Téma: Zamilovanost manželky ukončená nevěrou

  Těžko radit, asi by jsi měl bouchnout do stolu odejít do hospody a přijít až za dva dny.  Ale co děti?  Pokud nefunguje jako matka, tak se o ně těžko postará. Mě se to stát, tak přestanu komunikovat. Nečekat, nevyčítat, chybu udělala ona, tak ať se snaží.  Když jí ukážeš lhostejnost a opovržení, třeba jí to dojde. Ale nevím.

Julie z vlastní zkušenosti: ona si vůbec nemusí připouštět, že udělala chybu. Můj ex když spal s jinýma, tak měl dokonalé vysvětlení proč to dělá a viditelně si byl jistý, že za vše můžu já ptz...jsem po dětech přibrala, nemám čas kdy on si vzpomene, odmítám pro něj jezdit do hospody, jsem protivná v jednu ráno když přijde domů a budí mě. A za to, že jsem ho nachytala u mě doma, u mě v posteli s jinou si můžu taky sama ptz jsem jasně řekla, že se vrátím až v neděli.Za to, že měla dcera teplotu a já jsem se vrátila dřív on nemůže.
Do dnes jsem pro něj nejhorší na světě a za všecko si můžu sama. A navíc jeho maminka říkala, že se rozvádí jen chudinky a ku*vy...a maminka u nich má vždycky pravdu. 

   Jasnej mamánek, kterého maminka udržovala v bludu jak je jedinečný a dokonalý.  Ale napadá mě jedna věc, před svatbou se neprojevoval?  Víš co beru to podle sebe, když jsme se domluvili na rande, nebo něco slíbil a nedodržel, tak jednou pochopím, ale víckrát mi blikala v hlavě kontrolka. Nebo když mu máma koupila svetr, který mu neslušel a já řekla to nenos jsi v tom jak můj otec tak ho nenosil. Kdyby jej nosil, protože je to od maminky, tak by kontrolka svítila taky. Prostě jsou určité signály v chování toho druhého, které Tě mají varovat. A né se utěšovat, že po svatbě bude můj a všechno se zlepší. A navíc já jsem dost hubatá a všechno komentuji, takže když mě něco vadilo tak jsem to řekla s tím, že TAKHLE si to teda nepředstavuji protože..... A to samé jsem očekávala od něj. Prostě určit pravidla a udělat jasno hned na začátku.

Jo, to mi taky bylo vyčteno, že za to vlastně můžu já, že jsem se moc snažil jí dát najevo, že ji mám rád. Taky jsem odjel na víkend a ještě jí řekl, že se nemusí obávat nečekaného návratu. Chtěla ho totiž domů přitáhnout už týden předtím, kdy jsem hrál s kapelou koncert, vždycky se po hraní vracím dlouho, ale tentokrát jsem holt neprozřetelně řekl, že se vrátím hned po hraní, tak to holt posunula až na ten další  víkend. Taky mi přijde, že ji vůbec nepřipadá, že udělala chybu, spíš zase zabouchle čučí a já si říkám, jestli o takovou ženu ještě vůbec stojím.

Říkám si, jak by ji asi bylo, kdybych si taky teď našel nějakou mladší holku, se kterou bych si psal zamilované vzkazy a budily by nás moje přijaté sms v jednu v noci..nedokážu přechroupat, že ho natáhla domů a u dětí v pokojíčku..je to hnus prostě..nevím, zda ji dokážu ještě někdy věřit. Odpustit už jsem odpustil, zapomenu asi taky, jen nevím, jestli s ní ještě dokážu žít, kombinace jejích vlastností a tohle do toho a ještě se s ním chce dál stýkat..máte někdo zkušenost? Ono asi taky teď záleží hodně na ní, jak se zachová ona.

Nevěřím vlastním očím.....sbalte ženě pinkl, dejte ho tomu mladíkovi za dveře a zazvoňte. Staráte se o ni a ještě o děti a celou domácnost? Na co? Jak si Vás má vážit, když Vy sám si sebe nevážíte?

Baruško máš pravdu, škoda, že si takovým názorem nenakopla před 7 lety mě.... :)

Můj ex to takhle udržoval a vyhovovalo mu to...já jsem se starala o děti, nakupovala, vařila, prala a všecko a on když potřeboval přišel domů. 
Nějak jsem nevěděla jak to vyřešit, nechtělo se mi rozbíjet rodinu. Pak jsem se jednoho dne opila jako největší prase světa a když jsem viděla, že se ex vrací vyšla jsem mu říct at se odstěhuje...tak mi jako vždy dal ve dveřích facku at se uklidním...a já mu jí vrátila a víckrát. Pak jsem se šla na tři hodiny vyspat a začala jsem mu balit a vynášet mu věci ven...vyhodila jsem ho.
Už po týdnu klidu jsem věděla, že za 1500,-měs které mi dával nic z toho nestálo.
Sice jsem s dětma sama a někdy to asi úplně nezvládám, ale nikdy jsem nelitovala toho, že jsem se ho zbavila. 

Nerozhoduj se jen podle toho, co je dobře a co by bylo krásné, ale začni se taky zamýšlet nad tím co to dělá nebo udělá s Tebou. Aby si za pár let nezjistil, že si udržel rodinu za cenu toho, že jsi po psychické stránce důchodce. Mysli na děti třeba i vnoučata.

No, holky, asi máte pravdu..my se dohodli, že do určitého termínu,který je naštěstí krátký,mi dá vědět,jak se rozhodla. Ono,my máme i dost společnýho a je na čem stavět, ale pokud uvidím, že to smysl nemá, držet to jen kvůli dětem nehodlám, to vím. Protože žít tako doposud určitě odmítám. Ale jednu šanci ji dám, to snad můžu, jako gesto dobrý vůle, co? :)

Tak když Ti to gesto dobré vůle nijak neublíží tak to zkus... :)

  Gesto je to dobrý ale já bych na ni jako na partnerku žaludek neměla. Vůbec Ti nezávidím to rozhodování. Držím Ti pěsti.

No,to že je ve svých osmatřiceti stále spojená pupeční šňůrou se svojí drahou maminkou je pravda, zatímco já už od osmnácti odešel z domova, ona tam bydlela hodně dlouiho. no, je fakt, že bylo mraky aspoktů, které mně měly Ťuknout už na začatátku. No budiž, láska bývý slepá. Dneska mi má dát vědět co a jak. Ale já zjistil, že mi skutečně už na ní nezáleží, je mi z ní zle, navíc jsem zjistil, že se těch chlapů okolo ní motá daleko víc. Takže to udělám drobet jinak. Pokud bude chtít zůstat, udělám, ž e to beru, odpuštěno, zapomenuto. A až si časem bude myslet, že je vše v pořádku, tak  se třeba zmičehonic uprostřed hezkého víkendu začnu balit a odejdu. Moc mně akorát mrzí ty děti, ale je fakt, že stavět nový vztah s někým, z koho se mi zvedá žaludek, jde dost těžko, což jsem pochopil včera, když si celej večer opět psala s ním po icq jak puberťačka. Bude to teda dost na prd, protože kdo pohlídá malýho, já budu muset pracovat, ale ať si v tom taky ten čumák vyráchá. Díky za podporu a za rady.

Před 4 měsíci jsem se probudil a bylo mně po 8 letém manželství,které bylo bez konfliktů,řečeno že chce druhé dítě,ale ne se mnou a že mě má už dost.Že ji štve to jak jsem na ní hodnej a že se chce rozvést.Následovaly 4 měsíce stresů a afektových situací,při kterých jsme si vzájemě slovně ubližovaly.Miluju jí,i když vím,že má přítele a nedávno se opila a líbala se fest skoro s každým a s jedním pak skončila v posteli.Ale nebyl to ten její přítel.Jsem zoufalý,moc jí chci zpátky,protože ji moc miluju a máme spolu krásnou 7 letou dceru.Akorát nevím zda se dá alespoň doufat v její návrat ke mně,neřkuli k rodině.Vše jsem ji odpustil,ale opravdu nevím,jak dál.

No, tak u mně to mělo další průběh. Oznámila, že to ukončila a že chce zůstat se mnou. Když jsem po měsíci zjistil, že se s ním sešla někde ve městě a že si občas napíšou, vjelo do mně tisíc čertů, ačkoliv jsem nikdy ženu neuhodil a hrubě to odsuzuju, vrazil jsem ji jednu zleva zprava, sebral se, odešel do hospody a propil tam slušnou sumu.

Manželka chce zůstat se mnou a mně je to prostě jedno. Je mi úplně fuk, co dělá, jak se chová, veškerá láska a úcta k ní je nenávratně v tahu, protože to ještě slušně podělala svým chováním. Takže to vidím tak, že buď budeme vedle sebe žít kvůli dětem a každej po svým, protože jí prostě nevěřím, že se kdy změní, tři šance měla, podělala všechny .Nebo půjdeme každej svou cestou, mám sehnanej podnájem a teď odjíždíme na dovolenou, po který se buď odstěhuju nebo zůstanu tady.

Doporučuju Ti udělat to podobně. Protože když je kluk moc hodnej, ženská si toho neváží a dostane roupy. Dej si pár panáků ,jednu ji třískni, i když ji miluješ, to přejde, když neví, jak se má chovat a neváží si chlapa, co nadevše miluje svoje děti, nevysedává po hodpodách a pracuje a nosí domů peníze, není nevěrnej a nemlátí ji. Udělej přesnej opak. Za prvý, pěkně si vyleješ tykev, za druhý si skvěle zaš***áš a za třetí, stejně nemáš co ztratit, když se chce rozvést. Nebuď ten oslíček, kterýho si může omotat okolo prstu a vorat s Tebou, jak se jí zlíbí. Ztratíš důstojnost, přestaneš si vážit sám sebe. Začni se chovat úplně naopak, buď se probere nebo je to stejně jedno, skončí to, ale aspoň Ti nezůstanou oči pro pláč a můžeš odejít aspoň se zbytky důstojnosti a hrdosti. A zažádej si, že chceš dceru do péče. Žádná máma nechce přijít o děti, pokud není úplně vylízaná. Já už za sebou jeden rozvod mám, s odtupem času vidím, že to meziobdobí bylo asi to nejlepší, co mně mimo dětí kdy potkalo. Když se člověk naučí žít sám se sebou, může potom žít s někým jiným. Pokud to neumíš, budeš věčně ten, s kým si bude Tvá žena vytírat svý mindráky, zatímco ji budeš domů nosit peníze a starat se o děti.

To, co popisuješ, je na přesdržku a nekompromisní změnu směru životního postoje k ní.

a jsi si jistý, že jsi bez viny??? líčíš se tu jak úžasňák, co se stará o rodinu a víš moc dobře, že to tak jednostranné není a hlavně dříve vůbec nebylo. copak jsi mě nechtěl opustit v šestém měsíci těhotenství  a dvouletou dceru...proč...no protože jsi v hospodě poznal úžasnou ženu...jít jsem tam s Tebou nemohla-hlídala jsem naši dceru!!!...no když tu čtu jaký jsi chudinka, tak by jsme se asi vážně měli rozvést...a jak už jsi jednu řekl, děti budou bydlet se mnou...muzikant a dvě malé děti ve své peči nelze dobře propojit

Mohu se zeptat Ondro, jak to vůbec Tvá žena provádí, když si domů přivede milence? Má přece malé děti, tak to jsou doma také, či je někam odkládá? Samozřejmě děláš dobře, že na ní již kašleš, ale o ty děti bych měla strach...měl by sis je vzít do péče asi Ty. Jinak Ti povím podobný příběh, jako je ten Tvůj, ale z ženského pohledu. Také máme s manželem dvě děti, i když starší a posledních několik let to doma vypadá dost bídně. Doma nepořádek, s vařením žádná sláva a já sedím každý večer u počítače a povídám si s přítelem...někdy písemně, někdy i přes mikrák. I ten milenecký vztah v realitě tu je, jen si ho tedy nevodím domů. O této poslední části manžel neví...tedy asi, jinak si určitě říká, jaká jsem hrozná manželka. Ovšem, celé to má nějaký ten podtext. Obě děti mají od malička zdravotní problémy, syn dost vážné a je to jak fyzicky, tak psychicky vyčerpávající. Manžel se o to nikdy nezajímal, vždy to bylo na mě a já si neměla ani kdy odpočinout, ani se o to břímě starostí podělit. Pak přišel tlak financí...že bych měla jít do práce, aby se ten rodinný rozpočet navýšil. Kdo se bude starat o syna, když bych pracovala...to nebylo podstatné. Nakonec se mi povedlo najít přivýdělek na tři dny v týdnu na dopoledne, kdy je o syna postaráno ve škole, ale jedná se o práci s psychicky nemocnými lidmi a vyčerpává mne to. Celou dobu byl tlak i po sexuální stránce...on chtěl sex, já byla moc unavená...a to ještě jeho představa byla pár minut nějakého bušení, ale až poté, co v televizi skončí program. Já z toho nic neměla, jen se mi zavíraly oči. Když mi pak začaly zdravotní problémy i u mne, bylo toho moc..únavový syndrom, stálá antibiotika, bolesti kloubů, dušnost, všudypřítomné deprese...no, tak péči o domácnost jsem značně omezila, sex jsem doma utnula a abych se necítila tak sama, začala jsem si povídat s někým aspoň přes net. Časem se z toho vyvinulo něco víc a třebaže jsem unavená, s tímto člověkem je milování krásné, nemyslí jen na sebe a vlévá mi do žil sílu i optimismus, abych zvládala trochu lépe vše, co musím. Vím, že je to trochu jiné, než Tvůj příběh...ale jen tak pro zamyšlení.)