Téma: Mamka žije jenom pro mě - jak jí pomoci?

Maminka hlavně musí chtít pomoci a především pak mít vůli s tím něco dělat. Pokud jí tento stav defacto vyhovuje a v jádru s tím vlastně ani nic nechce dělat (nebo ano, ale nemá na to vůli), těžko jí pomoci.

    A potřebuje opravdu pomoc? Znám maminky, bude to tak, že čeká na Tvé zajištění (manželka, děti) a společně s Váma se bude vyhřívat na sluníčku štěstí. Myslím, že pro mnoho žen-maminek, je hlavní nápní života dítě, ať už dospělé, či malé. Proto pořád uklízíme, vyvařujeme, okopáváme, sklízíme a následně zavařujeme...... Jestli Tě nějak omezuje, bude nejlepší si s ní v klidu promluvit. Bude to dobré.

Nebo to může být naopak Juli, nečeká, až se najde jiná paní, která převezme opratě, ale naopak, vezme jí jedinou radost. A to potom může sakra všechno zkomplikovat.  

Sorbonos, myslíš "syndrom prázdného, opuštěného hnízda"?

Až jednou Fil odejde z domu, mamce se může hodně hodit tento článek:
Syndrom prázdného hnízda - co s volným časem

Přesně, tohle mám na mysli.

U nás to bylo nějak podobně.

Po tom, co umřel tatínek, se moje mamča na mě svým způsobem upnula a bylo vymalováno.  

Moje maka začala " žít", až jsme odešli z domu. Teď každý den cvičí, 2x týdně chodí do sokola, tam i předcvičuje, pak 1x týdně s kolegyněmi na badminton, v létě 2 denní výlety na kole...

Do té doby nedělala nic pro sebe- taky jen práce, zahrada, pole....

Co tak zkusit jít na ni přes ty kolegyně?   Ale někdo je prostě takový, že mu tenhle styl života vyhovuje. A s tím nic neuděláš.

File, doporučuji jít na to od lesa Mamku pěkně vytáhnout ven. Tzn. jelikož jsou za chvíli Vánoce, kup jí nějakou permanentku nebo několik vstupů na nějakou aktivitu, nejlépe bych to viděl tam, kde jsou další ženské, seznámí se, pokecá, snad si najde kamarádky. Existují různé kurzy na ruční práce nebo něco jiného. Pokud má ráda zahrádku, tak třeba bude něco jako klub zahrádkářů, nevím. Hlavně pokud jí chceš ty nějak pomoc zkoušel bych to touto metodou

File, prosím tě, nechej maminku, ať si žije podle sebe a svým tempem. To co se zdá dobré z tvého pohledu, nemusí se zdát z pohledu maminky. Pokud tě nějak extrémně neterorizuje, nekontroluje a žiješ si vcelku svůj život a dáváte si prostor k životu navzájem, tak to nech být. Jako ty nechceš, aby ti maminka organizovala život, tak také ona nechce abys jí její život organizoval zase ty. Nevím kolik je roků mamince, možná chodí ještě do práce a zahrádka je pro ni relax, nebo už je v důchodu a zahrádka je její potěšení. Nech věci plynout, neznásilňovat.......   

Bydlíte spolu? To je totiž rozdíl, jestli se vidíte každý den a nebo za ní přijdeš jen na návštěvu a taky je důležité jaká je frekvence návštěv. Možná se ti to jen zdá, že maminka na tobě visí. Možná jsou to jen tvé obavy, aby si nemyslela, že se o ni nestaráš. Bydlím v domě, kde žije i má matka. Mě je 61, mamce 82 a pořád se mě ptá kam jdu a kdy přijdu. Co bych měla říkat já. A já odpovím, že jdu pařit na diskotéku, obě se zasmějeme a je klid.

Moje matka se mnou nebydlí a taky na mě visí. Chce, abych jí volala, kam jdu a kdy mám volno, s kým budu apod. V mém věku mi to vadí. Jeden čas jsem se s ní vůbec nebavila a dostala jsem od sestry vynadáno, proč mámě nevolám? Že má o mě starost, jestli se mi něco nestalo, když jsem sama. Tak jí občas zavolám, aby byl klid.