí starat o děti a manžel si chodí užívat s milenkou. Proč jim to chceš tak usnadnit, když jím to můžeš naopak zavařit…

Text uživatele: 

Protože se mu nechci mstít. Celý život k nám byl hodný. Nechci být zhrzená a házet mu klacky pod nohy, to si nezaslouží a já to asi ani neumím. Navíc se bojím, že bych si tím definitivně zabouchla dveře, i když momentálně jsem si docela jistá, že dveře se zavřely. Ale já prostě věřím, že se vzpamatuje a pochopí, co měl doma a kde je jeho místo.  

Text uživatele: 

Tak koukám, že tě tvůj manžel dostal tam, kde tě chtěl mít.   Totálně tě zpracoval a dílo se mu povedlo. On se tu vinu na tebe snažil hodit a očividně se mu to povedlo a ty jsi tu jeho vinu přijala za svou. Klacky pod nohy budeš házet svým dětem? Protože děti si zaslouží, aby je vychovával i jejich otec.  

 

On ti to myšlení uplně převrátil vzhůru nohama!!!   Vždyd ty děti jsou také jeho semeno. Nebo on u toho snad nebyl?    když ti ty děti dělal??? Nebo jak??? Byl na pivu, když se vyráběli děti? To je chceš vychovávát jenom ty? Až budou tvé děti velké, tak ti to jednou pěkně vyčtou, pokud to tak uděláš.

 

Pokud budeš mít děti jenom ty, tak mu to tak bude vyhovovat a on se nikdy nevzpamatuje tak, jak by sis přála. Spíš děláš vše proto, aby si nikdy neuvědomil, co doma měl.  

Text uživatele: 

Cely život k vám byl hodný. Hm jen zamlcel, ze ma velké závazky. Nevzal je ani na sebe, mohlo se udělat rozdělení financí v manzelstvi, teď si nevzpomenu jak se to jmenuje. Ale kamarádka s manželem si to udělali, když manžel si chtěl vzít půjčky, tak aby v případě neúspěchu je nemusela splácet manželka.   Místo toho vymamil z tebe a tvé rodiny milion na jejich splácení. Nyní je na tebe hrubý, ze je vše tvoje vina. Takto tedy dobrota od chlapa opravdu nevypadá.

Text uživatele: 

Chápu, že je to velký stres, ale tvé děti si nezaslouží, abys jím hazela klacky pod nohy tím, že děti budeš od otce eliminovat. On tě uplně zpracoval, to co tady čtu, je pro mě až skoro něuvěřitelné, ža někoho jde tak zmanipulovat.

Text uživatele: 

Ale to já přece vůbec nedělám. Proto jsem přistoupila na to, že tady bude bydlet, o děti se bude starat jako dosud. Jen nesnesu představu, že by se měly vídat s ní. Alespoň ne zatím. Nevím, z čeho vyplynulo, že házím dětem klacky pod nohy. On je miluje, ony ho. Vůbec jim nebráním, v čemkoliv. Navíc nyní je nezbytné, aby fungoval pro ně, ale vybral si cestu být s ní více než s těmi dětmi. To mě mrzí nejvíc. Protože tvrdí, že jen děti jsou důvod, proč tu ještě je, jak jsou pro něj na prvním místě. A proto nebývá doma a s dětmi jsem zavřená v bytě, protože jim momentálně nejsem schopna více zajistit.  

Text uživatele: 

A kdy se vrací? Až večer, kdy už ty děcka spí? Tak k čemu je potom vaše dohoda? Měla bys mu dát ultimátum. At se odstěhuje a at máte střídavou péči. Jak chceš psychicky vydržet to vědomí, že mnažel spí s něký jiným?? To, že se stará o děti jsou jen bludy, když jsi s dětmi pořád doma zavařená. I tak to máš těžké a s touto dohodou to máš ještě horší. Asi má u tebe pořád konfort že? Pereš, žehlíš, staráš se o děcka, a on se chodí vystříkat někde jinde, tomu říkám pro něho komfort, ty musíš být pro něho opravdu dobrá partie, škoda pouštět, když má u tebe všechno.

 

Vždyd to je šílený psychický nápor. Myslíš, že vaše děti nepoznají tu atmosféru?? Je jen otázka času, kdy to nedášáš a kdy se zesypeš.

 

je to těžké ale dívej se na to reálně. Já ti držím palce, abys to obstála.

Text uživatele: 

Odchází ve stresu, že musí být v mé přítomnosti a vrací se usměvavý. Pak mě poprosí, jestli mu vyperu na tenis. Po tomto jsem ho požádala, ať se odstěhuje. Byl velmi překvapený, že jsem ho "vyhodila" a pořád to vytahuje, že jsem ho vyhodila já. Já jsem mu vysvětlila, že se mi dělá opravdu až fyzicky špatně, když to vidím, ale nejradší bych byla, kdyby zůstal a vrátil se i duší. Že jsem ráda, že se vrací domů, ale nedělá mi dobře fakt, že jsem si vědoma, kde byl. Zatím je tady, nic neřeší a je na mě naštvaný. Prý za to, že jsem to nechala zajít tak daleko a nedělala jsem se sebou něco dříve. Ano, už několikrát se vrátil v době, kdy už holky byly uloženy v postelích. Jezdí pozdě z práce, pořád má něco na práci. Když s ní není osobně, je s ní intenzivně na telefonu a ona ho masíruje a podporuje, ať už odejde, ona mu přece v té situaci pomůže. Je mi fakt strašně, vůbec nevím, co si počít. Střídají se ve mně pocity zlosti, úzkosti, síly a pádů. Každou hodinu je to jinak. Hlavně už 16. den nic nejím a když něco malého, zvracím. Je to neúnosné, nemůžu se na sebe ani podívat. Mám vnitřní třes, kterého se nemůžu zbavit. A věřte, že bych za to byla šťastná, kdybych to dokázala hodit za hlavu jak mávnutím kouzelného proutku. Prostě nevím, jak se chovat, aby pochopil a zůstal. A i když na to přijdu, semelou mě pak ty šílené pocity. Dnes (05.05.2018) už mě dohnala úplně ta nejhorší myšlenka a nejradši bych to vše zabalila, je mi ze sebe zle.  

Text uživatele: 

On na tebe nemá být proč naštvaný, že jsi něco se sebou nedělala. A on se sebou nepotřebuje nic dělat? To je známá věc a má to zakořeněne hodně chlapů- chlap může vše, a žena nic. Zajdi si na psychiatrickou pohotovot, na nic nečekej, dají ti léky na uklildnění, protože kdyby sis něco udělala, tak bys udělala manželovi a i jeho milence radost. To by potom oslavili.   Myslí na své děti. Nejsi sama, je strašně hodně lidí v takové situaci, jako jsi ted. Jdi teď hned na pohotovost!!!!  

Text uživatele: 

Na pohotovost asi nebude moci kvůli te noze. Ale zkus tam alespoň zavolat.

Text uživatele: 

Já to udělat nechci, jen mě to napadá, jsem na to moc velký slaboch.

Text uživatele: 

Dnes (05.05.2018) měl například tenisový turnaj, v sedm ráno odjel, vrátil se v devět. Zrovna jsem dochystala dětem večeři, když přijel. Bylo toho dost, tak jsem mu řekla, ať pojí s dětmi, že to stejně nesní a on že si něco nachystá. Vařím si kafe, ptám se, jestli si dá taky a on že si ho uvaří. Trestá mě za něco, co už nedokážu změnit, respektive nemá ani zájem o budoucí nápravu mých chyb. Proč se teda zlobí? Že jsem to nechala dojít tak daleko.  

Text uživatele: 

Proč pořád mluvíš o svých chybách? Kdyby on byl ideální, tak zadje s tebou do manželské poradny a tam to řeší.  

 

A on to místo toho vyřešil tak, že si našel milenku a svedl to jen na tebe. To je podle tebe ideální chlap??? Ublížil těm nejblížším.  

Text uživatele: 

Berusko budu se opakovat, ale on s tebou neskutečně manipuluje. Porad si opakuj ja jsem ta dobra, já jsem ta dobra, já jsem ta dobra. Protože ty opravdu dobra jsi, on ti nesahá ani po kotníky. Přece se kvůli takovému kretenovi neznicis, přece tvoje milované děti nebudou bez mámy. To je fakt strašně kam se mu podařilo te zahnat.

 

Rodiče by ti v tomto nepomohli a nepodpořili by te? A či je to bydlení kde teď bydlite?

Text uživatele: 

Nemám vůbec chuť se s nikým vidět. Co by taky viděl? Trosku, co nedokázala zachránit rodinu. Rodinu do toho ještě nechci vůbec zatajovat. Budou ho nenávidět a tím by se to ještě zhoršilo. Byli u těch všech našich pádů a tohle mu nedopustí.  

Text uživatele: 

Bydlíme v městském bytě. On nám prý vše nechá, věřím, že i finančně se postará, ale to je to poslední, o co mi jde.

Text uživatele: 

Nekteri chlapi si mysli, ze kdyz se o rodinu postaraji financne, je vse O. K. Vubec nedomysli nasledky, ktere to na rodine zanecha. Nejen zhrzena manzelka, ale i rozpolcene deti.
Nekteri si dokonce mysli, ze by se obe zeny mohly i skamaradit!!
Ale kdyz potom celi realite, problemum, ke kterym dochazi po rozchodu, hrozne se divi, vinu ovsem nikdy nevidi v sobe.
Oni to preci mysleli dobre.
Je to jasne, on jde do noveho vztahu, on nic neztraci. Ve stavajici situaci mu ale nic nevysvetlis. On to vidi po svem! Bohuzel.

Text uživatele: 

takže jste se nakonec dohodli, že se manžel odstěhuje?

Text uživatele: 

Já to nechci, ale stejně k tomu dojde. Je pod mým tlake. Pořád se ho na něco ptám, nemůžu pochopit, co se stalo. Sice jsem mu to řekla, ale vzápětí jsem také řekla, že bych byla nejradši, kdyby zůstal a vrátil se i duší. Nechci aby odešel, ale on to udělá sám.  

Text uživatele: 

Měla bys udělat opak. Okamžitě ho hnat k té milence a dát mu do střídavé péče ty děti k jeho milence, protože jen při takové náhle životní změně si může uvědomit, co to vlastně dělá. Pokud ho necháš stále bydlet u vás a o vše se stále postaráš a ještě mu řekneš, že bys byla nejraději, aby zůstal, tak si to neuvědomí nikdy, protože žádnou změnu, která by přišla z důsledu jeho jednání nijak nepocítí a tudíš si to neuvědomí. Musíš být trochu psycholog      kdyby měl totiž u milenky stejný komfort, jako má u tebe, tak už u ní dávno je. Ty pořád kolem něho a kolem jeho dětí skáčeš, u milenky tohle nemá a proto se často stává, že jak mile se muž přesněhuje k milence, tak bývá mnohdy za pár dní zpátky. Aspon mé známe se to stalo. Manžela přestěhovala k milence hned a za tři dny jí klepal na dveře, ale ona už ho zpátky nevzala.  

 

 

Text uživatele: 

Nedokážu to. Navíc i kdybych 100x chtěla, chovám se v jeho přítomnosti úplně jinak. Mám ho strašně ráda a necítím se vůbec dobře. Usnout a probudit se do jiné reality nebo vůbec. To je to jediné, co bych si teď přála. Vždy jsem si říkala, že kdyby mě tohle někdy potkalo, tak bych se zachovala přesně tak, jak všichni píšete, ale opak je pravdou. Úplně mě to zlomilo. Mluvím o tom i s kamarádkou, ale už je mi trapné ji obtěžovat a když zjistila, že se to stalo zrovna nám dvěma, nemohla uvěřit stejně jako já. On byl opravdu úplně jiný člověk.  

Text uživatele: 

V každém manželském páru se tohle stane, at už je spokojený, nebo ne. jJnže ten tvůj manžel je zrovna sobec a blbě se k tomu postavil. Zase na druhou stanu to co děláš ty je také řešení problému. Jeho milenka určitě není tak dobrá hospodynka, jako ty, takže pokud nemáš sílu ho vyhnat k milence, tak to můžeš udělat tak, že mu budeš dobře vyvařovat, vykrmovat, bude mít čísté a hodně navoněné prádlo a pochybuji, že milenka kolem něho doma tak skáče, takže se mu od tebe nebude chtít jen tak odejít. Cca za rok, max dva roky zamilovanost k té milence opadne a je možné, že k ní nakonec ani neodejde, protože u ńí nemá takový komfort, jako u tebe, jinak si myslím, že by u ní už byl.    Milenku nebude bavit dlouho mít chlapa, který se k ní příjde jen vystříkat a půjde zase domů, zvlášt pokud nemá stálého partnera a je sama. To je ještě to druhé řešdní. Ale může to trvat opravdu dlouho, třeba i pět let, budeš se sice dlouho trápit, ale pokud nato nemáš sílu, tak to je druhá možnost.

Text uživatele: 

Právě že jsem doteď dobrá hospodyňka nebyla. Na úkor rodiny jsem seděla v práci. Možná právě proto mu nevadí, jak jeho nová žena vypadá, ona ho chápe, poslouchá a určitě by i ráda vyvařovala. To je to, na co on právě teď slyší. A když teď dělám, to co by ženy dělat měly, protože jsem doma, neodpustí si poznámku, proč teď to jde a dřív ne? Protože jsem nebyla doma, protože jsem seděla v práci nebo jsem přišla opravdu vysátá, bez nálady. Navíc, zase toho tolik ani teď ještě nezvládnu. Bez jedné nohy těžko. Včera (06.05.2018) jsem si sepsala výpověď, už jsem to oznámila i šéfovi a zase podle něj dělám chybu. Ať udělám cokoliv, jakkoliv se podívám, pohnu, cokoliv řeknu, je špatně. Já už to dlouho nemůžu vydržet. Je to šílená atmosféra.  

Text uživatele: 

Ono by se to stalo, i kdyby jsi dobrá hospodynka byla. Hormony jsou hormony. Pokud je to sobec, tak by sní do postele tak či tak vzlezl. Snad ti to časem taky někd dojde  

Text uživatele: 

Podle toho psaní soudím, že musíš být ve velkém stresu. zajdi si aspon k obvodákovi, at ti napíše aspon nějaké anxiolitika, aby se ti ten stres ještě neodrazil na zdravotním stavu a za to ti nikdo nestojí.  

Text uživatele: 

Koukam, ze v úvodním příspěvků je ode me kladný usměvavý smajlik, ale vůbec si nejsem vědoma, ze by byl ode me. Zřejmě jsem se uklikla, když jsem chtěla kliknout na odpovědět.

Text uživatele: 

Víš co bys měla udělat? Zabalit mu kufry a odnést je k jeho milence. O ničem nediskutovat. Řekneš jí: tady máte kufry, naschledanou. Tak to udělala jedna má známa, její chlap najednou otočil a za tři dny byl zpátky. Ona už ho ale nevzala zpátky.   

Text uživatele: 

Ještě ti tady napíšu jiný pohled:

 

On se klidně dívá na to, jak ty se trápíš, jak před ním hubneš a vůbec mu to nevadí. Uričtě musí vidět, že tvůj pychický stav je hrozný. To je hajzlík a ještě to dává za vinu tobě, že místo toho, aby s tebou řešil problémy v manželské poradně, tak ty můžeš za to, že místo poradny si našel milenku. To ti připadá v pořádku?????

Text uživatele: 

Nepřipadá, ale stojí mi za to se pokusit jo neodrazovat ještě více. Přece nemohl na vše zapomenout. Má v sobě bolest, křivdu, kterou jsem mu způsobila, ne však záměrně a vidí jen černě. Moc bych si přála, aby prozřel.

Text uživatele: 

čím jsi mu tak strašně ublížila? To by mě zajímalo. Co je pro něho tak strašné?  

Text uživatele: 

To by me také zajímalo, co jsi mu udělala? Vždyť jsi mu dala milion, to on tebe od toho milionu neochranil a mohl, viz co jsem napsala vyse. To on se k tobě choval skarede, neuprimne. A jestli jsi někdy byla kvůli tomu splácení nervózní a nevrla? To je toho, na tvém místě by takový byl občas každý.

Text uživatele: 

Ale on se taky podílel na tom splácení a velkou měrou. To ne že já. Společně. A on se vážně snažil to dát do kupy.

Text uživatele: 

Ublížila jsem mu hlavně tím, že jsem se moc nestarala, protože jsem byla v práci nebo vyčerpaná. V podstatě jsem doma jen uklízela a prala. Měla jsem se více věnovat rodině, zanedbávala jsem je.

Text uživatele: 

Pracovat, uklízet, starat se o domácnosti a děti znamená, nestarat se? Já mám teda opačný pojem o tom, co to znamená nestarat se. Navíc, jestě jsem neviděla chlapa, kterému by takové starání ublížilo, spíš opačně, muži vyhledávají právě takové hospodinky, které se o všechno postarají. To máš teda hodně milný dojem, který ti zřejmě  zase vsugeroval on.   Muži si schválně vyhledávají ukrajinky, protože jsou dobré hospodynky a tvůj manžel ti řekne takovu blbost. Neměl  být líný, a měl ti pomoct. Nebo by snad chtěl, abys byla prasátko a o nic se nestarala???

A pokud chtěl, abys měla víc času na rodinu, tak měl přiložit také ruku k dílu, abyste to měli vše zvládnuté dřív a místo toho si našel milenku. S takovým chlapem nejde udělat nic jiného, než mu sbalit všechny kufry a odnést je za jeho milenkou. U milenky takový komfort, který měl u tebe uričitě mít nebude a to se mu dlouho také líbit nebude. A jeho milence se zase nebude líbit to, že bude mít v baráku vaše děti, které jsou pro ní cizí a manžel se ´místo milence, bude muset věnovat dětem.

Text uživatele: 

Ono je to ale jinak. On dělal vše, co by měla dělat žena. Vařil, chodil s holkama ven, nakupoval. Já jsem byla v práci, prala jsem a uklízela. Ta péče o domácnost, o chod byla právě na něm. Ale takto jsme byli domluveni. On mi dnes (06.05.2018) říká, ze mi pořád říkal, že mám skončit, ale já si pamatuju, že mě podporoval, že se to všechno změní a mám vydržet, protože bych ty peníze nikde jinde nevydělala.

Text uživatele: 

Nejprve té podporoval, a teď když si našel milenku, tak se z podpory stala výčitka? Tak je mi celkem jasné, že tohle důvod, proč si našel milenku, opravdu není. Mají v tom prsty pouze jen hormony a jeho sobeckost. Ten si tě teda pořádně zpracoval.  

Text uživatele: 

A o víkendech jste to měli jak? To jste spolu byli, nebo toste byla taky v práci?

Text uživatele: 

O víkendech jsem doháněla to, co jsem nestihla přes týden. Úklid, nákupy, nějaký výlet, rodina Manžel má své aktivity, takže dost často jsme je trávili každý po svém.  

Text uživatele: 

 

Berusko, ono neni tak jednoduche ti v soucasne situaci neco radit, protoze jsi v soku, borti se ti svet pod nohama a nechces verit, ze se to stalo prave tobe!! Nejspis budes potrebovat jeste nejakou dobu, nez pochopis, ze je to realita. Tvuj sen se zhroutil a ty musis celit te bolestive skutecnosti.
Ano, tvuj muz neni takovy, jakym sis ho vysnila. On teď lezi v naruci te druhe a ty tomu stale jeste neveris!! Ty ho stale milujes a budes potrebovat jeste nejakou dobu, nez ta laska k nemu opadne a ty pochopis, ze je vsechno jinak.  
Nejsi sama, komu se tohle stalo! Jsou tu i jine zeny, ktere zazily totez.
Ty bys mela teď myslet v prvni rade na sebe a na sve deti! Vas zivot se zmeni a ty muzes urcit, do jake miry.
Je videt, ze tvoje sebevedomi je hodne nizko! Ten pohledny chlap, tvuj muz, te uplne zmanipuloval.
Neznam te, ale chci ti rict, ze  mas nekolik vyhod:  
jsi silna zena (soudim podle toho, co jsi vsechno dokazala)
mas dve krasne deti
jsi zdrava, mas zamestnani, mas rodinu, ktera te podporuje
tenhle konec muze znamenat i sanci na novy zacatek
je ti 35!
Prosim te, hlavne se pred nim neponizuj, nepros, nevycitej. On v soucasne situaci stejne vidi vsechno jinak.
Jedine, co ti pomuze, je, zvysit si sebevedomi, jako zena treba zmenit i immage, zacni se jinak oblekat, zmen uces, obcas si nekam vyraz s kamradkami, odjed nekam s detmi a zacni zit novy zivot! Tvuj muz ho uz zacal zit (bez tebe).
Nejsi ani prvni ani posledni, ktera tohle proziva. Az se trochu vzpamatujes, precti si tyhle prispevky znovu, protoze teď je moc nevnimas.
Zivot jde dal a ty to zvladnes! Mysli na svoje prednosti!
A kdyz budes myslet, ze  to nezvladas, napis sem. Tady je vzdycky nekdo, kdo te vyslysi.
Hlavne se uklidni a prestan se trapit. Ten tvuj pohledny muzsky zato nestoji! Neni te hoden!!
Neboj, zvladnes to!!!

Text uživatele: 

Hranice mezi láskou a nenávistí je strašně tenká. Až se z toho stresu jednou dostaneš, tak svého manžela za to budeš jednou nenávidět.  

Text uživatele: 

S tim by mela zacit co nejdriv!! Dokud ho miluje, bude mu vsechno odpoustet. V podstate by mela mit porad pred ocima jeho se svou milenkou, pak se ji snad brzy oci otevrou!!

Text uživatele: 

Beruško, přestaň už se sebetrýzněním, vezmi to jako hotovou věc, kopni ho do zadní části těla a zační si (třeba i s dětmi) žít svůj vlastní život. I přes těch cca 80 příspěvků zde v podstatě jiné řešení není a nač prodlužovat agónii.

Text uživatele: 

Naprosto souhlasím s uživatelm satam. HLAVNĚ se už neponižuj!! To rozhodně nedělej!

Text uživatele: 

Za chvíli toto téma bude uzamčeno, dosáhne počtu 100 odpovědí, pak si prosím založ téma nové, kde bude možné pokračovat.  

 

Napadalo mě dneska (07.05.2018) ještě několik věcí dle toho, jak to celé nakonec na mě působí:

1) S partnerem (manželem jste spolu od Tvých 19 let. To je vcelku brzy na to, abyste oba byli natolik zralí a měli tolik zkušeností, i těch partnerských na to, aby dříve či později nezačal jeden či druhý pochybovat a netoužil po změně - to se stalo na straně manžela.

2) On je už nějakou dobu a nyní v situaci, kdy cítí, že toho ještě zažil málo a užil si málo, navíc je tu jiná žena, která mu naslouchá, nedělá scény, je mu oporou atd. , a on prostě nekompromisně cítí, že to je to, co potřebuje, po čem bezmezně touží, za čím chce jít, je zamilován tělem i duší, chce zažít něco nové s ní. Ono ve výsledku je klidně i možné, že s ní opravdu nakonec bude šťastný, přeci jen se poznali již ve věku podstatně větších partnerských a životních zkušeností.

3) Z Tebe začínám mít pocit, že jsi ten typ ženy, který by plánoval a řešil = Váš vztah a manželství vedl i bez ohledu na to, že to bylo po určitou dobu nutné, že jsi od začátku Vašeho vztahu měla jasno a svoji vizi o tom, co chceš a kam chceš Váš vztah/manželství vést, ale myslím si, že více, než bylo nutné. Jemu se to z počátku líbilo, byla jsi pro něj ženou, která si umí poradit a zařídit, bral to jako Tvoji přednost. Později však si myslím, že mu začalo docházet, že to je až moc, že už to pro něj není přednost, nýbrž překážka k tomu, aby se mohl hlavou rodiny jako muž cítit on, neboť se stal v jeho očích v týdnu ženou, jeho mužské ego se začalo cítit poníženě.  

4) Jsou muži, kterým toto ve vztahu nevadí, ale jsou muži, kterým s přibývajícím věkem dojde to, o čem píši výše a vnitřní pochyby a následné pocity jsou na světě. Ano, někteří muži potřebují pomoci "nakopnout" či vést tak, aby něco udělali, ale říká se, že žena by to měla umět navléci tak, aby muž měl a neztrácel pocit toho muže, který to vymyslel, zorganizoval, vede atd.

5) Další věc je ta, že už od počátku k Tobě nebyl upřímný, prošlo mu to, čili je trochu liché si myslet, že později či nyní bude jiný.

6) Měla jsi do poslední chvíle pocit a iluze, že je u Vás všechno stále stejně růžové a jede podle plánu a vize, které jsi měla = šťastná spokojená rodina. Obávám se však, že jsi při tom přehlédla signály, které tiše volaly "Halo, já jsem tu taky". Prostě jste oba jeli v nějakém režimu, který byl denodenní rutinou, který se stal stereotypním, a hle, jemu do cesty vstoupila nová jiskra, změna a sen o šťastné a spokojené rodině se Ti totálně zbořil, jeho základy to neunesly, Pro Tebe to je rána, přišla jsi o vše, co jsi budovala, to se zbortilo, pro něj je to naděje nového začátku. No a z té navenek silné ženy (myslím, že uvnitř nejsi pouze silnou ženou, ale i ženou citlivou) se stala žena slabá, prosící, žadonící, ponižijící se atd. , což však jeho pouze odrazuje a jen utvrzuje v tom, že dělá správně a má jít za tou novou jiskrou, za ní.

 

Psala jsi, že pořád nechápeš, co se vlastně stalo. No a mě došlo, že možná to, o čem nyní píši jako své postřehy k úvaze. Tím Tebe nesoudím a jeho neomlouvám, opravdu to píši pouze jako postřehy k úvaze o tom, co se možná či zřejmě vlastně stalo 

Text uživatele: 

Mně bylo 21 a jemu 27, když jsme se poznali. Asi se ve mně trošku mýlíš, naopak, já jsem vždy potřebovala být vedena, nicméně okolnosti kartu obrátily. Ale v Tvé úvaze s Tebou nejspíš musím souhlasit. Od začátku píšu, že je to má chyba, ale volání ze strany manžela opravdu nepřicházela, přišla až facka. Myslela jsem, že je náš vztah pevnější a neměla jsem oči otevřené.  

Text uživatele: 

Myslím, že tím signálem bylo např. to, že dost často jste trávili každý víkend po svém.  

Nemyslím si, že to je pouze Tvoje chyba, to zase ne. Byli jste na to dva, Jen se dle mého názoru stalo to, že z toho růžového snu se stala ta každodenní rutina a stereotyp, chybělo okořenění a pečování o manželství. A manžel nebyl po celou dobu upřímný stejně jako s těmi dluhy. Čili já si myslím, že by se to stalo tak jako tak. Akorát že pokud by byla vůle a ještě chuť i z jeho strany, tak se to dalo řešit např. manželskou poradnou. Jenže já si myslím, že on má pocit, že mu ujel vlak, do toho mu vstoupila do života ta nová jiskra a on teď nevidí a neslyší.

Nicméně chápu, že Tě to zlomilo a ničí, ale tím, jak se chováš ho vlastně ještě k ní ještě postrkuješ.

Také platí to, co jsme Ti radily již výše. Chce to pořádný nádech, výdech, zklidnit emoce a dát prostor racionálnímu myšlení + se začít soustředit na všechny kroky, které jsou třeba. Ono teď nemáš moc na výběr. Chce s ní být, je pevně rozhodnut, tak ať za ní jde se vším všudy tak, ať ona nejen teoreticky, ale i prakticky pozná, že je to muž se svými nejen tělesnými, ale i všemi ostatními potřebami a závazky = ať pozná realitu, která nebude jen růžová. On není v situaci, kdy si bude moct užívat jako za mlada a bez závazků. Teď je to jiné, a to nepozná ani on ani ona, dokud to na vlastní kůži neokusí = ani jednomu z nich nedokází, do čeho se vlastně pouští, protože teď jsou zaslepeni city, které vzplanuly.

Text uživatele: 

Vidíš a já jsem mu tu volnost dávala především proto, že jsem si vážila toho, co pro naši rodinu dělá. Nechtěla jsem mu bránit ve věcech, které má rád a tím jsem to celé pohřbila.  

Text uživatele: 

Píší stou reakci, už založ nové téma, toto se uzavře a nebude se moci do něho psát.

 

Berusko ty se stále moc sebemrskas. Nic jsi nepohrbila, to on vykonával ten hrob. Vždyť te podporoval, abys to v te práci vydržela, on potřeboval, abys vydělávala. A i když vyčítá, zes nebyla doma, stále chce, abys v te práci vydržela. Viz ze říká, ze dělás chybu, když chceš dat vypoved. On te potřebuje v te situaci v jaké jsi, potřebuje, abys ty peníze vydělávala. On te potřebuje mít ekonomicky silnou. Finančně nezávislou na něm.

 

A to ze ma dotyčná dum ještě tak moc neznamená. Jak je asi ten dum starý? Do domu je stále potřeba investovat a velký dum ma také velké náklady na vytápění apod. a co je okolo domu prace, treba jen teď sekani travy na zahrade. Když se k ni odstěhuje, bude i on muset se na chodu domu podílet a finančně si pohorši. Ta jeho moc dobře ví, ze by se ji do domácnosti hodil i jeho příjem a jeho pracovni sila. On to tuší taky, zatím se stěhovat nechtěl. Tebe mel doma na peníze a ji na bezplatne povyrazení a v klidu splynutí duši (ve chvílích, kdy ho neruší vlastni děti).

 

Vlastně toto může byt sen vice mužů. Mít 2 ženy a každou na něco jiného.

Text uživatele: 

 

V tématu byl bohužel překročen maximální počet reakcí (100 ks) a téma tak může být zátěží pro server. Z toho důvodu bylo zamčeno a není možné psát nové reakce.

V případě zájmu prosím vytvořte nové téma.

Děkuji za pochopení.