Téma: Plánuji sebevraždu - mám o tom říct mamce?

   Dobré ráno. Tak to neprotahuj a svěř se odborníkovi.

Jen malou otázku- co chceš mámě ulehčit? Promiň, ale pro každou mámu je hrozná každá nemoc dítěte- když to přeženu, i obyčejná rýma. A smrt dítěte je nejhorší, co ji může potkat. Tohle jí chceš udělat? Fakt to nechápu. Máma si do smrti bude vyčítat, že něco udělala špatně, že ti nepomohla.

joooo huraaaaa, konecne zas takove krasne tema, uz sem myslel ze se nedockam

chces ji to ulechcit? tak se nezabijej a nemej takove blbe kecy vole

nechces napsat duvod proc se chces zabit? utekl ti pes, prejelo ti kocku, holka ti nechce dat pusu? nebo jaky je ten vazny problem kvuli kteremu se musis zabit?

jak se ukazuje, tak je asi neuvěřitelně těžké odpovědět na jednoduchou otázku (tu druhou) A blbec jsem tu já

Nevím, jestli Ti tu na tu druhou otázku někdo odpoví, já osobně i když to vím, nee. A to z jednoho prostého důvodu, Tvoje rozhodnutí je jednoduché - zbabělé, chladné a sobecké. Nevím jak jsi přišel na to, že lze něčím ulehčit mámě dobrovolný odchod jejího dítěte a už vůbec nechápu, jak se můžeš u tak vážného tématu, Tvého tématu sám smát.

pokud se chces zabit tak JSI blbec

Děkuju

Párku, myslím si, že to není jenom blbec. To co je, se nedá ani  z důvodu slušnosti k ostatním napsat.

Ještě jednou, děkuji za pochopení

A co ti děti, které berou drogy, nemají práci a spí v tramvaji…mám radši zkusit tuhle možnost, říkáte? !

Ujasněte si priority, pánové!

Hele chlapče (nevím, jestli Ti je 23, píšeš jakoby Ti bylo 15…), pánové Párek a Hříbeček mají ve svých prioritách zdravě jasno. Za Tebe si nikdo jasno dělat nebude. Pokud by jsi se tady slušně a rozumně svěřil, v čem máš starosti věř, že by se Ti tady hodně lidí snažilo pomoci jak nejlépe by uměli. Jenže Ty se chováš jak…Uvědom si jednu věc, Tvoje mamka Ti dala život, starala se a pečovala o Tebe až do Tvé dospělosti. No a teď je zase řada na Tobě - vracet, co jsi dostal. Místo toho vymýšlíš, jak své mamce jenom ublížit (neboť s tím, co cheš udělat se nevyrovná do konce života) nebo tady pokračuješ v nesmyslech typu - drogy, nemít práci, spát v tramvaji atd. A co takhle normálně pracovat nebo pomáhat potřebným, věnovat se nějakým zájmům a koníčkům, pracovat na sobě atd. ???  

My je máme ujasněné. Ale Ty nevíš o životě vůbec nic a chceš ještě po nás radu k zhovadilosti. Nejdřív začni u sebe, dělej něco pořádně aby tě to bavilo, zamysli se proč tě napadají blbé myšlenky, zamysli se sám nad sebou, zmněn svoje návyky, chování, jednání a já nevím co ještě všechno, začni žít a pak poznáš, že jsi myslel na blbost. Ty si myslíš, že máma pochopí tvoje důvody? Nevěř tomu. Ta ve svém životě na tom mohla být ještě hůř a jak vidíš taková píč…na ji nenapadla, ale tebe ju.

pokud ti je 23 a nejsi v invalidnim duchodu tak si praci najdes vzdycky, pokud ovsem nejsi ten co se mu delat nechce anebo ceka ze bude cely den sedet na prdeli a dostane 30 cisteho

me je to u prdele, kdyz jsi srac tak se klidne zabij ale o zivote vis nejspis velke hovno

a ted jdi a skoc, pridej se k tem nulam co kdyz od mala nezili ve zlate tak se radeji zabijou protoze neumi nic jineho nez brecet

pokud se takhle navážíš do každého, kdo tě požádá o radu (a vlastně ani ne přímo tebe), tak by ses nad sebou měl minimálně zamyslet

nebo se treba zabit ne

narozdíl od tebe aspoň nikoho neodsuzuju a nenadávám, frajere

Parku, vrrr, určitě to umíš i slušněji.  

Zajímavé je že všichni odpovídají na věci na které se tazatel netáže.

Jediní neopominutelní dědicové jsou Vaši potomci.

Pokud to nechvátá tak zkuste ještě založit nějakou dobrou pojistku ale bacha na jejich kličky.

Já vám nevím, člověk se dostává do situací které jsou pro něj neřešitelné. Druhým se to radí neboť hraběcí rady  zvládáme všichni ale poradit (dobře) sám sobě to je kumšt. Nehledě na to, že pokud se někdo rozhodne ukončit svůj (SOUKROMÝ) život každý se na něj kouká jak na imbecila, momentálně zaostalého, slabocha a podobně. Navzdory tomu, že nevíme, co jej k tomuto rozhodnutí vedlo.

Dokážete se sami srovnat s nevyléčitelnou nemocí u které jsou poslední stadia velmi bolestivá?

TOtéž kdy v závěru jste odkázáni jen na pomoc druhých?

Přijdou stadia kdy se jedinec "nezmůže" ani na tu sebevraždu.

Víte jak se okolí, ošetřovatelé starají o takovéto lidi?

A co třeba dlužník kterému vyhrožují fyzickou odvetou rodině?

Co člověk který spáchal nějaký velmi špatný čin? -zde je zajímavé že pokud jedinec spácá zvláště hnusný čin pak většina spoluobčanů začne volat po trestu smrti, nejlépe drastickou metodou.

Se sebevraždou, s výhradami, nesouhlasím ale dokáži ji pochopit. Zabít lidského škůdce který napadne mne, mou rodinu a ohrožuje je na životě je pochopitelné ale pokud jsem tím škůdcem který ohrožuje tytéž na životě, já sám, je to špatně??

Mohl se klidně zeptat jen na ty neopomenutelné dědice, kdyby se opravdu chtěl vyhnout reakcím, které jsou mu nepříjemné. Nebo by se rovnou obrátil na Bezplatnou právní poradnu online. To ale neudělal a otázka je - proč. Myslel si snad, že mu někdo opravdu poradí, jak dát na vědomí matce svůj úmysl? Existuje vůbec taková rada, aby byl jeho čin matkou pochopen a schválen?

vlastně tohle je jeden z těch důvodů, proč je život na prd…požádáš někoho o jednoduchou radu a co dostaneš je jen spousta nadávek a výsměchů, aniž by tě lidi znali a co je nejhorší…když to dělají, ti co tě znají

Ahoj a co tě sem na tyhle stránky vlastně dohnalo? Myslím tím co je pro tebe ten problém kvůli kterému už je život pro tebe příliš těžký?

Jestli to chceš mámě ulehčit, tak spácháním sebevraždy toho opravdu nedosáhneš, tím jí jen přitížíš. Není totiž pro rodiče větší bolest než přežít vlastní dítě a ještě vědět, že se zabilo samo, protože bylo nešťastné. Třeba už teď vidí, že jsi nešťastný a nejspíš ji to trápí. Pokud chceš ulevit jí i sobě, svěř se jí s tím, co Tě trápí - třeba najdete nějaké společné řešení, i když teď žádné nevidíš. Nebo se můžeš svěřit tady nám - vlastně jsi nenapsal, co Tě tak trápí, že to chceš skončit.

Pokud jde o dědice, jedinými neopomenutelnými dědici by byly Tvoje děti, které nemáš. Pokud nenapíšeš závěť, přijdou po Tvé smrti na řadu dědici ze zákona. Vzhledem k tomu, že nemáš partnerku/manželku ani děti, budou prvními dědici ze zákona Tví rodiče a případně tzv. spolužijící osoba (třeba družka, která žije ve společné domácnosti). Pokud z rodičů žije jen máma a nikdo jiný s Tebou nežije, připadlo by veškeré dědictví mámě.