Téma: Závislost přítele na matce
Uživatel: Joulí
Věk: 26
Dobrý den, přítel (27) je jedináček a podle mně závislý na matce (no hlavně ona na něm). Od rodičů se odstěhoval teprve nedávno, do té doby byly normální svačinky, obědy a nedělní rozčesávání vlásků ... prostě péče jako o malé dítě (maminka je bývalá učitelka v mateřské školce). Před nedávnem jsme se ale přestěhovali k sobě a začaly jsme řešit různé problémy, tak jak to většinou bývá. Dozvěděla jsem se ale, že přítel všechny naše problémy dopodrobna řešil s maminkou (včetně sexuálního života), ta mu poradila, ať se na mně v určitých situacích, kdy jsem ho prosila, aby byl se mnou, ať se na mně vykašle a tak i udělal. Když jsem zjistila, jak moc matka do našeho vztahu zasahuje, požádala jsem přítele, aby naše soukromé záležitosti s matkou neřešil. To samé jsem řekla i jí, poslala jsem jí taky hezký email, ve kterém píšu, jak moc je hezké, že si takhle rozumí, ale že už je velký kluk a měli by se přestat chovat, jako by byl pořád malé dítě a prostě ať náš vztah nechá na pokoji. Maminka se z toho údajně psychicky zhroutila, zkončila na nemocenské (kvůli tomu, co jsem napsala) a začalo vydírání v podobě telefonátů přítelovi, že už si spolu vůbec nerozumí, že už si s ním od té doby nemá co říct.... (jasně že nemá, protože už jí nevykládá detaily našeho vztahu), prostě veškeré možné způsoby, jak si připoutat synáčka zpátky k sobě. Při naši poslední hádce s partnerem jsem se dozvěděla, že jsem mu cituji: "zkurvila vztah s matkou" ... sice se hned omlouval ale i tak si myslím, že je dost ovlivněný a že mu to šrotuje v hlavě. Sám si kdysi vymyslel, že tuhle situaci chce řešit a že tedy půjde k psychologovi, aby to probral s odborníkem. Bohužel se tak půl roku nestalo a teď tvrdí, že nikam nepůjde, protože to má "pod kontrolou". To bych řekla, že očividně ne, když po mně řve takové věci? Nebo je jeho závislost opravdu jen výplodem mé fantazie, tak jak mi on tvrdí? Říkal taky, že je psycholog moc drahý, tak že napíše do internetové poradny... nestalo se... myslím si, že se bojí slyšet něco, co by se mu nelíbilo, že se bojí pravdy? Teď mi oznámil, že se domluvil s rodičema, že s náma pojedou na dovolenou. Mně se ale nikdo na názor neptal. Nechci tam jeho mámu, po tom co provádí a celkově chci strávit dovolenou se svým partnerem bez jeho rodičů. Je na tom něco nenormálního, že sebou nechci tahat jeho rodiče? Nemám snad jako partnerka právo říct něco k naší společné dovolené? Byla jsem prostě postavena před hotovou věc a teď se třeba stav na hlavu.... co mám dělat? O dovolenou nejde ale nechci strávit zbytek života z tchýní za zadkem a posloucháním o tom, jak jsem jim zkurvila vztah. To je přece špatně ne? Máme se ale oba rádi... (ještě takový příklad, když se třeba bavíme o našem mém případném těhotenství, tak nikdy nemluví o tom, jak spolu budeme mít miminko ale o tom, jak budu nosit v bříšku vnoučata!!! :( není to na hlavu?). Mám takový pocit, že u nich v rodině došlo k záměně syna za "partnera". Co mám dělat? Poradíte? Díky moc, Joulí
Reakce čtenářů
Ahoj, řekla bych Ti jediné..utíkej, dokud máš čas.
Můžeš samozřejmě zkusit nastavit mantinely, viz. dovolená a partnerovi říct, že Tě má brát jako partnerku a jestli máte jet na společnou dovolenou, je to i Tvá věc a on má povinnost to s Tebou probrat a bez Tvého souhlasu prostě žádná společná dovolená nebude. Není vhodné poukazovat na to, co jeho matka dělá špatně, i kdybys měla 100x pravdu...otočí se to proti Tobě.
Takže máš vlastně, pokud v takovém vztahu chceš zůstat, na výběr...buď si stanovíš pravidla a budeš trvat na jejich respektování, k tomu třeba trochu taktizovat a nebo slepě poslouchat na slovo jeho maminky. V obou případech spokojený a klidný život nemůžu zaručit, stejně tak jako to, že se neznelíbíš zase v něčem dalším.
Zřejmě máš partnera ráda a chceš s ním být, sama za sebe bych tedy zkusila ještě vztah udržet, ale ne za cenu ztráty svých práv a pokud to nepůjde..no však víš.
A ještě jedna poznámka na závěr....Tvůj partner zřejmě podvědomě tuší, že postoj jeho i matky není v pořádku, ale je zbabělec na to, aby dokázal matce říct...mami mám Tě rád, pokud se však nadále budeš plést do našeho života s Julkou (nebo jak se jmenuješ
)nemám se s Tebou už o čem bavit. Je to má partnerka a nežádám Tě, abys ji milovala, ale já s ní jsem šťastný, tak nám to přej a nech nás žít po svém. Byl bych rád, abychom spolu i nadále měli pěkné vztahy, ale pokud nepřestaneš, končíme.
Tohle nemá perspektivu. Veselka má pravdu. Uteč, dokud je čas a jsi mladá a bez závazků.
Ahoj,
všechny Tvé pocity jsou oprávněné, to není normální! Je krásné milovat matku a matka syna, ale vše má své meze.
Zřejmě ale jak v tom vyrůstal, vůbec si to neuvědomuje. Psychologové jsou i bezplatní, akorát tam na člověka vyjde řada jen třeba jednou za měsíc a půl či za dva.
Nevím, z jakého jste města, ale v Praze je to např. toto:
http://www.csspraha.cz/kontakty
Jistě bude i něco podobného v dalších větších městech.
Přítel se musí vzpamatovat, a to hodně rychle, protože jinak si život výrazně naruší i on sám.
Věk: 26
Ahoj holky,
díky moc za rady, vaše reakce je úplně stejná, jako by byla moje, kdybych v té situaci teď nebyla. Alespoň vím, že nejsem magor a snad situaci nějak vyřešíme. Vím ale, že pravda není vždy jen na jedné straně a proto jsem dala přítelovi možnost si to tady přečíst a taky se vyjádřit, tak nám k tomu taky třeba řekne svoje. To mi příjde fér, jen abych měla jistotu, že nikomu nekřivdím :)
Díky moc za Váš čas, snad bude brzo dobře!
Věk: 25
Příjde mi úsměvný, že Ti příjde zvláštní, že Tvůj přítel řeší soukromé věci se svou matkou, což je naprosto přirozené a měla by si být ráda, že je z dobrých rodinných vztahů. Přitom ty se tu radíš o tak soukromé věci s uplně cizíma lidma, který Ti navíc raděj hovadiny...
Možná bys se měla trochu zamyslet, uklidnit a uvědomit si, že rodiče jsou naši nejbližší a nejdůležitější. Pokud je Tvůj přítel rozumný, tak "boj" s jeho matkou nemáš šanci vyhrát, což bys si měla uvědomit a své chování tomu přizpůsobit. Jestli o přítele nechceš přijít, tak se vyvaruj hanění jeho matky, chtěla bych vidět Tebe, jak by se Ti to líbilo
Poradit se s rodinou, svěřit se...ano, je to v pořádku, ale tohle rozhodně v pořádku není. Možná je to ještě Tvým mládím a dost možná prostě nemáš zkušenosti, abys tuto situaci dokázala objektivně posoudit.
No dobře, ale co je moc, to je moc. Rodiče jsou sice jedni z nejbližších, hlavně v mládí, ale jak člověk dospěje a případně se ožení/vdá, rozhodně k těmto nejbližším osobám patří i manžel/manželka.
Taky jsem konzervativní a fandím silným rodiným poutům, ale to, co píše Joulí o svém příteli, to fakt značí, že má pán nějaký problém, že je to jeho upnutí přehnané a narušuje tím i jeho další život.
V životě je někdy třeba dělat meze, kde končí jeden prostor a začíná druhý.
Každý psycholog, co by si problém Joulí přečetl nebo ho slyšel, by řekl, že to není normální, za to bych dala ruku do ohně.
Nepište tedy prosím, že jí radíme hovadiny, není to pravda.
A nevidím nic špatného na tom, že si Joulí napsala o radu sem, někdy člověk potřebuje slyšet objektivní názor od nezaujatých pozorovatelů.
Věk: 39
NO NEVIM ALE PRAVDĚPODOBNĚ JE SÁM DOCELA DIVNÝ A NEBOJIM SE ŘÍCI ŽE DIVNOU AŽ OMEZUJÍCÍ ÚZKOSTNOU VÝCHOVU POUŽÍVALA MATKA K TOMU TVÉMU MILÉMU CELÝ ŽIVOT .JÁ BYCH DO TOHOTO VZTAHU NEŠLA- TAKOVÉHO OTCE PRO MÉ DÍTĚ BYCH OPRAVDU NECHTĚLA NESNESLA. JÁ BYCH VZTACH RADĚJI DOST RYCHLE UKONČILA .V TVÝCH 26 LETECH MÁŠ VÍCE ZKUŠENOSTÍ A ŽIVOT PROSTĚ NEKONČÍ. --NAOPAK.
Věk: 27
děkuji všem za rady! konečně jsem po dvou letech našla odvahu utéct... pro holky v mé nebo podobné situaci mám ale jedinou radu (a to jsem zkoušela poradny, psychology, dokonce i psychiatra :D!!!!) .... jediná jediná rada: utéct dokud je čas! :) neumíte si představit, jak moc jsem šťastná, že jsem z toho venku! :) A pro Lenku: všichni se učíme, i ty třeba jednou pochopíš, čím jsem procházela a že to nebylo tak jednoduché, jak to vidíš ty (ale nepřeju ti to zažít! :) )
Tak good luck holky! :)
Věk: 39
tak to jsi dost silná nato abys začala znovu a nelitovala se -hodně štěstí...
Věk: 44
Mám obdobné zkušenosti - trvá to již 9 let. Bylo konzultováno i s odborníkem - jeho stanovisko jednoznačné: ukončit vztah s matkou, řešit si svůj osobní život. Partner to ale nedokáže - pořád se točíme v začarovaném kruhu a já se trápím.
Věk: 27
Ahoj Pů,
teď se mi to radí... ale život je moc krátký a na světě je spousta hodných lidí, kterým na nás záleží a kteří stojí za to! Před rokem bych těmto větám nevěrila, nebo se jen bezmocně pousmála, ale nedovoluj nikomu, aby tě trápil, každý si zaslouží být ŠŤASTNÝ! I TY!
Matky, které své synáčky. tzv. mamánky k sobě takto připoutaly, by si je měji vystavit ve vitrínce a žádné ženě je nedávat, protože jí jenom zkazí život. Uvědom si, že nikdy nebude samostatný a když se někdy vzepře, tak maminka bude kolabovat, vyčítat a nedej bože, kdyby se jí něco stalo, tak tě bude obviňovat celý život. Proboha uteč raději teď, než bude pozdě!
10 nejnovějších témat v kategorii:
|
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
|---|---|---|---|
| Bojím se svého otce | 2 | 2761x |
03.08.2020 23:51:51 (MightyZett) |
| Hádka s mamkou kvůli mému autu | 3 | 1756x |
25.03.2020 11:08:12 (Kris3) |
| Táta pijan, můj život s alkoholikem | 10 | 1699x |
06.02.2020 19:11:43 (Neznáte Mě) |
| Má matka by mě nejraději nechala bez peněz | 3 | 1498x |
27.01.2020 23:05:23 (Oldřiška) |
| Táta se mnou nemluví,pro mámu je nejleší to co vymyslí ona. | 11 | 1669x |
08.01.2020 13:47:27 (Ráďa) |
| Matka mě pořád kontroluje | 17 | 2138x |
13.11.2019 08:26:18 (Lucyie27) |
| Pomozte mi, chci utéct z domu | 6 | 2420x |
23.07.2019 23:28:19 (amnx) |
| Nevlastní otec - postavit se mu a riskovat násilí nebo se zbaběle odstěhovat? | 5 | 1395x |
06.07.2019 18:17:56 (orest) |
| Soužití s mojí mámou | 6 | 1955x |
01.06.2019 08:52:32 (Shaya) |
| Prosba o pomoc | 7 | 1736x |
07.05.2019 19:54:17 (Kalulab) |
