Téma: Facebook a internet se podílí na nevěře - názory, zkušenosti

nemyslim. lebo si neveru definujem sposobom, akym by to cez facebook neslo.

Za nevěru a rozpad rodiny můžou jen a pouze dva partneři. kterých se to týká.

Kdysi se hodně podílel mobil, teď se možnosti jen rozšířily.

Nepodílí se. Jen rozšiřuje možnosti. Nevěra je vždy věcí jen a pouze lidí a žádný internet ani Facebook s tím nemají nic společného.

A to že internet a Facebook může za rozpad rodiny říká kdo?

Obecně, lákadel, která mohou ovlivnit vztahy je mnohem více, např. alkohol, drogy, půjčky, reklamy, média, okolí atd. , možností je moc.

Ale já si myslím, že vše záleží na člověku samém, na jeho osobnosti, na jeho vůli, na hodnotách, ze kterých umí nepolevit a umí si za nimi stát bez ohledu na to, co dělá okolí či někteří ostatní atd.  

Čili, za mě ne, nepodílí se, protože nikoho k ničemu nenutí = to k čemu internet a Facebook člověk použije, je pouze rozhodnutí toho konkrétního člověka.

Není to internetem, ale těmi lidmi, kteří na internetu sedí

Nebo mi chceš říct, že lidé, kteří někoho podvádí jsou chudáčci a za to může jen ten parchant Facebook?  

Ve 42 letech bys měl ještě docela dobře pamatovat dobu, kdy nebyly ani mobily, ani internet. Myslíš, že se tehdy zahejbalo méně?  

Já ne.

S rozpadem rodiny to možná jiné bylo, ale s tím nesouvisí technologie. Jen pamatuji, že když jsem byla dítě, tak rozvod byl vnímán jako ostuda - alespoň na malém městě. Na ZŠ ve třídě v níž bylo mezi 25-30 dětmi ("husákovy" silně populační léta) jsme měli jednoho (!!! ) spolužáka z rozvedené rodiny. A byl za ufona, protože měl dvoje Vánoce a narozeniny, což jsme mu mimochodem všichni záviděli.

Takže myslím, že se rozvádělo méně - ale sama nevím - a kladu si občas tu otázku - jestli to bylo tím, že lidi byli schopni lépe přestát krize nebo slepit rozbitý vztah - nebo o tom, že lépe uměli vydržet ve vztahu v němž už nebyli šťastni. To první by bylo hodno následování, ale o to druhé já osobně nestojím.

myslím si, že to má hodně společného s uvolněním morálky, která je spojena s náboženstvím. Tehdy byli lidé více pobožní. S postupem času dochazelo k uvolnění náboženství a rozvod se víc začal považovat jako normální a dneska (27.12.2017) už je to celkem běžné.   Ale to je jenom čistě můj pohled. Lidem se postupem času zalíbila ta větší svoboda a svým hormonům kvůli tomu dávají vetsi průběh, protože je to ve společnosti už více přijatelné.

To je podle mě stejně, jako s absencí zákonů. Kdyby došlo k jejich oslabení, dělalo by se víc trestných činu, než doposud.

Dárku, mě není stopade, ale necelých pade. Za bolševika fakt lidi víc pobožní nebyli - společnost byla dokonce mnohem víc ateistická než je dnes (27.12.2017).

A jak to bylo před bolševikem, to netuším, na rozdíl od tebe jsem to nezažila, jakožto ani rozvod kvůli hormonům.

Darecku, s nabozenstvim asi ne!! Podivej se treba do Italie, Spanelska - vetsina lidi je tam vericich, ale vetsina chlapu tam ma taky milenky.
Neveru spis hodne podporuje i zavedeni antikoncepce, ktera je na jednu stranu fantasticka, ale na druhou stranu umoznuje vztahy jako je "kamarad s vyhodami".
Nevera byla, je a bude, a to i na ostrove bez wifiny, tedy bez facebooku a internetu.  

Jen jsem napsala, jak jsem to vnímala. Ale morálka mi každopádně tehdy přišla víc "utužená". Dneska (27.12.2017) mi to připadá volnější.  

moje manželství trva už skoro 20 let. náš společny život sklouzl do stereotypu a ja jsem časem zjistil že už mi to jako chlapovi nejde.skoušel sem i léky ale nedělaly mi dobře. mněl sem hruzu s toho že žena bude chtít sex a ja  jsem jí začal odmítat nejprve celkem jemně… bolí mně celý tělo atd… až se to nakonec uplně vytratilo. manželka najednou nic nechtěla a já mněl klid. začátkem tohoto roku ale přišel zlom. dostal sem se na profil svojí ženy a to co sem tam objevil mně psychycky položilo. žena si tam psala z muži o sexu takovym spůsobem že se mnou se o těhle věcech nikdy nebavila. hrůza hrůz. ja jsem se zhroutil a dneska (13.02.2018) se léčim u psychyatra. žena mi nechce nic řikat nebaví se se mnou jako dřív. a pořad vidí jen tu moji vinu. dokonce chce abych se odstěhoval. jsem na dně skoušel sem se i zabít ale nepovedlo se. jeto strašnná bezmoc zoufalství když tě ten druhy nepodrží když tvojí nataženou ruku míjí a dělá naschvály. nejsem svatej, mám svoje chyby ale nejsem z kamene. člověk by mněl mít možnost  všecko co cítí někomu říct svěřit se ale když nemáte komu tak toje takovej pocit samoty a beznaděje že sám na to člověk nestačí. mně pomohla 16-tiletá dcera. jsme spolu a spolu i zustaneme. jaky je váš příběh… lidi serte na facebook povídejte si, držte se za ruce a nedovolte aby ten druhý byl sám.

Jak si někdy člověk uvědomí některé věci, až když je i vlastním přičiněním ztratí, že…