Téma: Internetová nevěra přítele - hledá ženy na sex na Badoo a flirtuje s holkou na Facebooku

Text uživatele: 

Některé tvé ukázky vnímání světa mě baví … („myslel, že jí je míň, je pro mě prostě zvrácené“ – v „nácti“ letech? , „seznamce pro zadané“ – to se nějak rozeznává? , „výrazně starší (a často i hodně při těle a ošklivé ženy“ – promiň, ale vnímání krásy je subjektivní a každá žena si myslí, že je hezčí než ty, po kterých její muž pokukuje)

 

No, jednak mě to pobavilo a druhak to na něco poukazuje. Tvá mysl je málo otevřena novým možnostem, se kterými si se ještě nesetkala… pozor! svět je barevnější než vůbec tušíš.

 

 

„Chápu, že za to může můj odjezd“

 

Tohle zato ale nemůže. Kdyby váš vztah fungoval a byl postaven na kvalitních hodnotách, tak ani odjezd na několik let, kór v dnešní době plné komunikačních možností tohle nezapříčinil.  

 

„ale proč to dělal i když jsem tu byla a měli jsme naprosto perfektní vztah? “

 

Perfektní byla možná jen Tvá představa. Realita je to, co čteš černé na bílém na Badoo a na Facebooku.

To je takový častý omyl mnoha lidí skrz všechny lidské činnosti. Když dostanou zpětnou vazbu, tak místo toho aby se nad ní zamysleli, začnou druhé přesvědčovat o tom, jak to oni dělají skvěle a že chyba v nich není.  Ovšem zpětná vazba zde není od toho, abychom se s ní hádali. Je tu od toho, abychom ji přišli na kloub analyzováním.

 

„se s ním rozešla, teď jsme ale spolu a snažím se náš vztah znovu lepit dohromad“

 

Na vztah musí být dva. Jeden jej nedá dohromady nikdy, ani když se bude snažit sebevíc.  

 

„On říká, že si je jistý, že to nikdy znovu neudělá, že se z toho moc poučil apod. Věřím, že toho opravdu lituje, ale nevím, jestli mu zatím důvěřuju, chce to čas. “

 

Zde je velká naděje.

Ono to nechce čas, ale hlavně příležitost. Ale jelikož teď půjdeš opět na půl roku pryč, tak není co řešit - příležitost je zde.

Jsem zastáncem toho, že člověk se učí chybami a je schopen změny. Ale musí sám od sebe. Zde se zdá, že je to tento případ.

 

Ale uvidíme.  

 

Podle mě, tomu klukovi něco chybí v sexu i v myšlenkách - podněty a stimuly. (tj. váš vztah není tak perfektní jak se Ti zdá), proto ho nevybité hormnoy nutí dělat to, co dělá.

 

 

Text uživatele: 

Adame, děkuji za názor. Vnímání světa je individuální, tak to moje ti možná přišlo komické. Jen bych to ale doupřesnila - seznamka pro zadané - ano, skutečně existuje tak specializovaný server, také jsem to dřív nevěděla. To, že jsem napsala „se s ním rozešla, teď jsme ale spolu a snažím se náš vztah znovu lepit dohromady“,  to jsem se opravdu jen přepsala, měla jsem na mysli plurál - snažíme se náš vztah znovu lepit, samozřejmě musí chtít obě strany, to jsi napsal správně a skutečně si myslím, že u nás to tak je, i přítel se opravdu snaží. Není to jen na mně. Z tvého vzkazu mi přijde ("svět je barevnější než vůbec tušíš"), že mě považuješ za dost naivní. Nevím, jestli jsem v tomhle ohledu naivní skutečně byla, ale něco takového jsem opravdu od přítele nečekala a ani jsem se s tím dřív nesetkala, že by to třeba dělal někdo v mých předešlých vztazích. Pro jsem z toho asi byla o to víc překvapená, že se mi takové věci dějí.

 

"To je takový častý omyl mnoha lidí skrz všechny lidské činnosti. Když dostanou zpětnou vazbu, tak místo toho aby se nad ní zamysleli, začnou druhé přesvědčovat o tom, jak to oni dělají skvěle a že chyba v nich není.  Ovšem zpětná vazba zde není od toho, abychom se s ní hádali. Je tu od toho, abychom ji přišli na kloub analyzováním."

 

To je právě to, že já se snžím celou tu situaci analyzovat a z hlediska vztahového skutečně nevidím problém a přítel sám říkal, že mu nic nechybělo. Spíš to vidím jako nějký hodně zvláštní rozmar. Celkově mi k tomu říká, že on to nebral tak vážně, jak to beru já. Že tomu nikdy nepřikládal jakoukoli důležitost. Ale že teď to chápe a už by to neudělal.

 

A koncept krásy je vždy subjektivní, to nepopírám. Jen jsem tím chtěla říct, že bych spíš pochopila, kdyby naháněl nějaké kočky, než ty dámy, které oslovoval. Samozřejmě - sto lidí, sto chutí - ale o to mi tady nešlo.

 

Děkuji za ten odstavec o naději. Taky věřím, že máme ještě naději. A samozřejmě každý dělá chyby, jen je pro mě hodně těžké se s těmi jeho vyrovnat. A hlavně mi jde o to, aby se to už neopakovalo. Já si myslím, že jsem ve vztahu hodně tolerantní, ale tohle bylo na mě příliš. Ale každopádně říká, jak moc si toho uvědomil a jak by to už nikdy neudělal, už kvůli sobě, že chápe, jak to vůči mě nebylo fér. Mrzí mě na tom to, že pokud bych na to nepřišla, tak těžko říct, jestli by si to sám o sebe někdy uvědomil, že dělá něco s čím by měl přestat. Každopádně doufám, že teď už to ví.  

 

"Podle mě, tomu klukovi něco chybí v sexu i v myšlenkách - podněty a stimuly. (tj. váš vztah není tak perfektní jak se Ti zdá), proto ho nevybité hormnoy nutí dělat to, co dělá."

 

Ano, samozřejmě takhle jsem nad tím také přemýšlela. Popravdě, když jsem se ho na to prvně ptala, že proč když měl potřebu psát takové věci, tak proč je nepsal mě, když jsem byla pryč (místo jim) a on, že by si to ke mě nedovolil. Což taky o něčem asi vypovídá. Jde o to, že jeho právě lákalo oslovovat cizí ženy a zkoušet, jestli má u nich šanci, což já mu těžko poskytnu, jestli chápeš jak to myslím. Každopádně tohle jsme také řešili. Samozřejmě vidím, že vztah není perfektní. Já jsem ve vztazích měla vždycky dost smůlu a popravdě na tomto vztahu mi hodně záleží a od začátku se mi zdál až idylický, proto jsem tímhle byla hodně šokovaná.

Text uživatele: 

Viki, být trochu naivní k Tvému věku patří. Logicky nemůžeš mít tolik zkušeností co bude mít Tvé já za 20 let.  Nevnímám to negativně, jen realisticky – to je život.

Navíc, já jsem naivní dodnes. No a co?

 

„ani jsem se s tím dřív nesetkala, že by to třeba dělal někdo v mých předešlých vztazích. Pro jsem z toho asi byla o to víc překvapená, že se mi takové věci dějí. “

 

Zde cítím nádech teorie „přitahování“.  

Podívej. život není statický. Život je zde od toho, aby nás pořád něčím překvapoval a nenudil nás. Přece nečekáš, že každý vztah bud stejný dle nějaké šablony nebo Tě život bud odměňovat jen na základě minulosti. Takhle by to nemohlo fungovat, protože bychom se nehnuli z místa.  

 

 

“Děkuji za ten odstavec o naději. Taky věřím, že máme ještě naději. A samozřejmě každý dělá chyby, jen je pro mě hodně těžké se s těmi jeho vyrovnat. ”

 

Ono to je vždycky těžké. Mnoho lidí si myslí, že rychlé ukončování vztahů je řešení na 99% problémů. Kdyby bylo, tak nemáme tak vysokou rozvodovost a lidé by nestřídali partnery celý život  …

Všichni lidé, kteří dělají chyby se někde musí poučit. A je škoda vyhodit zaměstnance který se poučil a totéž platí o partnerství. (Aby mě někdo nebral za slovo, tak zdůrazňuji, že nemluvím o lidech, kteří jsou nepoučitelní)

 

 

„Mrzí mě na tom to, že pokud bych na to nepřišla, tak těžko říct, jestli by si to sám o sebe někdy uvědomil, že dělá něco s čím by měl přestat. “

 

Není důvod aby Tě tohle mrzelo. Všichni děláme chyby. A mnoho chyb děláme nevědomky. Pokud ho tahle situace naučí a stane se lepším člověkem, vyhrálas. Ale kdyby ses rozešla, tak různé chyby bude dělat i nový partner. Tím jsem si jist na 110%.

 

 

„Samozřejmě vidím, že vztah není perfektní. Já jsem ve vztazích měla vždycky dost smůlu a popravdě na tomto vztahu mi hodně záleží a od začátku se mi zdál až idylický, proto jsem tímhle byla hodně šokovaná. “

 

Když mě bylo 24, žil jsem ve vztahu, o kterém jsem si myslel, že bude navždy a že to je poslední vztah, který mám.  

Jenomže po 5 letech vztahu jsem přišel o všechno.  

Dnes (23.08.2016) mi je o 15-20 let víc a za tu dobu jsem zjistil, že ten vztah jsem měl s nejhorší možnou (ve smyslu lidsky zlou) ženou, jakou jsem za celý život potkal, což jsem ale ve vztahu začal vidět až bylo pozdě.  

Dnes (23.08.2016) to všechno vidím jinak. Od té doby jsem měl vztahů víc, s báječnými ženami i s těmi méně, a už si nedovolím tvrdit, že něco je navždy.  

(A není to proto, že bych si potřeboval něco dokazovat.)

Takže to neber tak, že Ty jsi měla smůlu. Vztahy jsou nejsložitější věc, která nás v životě může potkat.

A všechny jsou proměnlivé. A o tom to je.  

 

Text uživatele: 

Adame, líbí se mi tvůj pohled na věc a na vztahy. Hodně jsem o celé té situaci přemýšlela a to je právě ono, že si nemyslím, že by ukončení vztahu něco řešilo. Nikdy nebudu mít jistotu, že s někým jiným by se mi nestalo totéž nebo bych neřešila zas něco úplně jiného, třeba i horšího, jak jsem už psala níž. Věřím, že vždycky se najdou nějaké problémy, jak píšeš, a s přítelem si jinak ve všem vyhovujeme a nebýt těchto problémů, myslím, že se máme fajn. Právě proto kvůli tomuhle nechci zahazovat celý vztah a možná jsem naivní, ale chci věřit, že se dokáže polepšít a že si opravdu uvědomil hodně věcí, jak on sám říká. Jak píšeš:

 

"Pokud ho tahle situace naučí a stane se lepším člověkem, vyhrálas."

 

Nezbývá mi než v to doufat. Já nevím, jestli to je tím, že se liší mužský/ženský pohled na věc, ale ty jediný mi tu neradíš to, co všichni ostatní - zabalit a poslat zpět odesílateli, tedy mamince. Popravdě jsem nejdřív tak také reagovala, že jsem ho chtěla opustit. Ale ta situace není černobílá a i když člověk dělá takovéhle chyby, tak zas v ostatních ohledech a situacích se ke mě nikdy nechoval špatně a myslím, že ho skutečně mrzí, jak mi tím ublížil. A věci, které mi vadily v předchozích vztazích jsem teď u přítele nenacházela. Neomlouvám tím to, co dělal, ale jen jsem spíš tady asi čekala radu, jak se s tím vyrovnat a situaci přestát (společně) a přitom mi tu každý radí, ať ho pošlu k šípku. Samozřejmě je to nejrychlejší (nikoli bezbolestné) řešení, ale ve výsledku nevím, jestli by něco ve skutečnosti řešilo.  

 

Ty píšeš že ta tvá první láska byla zlá a potkal jsi spoustu jiných lepších lidí později. Popravdě si myslím, že těch skutečně správných lidí, kteří k nám tak nějak pasují a rozumíme si s nimi bez ohledu na to v jaké jsme zrovna situaci (a nemyslím teď jen partnery, ale i přátele), tak těch myslím, že v životě potkáme jen opravdu malé omezené množství a tak trochu mi přijde škoda jednoho z nich zatracovat, protože pořád doufám, že se poučil ze svých chyb a už by mi neublížil. Samozřejmě nezbývá mi nic, než počkat, jestli to skutečně bude pravda.

Text uživatele: 

Z toho, že většina lidí jsou pesimisté, z toho si nic nedělej. Na Tvůj život to nemá vliv, pokud si ten vliv cizích nepřipustíš.

 

Na druhou stranu buď hodně důrazná. Já jsem zastáncem opravných šancí, ale jenom jednou. Pokud člověku nestačí jedna lekce, nepomůže mu ani 10.

 

 PS: Okruh mých nejlepších přátel a kolegů v práci jsou ti lidé, kteří se nějakých velkých chyb v životě dopustili, ale byli schopni se z nich poučit. A ano, máš pravdu. Je jich málo, ale o to jsou cennější.

Text uživatele: Můj bývalý přítel dělal to samé. Dával si inzeráty na seznamku. Abych se přesvědčila, jak moc to myslí vážně, odpověděla jsem mu inkognito na jeho inzerát a začala si s ním dopisovat. Dost mě překvapilo, jak dokázal lhát. Mezi tím za mnou chodil a klečel na kolenou a sliboval lásku. Bylo toho mezi námi více, ale už jsem ho nechtěla. Rozešla jsem se. Trvalo to půl roku, než jsem si zvykla, dnes (21.08.2016) ale už mužům nevěřím, ani si nikoho nehledám. Jsem už starší, tak mě to netrápí. Mám děti a staré rodiče, smysl života mám v nich.

Text uživatele: 

                             Zdravím

    Považuji všedhny tyto servry za neezpečné rozvraceče vztahů a jsme asi v jiné době a na seznamkách se podle mého možná špatného názoru nedá nikdo nalézt a asi ne pro budoucnost. Stojí to jen peníze a nemalé a nid z toho prostě jsme všichni obětí počítačů.

Text uživatele: A ano, pokud tvůj přítel flirtoval s údajně 14-letou, je to zvrácenost. Bohužel podobné chování (flirt na netu) je dnes (21.08.2016) velmi rozšířeným jevem, muži nepochopí, že i toto silně narušuje vztahy. S Adamem výše tak úplně nesouhlasím.

Text uživatele: 

"muži nepochopí… "

 

možná když se na problém podíváme trochu hlouběji, tak zjistíme, že muži na internetu neflirtují sami se sebou, ale se ženami. Proto není důvod vidět muže hůř než ženy. A pokud je někomu 19 a flirtuje se 14kou vypadající a chovající se na 17 … je to spíše výjimka a prostě se to někdy stane. Pouhým flirtem k ničemu hroznému nedošlo.

 

Já taky na prvním rande nekontroluji holkám občanku. je potřeba si uvědomit, že bych je urazil a poslaly by mě do háje!

 

Text uživatele: 

"možná když se na problém podíváme trochu hlouběji, tak zjistíme, že muži na internetu neflirtují sami se sebou, ale se ženami. Proto není důvod vidět muže hůř než ženy."

 

To ano, ale v tomto případě to těm ženám může být tak trochu jedno, když to ony si vztah nekazí, ale můj přítel nám tím vztah kazil, proto to měl domyslet.

Text uživatele: 

Děkuji za sdílení tvojí zkušenosti, Astrid. Osobně jsem se rozhodla příteli dát ještě šanci, pokud by se to ale opakovalo, budu vztah chtít ukončit. Myslím, že přítel se dost vzpamatoval a hodně si uvědomil, kvůli tomu rozchodu. Nebo aspoň doufám, Myslím, že o mě skutečně nechce přijít. Jinak se ke mě ve všech ohledech chová skvěle. Pročítala jsem různé diskuze a flirt na netu je opravdu hodně rozšířená věc, každopádně jak se tu píše níže, v tomto případě se rozhodně nejedná o nevinný flirt a samozřejmě mě to hodně ranilo.  

Text uživatele: Pak je to nejspíš o morálním založení jednotlivce. Co někomu připadá jako nevinný flirtík, druhého hluboce uráží.

Text uživatele: 

Zas tak moc nevinný flirtík to není. Tohle tedy rozhodně ne.  

Text uživatele: 

Za to tedy rozhodně nemůže tvůj odjezd, za to může tvůj dáreček sám. Je zbytečné dumat, proč to dělá, dělá to, opakovaně, a nevypadá, že by se se svým "uvolňováním", které je už v tomto rozsahu neakceptovatelné, hodlal něco dělat.

 

Řada mužů a některé ne příliš rozumné ženy se domnívají, že kdyby měl takovýhle jedinec ve vztahu " ty správné " podmínky, že by si svoje puzení nepotřeboval řešit někde bokem. Jako kdyby spokojenost muže byla na ženě. To sice platí, ale jen dokud chlapec žije u maminky, a i ta v rozumném věku postupně od naplňování potřeb miláčka upouští. Pokud ne, vychová zhýčkaného muže, který je přesvědčen, že snažit se, aby on byl šťastný, musí ona, od krásy těla-jejího, až o péči o jeho duši- chválit, chválit, povzbuzovat a manipulovat, nějaké drobnosti jako domácnost + navaříno a napečíno, no to je snad jasné. No a u některých se samozřejměje ještě počítá, že mu budou tolerovat i nějaké to erotické vyžití kolem. Tak jak kdo, ale pokud je někdo takto zpovykaný, tak moc možností není.

Argumentace penězi, tradičním asymetrickým rozdělením rolí a zabezpečením ženy je typická.

Tenhle muž si nejspíš chce dělat, co se mu zamane, potřebuje si možná něco dokazovat, a čtrnáctky jsou nejpíš ještě dost pitomé, aby mu věřily, ačkoliv, to už vařím z vody. Případně starší ženy, co ho neodmítnou… že asi můžou být rády. Vypadá to, že si testuje jak svoji atraktivitu pro okolí, tak okolní dostupnost. Ten s tím teda jen tak nepřestane, to vypadá na dost silný vnitřní tlak.

Můžeš to tolerovat, chceš li a můžeš li, pokud ne, vrať stvoření mamince, tady se toho dost nepovedlo.

 

Text uživatele: 

Děkuji za názor, Plamínku. Netvrdím, že za to může můj odjezd, ale asi bych spíš pochopila, že když byl půl roku skoro bez sexu, že by si to třeba potřeboval ventilovat tímto způsobem (což by ho samozřejmě neomlouvalo, ale spíš bych tomu ještě rozuměla, že si o tom chce aspoň psát), ale to, že to dělal, i když jsem tu ještě byla, to je to, co mě na tom mrzí nejvíc a z jeho strany je to podle mě velká sobeckost a hloupost.  

 

Řada mužů a některé ne příliš rozumné ženy se domnívají, že kdyby měl takovýhle jedinec ve vztahu " ty správné " podmínky, že by si svoje puzení nepotřeboval řešit někde bokem. Jako kdyby spokojenost muže byla na ženě.

 

Chápu jak to myslíš, ale jakákoli nevěra (i ta internetová) podle mě musí mít nějaký původ. "Ty správné" podmínky si ale myslím, že měl. Rozhodně se nepovažuji za "ne příliš rozumnou ženu", ale samozřejmě, že chci pro svůj vztah ty nejlepší podmínky. Přítel je jinak ve všech ohledech pro mě skvělý - mám ráda jeho povahu, umí mě rozesmát, myslím, že se shodujeme v podstatných věcech. Proto se snažím tento problém řešit a ne ten vztah úplně pohřbít. A on vypadá, že je pro něj opravdu náš vztah důležitejší než tyhle zálety. Pro mě je ten člověk, kterého bych se ve svém životě chtěla ponechat, i kdybychom se třeba rozešli, i když by to chtělo čas. Záleží mi na něm jako na člověku a proto se ho snažím pochopit.

 

"snažit se, aby on byl šťastný, musí ona"

 

Podlě mě princip vztahu je snažit se, aby ten druhý byl šťasný, protože mě samotnou to pak štěstím naplňuje. Rozmazlovat je samozřejmě něco jiného. Ale samozřejmě, že chci, aby byl můj přítel šťastný a věřím, že on chce to samé pro mě.

 

Samozřejmě mu tyhle internetové zálety tolerovat nechci, ale doufám, že se z toho poučil a dělat to už nebude. Možná zním naivně, ale tak nějak mi ani nic jiného nezbývá. Rozhodla jsem se mu dát ještě šanci.  

 

Nejsem nějaká domácí puťka, co by lítala kolem muže, dělala první poslední a ještě mu tolerovala "erotické vyžití kolem". Jen doufám, že člověk se dokáže ze svých chyb poučit. Pokud tohle je něco, přes co on se dokáže přenést a nepokračovat v tom, tak si jinak myslím, že do budoucna můžeme mít dobrý vztah.  

Text uživatele: 

Tak se mi zdá, Viki, že svého přítele dost omlouváš. No, chceš mu dát ještě šanci. Tak Ti budeme držet palce, aby to bylo ku prospěchu věci, abys zbytečně neinvestovala své city do člověka, který to neocení.

Já jsem také dříve hodně každému pomáhala, hodně jsem chápala a stále doufala v nějaké zlepšení.

Myslím si, že my ženy máme silně vyvinutou intuici, která nám zpočátku jen šeptem říká, co lze a co už nelze. Jde jen o to, jak brzy ji vyslyšíme.

Text uživatele: 

Souhlasím s tím, že investovat tam, kde to nemá cenu je zbytečné, ale problém je v tom, že nikdy nevíte která investice vyjde. VŠECHNY jsou rizikové. I ty investice, které navenek působí cudně a bezproblémově nemusí vyjít, ba co víc, někdy jsou to ty nejzákernější.

 

PS: Podle mých zkušeností je ženská intuice silně přeceňována.

 

Text uživatele: 

Přesně tak, říkám si, že pokud bych se s ním rozešla a třeba po nějaké době si našla někoho jiného, tak nikdy nemám žádnou jistotu, že v tom dlaším vztahu nebudu řešit ten samý problém nebo nějaký jiný, třeba ještě horší. Ano, všechny investice jsou rizikové a zvláště ty citové, protože nikdy nemůžeme vědět, jestli nakonec neskončímě se zlomeným srdcem. Ale na jednu stranu kdo nic neriskuje, nic nezíská. A schovávat se před vztahy do konce života, aby člověk znovu nepřešlápl, asi taky není úplně rozumné řešení. Nebo řešení to také je, hlavně je to bezpečné, ale myslím že na tom spíš akorát někdo tratí.  

 

Astrid, nechci, aby to znělo, že omlouvám, co dělal, protože to myslím, že z těch příspěvků bylo zřejmé, že to neschvaluji, ale snažím se to aspoň nějak pochopit. Mě na tom asi nejvíc děsí to, že odjíždím a teď budu půl roku čekat a nikde nemám jistotu, že až se vrátím, tak třeba nezjistím, že to dělal znova a budeme se znovu rozcházet. Musím jen doufat, že se to nestane, nic jiného s tím asi v téhle situaci neudělám.

Text uživatele: 

Nic s tím neuděláš?

Udělat s tím něco lze… buď nad tím budeš v cizině přemýšlet, nebo to hodíš za hlavu (případně to budeš/nebudeš řešit až po návratu) … Nebo to hodíš za hlavu rovnou a s přítelem se rozejdeš… a pak už tě to nemusí trápit… Jde jen o to, co přesně chceš. ty jsi strůjcem svého štěstí/neštěstí.

 

A hlavně- dokud nebudeš mít srovnané ve své vlastní hlavě, co vlastně přesně chceš či nechceš, tak věř, že se ti určité situace budou v životě stále vracet.

Text uživatele: 

Hm, to je takové to -vylila si srdce-, takže řešit už to netřeba. Nejvíce potřeba je teď doufat, jistě se to zlepší.  Sice není důvod, příčiny flirtování až zahýbání se tím sice neřeší, ale proč nedoufat v dobré a přehlížet klasické příznaky. To je to nejjednodušší.  

Tak tady už víc vymyslet nejde.  

Text uživatele: 

Vrať ho matce!! Já bych to byla taky udělala, kdyby nějakou měl! Četla jsem to jen v rychlosti, ale je to typ chlapa co má flirtování v krvi, bude to dělat pořád, s Tebou, v budoucnu s jinou, ve 40ti, v 60ti, nemá sebevědomí, musí si takto čechrat Ego!!

Text uživatele: 

Zažila jsem něco podobného.

S přítelem jsme spolu byli asi 2,5 let. Dle mého všechno klapalo, nic nám nechybělo. Jenže přišla jsem na to, že navštěvuje podobné stránky. Také přes facebook psal několika slečnám. Jen tak - ptal se, co mají na sobě apod. Skypoval si s nějakýma mladýma holkama. Hodně mě to zarazilo a udeřila jsem na něj.  

 

Slíbil, že se polepší, že to bylo jen tak. No já ho měla hodně ráda, záleželo mi na něm, dala jsem mu šanci se napravit, i když už jsem mu asi nikdy plně nedůvěřovala… Zrušil si Skype, facebook. Ale po čase - asi 2-3 měsících to všechno začalo zase za mými zády a odznova. Psali mi i přátelé, že se o něm ví, že píše kdekomu. Zjistila jsem, že znovu používá i facebook - dokonce se tam dal jako nezadaný a za mými zády (i když jsme spolu byli) nabaloval jiné.

 

Už jsem toho měla dost. Šanci dostal ale napravit se nedokázal. Oprostila jsem se od něj. A dělá to dodnes, žádná s ním déle než půl roku nevydržela. Nedokázal se změnit.  

Neříkám, že to musí být ten stejný případ. Neříkám, ať ho opouštíš - jen předkládám svou zkušenost. Měla jsem ho ráda a nechtěla ho opustit…

Až časem jsem si uvědomila že za to nestál, pokud mě nedokázal respektovat a být jen se mnou - respektovat, že mi jeho chování vadí, že to, co dělá není jen nevinný flirt - tak mě nikdy doopravdy nemiloval a nevážil si mě. A o takového já nestojím a už nikdy nebudu  

 

Text uživatele: Život je příliš krátký na to, abychom dávali stále nové a nové šance těm, kteří za to nestojí.

Text uživatele: 

Ale za vše přece mohou vždy dva, takže si musíme sypat popel na hlavu, sebemrskat se, kát se a dělat vše pro to, aby bobeček neměl už vůbec žádnej důvod dělat to, co by neměl. Dobrý přenášení viny i na ostatní.

Alibismus.

Text uživatele: 

Mám stejný problém. jsme s přítelem spolu 8 let. Dokážu spoustu věcí pochopit a ve spoustě věcí jsem schopná vyjít mu vstříc. Jen prostě teď vůbec nevím, co dělat. Kde se stala chyba? . Jde o sex? Ptala jsem se, ale nebyl schopen mi říct, co mu vlastně chybí.

Já myslela, že máme perfektní vztah. a taky jsem myslela, že vztah znamená vzájemnou důvěru a věrnost a že to znamená nelhat si a říkat si, když nám něco chybí, nebo se nám něco nelíbí.  

Asi sem naivní. Prostě jsem měla vzor ve svých rodičích, být spolu do konce života a podporovat se a mít se rádi. Ale dneska (29.10.2016) už to tak asi nefunguje.  

Může to být třeba tím, že jsem pár kilo přibrala? Že už mi není velikost XS, ale M? . Protože ty holky, kterým píše jsou všechny hubený. Snažím se zhubnout. vážně se snažím, ale to prostě nejde hned.  

Já. to prostě ani nemám komu říct. Všechno jsme vždycky dělali hlavně společně, je to můj přítel, nejlepší kamarád. Asi z toho dělám zbytečnou tragédii.  

Text uživatele: 

u nicku uvadis vek 22 a pises ze jste spolu 8 let?

v textu oplakavas duveru?

Text uživatele: 

> Může to být třeba tím, že jsem pár kilo přibrala?

 

Zeny ke sve vlastni skode nekdy vzhled podcenuji, ale nemyslim si, ze tohle je vas jediny problem. Jestli je pravda, ze jste spolu 8 let, tak se samozrejme vztah meni v ruznych ohledech. Potkavate nove lidi, vice se spolu nudite. Pokud nemate a neplanujete spolecne cile, tak se odcizujete.  

 

Chtelo by to asi napsat vic o tom co te trapi a idealne do jineho tematu.  

 

Text uživatele: 

Virtuální  vztahy a sex jsou fenomén doby.

Tahat do toho vzor tvých rodičů nemá smysl, žili v jiných podmínkách a jestli otec s práci mlsně koukal kolegyni na zadek a pak na ni myslel večer při plnění "manželských povinností", určitě ti to vykládat nebude.  

Nemyslím si, že to lidi dělají proto, že jim něco chybí, ale někdy i proto, že si chtějí zpestřit život - to je jako s drogami. Proto ti pak partner není schopný říct, že se mu něco nelíbí nebo že mu něco chybí - ono mu totiž nic chybět nemusí. Jen prostě dostal chuť si život zpestřit o nějaký bonus a těžko se ti s něčím takovým bude upřímně svěřovat: "miláčku, dostal jsem chuť si zafantazírovat o sexu s cizími ženami, tak ty se jdi dívat na seriál a já si ho půjdu pohonit ke kompu, ju? " Takovou upřímnost bys snad přeci nechtěla…

Co s tím? Popravdě nevím - ale já s tím mám blbou zkušenost. Neberu to vyloženě jako nevěru, to ne - ale mám k tomu postoj asi jako k závislostem. Ono pokud to toho dotyčného začne bavit, se to dost často jako závislost začne projevovat…

Text uživatele: 

Docela by me zajímalo, jak tento příběh dopadl a kdo mel pravdu.