Téma: Roční nevěra mého přítele - prý neví proč to dělal

Takže to je ještě jiná? Minule si psala, že se stýkal s bývalou přítelkyní.

Ano přesně tak, ona to nakonec nebyla bývalá přítelkyně, ale úplně jiná se, kterou podváděl ještě i tu bývalou. Takže měl rok jinou, rozešel se s bývalou, našel si mě a tu jinou měl do teď, nevím jestli jsem to napsala tak, aby se to dalo pochopit. Prý si jí našel, protože už byl v tom předchozím vztahu nešťastný po osmi letech a nechtěl se rozejít a čekal, až se s ním rozejde ona. Pak se od ní odstěhoval a poznal mě, a přesto pořád udržoval ten vztah s tou co o ní píšu. Jsem na dně. Protože nechápu, proč teda hledal někoho, proč nezůstal s ní.

No tak to je silné kafe, alespoň pro mě by bylo. A na mě by to nebylo, i kdybych věděla důvod. Protože podváděl už bývalou a pak i Tebe, jen tak, bez zábran a s tou samou. To už nepovažuji za uklouznutí, ale zásadní problém na jeho straně, který je z mého úhlu neslučitelný s opravdovým vztahem.

Zřejmě starší ženská, které to doma neklape v sexu, tak si našla zajíčka, nemá na něj žádné požadavky, jen ten sex. Kdoví, co s ním v posteli vyváděla, tak se mu to líbilo. Ale tak to nejde. Má Vás, tak nemůže zaskakovat jinam. Snad se vzpamatuje, ale je to šrám, který mezi vámi zůstane, jen čas a jeho změna to může zastřít. Pavla

Pavli taky si to myslím, ona se prý rozvádí, mě jen strašně mrzí, že mi nedokáže říct důvod, abych se s tím mohla smířit, líp to pochopit, ale, když Ti řekne, že neví proč to dělal tak se mi tomu nechce věřit. Kdybych věděla důvod tak bych aspoň mohla na něčem zapracovat. Ale asi nebudu ten důvod já, když to s ní táhl už i v předchozím vztahu a zase si říkám, že kdyby s ní chtěl být tak mohl než začal bydlet se mnou. No holt chlapy asi nepochopíme nikdy úplně. Teď se fakt snaží, ale je to ve mně …

Jediný důvod proč? Vidím, to, že to bylo bez závazků, jen pro povyražení z dlouhé chvíle. Gemini,  zapřáhněte ho, dejte mu nějakou práci, nějaké povinnosti, aby neměl čas myslet na druhou ženskou. Ale mějte oči otevřené, asi to není chlap na společnou cestu životem. Pavla

Mela jsem kamaradku, ktera se rozvedla a nasla si pritele. Nastehovala se k nemu i se dvema pubertakama. Vsechno klapalo velice dobre, ona mu obstaravala dum, byli jako rodina. On mel sve konicky, ale prave tam si nasel dalsi milenku. Doma se na to nasomzrejme prislo, ale on to neresil. Pry za to nemuze, ze ho ta druha svedla. (ta mela taky dve deti). Prote cekal, az to za nej ty dve zeny vyresi. Tohle se tahlo asi dva roky, nakonec se od nej moje kamaradka odstehovala. Ale ta druha odmitla mu delat sluzku, tak zustala jeho milenkou a nenastehovala se k nemu.

Netrvalo rok a kamaradka mi oznamila, ze s nim jede na dovolenou, ze ji pozval. Ja jsem to nechapala. Vzdyt ji tak ponizil, odstehovala se od nej a on ma porad tu druhou!!
Ale pak jsem pochopila, jednu vec. Takovy typ muze si vzdycky najde sve vyhody a hlavne zeny, ktere mu to vsechno toleruji. Vzdyt jemu o nic nejde! Obe mu zobou z ruky!
Gemini, mozna ti to trochu otevre oci. Chci ti jenom naznacit, ze tvuj pritel se nezmeni. I kdyz ted seka dobrotu, jednou ti bude neverny zas. Je na tobe, co s tim udelas. Ale vim, ze to neni lehke rozhodnuti.

Holky děkuji Vám, ale je těžké opustit někoho, koho milujete, já ho milovala nade vše… dokonce jsem ani nenapsala, že kupujeme dům, máme vše vyřízené a já zjistila tohle, teď se chová fakt tak jako nikdy, je pozorný, nakupuje i vaří, ale prostě je to ve mně… chtěla bych mu odpustit, ale z nějakého důvodu za ní jezdil, vlastně půl roku s ní podváděl i bývalou přítelkyni, která to nevěděla a neví. Vím, že je to smutný, ze všech stran slyším, že nemá charakter, když šel do vztahu se mnou už se lžima a milenkou, že se to bude opakovat. prostě pokud milujete tak je to tak strašně těžké.  

Jo, TEĎ  se snaží, ale jakmile bude mít pocit, že je vše (podle něj) ok, udělá to znova. Pochybuju, že ne…

Gemini, radím stop, barák dohromady ještě nekupuj, byl by to pak zátěžový rozchod, ach jo.

Leni to je právě to s čím strašně bojuju… Včera večer jsme to ještě rozebrali, ptala jsem se ho znovu proč a on mi řekl, že jí nikdy nemiloval, že byl jen nešťastný v tom předchozím vztahu, který už nikam nevedl, ale, že chtěl, aby to ukončila přítelkyně a ne on, což už taky samo o sobě není ppěkný… No pak potkal mě a protože nevěděl jestli s ním zůstanu tak ten "vztah" spíš postelové užívání si s milenkou pokračovalo a pak, když už viděl, že jsme spolu déle a v pohodě tak to s ní chtěl ukončit, ale nevěděl jak měl prý strach, že mu bude volat domů a obtěžovat ho a já bych se to mohla ozvědět, tak se prý vymlouval jak mohl, aby za ní nešel. Což teda potvrzovala i ta smska, kterou jí odepsal. Psala mu, můj milovaný broučku už se na tebe dnes moc těším, a on jí napsala ahoj broučku moc se netěš, jsem u doktora, mám zimnici a horečku a přitom byl v práci a nic mu nebylo. Tak jen díky tomuto jsem mu to věřila. Jenže není přece možný ho pořád teď kontrolovat, nebo přemýšlet jestli říká pravdu. Už jsem snad i paranoidní. Večer mi ještě řekl, že mě moc potřebuje, že by beze mě nedokázal žít a že lituje toho, že na to přišel až teď po tom co se stalo, ale, že se mu šíleně ulevilo, že už o tom vím a že to s ní ukončil. Ale myslím si, že jedna odešla a za čas se zas se mnou bude nudit tak jako po osmi letech s bývalou a příjde jiná.  

"Ale myslím si, že jedna odešla a za čas se zas se mnou bude nudit tak jako po osmi letech s bývalou a příjde jiná.  "

******************************

Přesně, milá Blíženkyně (dle přezdívky předpokládám, že i Ty jsi stejné znamení ).  Paralelní vztah a do toho to jejich neřešení a čekání, až to ženská/ý za něj vyřeší.  A hlavně to "nechávám si jednu pro jistotu, kdyby mi to s tou druhou nevyšlo" ;-O

Holka, tohle není zralý jedinec, i ten výraz "nudit" se ve vztahu… kruci, snažit se musí OBA a když ještě někdo třeba tvrdí, že "neví" (? ), jestli druhýho mám rád - c to jako je? Buď mám rád nebo ne! o tom se nepřemýšlí - to se VÍ!

Ještě 1 šanci by mohl dostat akorát od ženy, se kterou neměl paralelní vztah, ale toho případ není. Vím, bolí to, ale raději teď, kdy nemáte děti (a baráček bych fakt teď neřešila/do toho nešla), pak by to bylo daleko horší.

Leni já jsem ve znamení Ryb Ta přezdívka mě prostě jen napadla, jinak se jmenuji Petra No já jsem se rozhodla, že mu tu šanci ještě dám, ale rozhodně s ním zatím nebudu nic plánovat, nechám to plynout a uvidím jestli se bude i nadále chovat tak jako teď ten poslední týden nebo jestli se to začne vracet do starých kolejí. Dělám to jen proto, že ho opravdu moc miluji, vím, že z pohledu nezůčastněných budu vypadat jako ta největší hlupačka, ale podle mě si každý člověk zaslouží druhou šanci. Teď jsem se hodně pustila do esoteriky, mám hodně lidí na výklady karet takže slyším hodně příběhů a mnohem, mnohem horších, a tak se snažím pomoci i jim, když nebudu zaujatá jen tím co se stalo mně tak se dřív dostanu zase trošku nahoru, zvednu se ze země, kde jsem byla teď.  

Ahoj Gemini, když dovolíš, tak nejdříve zrekapituluji podstatné, co jsi sem zatím napsala:

1) žiješ s přítelem cca 7 měsíců s tím, že v 1/2014 se s ním rozešla bývalá přítelkyně, která má 3 děti a Tobě vadilo, že s ní byl přítel často v kontaktu: tady, v tom tématu jsi to mimo jiné psala.

2) pak jsi s přítelem o tom mluvila a: "Ptala jsem se jestli by se  k ní vrátil a on mi na to odpověděl, že Ája má jiného, že s ním bydlí, tak o mě ranilo jako by mi chtěl říct, že až nebude zadaná, tak budou zase spolu. Nějak nechápu proč se to děje…

3) nedávno jsi zjistila, že Ti byl přítel 1 rok nevěrný s jinou, se kterou již podváděl i bývalou přítelkyni.

4) když jsi mu řekla, aby to s ní ukončil, tak on to vyřešil tak, že milence zavolal a řekl: "Ahoj, už se nemůžeme vídat, doma to prasklo", tedy NE narovinu a upřímně.

5) pak milence napsal: "ahoj broučku moc se netěš, jsem u doktora, mám zimnici a horečku…", tedy opět NE narovinu a upřímně.

6) sama píšeš, že to nebylo jedno uklouznutí, ale roční vztah se starší ženou. Mimochodem jeho bývalá byla také starší = o 8 let, možná to má nějaký důvod, že mu vyhovují starší ženy, ale to se jen domnívám, neznám ho.

7) dále, sama píšeš, že: "Ale myslím si, že jedna odešla a za čas se zas se mnou bude nudit tak jako po osmi letech s bývalou a příjde jiná."

No a teď, co si o tom myslím:

Uklouznout se dá, dejme tomu. Já sice toho příznivcem nejsem, ale to je čistě můj osobní názor. Pak samozřejmě je možné odpustit a dát druhou šanci, pouze však za podmínky, že už se k tomu nebude vracet, vyčítat a bude se znovu důvěřovat. Jenže, jak sama jsi si dobře vědoma, tady se nejedná o uklouznutí, ale vědomé a dlouhodobé lhaní. A co hůř, ani není schopen se k tomu postavit jako chlap čelem a ukončit to s milenkou narovinu a upřímně proč = říci milence skutečný důvod. A to by pro mě bylo zásadní = charakter člověka. Tedy pro mě by vztah s takovým člověkem skončil. Protože můj názor je, že každý vztah by měl začít na nějakých pevných základech, aby dál bylo možné na nich stavět budoucnost - jakousi stavbu, kterou je pak třeba udržovat atd. Jenže ty Vaše základy mají od počátku tak vážné trhliny, že se pod tíhou dalšího budování a stavby prostě zhroutí. No a ještě si myslím, že přítel už je ve věku, kdy se nijak zásadně nezmění - je to muž, který by měl mít již nějaký rozum, charakter atd. Taky předpokládám, že vzhledem k Tvému věku budeš chtít časem rodinu a tak. V tomhle vztahu si myslím, že budeš nešťastná a řešit to až by jste časem měli společné závazky by bylo opravdu velmi náročné. A poslední věc - medová slova jsou jen slova, podstatné jsou pouze činy. Ty které předvedl dosud o ničem pozitivním nesvědčí. Ale jak s tím naložíš, je čistě Tvoje věc.

Ahoj Gemini, chtěla bych ti napsat moji zkušenost. Stalo se mi něco velmi podobného (přes sms jsem zjistila dlouhotrvající nevěru mého manžela) a i já jsem se rozhodla dát mu druhou šanci. On byl v pohodě, ale já jsem si prožila peklo. Každá sms, která mu přišla, každý sraz s kamarády, každý obsazený telefon (když mu volám), každý jeho zasněný pohled ve mě okamžitě vyvolá stav podezřívání. Ani si nedovedeš představit, jakou mám chuť mu občas prohlédnout mobil. Říká se, že čas všechny rány zhojí. NENÍ TO PRAVDA!!! Je to již sedm let, je pravda že mé pocity jsou již méně intenzivní, ale trvají dosud. Pokud bych se mohla rozhodnout znovu,  URČITĚ BYCH MU MU DRUHOU NEDALA. Zničíš akorát sama sebe.  

Souhlasím s Urticou. On bude chvíli sekat dobrotu, že ho to jako mrzí a pak se ještě bude chlapům v hospodě chválit, jak to všechno bezvadně skoulel a ani ho to moc nestálo. Jediný, kdo se bude trápit, jsi Ty.

Dany napsala jsi to všechno přesně tak jak já to vnímám a sama v sobě vidím, podvědomě to prostě vím, strašně mě to trápí a bolí, ale já ho nedokážu opustit, ať jsem naštvaná jakkoliv, prostě nechápu co a proč mě to po tom všem k němu ještě táhne, možná je to ten pocit, že bych zase byla sama… já neumím být sama, byla jsem sama rok a bylo to pro mě strašný. Dítě už mám syna je mu 8 let a jeho má rád. Když to teď píšu tak si připadám jak největší husa, že mu tu šanci ještě dávám, protože vím, že je srab a slaboch, že jí ani nedokázal říct, že končí, že nechce pokračovat, že se bál a radši mi ubližoval. vědomě ubližoval… Já všem říkám, že první "uklouznutí" může být z nevědomosti, nevyzrálosti, hlouposti, ale každé další, druhé třetí je vedomé a to se neodpouští. Do hlavy mu nevidím, vím, že to můžou být jen medová slova, ale třeba toho opravdu lituje a opravdu si uvědomil jak se choval… Víš všechno se ve mně pere, protože jeho minulost z dřívějška je taková, že měl samé starší ať o osm, deset, i dvanáct let, já jsem první, která je od něj jen o deset měsíců. Asi ho k nim něco táhne, řekla bych, že je to zakořeněné v dětství, to taky beru hodně v potaz, protože jeho máma je alkoholička, jeho táta měl rakovinu pak pil a srazilo ho auto, neměl žádný normální příklad rodiny v dětství, to je možná ten jeho podvědomý sklon ke starším ženám… vím, že to neznamená pro něj žádnou omluvu, ale já se ho snažím pochopit, chci, aby viděl, že se dá žít i jinak, moje rodiče ho vzali jako za vlastního chovali se k němu krásně a má kolem sebe plno lidí se kterými jsem ho seznámila, on nemá ani žádného kamaráda, jen kolegy v práci. Věděla jsem tohle všechno od začátku na šla s tím do toho, že mu prostě ukážu jak dokáže rodina podpořit, pomoct, jak se normální rodina chová, jak žije, . Nevím jestli dál vypadám jako hlupačka, když jsem mu tu šanci dala, ale je to jen na něm, když to udělá znovu tak už budu připravená se s ním rozejít a on to ví.  

Gemini, já bych tu roli "zachránkyně", která mu ukáže, jak se  to "má", nezvládla. Takto dlouhodobě určitě ne, to vím. Nedělej si raději marné naděje, spálíš se…

Myslíš to dobře, ale co když bude opatrnější a Ty to nezjistíš ani za rok, jako jsi to zjistila teď a navíc náhodou. Já bych do toho nešla, mě by vážně vadilo to, jaký je to člověk. Jinak snažit se ho pochopit, dejme tomu = jako kamaráda, ale snažit se mu dát to, co mu nedali rodiče a hlavně matka - na to je podle mě v jeho věku pozdě. Je dost dlouho dospělý, kdyby chtěl, mohl žít jinak než jeho rodiče už dávno po vlastním uvědomění si a nečekat na to, až mu to někdo (Ty) ukáže. To ale ještě neudělal, proto si hledal vždy starší partnerky, protože ty se k němu chovaly částečně jako matky, nejen jako partnerky. On stále hledá spíš než lásku partnerskou, lásku mateřskou. Není srovnán a vyrovnán se vztahem s jeho matkou. To si myslím stejně tak jako to, že sem časem napíšeš, že to nedopadlo. Bohužel…

Gemini, clovek, ktery v detstvi nepoznal lasku, ji ve vetsine pripadu nedokaze sam opetovat. Proto on porad hleda, jenze to mu zustane, nedokaze zustat na jednom miste.  Ty mas uplne jine citeni nez on, mela jsi rodinne zazemi, to te dela silnou.  Cim vic lasky mu ukazes ze sve strany, tim vic te zasahne jeho dalsi nevera.
Nikdo z nas ti tu nepise proto, ze y chtel, aby ses s nim rozesla. Piseme ti jenom sve zkusenosti a snazime se, abys sama prohledla a neublizovala si.
Samozrejme, rozhodnuti je na tobe.

Holky jste strašně moc hodné a ani nevíte jak moc si vážím každé vaší odpovědi. Jsem moc ráda, že se můžu svěřit a přečíst si i vaše názory a bohužel i zkušenosti. Já nevím jak bych vám poděkovala, a jak píše Lištička… vím, že mám jiné cítění já jsem vnímavá a strašně moc citlivá což mu od začátku vadilo, on je zase tvrdý a myslela jsem si dřív, že i necitlivý, že by ani brečet nedokázal. tak nevím jestli jsem se spletla a citlivý je a aspoň trošku něco pochytil a nebo je to jen přetvářka. Takže ještě jednou strašně moc si vážím každé vaší rady a odpovědi, a uvidíme co napíšu za pár měsíců… pořád doufám, že to dopadne dobře, že mu dojde jak se choval a pokud ne tak na to doplatí stejně jen on, protože bude v životě nešťastný vždycky, každý by měl dostat druhou šanci jak už jsem psala, ale každý by měl i vnímat a vidět své chyby ne jen chyby druhých.

Ahoj,

tvoje psaní i názory druhých jsem si četla už dopoledne a už v tu dobu jsem si říkala, jestli bych nepřidala "něco ze svýho". A jdu na to :) Ještě předtím bych ale chtěla smeknout před tebou i lidmi, kteří ti píší - jste tak milí a laskaví - je krásný číst až "dobrotu (ne doslova ve slovech :) ". I když téma - to je smutnější.

Zažila jsem něco podobnýho - i když - jen zdánlivě. Mně milý člověk se nemohl rozhodnout mezi mnou a jeho přítelkyní, se kterou se kvůli  mně rozešel a pak se zase vrátil a to udělal víckrát. Bylo to období, ne krátký, plný smutku a hlavně výkyvů pocitů ("nahoru, dolů"). Celou tu dobu jsem řešila, jak z toho ven, racionálně jsem věděla, že je to špatný - nejsou pevný základy - věděla jsem, že jsou špatný jakýsi "hlavní prvky chování" danýho člověka. A přesto - srdce chtělo svoje. Zakazovala jsem si ho, snažila se utínat kontakt, neviděli jsme se nějakou dobu, abychom se potom zase sešli a zase všechno znovu zahořelo. Teď, s odstupem času, to dokážu už líp pochopit. Proč jsem se tak bála konce, být sama, proč to všechno. A v dalším odstavci ti k tomu pochopení napíšu víc.

Víš, myslím si, že by sis neměla svoje pocity zakazoval a bojovat proti nim. Čím víc si ho budeš jako člověka zakazovat, tím víc tě to k němu potáhne - budeš chtít zjistit, jestli by si opravdu tu druhou šanci nezasloužil. Tak mu ji tedy dej - ale mysli u toho na zadní vrátka, žádný bydlení, natož třeba děti či cokoliv závažnýho. Přiznej si, že zkrátka potřebuješ zjistit, jestli by znovu zaváhal (podváděl). Myslím, že tvůj vnitřní pocit ti už teď radí, co je správně - odejít od něj (nejsou pevný základy, podváděl tě, podváděl dlouho, předchozí…). Ale ještě to tobě, jako celku, nedošlo a chceš bojovat. Třeba postupem času dojdeš ke smíření - rozum dohoní srdce a budou v souladu. A přeju ti, aby se tak stalo co nejdřív, ale už teď chápu, že ona "cesta opravdu může být cíl", ač to zní snad až pateticky :)

Zkus to tedy, pokud chceš, ale měj oči otevřený, vnímej, jak ti je vedle něho… Máš zapotřebí cítit ten nedobrý vnitřní hlas? A proč bys tak měla dělat? Jak ti je bez něho? Strach být sama - to je špatný důvod s někým být. Navíc - vážně to nikdy není tak hrozný, jak si představujeme. Pocit pochopení a zvládnutí daný situace s "gráciií", ten je lepší. Důležitý je - mít se ráda. Je to takový kruh.

Snad nejsou moje "řeči" až moc vzletný…

Marky

Přečti si něco o odpouštění například knihu: „Radikální odpuštění“ autora Colin C. Tipping.

Na druhé straně je ruské přísloví: Kdo poprvé tě oklame, činí ti zle, když podruhé tě oklame, dobře ti činí!

Marky, děkuji i tobě za příspěvek vs radu, jak jsi psala o rozumu a srdíčku. prostě rozum ví a ví to celou dobu, jen jsem sama sebe pořád přesvědčovala, že to chce čas, myslím ten vztah to budování, jelikož jsme každý úplně jiný jak jsem tu psala. A kolikrát, když usnul a já vedle něj ležela a koukala na něj tak mi něco říkalo "stejně spolu nebudem"  Jenže znám i případy, kdy se zjistila nevěra a oni to překonali a jsou spolu dál  i dlouhé roky. Já prostě vím, že to není do konce života. chce se mi brečet i křičet, ale ne na něj, jen na sebe, že jsem takový slaboch.  

Chápu, poslední větu znám taky (i já si říkala, že jsem slaboch, i když nešlo o nevěru, nic takového já naštěstí nikdy nezažila), taky jsem si ji v min. vztahu pokládala, ale "držela" jsem to (no jo, ale bohužel jenom já) spíš proto, že jsem nějakou dobu nechtěla věřit, že je fakt možný, že by byl schopen se chovat tak a tak, ale ke konci jsem věděla čím dál víc, co si říkáš Ty - že spolu nebudem, respekt. že vím, že dělám chybu, ale vím jistě, že  ta poslední kapka brzo spadne. Inu, holt jsem jich nechala padnout víc, ale pak už jsem byla tak v šoku, že ani nebylo potřeba to vyslovit (slovo konec, rozchod apod), když to něčím definitivně dorazil.

Přijde to, holka, přijde, ptž on se v tom nezmění. Jednou to může být úlet, ale podruhé, natož víckrát, už je to záměr i bezohlednost k Tobě, kdy nějaká jejich "neochota něco řešit"  pak už ženskou absolutně nezajímá. Akorát to oddaluješ. Ke své vlastní škodě, ale na to si každý/á musí přijít (k tomu dojít) sám.

Leni jak píšeš, asi čekám na tu poslední kapku, protože to vím, že už bych nezvládla. Sice je to asi takové sebemrskačství, ale jak píšeš ty, pořád si říkám, že třeba není takovej, třeba se z toho neuměl vymanit. Ale je pravda, že pořádný a milující chlap by to neudělal vůbec a nebo by za ní zašel, když poznal mě a normálně narovinu to s ní ukončil, řekl mám nový vztah už se nechci vídat, ale bohužel to neudělal, já ho neomlouvám, jen prostě nechci být bez něj, když je teď tak starostlivý a snaživý, vím, že to nemusí trvat věčně, nejsem naivní, protože začal mluvit o svatbě… tak mi bylo jasné, že bych jen dostala kouli na nohu a pak se z toho těžko dostávala, nechám tomu volný průběh, uvidím jak to bude do budoucna a jak se bude chovat, ale myslím si, že je mi souzený jiný partner. Jak se v tom každý den babrám tak si mezi ním vytvářím jakousi pomyslnou zeď, všimla jsem si toho už včera, už se za ním nechodím sama tulit, nehladím ho, to on teď pořád chodí za mnou, možná to chce ještě chvilku a já doážu říct a dost, protože ta zeď prostě bude obrovská, nevím jestli mě chápeš…

Já bych to stručně shrnula takto. Tvoje rozhodnutí je Tvoje věc. Já si jen myslím, že život je natolik krátký, že bychom si měli dobře zvážit, komu chceme pomoci a věnovat svůj čas, byť to myslíme v dobré víře…

Vážně si myslíš, že ho neomlouváš…? Nee, nic ve zlém.

Ale chápu Tě, opravdu. I já věděla, že to přijde a nikdy se nezlobila ani na kámošky, které mi to říkaly (zvl. jedna dost drsně, ale od ní to já nejen brala, ale i jsem to potřebovala), ptž člověk "zvenku" - prostě ten, kterého se to netýká, toho prostě vidí "víc".

Já to viděla taky, "akorát" jsem neměla pořád nějak odvahu či co a šíleně se za to na sebe zlobila.

Ale u toho Tvého nějak (spíš vůbec) nevěřím, že nějakým "přechodným" chováním a hrou na "momentálně hodného" se u něj něco změní. A ještě, když se cítí "ohrožen", mluví o manželství?? Propána… Chce Tě za každou cenu přesvědčit, že se napravil, ale nejen v tomto případě (a jak psala i Dany) - slova ne, ale činy. To mluví za vše.

Ahoj, čtu tenhle příspěvek  téměř po roce tak by mě zajímalo  jak to dopadlo?? Řeším totiž teď stejný problém a nevím kudy kam. Rozum říká tak a srdce jinak.  

Je Ti 24 let, jsi mladá, máš život před sebou = poslechni svůj rozum, srdce je zřejmě ještě naivní…

Ahoj, všechny komentáře jsem si sice nepřečetla, ale jen ti chci napsat, že už to mezi vámi nebude nikdy jako dřív, protože základní kámen každého vztahu je důvěra, a tu on zničil. Už mu nebudeš nikdy tolik věřit, a když se jen nachvilku vzálí, tak už budeš přemýšlet nad tím, jestli se zase neválí někde s nákou ženskou. A to už je vztah o ničem, to už je na nic.   Víš proč tebe, a jeho ex podváděl?   Na to je jednoducháo odpověd, protože je rozežraný… a to ti přeci nebude říkat, to by vzal rovnou hrobníkovi lopatu a hrob si kopal sám.