Téma: Manželova nevěra - zachránit manželství nebo sebe?

Ahoj...
dala jsem se na tuto stránku, abych snad našla řešení. Jsem ve stejné situaci jako TY. Také jsem zjistila, že mě manžel podvádi. Jsme manželé 10let a máme 2 děti a také nevím co dělat, jak se rozhoudnout. Odpustit a doufát, že to znova neudělá? Věřit jeho slibům a jetě jednou to zkusit už kvůli dětem, nebo začít znovu? Kéž bych znala odpověď.!!!!!!
Ty už víš, co dál????????

Ahoj všechny tady,

Prožívám poslední tři týdny opravdu ,, klidné citové období,,.S nevěrou manžela již mám tři ,,krásné,,zkušenosti.Na otázku, zda se s ní dá žít odpovídám ano.Vždy je potřebné zvážit co dál, ale není dobré reagovat impulsivně. Každá , která se snaží své manželství zachránit má svého muže ráda.I já.Odpustí, ale nezapomene.Ty tři zkušenosti se staly před dvaceti lety. Přebolelo, ale nezapoměla jsem. Náš sexuální život je spokojený, sex velmi častý.Taky jsem si pokládala otázku proč? Já ji opravdu nenašla.Teď ano.

Před třemi týdny se manžel domů vrátil se zcela čerstvými škrábanci na břiše.Ta vlna, která mnou projela, ta jistota a otázka ???Vím, že byl opět nevěrný ani chudák malý nevěděl od čeho ty dlouhé ještě napuchlé škrábance jsou.Všechny jsme slyšely to samé - co děláš, neblázni,já fakt nevím a pak nejlepší obrana je útok. Jak si můžeš vůbec myslet, že bych to ještě jednou udělal? A dívala jsem se jen na zavřené dveře.Komunikace na bodě mrazu, vše co jsem udělala bylo špatně, dokonce i ten nepořádek v autě je na můj účet.

Zachovávám si zdravý rozum, samozřejmě, že nevěřím těm vtíravým myšlenkám, že je to blbost.Ale asi jsem konečně našla důvod jeho nevěr. A taky rozum.

Tady je. Každý chlap touží po rodině. Domě. Pořádné a milující ženě, ženě, která nejlépe sama vychová děti, moc neřeší problémy, protože muži jsou velmi unavení z práce, nejlépe žádné práce na domě. Prkotiny typu sádrování, malování, běžné opravy- pračka, lednička, stěhování nábytku zvládnete i sami. Samozřejmostí je pravidelný servis. Každý den teplé jídlo, napečeno, uklizeno, postaráno o děti o nákupech už ani nemluvím .Každý den 2 krát denně sex, milující slovíčka, pohlazení.A přitom chození do práce. Tak to bylo samozřejmostí plných 23 let, co jsme spolu. Ode dneška nevařím, neperu, po práci se stavím na kafe, začnu chodit do posilovny, ke kadeřnici, masáže a kosmetiku. A pokud se mu nebude něco líbit - dveře může zavřít, ale už mu je nikdo neotevře.Ne, necítím nenávist, ani křivdu. Jen velkou bolest a prázdno.Čas je nejlepší lékař.

A co když ten vztah netrvá 10-15-já nevim kolik let. Ale jenom 3,4,5 co když děti nemáte a už víte že za těch pár let byly věci hodně na hraně....smsky posílám pusinku, dneska přijdu později, aspoň se můžeš v klidu učit, odpočinout si, udělat si co potřebuješ, ne já s tebou nepojedu určitě si to užiješ lépe beze mě. Možná nešlo o vztah založený na zuřivém sexu a nocích bez něj. Ale šlo o to, že lhal a všechno to co jsem chtěla slyšet já pak jen tak mimochodem projevoval někomu jinému. Jsem nějak mimo, protože jsem mu to už 2x odpustila a dnes mu to odpouštím po třetí. A proč? Protože ho miluji, protože vím, že se k sobě hodíme, protože vím, že taková jaká jsem bych někoho podobně smýšlejícího jen tak nenašla, protože se bojím, že přijdu o všechno a nebudou žádné plány a třeba ani děti. Přítel říkal ať to beru, že se to stalo, ale že jsme spolu, bydlíme spolu, že budeme žít jako dosuď, máme plány na dovolenou, koupi bytu, snad i svatbu. Je možné, že by to všechno plánoval a nemyslel vážně? Je možné zvyknout si na chlapa záletníka? Může se stát, že ho to prostě přejde? Nevím :(, jediné co vím, že mě má na háku, protože jiná by mu vyškrábala oči a odkopla ho. Já se k němu lísám, pomalu se omlouvám, že o tom chci mluvit a ještě mu opakuji, že ho miluji, a že ho nechci ztratit. Když přistoupím na to, že ho neopustím, musím vymyslet jak na to, aby i on tak strašně chtěl mě. Dělat ultimáta dle mého názoru nemá smysl, nakonec člověku nezbyde nic a v dnešním zkaženém světě nemám iluze, že by jiný byl jiný :(. Otázka je, jestli, když budu svá, budu o sebe víc pečovat, budu chodit kde kam, tak jestli ho to bohužel ještě nepostrčí k tomu, že si řekne, že je vše ok, že mu to takhle vyhovuje a naopak ho to vyprovokuje k tomu, že má absolutní volnost :(. Situace je složitá a myslím, že Vám ani nemusím vyprávět, jak strašně mě chvílemi bolí vzpomínky na různé útržky našich rozhovorů o tom co se jak stalo, útržky toho co jsem ať už náhodou či schválně zjistila - bohužel jsem ten typ, že hledám důvod a chci vědět všechno, což ze obrací proti mě. Nevím však zda je lepší žít s tím, že nebudu pátrat, a že si každý den nemůžu být jistá co se děje či budu všechno vědět a nebudu mít pocit absolutního idiota. Oboje totiž dle mého názoru bolí stejně. :( Můžete mi někdo poradit jak to mám přehkonat a dokázat?

   Na Tvém místě bych se na něj vykašlala a našla si někoho jiného. Dost o sobě pochybuješ, to znamená že máš nízké sebevědomí. V první řadě zapracuj na sebevědomí (kurzy,knihy,přednášky) a na kurevníka se vykašly. Jinak budeš celý život žít užíráním se a v nejistotě. Z toho pramení neurózy a psych. problémy. Zatímco si panáček užívá, Ty budeš na práškách. Stojí Ti za to? Nestojí, dej mu kopačky a běž naproti světlým zítřkům. Jo a nejsou všichni muži stejní.

No možná si něco nalhávám, ale ještě bych doplnila, že jsem na to sice v plné palbě přišla až teďka, ale stalo se to před 3/4 rokem. Tentkrat jsem na to přišla tak nějak napůl, že si s ní napsal na netu. Už v létě jsem mu říkala jak mě to bolí a ať to s ní skončí. Slíbl, že to tak bude a možná to tak i bylo. Teďka když jsem to objevila, tak se přiznal, že s ní byl i když v létě tvrdil že nebyl (snad 1x na večeři a přojít se) a řekl, že jí pak párkrát zavolal, řekl, že už to dál dělat nebude. Měli jsme se ten poslední rok myslím si opravdu dobře, ale je těžké mu věřit, protože před tím rokem jsme se měli také dobře a co si budeme povídat i kdyby jí "jenom" jednou za měsíc či čtvrt roku zavolal, tak mi to nepřijde normální, on z ní dělá kamarádku a možná tomu sám věří, ale moje důvěra je otřesena. Na druhou stranu opravdu neumím teď tak nějak uprostřed, když nevím jak to je náhle pálit mosty a odcházet. Snad mi někdo z vás rozumí. Byla bych radši, kdyby mi někdo poradil jak mu odpustit a začít znova věřit, jak být pro něj taková, aby neměl potřebu něco pokoušet. Jsem naivní a uvědomuji si to, možná na to doplatím, ale rozchod v současné chvíli asi nepřipadá v úvahu :(

ahojte ja mam tieš takuto strašnu skusenost my sme spolu 14 rokov stoho bude 5 rokov čo sme manželia.on pracuje v cz a tam pracuje aj ona mali spolu aj byvanie a preto sa to aj stalo. keby som to vtedy vedela.presne pred rokom ma manžel podviedol s byvalou prostytutkou.spavali spolu a vy pisoval jej milačku, milujem ta, posielam pusinku a td a ja som bola vtom čase v 7mom mesiaci tehotenstva.bol aj pri porode  a ked prišiel domou tak jej hned vypisoval ako mu chyba a ako ju miluje.ked som sa vratila domou tak ked jej pisal tak jeho slova zneli kmilačku prepač neskor ti zavolam lebo okolo mna beha žena. milujem ta. a to všetko som sa dozvedela ked som sa nahodne prihlasila asi pred mesiacom na jeho uživatelske meno a tam som sa všetko dozvedela ako ju miluje.pricestoval domou agresivny a rozbil mi notbuk a sebe dva telefony a stale niečo rozbijal spetne na našom novom volve aj predne sklo kolko krat som sa spitala nanu. vravel že to trvalo len polrokado 6teho mesiaca ale ja už neviem neviem či mu mam verit.tak som sa vybrala patrat snim na cz a šla som zanou povedala som jej svoje a ona ako spravna prostytutka sa mi vysmiala dotvare a znemožnila som len seba a čo je vrchol dostala som odneho ked som strelila jej a jemu tak som dostala nakladačku od milovaneho muža ktory ma vživote neudrel tak poprvikrat som zažila bytku a neveru od svojej lasky ktoremu by som nedokazala ubližit.teras riešim  ostat neostat mame krasneho chlapčeka a dievčatko a jemu nanich zaleži. ostat snim koli detom alebo honechat.poradte mi prosim....   :(

Ahoj jsme spolu 2 roky z toho manzele rok mame 10ti mesicni dceru. Par dni zpatky jsem zjistila, ze mel manzel tri mesice zpatky jednorazovku. Doma v te dobe bylo zlo strasne hadky vyhazovani z bytu, dluhy, nulovy sex. Ale po te nevere se vsechno uklidnilo az mi to bylo divny (o te nevere jsem nevedela). Manzel byl chapavy, mily, pomahal mi doma i s malou. Kdyz jsem na nej vybalila, ze to vim byl uplne na dne strasne toho litoval udajne si to s ni ani neuzil myslel porad na to co bude az to zjistim takhle jsem ho nikdy nevidela. Od te doby na me nekrici porad jen milacku sem milacku tak, smsky o tom jak me miluje, je porad doma a diky te nevere je dokonaly manzel, milenec, kamarad i otec. Nekdy si rikam az tu holku potkam jestli ji dam nakladacku nebo ji podekuju. Me neverema zachranila manzelstvi!