Téma: Matka má raději sestru a já tím trpím

Text uživatele:   Netrap se, to je normální. Jenom rodiče říkají, že ne. Přestaň si to tak brát a soustřeď se na své koníčky a zájmy.

Text uživatele: Proc mi to dela? Zeptal bych se jeji matky,nebo otce.Jestly ona mela emocionalni chlad oproti sourozencum.Nebo jestly byla jedinacek a musela byt perfektni.
A nemyslim ze se s tim da neco delat.Jen si to uvedomit a neprenaset chyby svych rodicu na svoje potomky.Ale to Tobe rikat nemusim.

Text uživatele: neboj, jednou se to obrátí....u nás to bylo to samé,matka se upnula na mou mladší sestru, možná i proto,že byla jako mimino hodně nemocná, málem umřela...nebudu popisovat jak moc mi to vadilo, ale v tvém věku /26 let/ jsem už byla samostatná, pryč s domu a tak mi to bylo fuk.  Pak se stalo, že se ségra blbě vdala, manžel ji zadlužil a připravil i o dům...museli se přestěhovat zpět k našim a máš vidět  drahou máti teď, nemá pro sestru dobrého slova, když přijdu na návštěvu, tak jen slyším "ta kráva", "ta blbka" , ještě, že aspoň ty ses povedla....apod. Ze sestřiny situace radost nemám, ale lhala bych, kdybych tvrdila, že necítím zadostiučinění...je fakt, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě

Text uživatele: hlavně se na to vykašli a hleď si svého, snaž se svůj život zařídit tak, abys byla spokojená, matka na to jednou dojde a pak bude možná/ pro ni/i pozdě, ale ty si s tím hlavu netrap, vykašli se na rodinu a žij si po svém!

Text uživatele: 

Milá Kiwi,
vím jaké je když máma ti např.nezavola,nezeptá se jak se máš,mluví  za tvými zády,pomlouvá mě před sestrami,pomlouvá mě před synovcem,nejhořší pro mě bylo pokaždé něco nového,jakmile se objevil někdo nový v rodině,manžel sestry nebo přítel,dokázala mě ponížit,sestry si mě tím neváží,má nejmladší sestra,mě začala ignorovat.Kolikrát jsem se snažila a přišla za nimi znovu a znovu a oni nikdy a nebo po velkém přemlouvání,málokdy jsem s nimi zažila radost,přetvářka,faleš,lež atd. Byla jsem dítě veselé i mnohokrát jsem se přenesla přes těžké chvíle kdy jsem seděla v koutě když otec na mě zařval,ale v duši mě měl rád,mamka nejspíš žárlila,upřednostnovala sestru nebo děti sousedů,pomlouvala přede všemi lidi s kterýma jsem si trochu rozuměla....je toho strašně moc...dlouho jsem vše snášela,vše jsem omlouvala jako by to bylo normální....ale nebylo to normální. Radím každému kdo zažije nějakým způsobem ponižování ať nečeká dlouho a vyhledá pomoc.Po 30 letech bylo vše horší a horší teď je to nejhorší v 38 letech,ponižování ,může se objevit is nenávist,jsem zdravotní sestra setkala jsem se s těžkými případy,ale doma jsem si nedokázala poradit,těžko se dokazují některé věci
Vyhledejte pomoc a nenechávejte věci na později.Kamarád z Kanady mi psal,že v mnoha případech takové věci v rodinách jsou.Hlavně nezůstat sama a někkomu se svěřit,ale ne těm,který vás pomlouvají !!!!! ignorují..
Nesmíme se dát a když se nám po nich stýská a máme je rádi,naučit se je vidět v nejlepší čas a umět v nejlepší čas odejít.To je malá rada,psycholog je nejlepší

Text uživatele: 

Já tě chápu moje máma mě taky nemá ráda, má rači ségru.

Text uživatele: 

To znám mám to stejný já jsem ta špatná a za všechno můžu sestra je miláček i když je mladší chápu to že potřebuje pozornost ale mě už to nebaví jim dělat služku. (

Text uživatele: 

Ahoj, přečetla sem si tento příběh a jsem na tom úplně stejně a tak tě chápu, moje máma se o mě nezajíma a u nás doma není den kdy by se nemlovilo o mé sestře a kdyby nebylo mé nejlepší kamarádky tak už bych to nezvládla ona je mi vždy oporou

Text uživatele: 

Ahoj. Já jsem taky měla problémy z sebevědomím ale z vlastní skušenosti vím že když odděluješ školu od ostatního života časem to spadne. Hlavní je když vejdeš do školy být trochu někdo jiný. Nemyslet na to jak ti je doma a soustředit se na to že ted doma nejsi. Zdá se to jako nesmysl ale opravdu mi to dost pomohlo.