Téma: Zákazy od rodičů kvůli špatným známkám

No, evidentně nemáš zakázané úplně vše, když jsi na internetu.

Proč jsi teď dostal několik 5, kdy je období zkoušení a písemek před pololetím?  

Tě škola nebaví, raději chodíš ven, nebo jak?

Já se učím, ale nenaučil jsem se vše. Z několik předmětů jsem měl za 1, popř. 2. Internet mám povolený k učení (matematické příklady), jelikož ve škole máme jen sešity, nikoliv však učebnice.

Víš, ono se ne nadarmo říká, nejdříve povinnosti, potom zábava.

No a pro Tebe je tou hlavní povinností škola, vedlejší povinností by mělo býti pomáhat doma rodičům.

Jen je potřeba si to vše lépe zorganizovat tak, aby Ti do toho vyšel ještě i čas pro Tvojí zábavu + ideálně i nějaké zájmy a koníčky, ne pouze bezcílné chození ven

No a aby se Ti toto příště nestalo, tak je lepší si nadehnat dostatečné množství lepších známek od začátku pololetí, nenechávat to až na konec pololetí.

Také je dobré se učit průběžně po celé pololetí, neboť z některých předmětů se ke konci pololetí píšou pololetní práce, a pak když by ses měl učit látku za celé pololetí, tak to pak samozřejmě zabere spoustu času a hůře se to stíhá všechno doučit, zejména, je-li takových předmětů více.

No a možná Ti to tak teď nepřipadá, ale věř, že školu děláš ne pouze kvůli rodičům, ale hlavně pro sebe, neboť mít nějaké vzdělání je lepší a také důležité pro pozdější období, až si budeš hledat práci.

P. S. Tak doufám, že se Ti podařilo nějaké známky opravit. Také věřím, že když ukážeš rodičům, že se opravdu snažíš, tak spolu jistě najdete rozumnou dohodu pro obě strany, tedy jak pro rodiče, tak pro Tebe  

Ber to tak, že se tvý rodiče o tebe starají, pořád tě živí a sponzorují tě ohledně studia, aby z tebe něco bylo. Nebo si zkus jít někde tvrdě pracovat  za malé peníze a dřít, když se ti nechce učit. Věřím tomu, že se pak do školy vrátíš rád. Buď rád, že máš takové rodiče, kteří ti vůbec umožní studovat a záleží jim na tom. Pro jiné děti tohle samozřejmostí není.  

Ptáš se, jestli je to normální.

Je to normální.

Kdyby jsi byl dospělý - tím myslím měl rozum jako dospělý - tak by ti to zakazovat nemuseli, protože by sis sám odpustil zábavu a lítání po venku a snažil se známky si nějak zachránit.  

Ale ještě ti to nedochází, tak rodičům nic jiného ani nezbývá.

Na rozdíl od tebe moc dobře vědí, že zábavy si ještě užiješ mraky, ale když tě nechají, abys měl takovéhle známky a neučil se, tak třeba pak ani neodmaturuješ a to může významně ovlivnit tvůj život. Neříkám, že bez matury se nedá žít nebo že bez ní nemůže být člověk šťastný, ale přeci jen nemít ji jen z lenosti je škoda. A jak se ty věci chceš učit za dva roky, když se ti nechce se je naučit dneska (07.01.2018).

Ahoj, já žádné trhlé zákazy nedostávala a jsem za to ráda. Dodnes proto nemám moc pochopení. Ono jde totiž o to, že o jedničkářích nic jejich jedničky nevypovídají. Našprtat se může každý, ale zda tomu opravdu rozumí, to žádná jednička nezaručí. Já měla hodně trojek, asi dvě čtyrky, ještě když byla matika a plus po celé 4 roky byl jeden předmět, který mi fakt dělal problémy. A ta trojka či čtverka tomu odpovídala.

Ale! Je tu jedno ale. Já si té svobody od mámy vážila. A to je rozdíl. Mí bratři si jí nevážili, chodili za školu a dělali kraviny. A z mámy respekt neměli, takže i když se snažila, tak si dělali, co chtěli. Možná by poslechli někoho, z koho by šel respekt, ale nikdo takový nebyl…

Já jsem za školu nechodila a mé známky naprosto odpovídali tomu, co jsem si z těch předmětů vzala.  

Jde o to, zda jsi flink jako mí bratři, děláš houby jen tak, anebo zda ti předměty opravdu nejdou. Pokud ti fakt nejdou, můžeš zkusit doučování, projevit alespoň nějakou snahu - i to se počítá a uvidíš, že rodiče by pochopili, že se alespoň snažíš, aby to nebyly pětky, ale jedničkář z tebe holt nebude. Taky jsem ty dva roky chodila na doučko z matiky.

Pokud jsi flink jen tak z plezíru, pak potřebuješ zkrotit a pokud na tebe neplatí nic jiného, tak holt zkouší zákazy.