Téma: Pohádala jsem se s mamkou, nechce mi odpoustit

Dej jí přečíst to co jsi napsala sem a uvidíš jestli to pomůže.

   Jo to si taky ještě pamatuji, měla jsem jiný názor, jiný vkus, jinou představu o všem, jak máma. Když už mi hodně teklo do bot, tak jsem uklidila, umyla nádobí a podle možností udělala lívance, nebo palačinky, aby měla mamka radost. Někdy to zabralo, někdy ne. Občas se mi stávalo, že byla přinasraná a nakonec se ukázalo, že měla problém v práci, nebo ji dával zabrat někdo ze sourozenců. Na Tvém místě bych zachovala klid, zbytečně na sebe neupozorňovala, nic nevyžadovala a v rámci možností pomáhala. Ono si to časem sedne a třeba se ukáže, že nebyla naštvaná na Tebe. Měj se hezky a krásné prázdniny.

Já se snažim jí udělat krásnej každej dem a ona se jen ofrnkne. Ale asi máš pravdu, chce to čas.

Musíš mamce říct, že tě to mrzí, že ji máš ráda, ale zbytek je na ni. 
 

Lucko, možná není chyba/problém v Tobě, ale v mamce. Některé věci nelze ovlivnit. 

Asi jo dik.

Je mi líto takových dětí, kdy rodiče je trestají ignorací. Raději pár facek než tohle.

   A víš, že moje babi takhle vychovávala mého taťky?  Otec byl strašnej uličník a liskanců dostal od dědy dost. Tak babi zvolila jinou strategii a na citlivou duši mého otce to byl opravdu trest. A musím říct, že co do charakteru všech jeho sourozenců, je taťka nejlepší. Babička vždycky říkala: Já jsem nikdy na děti nekřičela, ani jsem je nebila, ale jak jsem přestala mluvit věděli všichni o co jde. Jenže to byla jiná doba, babi byla v domácnosti a jedno mateřství za druhým. Dnes není na nic čas.

Naprosto souhlasím.