Téma: Touha po smrti nebo jen ztracený smysl života - nerozumím si

Ahoj

No zrovinka to čtu a je to smutné psaní. Ale myslím, že je tu pár fajn lidiček, kteří odpoví.

Nemáš to v životě jednoduché, ale přesto všechno jsi to nevzdala a bojuješ. Máš můj obdiv a moc ti držím pěsti. Jsi mladá a celý život máš před sebou, doděláš školu a někde začneš a jednou bude líp, uvidíš.

Jen se moc netrap, zkus chodit víc mezi lidi, třeba do nějakého kroužku nebo cvičení, najdi si kamarády na netu třeba jen pro psaní. Vím, že to není jednoduché ale jsi bojovník a nevzdáš to jen tak, protože kdyby ano, tak bys nenapsala tyhle řádky.

Moje dětsví nebylo zrovna růžové, ale psát tu o něm nechci. Co se týká mého otce, tak ten nás jen splodil, ale nechtěl nás. Takže jsem ho v životě neviděla a vím o něm dost na to abych si o něm udělala svůj úsudek. A já nemám potřebu ho někdy poznat, ani po tom netoužím.

Dnes jsem už velká holka, ledasco jsem taky zažila atˇbylo dobře, či zle. Ale neměnila bych. Všechno zlé je k něčemu dobré. Taky bych mohla psát paměti, ale bylo by toho moc.

Musím říct, že jsem štastná a spokojená a snad i moje děti. Nejdůležitější je, že jsme zdraví. I když občas ten splín a trápení má každý.

Tobě přeji trochu štěstí a mysli pozitivně.

Asi máš nějaký splín, možná to smutné počasí, ale důvod k umírání není. Člověk by si měl vážit života, vždyť to není náhoda, že tu na po světě chodíš. Jen se cítíš být sama, chybí ti přítel, láska. Víš co? Je čas Vánoční a tvoje babičky jsou asi samy, jistě jsou samy a na sklonku života. Běž je navštívit, povídejte si, ať ti vyprávějí, jak jsi byla malá, co jsi dělala a něco z jejich života. Je to tvoje krev, tví předci, a co ti neřekne babička, jedna nebo druhá, tak po jejich smrti se už nic nedozvíš. Myslím, že je tvůj zájem potěší. Tím bych začala a řekni jim, že je máš ráda. Pavla

Jedna babička - to samé, co otec. Alkohol, pak vyčítání úplně všeho. Nebyl den, kdy bych je viděla střízlivé. Druhá babička - alzheimer, napadání, urážení, vyhrožování nejen přes telefon. Musí být po jejím.

Splín? Aha. Jenže kdo tohle nezažil, nepochopí.  

Ono je to stejně už jedno.

Ale Hvězdo, jak to můžeš vůbec napsat? Jak víš, kdo, co zažil? Máš život před sebou a budeš teprve v životě řešit různé problémy. Pokud jsou babičky takové, jsou jen nešťastné a chybí jim láska, zrovna tak, jako láska chybí tobě. Možná, kdybys babičky vyslechla, poslechla jsi jejich životní příběhy, mnohé by ses dozvěděla. Pokud chceme lásku, porozumění, aby nás nás brali druzí na vědomí, musí to vyjít nejdříve z nás. Na to na všechno jednou přijdeš, někdo dřív, někdo později.

Prosím, přečti si znovu, co jsem napsala. Copak mám poslouchat někoho, kdo jen vyhrožuje (i smrtí), pomlouvá a napadá? Copak mám poslouchat někoho, pro koho je láskou alkohol a jen vyčítá? Víš, jaké to je žít denně ve strachu?  

Že tohle není problém?  

Hvězdo, jsi dospělý člověk, který se sám rozhoduje co udělá nebo neudělá, jestli se nechá vydírat nebo ne, jestli bude reagovat na pomluvy nebo nebude. Proč řešíš životy jiných a ne svůj. Proč se necháš ovlivňovat jinými. Ty nejsi zodpovědná za to, jak se jiní chovají, co říkají, jestli pijí. Každý si vybírá sám svůj způsob života a přebírá za něj zodpovědnost. Asi Tě to hodně trápí, jinak bys to nedělala, jsi citlivá a zřejmě jim chceš pomoct. Ale třeba jim to tak vyhovuje a pomoct nechtějí. Každý má v životě svojeho trápení dost, tak proč si ještě nabírat na sebe cizí břemena. Sama vidíš, že jsou příliš těžká a neuneseš je. Tak je odhoď a žij si jen svůj život. Všechno co popisuješ samozřejmě problém je. Ale ne tvůj ale jejich.

Tak nějak mi to přijde jako tvůj úkol v životě-naučit se vymezit vůči ostatním. Protože když se v životě stále něco opakuje dokola, znamená to, že ten člověk má něco pochopit, něčemu se naučit.

Myslím, že to není jedno.

Máš pravdu, kdo nezažil nepochopí. Ale nezapomenˇ, že vždycky to může být horší. Mám za to, že je spoustu lidí, co mají problémy jako ty a možná i horší.

Je to jen na tobě, co a jak uděláš. Zkus třeba také vyhledat psychologa a se vším se svěřit. Asponˇ budeš mít s kým promluvit a půjde to z tebe ven.

Tak se drž holka.

Víš, ono je to tak trošku komplikovanější, než jak mohlo vyznít to, co jsem napsala. Ani nejde do pár řádků to všechno napsat. Jestli to já nedělám horší, než to ve skutečnosti je? Já myslím, že ne. Někteří známí, až znali tu situaci, spíš nechápali. Že se může něco takového stát. A věř mi, ne vždy je lehké s tím něco udělat.

Ahoj. Já mám podobné problémy s matkou. Kamarádky falešné, závistivé nebo se ozvou jen, když ony něco potřebují. Nevím vlastně co ti poradit. Já si zařídila svůj život - stěhování do většího města, svůj byt, když tam třeba matku nechci - zavřu dveře a je. Zkusila hledat, co chci dělat a co dokázat. Určitě neztrácej naději a neházej flintu do žita. Nikdo nemůže vědět, co se stane, koho potká, kdo ho bude mít rád a pomáhat mu. Co kdyby tě čekalo něco hezkého a ty to vzdala předčasně. Vše zlé nás posiluje a dává nám spoustu do života. Zkus posbírat síly a vydrž, držím ti palce!

Ahoj. Jde vidět, že jsi nešťastná a že to musí být pro tebe těžké.  Tím, že jsi už dávno nevyskočila z okna poukazuje na to, že jsi silná osobnost ale jizvy na duši ti to už jistě zanechalo.

Píšeš, že tě matka citově vydírala, když jsi odešla. Ona to dělá, protože se necháš a ví, že to na tebe  zabírá.  Věřím, že ty máš svou matku i přes to všechno ráda, protože jsi nic jiného nepoznala a je to tvá jediná jistota.

Pokud tvá babička pije alkohol, tak ho určitě nezačala pít jen tak pro srandu králíků. Jistě má náky problém, se kterým ji ještě nikdo nepomohl.

Píšeš, že je nejdůležitější  zdraví. Máš pravdu, protože kdybys vážně onemocněla ty a nebo najednou někdo z rodiny, tak teprve potom by jsi poznala, co je to vážný problém.  

Proč jsem to nevzdala? Protože mám malinkatou naději.

S tím alkoholem je to svým způsobem pravda. To je ale pak to samé, jako kdybych teď já začala chlastat jak duha. A chlastám? Ne, naopak alkohol nesnáším. Promiň, ale pořád znám dost lidí ve svém okolí, co se z nich stali alkoholici a bezdůvodně. Snad jen, že jim ten chlast zachutnal.

Kdyby onemocněl někdo z rodiny, pak že poznám, co je vážný problém? Strejda zemřel v 48 na mozkovku, další v 51 na rakovinu. Sestřenka ve 24 na tbc. Pořád nic nevím? Opravdu?

Nikdo  nezačne být alkoholik jen tak. Vždy tomu předchází deprese nebo problémy, které nemusíš zrovna vědět… každý tak neví o tvých problémech. Ty máš problémy a přes to nepiješ alkohol a víš proč? Protože vydržíš víc, než oni. Jsi silnější. Pokud už ve vaší rodině byli problémy se zdravím, tak je dobře, že víš co je to vážný problém. Držím ti pěsti a věřím, že to vše zvládneš, protože už ted to zvládáš perfektně

Ahoj 

je  dost skupin a lidí, kteří Ti mohou pomoci. Pokud chceš. Zkus si poslechnout třeba Jardu Duška nebo Ivanku Adamcovou na you tube. Možná leccos pochopíš. Nic za to nedáš. Moje máma byla také manipulátorka. Také jsem neměla mnoho kamarádek. Nikdo mi moc nerozuměl. Byly pokusy léčit mne na psychiatrii. Až jsem jednoho dne na jogínském táboře v Malenovicích pootevřela dveře a za nimi jsem objevila svou cestu. Ne, žádná sekta, ani partička náboženských fanatiků. Jen jsem pochopila, že mezi nebem a zemí existuje Něco, co dobře znám a že si nevymýšlím ani nefantazíruji. jen ti druhí nevidí a nechápou a nemohou za to.  Dnes mám rodinu a děti (ale vdávala jsem se pozdě). Když o mne nestojí lidé, obejmu strom nebo přitulím toulavé kotě, které by bez mojí pomoci umřelo. Jsem jedinečná lidská bytost. Jsem Láska a Lásku mohu rozdávat.   

Chtěla jsem na tohle celé ještě nějak reagovat. Ale už nemůžu. Už to prostě nedokážu, protože na to nemám sílu.
Snad jen, že to psychické týrání není výmysl z mé hlavy. Manipulátorka taky ne. Mohla bych pokračovat, ale nebudu. Je to zbytečné.
Je ale zvláštní, jak můžou být některé věci zlehčovány. Kritizovat umím taky. Ale pochopit a znát příběh je kolikrát umění.
Co se týká smrti. Vzpomínala jsem sestřenku. Měla pouhých 24 a zůstaly po ní dvě děti. A já bych udělala cokoli, aby tu zůstala, protože byla strašně úžasný člověk. Měla jsem to být já, kdo měl odejít a ona tu měla zůstat.
Mnozí si určitě myslíte, když je mi JEN 25, že nic nevím, že nevím, co je to život, strach nebo bolest. Je pravda, že nevím VŠECHNO (kdo taky ví úplně všechno), ale přece jen něco vím a znám.
Jak už jsem psala. Nemám už na to cokoli řešit. Snažila jsem se doteď udržet aspoň v takovém "nouzovém režimu", ale jak to bude dál, to sama nevím.

Mila Hvezdicko. Ono ke konci roku, kdyz vsichni slavi vanoce a Silvestra, je to opravdu tezke pro lidi, kteri kolem sebe tu rodinu nemaji. Pro lidi je dulezite, aby nekam patrili, aby je mel nekdo rad, aby videli nejaky smysl zivota. U tebe se toho udalo v zivote tolik, co jini neproziji ani kdyby byli na svete 3x. Pro tebe je nejdulezitejsi, aby te nekdo pochopil. Potrebujes o svych problemech mluvit, znat nazory, opacny pohled na vec a hlavne i duvody, proc se ti lide kolem tebe tak podivne chovaji. Vubec se ti nedivim, ze jsi se uzavrela sama do sebe, je to jisty zpusob sebeobrany.
Nevim, jestli mas dost sily si najit profesionalni pomoc. Bud nejakeho terapeuta anebo si sama vyhledat nejakou skupinu anonymnich alkoholiku ve tvem okoli. Tim nemyslim, ze bys ty byla alkoholicka, ale tam bys mozna pochopila, kolik lidi timhle problemem trpi. Byt ditetem alkoholika je tezke. Cely zivot hledas vysvetleni, pochopeni, lasku. Mozna, ze prave v takovem kruhu bys nasla sobe podobne lidi, se kterymi by sil mohla pohovorit. Urcite by ti stacila i chapava kamaradka. Jenomze ve tvem veku ti asi tezko nejaka porozumi, kdyz to sama nezazila.
V zadnem pripade to nevzdavej. Precti si prispevky nahore, kazdy mel nejake problemy. Pockej, jen co preckas zimu, vproudi do tebe nova energie a budes se na svet divat jinyma ocima.
Pokud nenajdes pomoc, porid si apson pejska nebo kocicku, at na tebe doma nekdo ceka.
Preji ti hodne sily a energie do Noveho roku a byla bych rada, kdybys nam sem za par mesicu napsala, jak se ti dari. Drzim palce.  

… a takhle by te ten pejsek doma vital

http://mameradipsy.cz/sledujte-totiz-co-dela-kdyz-spatri-sveho-majitele/

Ahoj. Jsem na tom v urcitych pohledech podobne. Jestli chces, tak se muzeme kontaktovat a pokecat o problemech.

To bych určitě ráda. Budeš chtít můj e-mail nebo mi písneš svůj?  

Já tomu rozumím je to pocit který vůlí ani zábavou nelze ovládat mohou snad pomoci nějaké léky. The Paw