Téma: Jsem zadaná s "neosudovým" přítelem, ale miluji přítele jiné ženy - co teď?

Nejak mi tady unika smysl toho, proc se vubec chces vdavat? Pokud tak snadno podlehnes svodum, asi nejsi na manzelstvi jeste zrala. Kazdopadne ne na manzelstvi s tvym soucasnym pritelem.

Já jsem dlouho přemýšlela, co ti napsat.

A napíšu ti: jdi do toho, jeď tam - a uvidíš.

Víš, přijde mi, že ty ke svému trvalému vztahu i k té avantýře přistupuješ jak nejrozumněji to jde. Přítele si nebereš z romantického poblouznění, ale na základě velmi zralé smyslupné rozvahy. U kamarádčina přítele opět stavíš na hodnotách jako jsou společné zájmy, názory, porozumění, životní cíle - nebásníš tu jak se ti pere hlava a srdce a jak si nemůžeš poručit - myslím, že ty by sis poručit zvládla jedna dvě, důsledků jsi si vědoma, morálka ti není cizí. Vždyť jsi tak zatraceně rozumná - píšeš jak románová postava z 18. stol.

Jenže mi přijde, že než se vdáš, zasloužila by sis zažít taky něco nerozumného. Zažít si vztah nejen hlavou a srdcem, ale i "břichem". Skrze svůj sexus, své pudy, svou živočišnou ženskou podstatu.

Neptej se mně na to, proč bych ti to přála - žádný rozumný důvod nemám. Jen to je asi něco, co by podle mě měla (si zasloužila) zažít každá ženská - nejlépe než se vdá a pořídí si děti - a když se vdá za chlapa, kterého nejen miluje a kterého schvaluje její rozum, ale po kterém touží i její "břicho", je to to nejlepší, co se jí může stát.

Přijde mi škoda na to rezignovat už v 25.

Znamenitě řečeno.

Ahoj, já bych Ti také doporučila, abys jela. Pokud Tě ten druhý partner opravdu "chytne", tak se se současným rozejdi (to, že máte před svatbou neznamená NIC oproti tomu, co Tě v životě potká za rozhodnutí). Zůstávat se současným partnerem jen proto, že je to rozumné a že se máte brát, je hrozně moc málo. A pokud bys za pár let stála zase před podobným rozhodnutím, mohla bys litovat,, že jsi to neudělalauž dřív, vážně. Se současným partnerem jste spolu začali chodit jako děti a trochu jste vyrostli a každý jste se promněnili v hotovou osobu. I toto je potřeba brát v potaz. Takže, pokud Tě to láká - jeď a změň svůj život. Ale buď férová a než odjedeš, tak to svému současnému příteli pověz, že jedeš s někým jiným pryč. Jednak by to mohlo prsknout, to nikdy nevíš a jednak by bylo opravdu hnusné  "ho plánovaně podvádět". Vyčkávat, jestůli ten víkend bude stát za to, že se podle toho rozhodneš jestli se vdát nebo ne, by bylo velmi smutné. Protože pak by jsi taky mohla být vdaná s výčitkama svědomí, že jsi manžela podvedla jen proto, aby ses ujistila, že lepšího není. Zkus si představit, že by to bylo obráceně a takto by si to jel vyzkoušet Tvůj budoucí manžel s nějakou kamarádkou? Nechci Ti kázat o morálce, to vůbec, ale chovej se tak, jak bys chtěla, aby se Tvůj manžel choval k Tobě.

Co to tady čtu za rady? Jo, jasně jeď za tím chlapem, dej průchod svým pudům, jako zvířátko…

A pak budeš akorát litovat. Nyní máš člověka, s kterým si rozumíš, chcete se vzít a ty vymýšlíš blbiny z nudy, nebo z rozjívenosti. Když pojedeš za tím chlápkem, tak příště pojedeš za jiným a už se vezeš, budeš objíždět chlapy, užívat si "břichem", jak tu někdo napsal a bude z tebe "štětka", do které nikdo ani nekopne, natož aby si ji vzal za ženu a plánoval s ní budoucnost.

Takže to je můj pohled na věc. Měj se…

Já myslím Pavli, že tak to není. Možná ji ten krok uchrání budoucího rozvodu, kde by figurovaly už třeba i děti. Mám pocit, že se současným partnerem má už teď pochybnosti i když si je nedokáže rozumově vysvětlit.

Baru i to je možné a lépe, když se rozejdou nyní, než až kdyby měli spolu děti, to je fakt…

Píšeš, že se znáte jako nikdo a ví o tobě všechno. A ví taky, že bys někdy udělala něco, nad čím teď přemýšlíš? Jet na výlet tohohle typu?

Člověka někdy nepoznáš ani za 20 let soužití… vidíš to teď na sobě - píšeš, že jsi ho nikdy nepodvedla, a ani na to nemyslela…

Navíc přítel kamarádky. no co k tomu dodat. asi jen nedělejme druhým ženám to, co nechceme, aby dělaly nám 

Pokud už o něčem takovém přemýšlíš, tak zřejmě není ten správný čas na svatbu. Horší, kdyby tě to popadlo, když už bys byla vdaná a měla děti. Jen můj názor

Zivot je pro to, aby se zil. Litovat muzes jenom toho, co jsi v zivote nezkusila nebo nepoznala. Nikde neni psano, ze se musis v 25ti vdavat. Hlavne ne tehdy, kdyz mas ten pocit, ze to neni ten pravy. Musi ti byt ale jasne, ze od toho tveho kolegy nemuzes ocekavat totez, co od tve jistoty. Co ty vis? Treba to ani nemysli vazne anebo poznas jeste nekoho uplne jineho, ale az za par let. Ale risk je zisk!
V zivote se stavaji daleko horsi veci. Ja bych do toho sla. A v zadnem pripade te neodsuzuji. Horsi by bylo, kdybys byla vdana a mela deti.

Maj rozum. Tvoja kamarátka ti odporúčila jej priateľa, aby ti pomohol… a ty s ním začneš spávať?

Tvrdíš, že tvoja kamarátka ho podvádza… a vieš iste, že jej priateľ ju nepodvádza? Nemáš byť ty len pomsta? A potom človek, ktorý ťa zrejme ľúbi si ťa aj chce vziať  ale ty si s ním vlastne len z vďaky, že je on ešte s tebou…

Ja si myslím, že sa popáliš a budeš ľutovať.

Ale veď skús, život treba žiť a nie prežívať.

A do budúcna… ktokoľvek by pri tebe stál, keď sa necítiš dobre, citovo sa na toho človeka naviažeš… preto treba myslieť dopredu…

Ono zrejme si s tým tvoim priateľom veľmi nerozumieš… Zrejme to medzi vami škrípe… ale aj tak si daj pozor… poradila by som ti aj po prípadnej chybe mlčať, ale vec, že je tu ešte tá tvoja kamarátka, ktorá sa to môže dozvedieť od tvojho nového kamaráta, ktorý to potom môže posunúť tvojmu snúbencovi…

Ahoj.

Upřímnost nade vše. Bylo by hodně férové a moc Ti doporučuji, aby jsi svému příteli řekla pravdu. Že ho máš moc moc ráda, ale že ho nemiluješ a nepovažuješ ho za toho pravého do života. Věřím, že po tak dlouhé době to bude těžké mu to říci, ale čím dříve to uděláš, tím to bude lepší.  

I když se vezmete, tak si myslím, že vás stejně čeká rozvod, protože se stane časem to co se vám stalo teď - že poznáš někoho, u koho budeš cítit, že asi je ten pravý (a je jedno, jestli bude nebo ne - prostě to budeš cítit), budeš poblázněná a půjdeš od svého přítele - tou dobou možná už manžela.  

Tak na rozdíl od mnoha věcí, se kterými se v životě potkáme a o kterých si lidé myslí, jak jsou vážné, přitom jsou to blbé malichernosti, přesně tomuhle říkám pořádný problém.

Lidé často řeší kraviny a Tobě tohle dilema nezávidím.

Každý z názorů co tu zazněl, jak ty PRO, tak ty PROTI mají něco do sebe.

Jednu věc si musíš uvědomit: Tvůj dosavadní přítel se do teď k Tobě choval obětavě a Ty se chystáš ho opustit. Pro něj je to hodně zmařených let. Ty jsi k němu nikdy nebyla upřímná. Škoda.

Ale ani tento těžký morální delikt není důvodem si o Tobě myslet, že jsi špatný člověk, nebo špatná žena.

A není to ani důvod zůstávat ve vztahu, který Tě spíše dusí a do budoucna dusit bude víc.

Tohle je situace, která ukazuje těžkost a surovost života v celé jeho nahotě.

Dilema, zda prožít život jen spokojený nebo šťastný. A zároveň dilema, zda vše získáme nebo vše ztratíme.

Není to lehké. Protože neexistují záruky toho co bude, když uděláme volbu.

Ale volbu udělat musíš a já věřím, že ať tvé rozhodnutí bude jakékoliv, na obě cesty máš právo.

Jedinou radu kterou Ti umím dát: ať se jakkoliv rozhodneš a ať se může stát cokoliv, zůstaň pozitivní a optimistická. Život není klišé o jednom partnerovi. Nové lidi poznáváme celý život. A až dosáhneme věkem nadhledu a rozhledu, až tehdy dokážeme rozumně říct, s jakým partnerem bude život lepší a s kterým partnerem to za pokušení nestojí.

Jen dotaz mimo téma - vy se máte brát v lednu? poněkud divný termín pro svatbu.

Dobry postreh!!