Téma: Můj složitý životní osud a problémy s dcerou přítelkyně

Uf, tak toto bylo opravdu narocne na cteni, ale nejak jsem toprecetla, ale nutno podotknout, ze jsem se v tom trochu ztracela a nejsem si jista, v cem vlastne chces poradit…jestli ohledne pritelkyne, jeji dcery, prace, nazoru na tebe…je toho na jedno tema strasne moc.

Jinak, nezlob se za komentar, ale s pravopisem by to chtelo neco udelat, ono vzdycky vypada lip, kdyz tam nejsou takove gramaticke chyby, teda tady to nevadi, ale az budes psat treba zivotopis, nebo tak

já ti dík,,, za odpověd. Já se taky strácím. Beru to tak celkově a že jsem v tom sám zamotanej. Jedno mi říká odejít začít noví vztah, jedno zase částečný strach z toho začínat od znova a tak vlastně nevím. Omlouvám se za chyby.

Tak popořadě …

1. AKTIVNĚ HLEDAT PRÁCI
2. Domluvit se na VZP a MHD na splátkovém kalendáři
3. Vážně si promluvit s partnerkou a společně určit další běh Vás dvou. Co se dcery týká, pokud nebude jasná domluva, určit si cíl (Možná single? Nikdy není pozdě začít znovu)

to je právě vše, co jsem udělal. Ted tedy nezplácím, protože mi dali takovou pálku, že jsem odmítl platit-byl jsem zkrz to i u soudu, že je to lichva za cca deset pokut platit 160 tis. atd, atd.

Co se týče vztahu, tak jsem taky kolikrát se snažil udělat nejeden kompromis i se dohodnout na určitých pravidlech pokaždé, to byla vždy hezká ůmluva, ale trvala tejden.

Být singl mě napadá, ale asi je v tom trošu strach, protože ikdyž nejem na nikom závislí, tak nevím jak jít z krosnou říct si že jsem si hrál 12 let na tatku a jít světem. Co je asi slabost i si to přiznat, ale říkám si co je pro a proti a vždy mi víjde se asi zbalit taky proto aby si i ony uvědomily, že to myslím vážně. Pokud se jedná o práci, tak mi nevadí jaká koli práce. Z myče jsem se vypracoval až třeba do restaurace Kavárny-Slávie, ale dnes chtěj samé mladé a tak jsem šel k řemeslu, kde to je zase samej UK, podvod s platbama atd. Tak dělám sám na černo melouchy. Koupelny, rekonstrukce, malování, atd…co se namane.

Nedá se nic dělat, snaž se ušetřit každou korunu aspoň na těch melouchách a hledej a hledej…třeba i jinde a s ubytováním.

Život Ti může ještě připravit i hezký kus cesty. Těch promarněných let už nelituj, je to pryč a určitě si neseš aspoň poučení. Snaž se dát svému životu nějaký řád. Zkraje to půjde ztěžka, ale čím víc ujdeš, tím snadněji to půjde.

Po té práci se můžeš pro začátek podívat TADY

Ta holka by potřebovala ohnout přes koleno a nařezat - ale to nemůžeš udělat ty, to musí partnerka. Musí pochopit, že je to pro dobro její dcery.   Holka s váma zametá a vás to sice štve, ale ona na to jendou dojede. Ona skončí bez školy a bez jakýchkoliv návýků se učit, plnit nějaké závazky a mít cíle a repsektovat autoritu. Ty sám sis prošel spoustou potíží a ona míří do podobných, ne-li horších. Tak to partnerce na rovinu řekni a pokud to nepochopí-komu není rady…

   Tebe to trápí, ale dělals co mohls a nakonec si špatný. Jestli to jsou ony dvě, co Tě stahují ke dnu asi bych zvážila jestli ti to za to stojí. Holka bude dělat čím dál víc problémů, až si pořádně nabije čumák - a to budeš opět řešit ty, pokud to vůbec bude možné - a nakonec vám to vyčte, že je to vaše chyba.

    Zbytek bych začla řešit popořadě. Opravdu si stanovit nějaké cíle, co je nejakutnější (hlavně ta práce a dluhy) a postupně, jeden za druhým, je řešit.

   A ještě bys ses mohl podívat po nějakých rekvalifikačních kurzech - jednak trochu oprášit pravopis a a naučit se třeba něco v IT či tak. Po tom, cos zvládnul věřím, že to dokážeš. Před prázdninama byly v Brně v šalinách inzerce na rekvalifikační kurzy od nějaké neziskové organisace - mohl se tam přihlásit kdokoliv a bezplatně. Naučí Tě, co si vybereš a ještě pomohou najít práci, tak se po tom poohlédni i v Praze.

   Tak držím palce…bude lépe

Vážím si toho. Já moc věcí takhle neřeším, ale řekl jsem si, že udělám všemu konec,,,, . Protože co čtu, tak je realita a přesně to se hodí na mě. Jen jsem asi stále slepej. Ona sedí vedle kouká na telku tak to čtu a měli by jste vidět reakce. -Typu, co ti zase vadí,,, jé tak je holka u kámošky,,,, jé co zase máš. zase si píšeš s milenkou. a pořád nechce pochopit, že to není o nikom jiném, třetím atd. prostě mě zajímá druhého nezávislého názor.

Pokud má k tomu Tvoje partnerka takový postoj, nechala bych jí, ať si tedy dceru živí sama, když jí nevadí, že 3 roky nestuduje a nepracuje.  

Za chyby se neomlouvej, me to nevadi, spis kvuli tobe.

Ale co se tyce vztahu s pritelkyni…nejak jsem nezaregistrovala tve city k ni a jeji k tobe…milujete se jeste? Chces byt s ni? Je opravdu jediny problem dcera?

No uprimne, jestli ma holka 21let a takhle s vami zameta…ja byt na miste jeji matky rekla bych ji at jde svou cestou a ode mne at uz pomoc neceka…to by si tva pritelkyne mela uvedomit, ze pokud ji bude porad pomahat a zivit, nikdy z ni nic nebude, vzdycky bude jen na nekom zavisla, nesamostatna a neschopna.

A jestli je fakt ve vasem vztahu nejvetsi problem jeji dospela dcera, tak bych se vztah rozhodne pokusilazachranit. Kdybyste se hadali kvuli holce, kterama 10let, to je mozna i duvod k rozchodu, vis ze se o ni bude muset dal starat, ale aby hadky kvuli dospele dceri znicily vztah…to snad ne.

Jinak opravdu se snaz najit jakoukoli praci, dulezite je mit stabilni prijem ackoli mensi a pak treba pres vikendy delat neco bokem.

A když dcera partnerky 3 roky nestuduje a nepracuje, kdo platí zdravotní pojištění jí? To je povinné = další problém…

Víš já ji-je obě mám rád, její city vůči mě tak myslím taky, ale nejsem si jistý, protože pokaždé si o to skoro musí člověk říct. Co se týče holky a pomáhání,,, Tak nejednou jsem říkal mamka má někde a měla někdy něke nějaké konto? Když používáš slova, ale peníze mám od mamky, tak se ptám a kde myslíš, že je mamka bere? To at si jde svou cestou? To už jí bylo řečeno nejednou i toho kolikrát využila do doby než si skoro člověk pro ni musel jít, protože to tam někde nemohli vydržet a byli telefonáty heledte přijedte si pro holku atd. Tak to jsme pokaždé byli rodka nehledě na to, co se na sebe člověk dovídal než ti dotyční přišli na originál. Ale jak jsem říkal nikdy jsem ji přes palubu nehodil, pokaždé jsem si říkal že si to uvědomí, ale ono to bylo pokaždé pak jinak. I u psichologa jsme byli, dávali se ultymáta, ale pokaždé to dopadlo jinak. Ona vždy když bylo po trablech tak člověku plivla do oblyčeje. Na co rychle zapomínala pak i maminka potažmo přítelkyně. A tak si říkám přeci jen si to musí uvědomit, ale ono pravda je asi taková, že to ví jen to nepřiznají a já jsem za pitomce, kterej si ted nemůže moc vyskakovat, protože nemá práci. Ikdyž ona taky né protože dělá na pmpě, tak vím že taky čeká až bude zase hezky a začnu vydělávat. prostě nevím.

pokaždé jsme to zaplatily pokud jsme věděli že zase plže, když né tak babička, která ji řekla jak jsem tě měla ráda tak dnes né. vlastně skrz ní a problémům tak z její strany se spolu nebaví ani sestry. no tak jsem ji dokopal na pracák. Kde byla do nedávna než se přišel dopis že od října minulého roku se vyřazuje a přišlo to až nedávno, tak ted vlastně taky nevím.

Víš, ono je pomáhat a pomáhat. Zatím mi to podle toho, jak to popisuješ spíš připadá, že Tě víc využívají (obě), než milují nebo mají rády. A jen Tě to stahuje víc a víc na dno, finanční i citové…Nevidím v tom vztahu mezi Tebou a partnerkou žádnou perspektivu, pokud má k tomu partnerka takový postoj jaký popisuješ, je nejvyšší čas, ať si tedy živí dceru sama - bez Tebe.  

Upřímně Ti ale musím říct, že část viny na tom máte i Vy dospělí, výchova dítěte musí mít svoje pravidla. Až nezdravě jste dceři pomáhali a omlouvali jí, což jí v konečném důsledku vlastně uškodilo = nenaučila se žádné zodpovědnosti a tohle je výsledek.  

Jinak, osud nám v životě naloží tolik, kolik sami uneseme…Zkus o tom přemýšlet.

ůplně s tebou souhlasím, celou dobu v uvozovkách jim to říkám, že je to naše částečná vina. Ale ono opravdu jsem toho skusil dost aby se to nejednou změnilo, co je už bez shazování koho koli at už ten, nebo ten, tak spíš si myslím, že je to o citovém vidírání a jde tu jen o to, co vyhovuje jen bud holce, která to má totálně na háku a partnerka při mě také stojí jen kdy se jde do tuhého. Co je má chyba protože jsem nejednou řekl, že na to kašlu a pak jsem to vzal zase spět, co mi jako ted štve a čím dál se pravdě koukám do očí, že asi jsem idyot. Nedávno jsem se pohádal s dlouhodobím kamarádem, kterej mi říkal karlosi kdybys byl troska tak se s tebou nikdy nebavím, nikdy bych s tebou nikam nešel jen mi na tobě štve, že si stěžuješ a to je proto, že se necháš stáhnout uplně na dno a jim je to stejně jedno. 5ekl mi hele odejdi pomůžu ti a uvidíš že si nebudeš nic vyčítat. ono já jsem mu vynadal do dnes se spolu nebavíme, ale kus ve mě mi říká, že na tom něco je. Pak totiš kdy jsem si chvilku myslel, že je to zase mezi námi dobré, co bylo o vánoce, tak dnes kdy jsem bez práce a koukám se kolem sebe tak je mi zle. 6e bych se zbalil a někam zmizel aby věděli, že to myslím vážně. Jen co je problém, tak že ono kam jen tak s krosnou. atd…nejsem slaboch ikdyž to tak zní, ale fakt nevím. vím že si najdu práci a budu zas v pohodě, ale je fakt, že se ve mě vytváří něco, co bych nazval naštvanost na všechno kolem mě tady a kdyby to šlo tak se seberu a jdu. tak to je asi můj problém.

Jdu si udělat něco k papání…Tak ještě jednou  díky za milá písmenka přeju krásný den. Třeba někdy zase ahojky.

já se jen snažím jak koli sehnat práci. Protože si říkám, co kdyby někdo měl o mé služby zájem za pomoc dokážu být vděčný, to je vše. Nechci být na nikom závislí, nebo někoho oblbovat, obtěžovat, podvádět.

to je vše.

Pokud by kdolkoi potřeboval pomoc, tak pomůžu kdykoli, tedy v možnostech které bych sám mohl. ale vím, jaké to je si rozbýt hubu, padnout na kolena a ještě se v tom okoupat. A nikdy nikdo neví jak může dopadnout. Dlouho jsem dával na ostatní, co si kdo pomyslí, ale ránu člověk dostane právě od člověka od, kterého by to nikdy nečekal. Proto jsem si jistý v kramflecích, že mi nikdo nemůže nikdy nic vyčíst, to nebo tamto, protože jsem si vždy rány vylízal sám…A věřte, že ten kdo dokáže ublížit je ten od koho ba jste to nikdy nečekal a pomoct taky vždy najde člověk spíš u cizího.

Je dobré se naučit si říkat, že NENÍ DŮLEŽITÉ, CO SI O MĚ MYSLÍ DRUZÍ, ALE MĚLI BY SI DĚLAT STAROST, CO SI O NICH MYSLÍM JÁ.

NENÍ ŠPATNÉ ŽÁDAT POMOC. Hezký den všem.