Téma: Zamiloval se do jiné během mého těhotenství a 5 týdnů po porodu mě s ní podvedl - co dál?

Ahoj,

vlastně ani nevím co tu dělám, snad hledám radu nebo se potřebuji vypsat…

S přítelem jsme byli na Vánoce 2017 celkem 5 let (2012-2017), je o něco starší než já, na miminko už měl čas a i když já ne, kývla jsem na to, neboť jsem ho moc milovala a on o tom mluvil tak, že nebylo pochyb, že dítě a rodinu chce a právě se mnou.

Otěhotněla jsem loni (2017) (2017) na jaře, po 3 měsících si oznámení hodil na FB a zkontaktovala ho jeho láska z mládí, se kterou nemohl tehdy být, potom na sebe ztratili kontakt, protože se odstěhovala 400 km daleko (pořád tam je) a on pak zjistil, že se vdala a má dítě (dnes 15 let). Že si píšou a volají jsem věděla, viděli se jednou, když pracovně jel okolo, cca na hodinu. Věděl, že o tom vím, že mě to nervuje, ale prý jde jen o kamarádku a co řeším. Lhal mi, bylo mu jedno jak se cítím.

Snažila jsem se to neřešit, nicméně v 31tt těhotenství, když mu večer zas začal cinkat telefon, tak asi podvědomě mě to vzalo a rozjel se mi předčasný porod. Naštěstí se v nemocnici podařilo zastavit, ale klid na gauči až do konce.

Telefony když chodil se psama ven, zprávy o víkendech a po večerech a culǐ se do telefonu. Prý se nic neděje, hodně práce, tak má nervy. Říkala jsem si, že jak se malá narodí, tak mu třeba sepne. Uzavřela jsem se do bubliny a snažila se být v klidu.

Porod v polovině prosince 2017, u porodu byl a moc mi pomohl, nicméně potom už šlo vše z kopce. Domů nás pustili 22.12.2017.

Na Štědrý den jsem šla na jeho email (mám k němu přístup, vyřizuju mu z něj věci, ví o tom) a tam rezervace pokoje na 27.12. kousek od nás. Krve by se ve mě nedořezal. Mlčel jsem a čekala co bude.

V ten den na mě vybafl, že jde s klukama na pivo a už chtěl jít. Zastavila jsem ho a řekla mu, že o tom vím.

Poprosil mě, ať nedělám unáhlený závěry, že nejde dělat nic špatnýho a odjel.  

To nejhorší teprv přišlo. Vrátil se za 4 hodiny, řekl mi, že se byl jen projet, že potřeboval přemýšlet. Samozřejmě se s ní viděl, i když mi později přísahal, že ne na hotelu.  Že objednal pokoj, aby to na ni zkusil, ale nakonec to neudělal. Byla na svátky za babičkou cca 25 km od nás.

Další den mě napadly dvě dosud šílený otázky a to jestli ji miluje a jestli se chystá odejít. Na první mi odpověděl ano a na druhou nevím. Tu bezmoc a šok nepřeju nikomu. S 10 dní malým miminkem čelit něčemu takovému.  

Zkrátím to, táhne se to už dva měsíce a ty byly plné totální agonie nás obou. Slzy, hádky, objímání, v jednu chvíli, že nás neopustí, další den, že zas neví, mluvila jsem o tom pořád, volala jsem dokonce i jí. Vzala jsem malou a odešla k jeho rodičům, potom na pár dní si vyčistit hlavu do Prahy za kamarádkou a řekla jsem, že pokud neudělá něco, čím mi dokáže, že o nás stojí, tak už se nevrátíme.

Přijel pro nás, nicméně o pár dní později jsem zjistila, že přesně 5týdnů po porodu naší dcery mě s ní podvedl a nelituje toho. Nás si vyzvedl na cestě zpět po jejich společné noci.

Další hádky, vyhazování, balení, slzy. Celou dobu mi vykřikoval jak ji miluje, mě ne, jen mě má rád a jsem matka jeho dítěte a že se o nás postará. Nakonec mi řekl, že mě nemiluje už delší dobu, a že mě bral jako kamarádku, byl se mnou ze zvyku a prý se se mnou chtěl rozejít. Ale snažili jsme se o dítě 3/4 roku a on vědomě udělá, ze 24 leté holky svobodnou matku? Měsíc předtím, než se nám podařila jsem se ujišťovala, jestli už dítě opravdu chce. Okolí nechápe, jak se takto může chovat. Nikdo ho takhle nezná, ani rodiče a ani přátelé od dětství. Prý se mě těmahle řečma jen snaží od sebe odehnat, ale já ho vyhazovala, dokonce prosila ať už odejde a on nechce. Ale vidím, že je tak poblázněnej, že nedokáže ani malou milovat tak, jak by novopečenej táta měl. Dokonce mi řekl, že to přece funguje více lidem z jeho okolí, jakože nemají rodiče co jsou spolu 8o teď odjíždí na hory a prý snad zjistí, že mu malá chybí 8o nedokáže se teď ani vcítit do mě a jakkoliv se snažit.

Nakonec mu dala ona ultimátum, jestli ona nebo my. No je zatím s námi. Nevím jestli to zvládnu, on se moc nesnaží, necítím z něho tu lásku, kterou teď nejvíc potřebuju. Nicméně si dál píšou a volají. Prý na ni časem snad zapomene, ale milovat ji bude do konce života mi řekl 

Já ač vidím, jak je poblázněnej, tak si nejsem jistá, jestli ji už opravdu nemiluje. Pořád tomu nerozumím, snažím se to pochopit a proto jsem měla tendenci to pořád řešit. Teď jsem tak zmatená, že cítím lásku jen k malé, jinak si připadám totálně mrtvě uvnitř. Všechno co jsme si plánovali a na co se těšili jako rodina se rozpadlo.

Teď prostě jen fungujeme a fakt nevím jak dál…  . Já jedu na autopilota.

Omlouvám se za sloh, snad to bude dávat smysl, píšu to na etapy.