Téma: Přítel mi řekl že mě už (asi) nemiluje

6 let je už hodně. Asi ten stereotyp nebo tak něco, když Vám to klapalo. Když chce to co jsi psala, tak ho respektuj a uvidíš sama

Je chytrej.... nechává si otevřená vrátka. Zřejmě se někde zakoukal a není si jistý.... co kdyby to neklaplo, že? Nebo už ví, že se nevrátí, jen to nechce říct. Snad se na mě nebudeš zlobit, je to můj dojem.

je to tak jak píšeš.. nevím co mám dělat

zjistila jsem že chce jinou, poslední 3 dny cití k té holce něco jiného.. ale pořád prý neví zda to nejsou jen první pocity.. a atd.. blabla.. už je to alepson jasný

Je to smutné, ale aspoň je to venku. Normální chlap nepřemýšlí, že asi nemiluje současnou partnerku.... takové kraviny ho začnou napadat, až někde "zblbne". Nebuď smutná, vždyť jsi ještě nic nepoznala, podle věku soudím, že byl Tvůj první... a to vydrží jen málokdy. Totéž se mohlo stát i Tobě...

ano je to můj první a proto to tak bolí, vím že to přebolí.. ale prostě řešily jsme budoucnout, bydlení, děti.. máme ted společně psa.. a všechno je to pryč, nedokážu si vůbec představit, že bych se měla ještě někdy zamilovat, nebo někoho vůbec poznat, kord tady kde bydlím... neřikám, že jsem dokonalá... ale snad mu dojde, že udělal chybu.. třeba taky né no

Buď ráda, vzhledem k Tvému mládí je to jen dobře. Říká se tomu přechozený vztah a je to úplně normální.

my jsme byli ale spokojeny, a ty jo ja sem v haji.. noo nevim stejnak co mam delat, ja ho stejnak nechci ztratit

Možná je to tak dobře. Zůstat s prvním nikdy nedělá dobrotu... Kdybyste spolu zůstali a měli děti, s největší pravděpodobností byste dřív nebo později oba měli pocit že jste něco zmeškali, když jste si nevyzkoušeli víc partnerů. A s dětma už by to pak byl mnohem větší průser... Vezmi psa a přestěhuj se třeba i do většího města Jseš mladá, na tebe štěstí ještě čeká. Neupínej se na to že by se mohl vrátit... Najdi si jinýho a uvidíš, že na něj rychle zapomeneš šest let je dlouhá doba, ale věř mi, pokud si teď nevyzkoušíš i jiný varianty, stejně to jednou půjde do kopru...

já dělám ještě školu, tak že bydlím ještě doma... tak že se odstěhovat nemůžu, pes byl u něho a z největší pravděpodobností u něj zůstane... děkuju za názory, ale tak asi tím všichni prošli a nejde z ničeho nic jít dál.. chce to asi čas a nějak to dopadne.. ( hodně to ale bolí

Věřím Barčule, že to hodně bolí.... 6 let života nejde jen tak odpárat. Pár slziček ještě ukápne, ale život máš před sebou a čeká Tě ještě spousta krásného. Věř, že to nejsou planá slova.

chtěla jsem také říct, že přesně tohle co se děje jemu. Jsem zažívala já, bylo to před pár lety a on mi to všechno odpustil... na jednu stranu si řikám že si to zasloužím a třeba to dopadne stejně, ale tak jsme starší a dřív to bylo asi jen že jsem byla mladší a nevěděla jsem co sem chtěla... Já mu prostěm usím dát šanci, jestli pochopí jak to vlastně chce.. Musím.. protože on to pro mě taky udělal a byla jsem mu za to moc vděčná...

Ale bacha na to, bay si někde neužíval a Ty mu dávala pořád šance z nějakého přesvědčení, že z počátku vztahu Ti dával šanci on. Teď už je/byla vypěstována nějaká důvěra, spoustu jste toho spolu zažili, tak je je to kapku víc než to, co bylo na začátku. A tady tím svým postojem "musím mu dát šanci" by ses mohla dostat do pozice, kdy si sem tam užije jinde, ale k Tobě se vždy vrátí. To myslíš, že je dobře? Pro něj ano. Ale pro Tebe?
Nezrazuju Tě od toho, ale dobře se dívej kolem sebe, co dělá a tak. Souhlasím s tím, že se někde zakoukal a nechává si otevřená vrátka. Zakoukání může být jen rychlé pobláznění a třeba si to včas uvědomí. ale pokud je to tak a je zakoukaný a začne s danou osobou něco mít, tak mu už prosím šanci nedávej. To by tak mohlo být i do budoucna. Ne hned, ale za 2, 3, 5 let znovu a to už třeba budete mít společné bydlení, děti a vem si, že zas udělá toto...

Pak bych ještě reagoval na Tvé "je můj první, tak to hodně bolí" - pokud opravdu miluješ, tak je jedno, zda je to první, druhý, pátý... Tak to mám aspoň já a píšu to ze zkušenosti. Možná to jako holky berete jinak co se týče fyzického kontaktu, že je tam ta váha prvního milování, ale duševně je to jedno.

Otázka taky je, jestli žádá odpuštění a druhou šanci. Nezdá se, spíš jsi se rozhodla čekat, je to tak?

volala jsem mu, chtěla jsem si s ním promluvit osobně, ale řikal že to teď nejde. ŽE se mi nedokaze podivat do oci, ja se snazim presvedcit hlavu, k tomu ze je konec. Ale malá naděje mi tu zůstává, přesto aby mě to pak tolik nebolelo, i kdžy stejnak bude... budu se snažit nějak fungovat, pokud to půjde... a hlavně se mu ted nesmím ozvat, jen mě trápí to, že je pak někde s ní.. a to hodně bolí. , Ale přesně takto jsem an to m byla já, lítala jsem za jinym, on čekal doma... Já sem envěděla co chci, ale nechtěla jsem ho ztratit... Slíbil mi jediný, že dokud si nebude 100% jistý, nebude s ní spát... tak snad alepson tohle dodrží.. život je hodně těžký, a nikdy by mě nenapadlo, že se mi tohle stane, ze dne na den... Nevěřím už v lásku, nevěřím v kluky, nevěřím ničemu.... raději už nikdy

Děvče nešťastné, mluví z Tebe zoufalství.... jen málo lidí tenhle pocit nezažilo, víme všichni, jak těžké to je. Jednou to přebolí. Ne každý měl to štěstí, že nebyl podváděn, že mu to partner dokázal/a říct. Buď ráda aspoň za to, že jsi nemilovala někoho, kdo si to nezasloužil. Ale život jde dál a neupínej zbytečně své naděje k někomu, kdo už je šťastný jinde. Zbytečně se budeš trápit. Snaž se smířit se situací. MitsCa má pravdu. Zatím se tolik nestalo, později by bylo hůř.

Barča má pravdu... Mohl si v klídku jet tu novou ve zkušebním provozu, testovat ji i v posteli a tobě nic neříkat pro případ, že by si to rozmyslel - a pokud by se mu stav neokoukaná milenka a spolehlivá přítelkyně zalíbil, mohl by si to tak udržovat pěkně dlouho. Taky se s ní mohl scházet tak, že by o tom věděli všichni kromě tebe. A věř mi že takové zjištění by bolelo ještě stokrát víc. Zachoval se k tobě v rámci možností s úctou, ale nic to nemění na tom že tvoje současná pozice je těžce podřadná. Tedy přesněji, podle toho jak to prezentuješ, myslí si že ta druhá je lepší, tak moc lepší že mu to stojí za to zahodit šest let budovanej vztah, ale na druhou stranu je mu jasný že se může plést a proto si radši nechává tebe jako pojistku, což už moc uctivé tedy rozhodně není. Navíc si nejsem tak úplně jistá jestli sis tohle spíš ty sama nevysnila - mám z toho trošku pocit že on si je jistý a nemá zájem se vracet, ale protože jsi ho prosila, slíbil ti že s ní nebude spát dokud si nebude jistý - což ti ani nemusel lhát, protože pokud si je jistý už teď, klidně s ní spát může. Já ti radím, využij toho k tomu, aby ses "vyblbla". Nikdo neříká, že se k sobě nakonec třeba po roce zase nevrátíte, oba dospělejší, zkušenější, a hlavně vyřádění. Ale i kdyby se hned zítra vrátil s brekem že se jí ani nedotknul a chce tebe, mít za celej život jen jednoho chlapa (jednu ženskou), to prostě nefunguje. Přijde dítě, první větší krize... a naivní pocit, že jinde je tráva zelenější...

začala jsem číst různé diskuze i jinde.. Všichni jsou na tom stejně, nekde píší, že uvidí čas.. někde zase že maj zkončit.. Docela mi to pomáhá a je mi o něco líp, sice jsem před hodinou zase brečela, ale k tomu to asi patří.. Za chvilku půjdu ven s kamrádem, pokecáme a třeba bude líp... Vim že ho do něčeho nemůžu nutit, nemůžu dělat nic.. ale já nevím, ráda bych si vysnila to, že se ke mě vratí. Je to furt ve mě... Ale prostě, když mi to řekl... tak já sem ho o nic neprosila.. Sám řekl, že by chtěl být sám a že neví co se to stalo. A že se toho všeho bojí, že udělá chybu, nejí, nespí, nežije... je na tom stejně jako já... a když já řeknu, že si vezmu věci, nebo jestli bude konec... tak to tak nechce, chce si nechat asi ty zadní vrátka... je mi to jasný a je to dost hnusný, ale teď mu to vyčítat nemůžu. Nebo se mu ještě víc zprotivím a bude mít proč odejít... chci aby jsme, když už tak rozešli v dobrém... a chci aby poté pochopil co ztratil... snad mu to někdy dojde..

máme takovou zahradu, a chceme jí někdy prodat.. a měli jsme zájemce... a oni to odmítli, byl strašně rád, že to odmítli.. protože tam semnou chtěl jet, to mi řekl včera... a že ho ničí to jak mi ubližuje... bohužel tím, že mu budu psat to ještě zhorším.. proto to nechám tak jak to je... Možná mu i řeknu že chodím z někym ven, aby třeba taky žárlil.. musí v něm ještě něco být...

radši si žádný nadějenedělej, že v něm ještě něco je. Potom je to horší a hlavně se to i s tebou táhne dýl. Taky jsem věřil, že v ní něco ještě musí být, ale zbytečně

ahoj, tak už je to pár dní.. a já pořád nevím co... přestala jsem mu psat.. on mi včera volal, psal.. dnes opět... a pořád neví co má dělat... a mě se ta strašná bolest pořád vrácí.. protože nevím co si mám myslet, takových myšlenek mám v hlavě.. že už nemůžu... sice jsem dlouho ve škole, tak se přes den odreaguju ale večer je to hrozný 

Tak už je to lepší? Už se konečně rozmyslel, co vlastně chce? Holka vůbec ti nezávidím, přesně vím jak se cítíš a jak ti muselo být. (ale jsi ještě mlaďoučká a můžeš se zamilovat znovu) Mě se stalo před půlrokem to samé, zažila jsem měsíc pekla. S přítelem jsme měli mít zrovna výročí 8 let - a on mi to takhle krásně osladil. Jenže navíc, máme 7mi letého syna. Řekl mi, že ji má rád, v tu chvíli jsem mu chtěla vrazit, ale nemohla jsem. Najednou se mi vše zbortilo. Řekl mi spoustu hnusných věcí. Ale hlaně to, že mu se mnou bylo dobře a SNAD ještě bude. Prostě si chtěl nechat otevřené vrátka, -co kdyby náhodou. Někteří vyčůraní chlapy to tak prostě dělají. Nevím co čekal, asi že ho pustím, ať si užije a pak že ho vezmu zpět. Nevzala bych, ač jsem se tím tak trápila a myslela na nejhorší, přesto že jsem ho milovala a v tu chvíli nenáviděla. Bylo to horší, že ta dotyčná BYLA moje kámoška, která má stejně starou dceru jako já syna. Vždy jsem věděla, že je to zasraná zlatokopka, ale že mi bude dělat do chlapa, po tom co jsem ji hodněkrát pomohla, to bych do ní neřekla. Ale ouha. On se nechal zblbnout a to čím jsem si musela projít, bych nikomu nepřála. Teda, jen té bývalé kamarádce a to ze srdce, aby věděla o čem to je. Byl to boj. Nakonec jsme spolu zůstali, ale vzhledem k tomu že je to necelého půl roku, je to pořád čerstvé, nevím jestli jsem udělala dobře, když jsem bojovala za své. Nebo teď se tím užírám já. Důvěra je v tahu.... a já nevím zdali mu můžu ještě věřit, a jestli se přes to vůbec přenesu, mám to před očima každý den a držím to v sobě a nemám si s kým popovídat. Prostě jen tak by opustil rodinu kvůli jiné s děckem. Jen aby si užil. Ono je to taky tím, že je o šest let ode mě mladší a já jsem jeho první. Moje otázka - udělá to znova, nebo už se ponaučil? Nejhorší na tom je, že mě vůbec tehdy neposlouchal a dobře věděl, co je ona zač a přesto....... . Až mu pak přišel nějaký email, od nějaké známé kamarádky té mojí bývalé kamarádky, jak to s ním vlastně myslela, že jen potřebovala aby ji někdo platil byt, živil je a měla k dispozici naše auto. No prostě zlatokopka, která nikdy nepracovala. Bolí mě to pořád, nemůžu se s tím srovnat, ale zároveň ho miluju. Nebýt syna, který na něm hodně vysí, asi by jsme spolu nezůstali, nesnažila bych se rvát za svoje. Ale jsem tak vychovaná, držet rodinu pohromadě. Když zajdu hodně daleko, nikdy mi fyzicky neublížil, tak snad i proto jsem zachraňovala co se dalo. Otázkou teď pro mě je, jestli to vydrží nebo ne. Jenže na tohle mi odpověď nikdo nedá.

  Jen čas ukáže... Každopádně strašná zkušenost pro Tebe, hodně štěstí.

ahoj Mončo, ty jo to je strašný číst. A za těch 14 dní co jsem ted, poslouchala jen své kamarádky a kamrádky. Nikdo to nemá lehký a asi je to všude stejný, on prej pořád nespí, nejí, neví co.. Ale řekl mi po týdnu co byl s ní že jí miluje, tak že už si žádné iluze nedělám. At si jí klidně vezme celou, bohužel ta holka mi dělá naschváli, úplně ho dostala, furt mu brečí kvůli tomu že se semnou baví a tak, tak že on e tedď semnou přestal i bavit, smazal kvůli ní všechny naše fotky.. a ona si všude dala jeho fotky.. abych to pěkně měla před očima.. ale snažím se pořád chodit ven, mít víc zážitků, jiných a lepších a pomalu mi je líp.. Myslím si stejnak že jim to nevydrží, ale to už není můj problém. Asi bych mu už v životě nevěřila, ale byla to moje láska, kterou jsem myslela že budu mít na celý život.. Proto vím jak se cítíš, i přesto že to bolí tak ho pořád chceš.. Tohle chce asi čas, a pokud za to stojí, tak by měl být vstřícný a měl by chápat co a jak cítíš... nevím zda je to dobře, nebo né.. Sama ještě nevím co bude, všechno chceš čas.. Nejvíc mě dostává, že jsme byli na všechno jen my dva, ted jsem na to všechno tak sama... ale jak říkám je mi už líp a snad bude poté ještě líp... ) přeju hodně štěstííí

Máš pravdu, tohle jim opravdu nemá šanci vydržet... Krom toho na každého jednou dojde. Ale věř mi, že ty najdeš lepšího chlapa, se kterým budeš tak šťastná, že nebudeš chápat co jsi na tomhle vůbec viděla. To že v důsledku její scény smaže všechny vaše fotky, ačkoliv je s tebou za dobře, a ty jsi mu nic neudělala? Je to slaboch a ubožák, nic jiného. Nemyslím si že je mnoho chlapů, kteří by se nedali "dostat". Problém je v tom že chlapa potřebuje ta druhá nejlépe opít, svést, a on se s ní pak vyspí čistě v důsledku primitivních pudů, ale stále miluje tu svojí a nikdy by jí nechtěl opustit - a následně také svého činu lituje (ne snad proto že by to viděl moc tragicky, pro chlapa to vždycky bude jen sex, ale ví že tím ublížil té svojí). Jen slaboch a labilní jedinec se ve fungujícím vztahu nechá zblbnout tak, že kvůli jiné opustí přítelkyni s tím, že tu druhou miluje.

Tvůj postoj je naprosto správný. Vytrvej, a za chvíli ti bude úplně fajn. Btw, to že ona se snaží svému okolí "ukázat" že on s tebou nemá už nic společného a miluje jen jí a mají perfektní vztah prostřednictvím smazaných fotek vás dvou je důkazem jen toho, že se hodně bojí a je si sakra nejistá - ví že hned jak ho pustí to oblbnutí, dojde mu která z vás je lepší. Ale v tu dobu tobě už bude úplně jedno co on dělá nebo nedělá... Nebojuj s ní, to je přesně to co ona by chtěla, a použila by to proti tobě. Přenech jí její "kořist" bez boje, aby bylo jasné, že to rozhodně není nějaká výhra - frajer tak ztratí na ceně mnohem rychleji

Chiquita: díky moc za koment, tak nějak si to myslím i já... Už mě to přechází, chodím ven a bavím se, a spoustu věci už poznávám - že s ním sem je třeba nezažila.. Že jsme nebyli tam a tam... On už u ní i včera nebo kdy spal. V tom co dělají se znají týden a myslím si že spolu i spalu. Příjde mi jako ubožák, v tom co dělá... Znám se s ním 8-9 let, a takový nikdy nebyl, byl vždycky proti tomuhle všemu.. a ted je z ní uplně hotový, myslím že to brzo opadne a to co ona dělá, mi příjde strašně trapný a to jí je 26 let, a pořád mu brečí, kvůli mě.. nemám brečet já?? , nechápu ... zážítky, vzpomínky, nám určitě nevezme nikdo... a už aby mi bylo dobře.. a bude fajn za čas

To je fajn, že už je ti líp . No vidíš, to chce jen čas a najít si jinou zábavu. Podle mě, je ta ona, pěkná blbka, nutit někoho ke smazání fotek a že mu pořád brečí..... No ale na druhou stranu je vyčůraná, a asi to na něj zabírá, tudíž on bude skákat dle toho jak ona píská, zahraje mu na city a je to. Kam se tím asi dostal že? . No, co chtěl to má. A pokud nemáte závazek, jako je dítě, buď ráda, že to takhle dopadlo. Je sice těžké být na vše sama, ale myslím že nepotrvá dlouho a ty sama nebudeš. Ještě to máš před sebou, všichni sice máme svoje chyby, ale najdeš si lepšího, hodní chlapy ještě nevymřeli - doufám

K mému příběhu : Ta dotyčná se minulý týden vdala, po sotva 4 měsíční známosti, a vzhledem k tomu, že vím jaká je, je to jen otázka peněz, né lásky. Chlapa v podstatě nepotřebuje, jen ty prachy. Takže jsem v klidu, ne proto že se vdala, ale proto, že se ukázala jako opravdová zlatokopka. Prý staví barák atd... tudíž byl tam zjištný důvod, řekla bych. Jen ať se pak nediví že, až mu opadnou ty růžové brýlečky a zjistí jaká je, co má za dluhy a podobně. On ten její je odněkud z daleka, takže netuší, co je žač. No uvidíme , jak se mu hvězda po pár měsících předvede. Sice je mi to jedno, ale ráda se dozvím, co on pak na to. Takže tobě přeju moc a moc štěstí, ať se brzy najde někdo, kdo si tě zaslouží a bude rád za to, že je s tebou.

Je strašně fajn, narazit na někoho, s kým si může člověk pokecat, i když jen takhle po netu. Tak se měj a užívej si, pokud to jde.

jo tak to je zajímavý co píšeš, zlatokopka.. Jo těch je spoustu a ještě že se to takhle ukázalo. Měla jsi to asi hodně těžký, taky budu určitě ráda, až budou nějaké nové zpravy, aby jsi mi napsala. At vím jak to pokračuje.. U mě je to tak že už mi od úterý nenapsal, tak jestli mu zakázala i psaní semnou. Není to on, prostě není a to že tohle udělal tak u mě vážně skončil. Protože mě asi tolik rád neměl, za to co dokázal a dokáže dělat. už jsou to tedy 4 dny co nepíše, já chodím ven s kamarádem a je mi moc fajn, joo možná s toho třeba něco bude ))) to se ještě uvidí, dítě jsme neměli, jen jsme si kupovali společně psa, kterého asi přenechám jemu... bohužel no... ještě mám hodně špatný sny, ale přes den už je mi dobře a po 14 dnech je to velký pokrok, a za měsíc už bude úplně nejlíp.. Každý má nějaké starosti, trápení.. kdyby takový lidi nebyli - jak by bylo krásně... on si to jednou uvědomí a to mu pak dám čoudy ...

Ahoj Barčo, tak mám novinku. V sobotu mi psala "ona nádhera" Prý jestli už nezakopeme válečnou sekeru a neproberem to, že se mám stavit. No já nevím, asi mám na čele vytištěnou značku " renault ", nebo už nevím. Vůbec nechápu, co po mě jako chce, jestli si myslí, že to jako smažu jako by se nic nikdy nestalo... Nepochopitelná věc. Samozřejmě jsem jí poslala někam. Jako drzost některých lidí opravdu nezná mezí. Nevím, jestli jí už všichni poslali někam, že se jí zastesklo po mě , no vůbec nechápu, kolik drzosti v sobě ta holka má a na co si jako hraje. Ještě asi nepochopila, že pro mě skončila. Tak to je z novinek zatím vše. Tak doufám že u tebe je to dobrý a že už jsi myšlenkama úplně jinde a v poho.

ahojky Mončo, no tak ta je hustá ne jako co si myslí, místo toho renauta bych dala jí na hlavu jitrnici to je káča fakt.. ještě chce být kamarádka.. no nemám na to co říct... to nechápu a asi taky nepochopím.. tak u mě je nového asi to, že jsme se po 6 týdnech viděli, dala jsem mu některé věci, zásnubní prstýnek a tak... brečela jsem jako želva, on brečel také... A hned potom mi psal, jak jsem skvělá, že mu až ted všechno došlo co se děje, že jsem na něj vždycky myslela, a že nechápe co se  to furt děje.. že chce aby jsme byli alespon v nejbližší době nejlepšími přáteli atd.. no já jsem od patku zase v háji.. už nevím co si mám fatk myslet.. Potkala jsem tedy kamaráda, který mi hodně pomáhá, ted jsme si spolu i něco začli, ale prostě to neni ono.. neni ( pořád ho miluji, a nejhorší je to že ten kluk co s ním ted něco mám se do mě zamiloval, furt mi píše, volá... a mě to začíná docela vadit.. nejraději bych někam odjela, hooodně daleko a byla sama... v klidu.. nebaví mě furt něco řešit.. jsem tak vyčerpaná s toho všeho už...

tak neco bodobnyho mi rekl vcera rano mamzel po 2 letech a odpoledne odesel. ze mu mam dat cas rekl ze se treba do me znovu zamiluje. mame 1ročřni holcinu a a minula 5letou. vubec nevim co delat jen jsem hodne moc brecela vlastne brecim porad a rekla mu ze se muze kdykoli vratit. doufam a neverim v to. citi s vama

Ty jo holky, já vůbec nechápu co se to s těma chlapama děje . Jsou všichni jak vymaštění a smyslu zbavení nebo co. Nebo jestli je to baví, nebo to mají jako adrenalinový sport a zkouší, co všechno vydržíme, nebo už nevím. Jo Barčo, je to určitě těžké, ale dost slz.... bolí to, ale po tom co se takhle zachoval, tvoje slz je pro něj škoda, ať si povídá co chce. Sám si vybral. a být nejlepšími přáteli, po té době a tom všem, to je asi dost nereálné, řekla bych,  teda aspoň podle mě, nezůstala jsem kamarádka s žádným mých předchozích vztahů, ti dotyční pro mě už neexistují. Teď jen uvažuju, že asi není moc fér k tvému novému příteli, že to takhle cítíš. Jsi myšlenkama pořád jinde a to asi není dobré. Asi ti poradím jen to, abys na bývalého nemyslela, nebo to tomu současnému narovinu řekla že se na to ještě necítíš a buďte zatím jen kamarádí, on čas ukáže sám, třeba zjistíš,  že ti chybí. Tam poznáš, jestli stojí za to, buďto to pochopí a počká, nebo to rovnou utne. Jen si to potřebuješ ujasnit. No a to že to není ono.... nikdy to nebude ono, jako s tím předtím. S každým je to úpně jiné, a z vlastní zkušenosti vím, že není dobré je srovnávat.

Mončo, tak to je mi líto, tak nějak jsem to měla i já, s dítětem atd... jen nejsme sezdáni. Neuznávám slova " třeba " buďto s vámi bude nebo ne. Je to těžké rozhodnutí, ale jiné asi ani není. Jen by se to zbytečně prodlužovalo a bolelo to potom ještě více. Je to asi jen jeden z dalších, který si nechává ootevřená zadní vrátka a spolíhá na to, že se bude mít kam vrátit. Udělala jsem to taky tak, řekla jsem mu buď a nebo. Ne jinak. Kdybych ho tehdy pustila a po čase se vrátil, udělal by to zase a zase. Proto i když to bolelo, jsem ty dvě slova musela říct.

Tak držím oběma pěsti, ať to všechno dopadne dobře.

je to hodne téžky pravě kvuli dětem. dekuju za nazory