Téma: Jsem žárlivá, majetnická a podezřívavá - dělám svým chováním z chlapů psychopaty?

jen bych dodala že v současném vztahu se hádáme malá hádka se zvýšeným hlasem je cca 1x za 3 týdny, velká hádka s jeho hromobitím je tak jednou za 3-4 měsíce. příčina je pokaždé jiná ale vždy nějaká blbost která se obaluje a obaluje a ani jeden nemůžem zastavit tu agresi.

Dobrý den a jak často se hádate normálním hlasem?

Nikdy. hádáme se pouze jak jsem uvedla, nebo jsme normálně v pohodě A nevim proč si z toho děláte srandu.

Osobní názor.

Pokud je partner při hádkách výbušný, pak to má v sobě a dochází ke spouštění agrese vlivem hádek, případně to může zhoršovat celková frustrace ze špatně fungujícího vztahu. Protože normální je se ovládat, rozhodně je nepřijatelné, aby partner řval a mlátil věcmi.

Pokud je vaše chování nějakým způsobem za hranou, tzn. přehnaně žárlíte, děláte scény, řídíte mu život, zakazujete kde co, potom to určitě ke klidu nepřidá a je možné, že to například partner psychicky špatně snáší a vybuchne a ztrácí nad sebou kontrolu. V takovém případě by se jeho agresivita neprojevovala od začátku, ale až po nějaké době a všimla byste si na něm psychické vyčerpání.

Vidím zde dva problémy. Zaprvé je to o tom, jaké partnery si podvědomě vybíráte. Zadruhé se špatně buduje fungující vztah, pokud jste přehnaně žárlivá, majetnická a podezřívavá.

Za sebe vidím řešení, že si s partnerem sednete a proberete, co oběma ve vztahu vadí. Co děláte vy špatně víte, není projevem slabosti přiznat svoje chyby a snažit se pracovat i za pomoci partnera na tom, je odstranit. Váš partner naproti tomu si musí uvědomit, že bez ohledu na vaše chování, za svoje emoce a chování je zodpovědný pouze on a je jeho úkolem tyto projevy odstranit. Jste na to dva, oba si můžete vzájemně pomoci. A jak zastavit hádky? Existuje spousta postupů. Většinou je poznat moment, kdy běžný hovor zkouzává k hádce. V takovém případě zatáhněte za záchrannou brzu. Zkuste ihned oba přestat mluvit, jděte se projít, začněte uklízet atd a až se ve Vás emoce zklidní, zkuste problém probrat znovu, bez emocí.

Hodně štěstí.

Janku jestli tedy mohu byt osobní  a budes-li mít chuť o tom ještě psát. Jak to dopadlo u vas, kdysi jsi psal, ze tvá žena také hodně křičí. Zlepšilo se to u ni?

U nás je to tak, že určitě je vidět velký zlepšení. Myslím, že tomu pomohly děti, nevím, jestli se nějak vyrovnaly hladiny hormonů nebo jestli se drží před dětma, ale těch záchvatů má už mnohem míň a hlavně nejsou tak prudký, takže třeba do fyzickýho napadnutí to už vůbec nedojde. Hodně se zklidnila. Na stranu druhou pořád to není úplně dobrý, občas se jí něco dotkne a pak brečí a vyčítá a někdy bohužel i před dětma, z čehož to starší občas nabývá pocitu, že jsem mamince nějak ublížil.  Ale povětšinou jsme před dětma v pohodě, jsou to spíš vyjímky.

Bohužel posledních pár měsíců za mnou přišla, že má psychický potíže, z toho co popisuje to jsou minimálně deprese a je opět hrozně přecitlivěla a vztahovačná, posledních několik týdnů jí pořád něco vadilo, hodně brečela, vyčítala, urážela se, občas křičela. Takže jsme třeba jeli po několika letech na výlet bez dětí, smějeme se, vytáhnu nevinnou historku z minulosti, kterou si prý pamatuju špatně a už to bylo, že prej ji vidim pořád horší než je a se mnou nikam nepojede, brek, výčitky, pláč, zkaženej výlet.

Takže to pořád neni úplně lehký, ale už kvůli dětem se nějak oba snažíme. K tomu nám to pořád neklape v posteli, takže už skoro lezu po stropě. Spíš bych měl říct, že to teď neklape na zemi, protože malá spí v naší ložnici a má lehkej spánek, tak musíme chodit do kuchyně na zem Žena ztratila chuť po prvním porodu, oběma se líbí něco trochu jinýho, děláme to na tvrdej zemi, no nic moc…

Do toho docela velký problémy s rodičema na obou stranách.  

Takže takový to je teďka, ale beru to tak, že život občas neni lehkej. : -)

Děkuji za odpověď. Mas pravdu, zivot není lehký.

Napadlo me, jestli by neuvažovala, zda by ji nepomohly na ty deprese nejaka antidepresiva. Brek, vyčitky, plac, to fakt není úplně normální.  Ony i výčitky jsou projev určité agresivity. Nikomu se výčitky nelibi a jsou kontraproduktivní.

V jejím případě by to chtělo asi podrobnou diagnózu, protože deprese budou jen část problému, pravděpodobně to bude nějaká porucha osobnosti nebo něco neurologickýho, nevim. Jednou i někde byla, ale pravděpodobně jí dost odbyli, bylo to úplně zbytečný, v jedný diskuzi jsem to tady řešil s Plamínkem, ta postup lékařky docela zkritizovala. Pak už nikam nešla a asi se ani nechystá. Já jí nutit nechci, z dlouhodobýho hlediska se to lepší.

Ale i tak je to náročný. Když začne křičet a brečet, tak je vidět, že je uzavřená v nějakym svym světě, neumí z toho vystoupit. Na to, co řikam, nereaguje a vydrží tak i třeba hodinu. Omílá pořád dokola co se stalo, ptá se na stejný věty, stupňuje agresivitu, nic jí neuklidní. Brečí, křičí, naříká, nadává. Někdy se pak zhroutí na 10-20 minut na podlahu a dostane třeba zimnici nebo přestane na dýchat a pak hrozivě zalapá po dechu (to se stalo tak dva měsíce zpátky). To bývá vyvrcholení a pak už je po všem, cítí se ublíženě, zoufale, ale většinou už je smířlivá.

Prostě ty stavy fakt nejsou normální, nejde jen o deprese. Nevim, jestli by jí antidepresiva pomohly. Naštěstí před dětma to tak zlý nikdy neni, to spíš když spí nebo nejsou doma.  

Ale jak říkám, zlepšilo se to. Hlavně dřív v těch stavech byla i dost fyzicky agresivní, kdy mi třeba kousala, škrábala, plivala, dokonce přetáhla židlí, to už teď nedělá.

Tak to mas fajn, ze už te nepřetahuje židli 

Fakt by to chtělo nějaké neurologické vyšetření. A jsi dobrej, ze s ni zustavas, toto by hodně chlapů nedalo.

Jo jo, je to fajn, říkám si, že za každej drobnej posun musí být člověk vděčnej  

Muj nazor: s osobou zarlivou, majetnickou a podeziravou nelze mit harmonicky vztah. At uz je to muz nebo zena. Podridi se ti pouze absolutne submisivni partner, a ten z toho bude mit navic psychicke problelmy. Partnera s normalnim sebevedomim svym chovanim jenom vyprovokujes k reakcim, ktere by u jinych lidi nemel.
Chce to tedy  zapracovat sama na sobe a hodne se kontrolovat.  Pokud si s partnerem ten vztah chcete udrzet, musite si otevrene promluvit o tom, jak v pripade hadek reagovat. Uplne nejlepsi by bylo, resit problemy ihned, a ne je nechat kulminovat.