Téma: Velká životní změna - opustit manžela a najít si jiného muže

Jestli ses dostala až do stavu "domácí puťky v teplácích", pak bys měla být spíš ráda, touhu po totální změně nepocítil Tvůj muž. Nebo šlo jen o nešťastně zvolený příměr?

Jestli tu změnu máte stále v hlavě, tak to udělejte. Není na co čekat a manžel bude stále horší. Držím Vám palce.

to ze si najdes jineho chlapa neznamena ze za pet let nebudes tam kde jsi

je rozdil byt s nekym mesic nebo byt s nekym 10 let

Tak to je pravda, chlap jako chlap

To nesouhlasím, může být i sakra hůř … to ale tazatelka slyšet nechce.

Ale i sakra líp. Nenaváděl bych ji určitě k tomu ať radši zůstane, že má to svý jistý apod. To lidi zabíjí. Naopak je dobře, že si to uvědomila a chce žít.

Nikdo neříká, že si hned dalšího chlapa musí brát. Ona potřebuje něhu, teplé vřelé slovo a hlavně ZÁJEM! A viditelný - kytička, úsměv, pohlazení atd.

Já si myslím, že pisatelka to s tou puťkou v teplácích myslela nadneseně - že to nemyslela tak, že by doma chodila nějak otrhaná a zanedbaná, ale chápu jak to cítí…Dostala se prostě po těch letech do fáze stereotypu, kdy se manželství stalo vlažným a má potřebu to nějak řešit.

Jak už naznačil MitsCa, ono v pětačtyřiceti má ještě spoustu let před sebou a je škoda nějak " přežívat ", otázkou je, zda postrádá lásku, romantiku, komplimenty atd. nebo jestli jenom potřebuje mezi lidi, hezky se obléct, pobavit se ( a tohle s ní manžel nesdílí ).

Florentino, třeba Vás má manžel pořád moc rád, akorát po těch letech už to prostě nedává moc najevo a v tom případě by bylo spíš než hledat milence lepší najít si nějaké přátele, co jsou na tom podobně, koníčky. Možnost nového vztahu a pálení mostů bych ještě přehodnotila, není to zase taková sranda jak se na první pohled zdá…

Tomu se Mits. Co taky říká, že někoho "pálí dobré bydlo". Nechci zabíhat do spekulací, ale někde v koutku mám pocit, že tohle začne, jakmile je ve hře někdo třetí.

No nevím, napsala to celkem jasně. To by tu ani nemusela psát a jen konat.

Třeba se nám k tomu ještě vyjádří.

musis hledat chlapa i jinde nez v nejake putyce a bordelu 

V 45 letech puťka v teplácích??? Tak to Tvůj manžel je pěkný hňup - se na mě nezlob. Kolik jemu je, 48? Proboha, takhle házet život do záchoda slušně řečeno.

Do stavu v teplácích se rozhodně nedostane každý a v tom krásný příklad z domova od rodičů.

Moc Ti fandím a i kdyby sis našla milence, tak si to zasloužíš, když máš doma křupana zahleděného do sebe. Snad mu Tvá pozitivní proměna trošku nakopne zadek a začne se zajmat. Jistého totiž nemáš nic - jen daně (pokud nejsi nepřízpusobivý typ) a smrt.

A není chlap jako chlap, to by ženské mohlo být totálně fuk, s kým je přece. Alča mluví ze špatných zkušeností s výběrem (ale holt některé ženské přitahují furt ty samí chlapi a oni to nevidí - tady je potřeba si na to dát pozor a být ve střehu). Pokud by zde byla nějaká žena, co našla štěstí jinde, tak by mluvila opačně.  

Ale ona nepsala, že její manžel je křupan a že jí nemá rád, jenom to, že mu to takhle vyhovuje. Ono lidi si po dvaceti letech na sebe zvyknou a celkově moc ZLENIVÍ a mají své jisté, není tedy divu, že se mu nechce měnit. A to, že pisatelka najednou začala cítit potřebu vše změnit, hlavně z pocitu, že jí něco utíká neznamená, že on jí nutně bude chtít poslouchat. Samozřejmě, že byse měl snažit, ale jestli to dote´d nemusel, je potřeba ty změny zavést postupně a nějak mile ho motivovat, ne?

BTW jestli osebe přestala pečovat a vztah +- celých dvacel let nechala jet vztah po jedněch zrezlých kolejích, je to i její. Já jako chlap bych se taky nesnažila o ženu v teplácích a

Prostě mi vadí, jak se staví do role neopečovávané chudinky, které si manžel neváží…

Taky by mě zajímalo, jak moc oceňuje svého manžela ona.  

A hlavní věcí je, jestli vůbec najdeš ve svém věku muže, který by tě chtěl a přitahoval tě. Protože v tomto věku je na "trhu" mnohem, mnohem víc žen než mužů. A ty ženy o sebe také dbají a vedou aktivní život…

Však to jsem napsal já dle toho, co napsala ona. (tomu moc nerozumím, cos tím chtěla říct)

Ona se nemusí rozvádět a brát si někoho, ani milence. Jen se chce s někým stýkat (ne pohlavně ), kdo o ni bude projevovat zájem.

manžel je zahleděn sám do sebe a nechce se měnit - předpokládám si o tom minimálně párkrát promluvili.

 Vím, že budete psát, že tak to je všude. -píšeš.

To vůbec není všude! Vztah se musí dennodenně zalévat, a pokud mám být ve vztahu sám zaléváčem, tak není nikdy pozdě na změnu. Hledat a najít nového polévače, kteří přispěje ke krásným květinovým záhonům.

Ty se změnit můžeš, ale nikoho nedonutíš k jeho změně.

Pokud cítíš, že potřebuješ změnu, tak to prostě udělej. Nejdříve si dělej malými změnami radost.

 V tvém věku myslet na důchod, propáníčka, ani náhodou.

 Já  tady nabádala několik podobných žen k tomu, aby to nevzdávaly. A vlastně si říkám proč. Je to blbost - čím hrnec navře, tím aj smrdí - a když je to prostě chlap, kterému ke štěstí stačí televize, kus žvance a na veškeré otázky odpovídá "dobrý", není na co čekat. Jednoho takovýho mám doma. Jenže ještě dvě malé děti. Nejdřív to bylo "ty máš problém, ty si ho řeš", teď, když spolu ani nespíme, říká "ale já to chci řešit". A taky a "kdo kouká na moje city. " Ale že jsou to už čtyři roky, co je to všechno v háji, to neslyší. Barčo, nemysli si, že ve všem je hned někdo třetí, když si ženská přijde stěžovat. U nás taky nikdo nebyl. Až jednou přišel, však jsem sem o tom psala. Taky jsi byla první, která mluvila o tom, že si přijdu postěžovat, až když se ukáže někdo novej. Měla jsi pravdu. S tím člověkem jsem se ani nevyspala, ani jsem s ním neutekla, naopak jsem začala chodit na nejrůznější terapie (když to byl hlavně můj problém), snažila jsem se přijít na to, co se mnou je, proč takhle blbnu, jestli to náhodou nebude pramenit z traumat z dětství, jestli nepřebírám vzory svý mámy a podobný další krávoviny. A dodnes "na sobě pracuju", slovy mého manžela. Jsem jak stroj, co si pořád říká, že se to zvládne. Přitom si připadám jako blbec, protože jsem vzteklá na sebe, na děti, všechno plyne, ale nic se nemění. Možná jenom můj pohled. Za tohleto to nestojí. A prosím, jen si mě odsuďte. Když přijde chlap domů a myslí si, že komunikace spočívá v tom, že se mě zeptá "A co dneska jinak? ", tak mi to přijde dost málo. Když mu říkám, že o něm nic nevím, že mi nic neříká - co zažil, kde byl, co dělal, jak mu je, proč mu tak je, co jeho rodiče a pořád dokola - a on mi na to řekne, že zkrátka o tom nemluví, ale řeší si spoustu věcí v sobě, tak proč ne, jenže jako ženská, co je zavřená s děckama - copak mi mají domácí pohodu nahrazovat kamarádky? Nebo máma? Proč jsem se pak vdávala? Je pryč celý týden, v neděli odjede na celý den za sportem. Děti nevidí, ale má přeci nárok na to si odfouknout. To mu nikdo nebere, ale kde jsou kurňa moje potřeby? Je to v háji. A když je to v háji, proč v tom setrvávat? Nechci je všechny naházet do jednoho pytle, ale můj muž řeší věci až tehdy, když je toho dost a já chci končit. Pak mu to vydrží dva dny, někdy tři až čtyři. Jenže nakonec, nakonec je to stejný. Jediný vyjádření citu je "já jsem smutný". Jeho rodina mě nepřijala, asi věděla proč. Jsou jako uzavřená komunita, bez přátel, jen sami pro sebe - jedinkrát si nedali pusu (kromě narozenin), nechválí se, nepřitulí, nesnáší to, když se člověk vymyká… a on je jako oni. Moje chyba, měla jsem to vidět mnohem dřív… Asi je čas, abych s tou podělanou terapií zase začala ((

Puťka v teplácích jsem opravdu myslela s nadsázkou, ale čekala jsem, že se někdo do toho obuje, vždy přece nemusí být nikdo třetí ve hře. děkuji všem, kteří se mě zastali   Danielo2 jak já Ti rozumím, to si ani neumíš představit. Ano promluvili jsem s ispolu více než jedenkrát … dokonce více než jedenáckrát je to o ničem. Ale i tak Vám některým děkuji za Vaše názory, nakonec člověk stejně musí rozhodovat sám za sebe. Tak to prostě je Díky Všem

Florentino, jsem ve stavu, kdy o tom musím mluvit, kdybys chtěla, můžeme si vyměnit mail. Ona sdělená a sdílená starost, menší starost. Mně to pomáhá.  

Danielo2, ráda si vyměním email s tebou, taky potřebuju o tom všem mluvit.

E-mail je dannela2@seznam.cz.