Téma: Měli jste pravdu
Tak je to tady. To, co jste očekávali. Rapidní změna nálady.
Předem ale chci něco říct. Tento web je o starostech, tudíž tu, světe div se, nejsou jen pozitivní témata. Já beru svou kůži na trh s tím, že podávám zcela autenticky, na přímo a pravdivě pocity člověka s depresí. A ta je, žel, veliká.
Proto, pokud chcete být obklopování jen bublinou, kde je všechno oukej a úžasný, nečtěte toto. Abyste mě pak nemuseli pranýřovat za to, že sděluji pravdivě své pocity.
Vím, čím to je. Málo jsem spala, protože jsem dnes (28.04.2018) musela pomáhat na jedné akci v mámině práci. Byla jsem po dlouhé době otlapkavána mužem, který mmch. vždy v opilosti otlapkává právě mou mámu. Nikdy jsem toho však nebyla svědkem, až dnes (28.04.2018). Když mě zaregistroval, přešel i na mě, takže když byla máma radši z dosahu, "věnoval" se mně.
Nejabsurdnější to bylo na obědě, kam za náma dostalkoval. Mě objímal kolem pasu, přičemž valil svoje opilecký lichotky na mámu.
Ale měly jsme z toho srandu, byť to už bylo moc, ani máma ho až tak nezažila, vždy ho dokázala setřást. Asi byl rozdivočelej, že tam má hned dvě holky, jednu svou femme fatale, a druhou samotnou dceru této jeho oblíbenkyně.
Je mi jasné, co bude další sobotu, kdy bude podobná akce, kde budu opět i já a asi i on. I tam se bude pít, ale už aspoň vím, co čekat.
Jsem ale svým způsobem ráda, že jsem vyrostla z ošklivého káčátka. Vím, že po alkoholu je takříkajíc každá krásná, ale i já se cítím prozatím asi nejlíp a asi se i sama sobě nejvíc líbím za celou dobu.
Mně dospívání jen pomohlo, plus se decentně maluju, ale tak, abych se cítila dobře a byla to pořád já. Např. jizvy po akné záměrně nekryji, beru to tak, že nelžu sobě ani okolí. Prostě ty krátery mám, no a? Stačí, že obličej osvěžím pudrovými kuličkami. Make-up nepoužívám právě proto, abych nezakrývala své nedokonalosti a neucpávala zbytečně póry.
Je to naděje pro všechny outsidery. Trvá to, ale léta dozrávání a péče o sebe udělá své. Přes rok si též maluju nehty, chodím víc odhalená. A jak jsem v práci jako servírka, cítím, že chodím i nejrovněji za celý svůj život. Čelím tam všem svým děsům - masám lidí, s kterými musím mluvit (! ) Přesto stojím hrdě, koukám se okolo a ne do země a mluvím s nimi nahlas a zřetelně. Už jsem opravdu velká holka, sebejjistá a sebevědomá. Ještě začnu být i společensky obratná, možná!
Odpolko jsem si trochu dáchla.
Pak jsem začala sluchátkovat a došla jsem až k premortálnímu Bowiemu dílu, k posledním dvěma významným hitům "Lazarus" a "Blackstar". Obě o smrti. Je to naprosto dokonalá představa smrti, se všemi hrůzami, které k tomu patří. Klipy to dokonale dokreslují.
Postupen večera jsem začala cítit úzkost a strašnou touhu po smrti. Nevím ani proč, najednou jsem měla pocit, že mám dost sil to udělat. Těšila jsem se, že budu konečně volná a budu mít klid.
V pár momentech jsem skutečně uvažovala, že nad tím nebudu uvažovat a zkratkovitě to prostě a jednoduše udělám.
A proč?
Teď vám něco jako potenciální sebevražedník a melancholik prozradím.
Prozradím vám odpověď na často kladený názor: "nic tomu nenasvědčovalo/v poslední době byl spokojená/ý/proč jsem to nepoznal/a/proč nic neřekl/a".
Začnu od konce.
Říká se, že sebevražedník nic neřekne. Omyl! Řekne, ale po svém. Máme totiž své zvrhlé myšlení, pro zdravého člověka nepochopitelné. Říkám tomu obrácená logika.
Neřeknem to doslova, protože jsme již rozhodnuti a druhak je to příliš přímé a brutální a my, ač je to absurdní, vzhledem k tomu, že rozumově je sebevražda vždy pro okolí bolestivá, nechceme zraňovat, ale naopak chránit.
Chránit před námi samotnými.
Takže ne, neřekneme to narovinu, ale náznaky. A tím mířím k dalším bodům. Řekneme to třeba tím zdánlivým zlepšením - proč zlepšením? Protože jsme konečně šťastní - našli jsme řešení a odhodlali se na pevno!
A před samotným aktem se ještě rozloučíme. Jako každý umírající máme potřebu ukončit své věci a naposledy potěšit své blízké. Proto jsme na ně laskavý, myslíme na ně v dopisech na rozloučenou, dáme jim pusu či je pevně obejme a třeba řeknem i to, co jindy ne - vyjádříme lásku.
Proč nic neřeknem slovy na přimo? A copak byste nám porozuměli? Neporozuměli… právě tomu našemu zvrhlýmu myšlení. A taky vás nechceme trápit, ale chránit, jak už jsem psala. Nechceme vás trápit svými problémy.
A co byste doporučili?? Jedině psychiatrii a tu v poslední fázi deprese striktně odmítáme. Už jsme totiž rozhodnuti. Tudíž toto je věc, co nemá schůdné řešení - vy jej nenabízíte a my už to své řešení máme.
Nic nepoznáte právě proto, že jsme zdánlivě šťastní = našli jsme klíč k problémům.
Můžete to ale odtušit usilovným zařizováním něčeho prospěšného pro vás či blízké a uzavíráním závazků ze strany sebevražedníka.
Proč toto píši?
Protože jsem myslela v několika momentech, že právě dnes (28.04.2018) je správný den. Prostě mi to z ničeho nic - a že po dlouhé době! - problesklo v hlavě a já cítila nevídanou sílu. Dřív jsem hledala důvody, proč ne a dnes (28.04.2018) jsem cítila, že se na to můžu s klidem vykašlat a prostě to udělat.
Chtěla jsem jen dát mírné avizo a rozloučení v krátkosti a jít na to.
Ani nevím proč, nic se vlastně nestalo.
Jsem jen nevyspaná a vím, že nedostatek spánku a únava na mě působí prostě strašně.
Nevím, jak to mají ostatní s depresí, ale u mě to vždy v únavě klesá - ta křivka spokojenosti. Zase se ve mně budí ten malý, zraněný a zklamaný člověk, co chce prostě umřít, nic víc.
Taky vás "potěším", napsala jsem opět narovinu psanou pseudobáseň - není sofistikovaná, nehrála jsem si, nepřemýšlela jsem, jen jsem samovolně psala, jak mi to zrovna v hlavě šrotovalo. Je to odraz mých chmur.
Neberte to tedy jen negativě, berte to, že vám otevírám bránu do duše melancholika. A nemažu se s tím. Já už jsem se sebou smířená a nemám důvod sobě ani vám lhát.
Ano, měli, jste pravdu. Stav se zase zhoršil. Ale já vím, že bude lepší. Stačí se vyspat!
A slibuju, že si nic neudělám.
"Budím se v půl 5 ráno
Objímá mě černá tma
Chci, aby můj tep ustal
Všechno je probráno
Nechce se mi smát
Špinavý talíř na stole zůstal
Nejdu nikam, jen stojím
Nevím, kudy kam
Polem se ticho rozléhá
Žádný střep již nespojím
Cesta už nevede nikam
Zem mě obléhá
V tu ránu je konec
Hlína proudí
Uši mi zaléhá
Přiznávám se k hříchu
Rouhám se životu
Kaji se úporně
Cítím tlak v břichu
A taky temnotu
Je mi odporně"
Reakce čtenářů
Rypousice, vyjadrovat se budu jen k jedine veci, protoze jinak je muj vzkaz jasny - psychiatr, psycholog, ktere odmitas. A vlastne jeste k jedne veci - piti alkoholu - kdyz pijes, tak hrozi, ze se budes vic a vic podobat svemu otci a bratrovi - to chces?
Jen mne zaujalo, proč pises jako MY sebevrazednici? Ono to totiz uz zni jako MY celibatnici … Bohuzel. Nemuzes preci generalizovat…
Věk: 46
Tak depresivní lidé mají tendenci se vyjadřovat v plurálu MY nikoliv JÁ, protože se asi tak necití samotní se svými problémy v celém vesmíru. Ale je mi jasné, že je to těžší forma deprese, než ta moje, protože nemám tendence k sebevraždě, spíš svoji pozornost zaměřím na Němce a na jejich nezpracované démony v jejích duších. Někdo píše pseudobásně-i když to spíš považuji za básně a jiný se věnuje něčemu jinému. Třeba historii. Nebo tak něco.
Já vím, uvažuji nad tím, uvidíme. Možná bych to fakt potřebovala, protože mé nálady jsou nekontrolovatelné.
Rozhodně nechci být jako oni, toho jsem se vždy děsila. S alkoholem zacházím opatrně.
Nechci generalizovat, když jsem to psala, tak jsem moc nepřemýšlela, tak proto generalizuji, ale samozřejmě uznávám, že to může cítit jinak někdo jiný.
Když to tak čtu, nemyslím si, že víš co je deprese v pravém smyslu slova. A to buď hodně ráda.
Co se sebevražedných tendencí týká, souhlasí pouze zhruba nejčastější čas sebevražd (skoky z balkonu a pod.)
Víš co bych ti doporučila já? Žádného psychiatra, ale pořádnou práci. To, že máš spoustu času se zabývat hovadinama bude příčinou všeho tvého duševního rozpoložení. Budeš se na mě asi zlobit, ale to mě netrápí. To už mi spíš vadí, jak se kdejaký lenoch schovává za kde co, jen aby nemusel udělat a dělat něco, co se mu nechce.
Věk: 46
Když takle hloupě píšeš, tak nevíš co je deprese. Já mám jenom střední depresivní epizody a je to horší, než kdybych si zlomil ruku. A ze zlomenou rukou toho taky moc neuděláš. Tak neodsuzuj, když nic nevíš!
Hele, v prvním momentě se mi tento názor nelíbil, což jsem i vyjádřila.
Ale! Snažím se jednak být méně cholerická (proto jsem dále nereagovala) a hlavně se snažím brát i kritiku klidně.
Je pravda, že nesouhlasím stále s tím, že nemám depresi apod. Mám, velikou, ale pokud mi Barča nevěří, ok, její názor.
Já vím, že se zde nebudu obhajovat, tím bych se leda snížila.
Kdo mi uvěří, tak mi uvěří, kdo ne, má na to právo. Asi to působí tolik zmateně, nebo divně, až je to podezřelé. Prostě to beru jako fakt a jeden z x pohledů na mě.
A taky má možná Barča dnes (29.04.2018) jen špatný den a já ji mohla ještě dorazit.
Ať je to jakkoliv, nepřeji si, abys na ni takto reagoval, Barča jen vyjádřila názor, lišíme se v tom - což víme či tušíme - ale jdeme dál.
Nechci, aby zde vzniklo opět téma zahlcené nesmysly (a proto jsem ani já sama nereagovala)
PS: jen moc doufám, že se přeci jen najde pár lidí - hlavně ti, co to mají podobně - a pochopí mě. Ostatním jsem jen chtěla ukázat náhled na mou šílenou duši. Byla jsem momentálně mimo a psala to impulzivně. Je to jeden z x propadů, které jsem měla a budu mít ještě hodně.
A taky mi přišlo správné pokusit se zodpovědět některé typické otázky pro sebevražedníky, byť nemohu mluvit za všechny.
Zpětně se ale omlouvám za to "my", takovým stylem jsem psát neměla, to vím.
Věk: 46
Velmi správná odezva! Ostatně i já se snažím působit méně cholericky a brát kritiku klidně. Proto jsem nereagoval na Tvůj poněkud zbrklý odsudek mé osoby, že jsem sobec, demagog, podivín a psychopat. Prostěš to beru pouze jeden z x pohledů na mě a nehroutím se. A taky jsi měla velmi špatný den. Takže moji obhajobu Tvé osoby beru nazpátek. já jenom, že vím, co je deprese, tak se to i dotklo i mně, nic ve zlém!
"já jenom, že vím, co je deprese, tak se to i dotklo i mně, nic ve zlém! "
Tak s tímto naprosto souhlasím, i mě se to dotklo.
Jsem ráda, že se držíš zkrátka, koneckonců, virtuální kritika nás může naučit snášet kritiku i v reálném životě - jistě je možné, že nás to potká.
Ty někde vidíš odsouzení? Nehodlám s tebou diskutovat o svém názoru. Mám na něj právo, stejně jako ty na ten svůj. Směřuj své reakce na dané téma a k jeho pisatelce, když máš co říct. Děkuji.
Věk: 46
Milá Barčo, psal jsem, že obhajobu Rypoušice beru zpátky. Ber to jako omluvu.
Ser. muž = ten souhlasný smajlík u Tvé odpovědi ze dne 29.04.2018 19:44 je pochopitelně OMYL, chtěla kliknout na odpovědět…
Věk: 46
Kdybych měl možnost klikat na souhlasný smajlík, měla bys je hodně.
No, tak jsem si už včera (29.04.2018) přečetla Tvém téma a upřímně? Raději jsem šla ven na zahradu
Napíši Ti to, co si myslím, ale upozorňuji předem, že opět budu upřímná:
Celé Tvé toto psaní má několik poloh, které ne všechny mě baví:
1) Nejdříve přijde slibný název, který by mohl značit uvědomění si nějakých věcí.
2) Pak přijde text a ouha = jakési uvědomění tam je, ovšem současně ironie, obniňování mimo jiné z nepochopení Vás lidí s depresí, sebevražednými sklony atd.
3) Ironie je cítit již v prvních větách: "Tento web je o starostech, tudíž tu, světe div se, nejsou jen pozitivní témata."… "Proto, pokud chcete být obklopování jen bublinou, kde je všechno oukej a úžasný, nečtěte toto."
a) Jasný, nejsou tu jen pozitivní témata, ale to neznamená, že je zaměřen pouze na starosti a časté výlevy pod vlivem negativním emocí + rozhořčení na následné reakce.
b) Máš pocit, že my, co se snažíme vidět v životě i pozitivní stránky a v tomto smyslu se tu snažíme i radit, povzbuzovat atd. , žijeme pouze v nějaké bublině, kde je všechno růžové, neumime stát nohama na zemi, vidět i realitu kolem sebe, že nemáme vlastní starosti atd. ? Nooo, tak to se poněkud mýlíš.
4) "Jsem ale svým způsobem ráda, že jsem vyrostla z ošklivého káčátka. Vím, že po alkoholu je takříkajíc každá krásná, ale i já se cítím prozatím asi nejlíp a asi se i sama sobě nejvíc líbím za celou dobu."a "Nejabsurdnější to bylo na obědě, kam za náma dostalkoval. Mě objímal kolem pasu, přičemž valil svoje opilecký lichotky na mámu."a "A jak jsem v práci jako servírka, cítím, že chodím i nejrovněji za celý svůj život."
a) Z Tvých nabytých pocitů sebevědomí bych měla i velkou radost, kdyby k nim ovšem došlo za jiných okolností a v jiném prostředí, ne v nějaké čtvrté cenové… Vůbec nechápu, co tam děláš Ty = toto prostředí Ti nemůže a taky nedává nic pozitivního, pouze pivo zadarmo, které v kombinaci s léky začalo páchat své, zlo pro Tvé zdraví hlavně psychické.
b) Tak jako to neumíš tady, neumíš si ani v práci nastavit hranice a osobní zónu, za kterou by jsi neměla nikoho pustit. Pak si Tě ovšem muži nebudou vážit, projevovat Ti úctu atd. , budou s Tebou pouze vždy manipulovat, dovolovat si, oblbovat Tě falešnými lichotkami tady (viz. Ser. muž) i v reálu, např. opilci ve čtvrté cenové…
5) "Byla jsem po dlouhé době otlapkavána mužem, který mmch. vždy v opilosti otlapkává právě mou mámu. Nikdy jsem toho však nebyla svědkem, až dnes (28.04.2018). Když mě zaregistroval, přešel i na mě, takže když byla máma radši z dosahu, "věnoval" se mně."
a) Tvoje máma je Tvoje máma, Ty jsi Ty. Nemusíš si nechat líbit všechno stejně, můžeš být sama sebou, žít jinak, vzít si poučení, nedělat stejné chyby atd.
6) "Proč nic neřeknem slovy na přimo? A copak byste nám porozuměli? Neporozuměli… právě tomu našemu zvrhlýmu myšlení. A taky vás nechceme trápit, ale chránit, jak už jsem psala. Nechceme vás trápit svými problémy.
a) Toto považuji za výmluvy a svým způsobem za manipulaci okolí či nás, protože to je blbost a pouhá neupřímnost. Proč? No protože je to jednodušší než přijít a na rovinu říci není mi dobře, potřebuji pomoc. Nebo si vážně myslíš, že lidé či rodiče, kterým dobrovolně odešli děti z tohoto světa pak mají pocit nějaké vděčnosti za údajnou Vaši ochranu před trápením a Vašimi problémy? Opět jsi na velkém omylu, neboť okolí či rodiče takových dětí pak cítí úplně něco jiného, např. to, proč k nim dotyčný/dotyčná neměl/a důvěru, nesvěřil/a se, nepožádal/a o pomoc atd. , když okolí a rodiče ví, že pomoc a řešení nalézt lze za pomoci odborníků, samozřejmě pouze za předpokladu, pokud ten/ta, kdo jí potřebuje má současně i o jejich pomoc zájem, zájem spolupracovat, ochotu přijmout jiné úhly pohledu, ochotu na sobě pracovat atd.
7) "A co byste doporučili?? Jedině psychiatrii a tu v poslední fázi deprese striktně odmítáme. Už jsme totiž rozhodnuti. Tudíž toto je věc, co nemá schůdné řešení - vy jej nenabízíte a my už to své řešení máme."
a) Jedině psychiatrii? Ne, opět omyl, současně i psychologa a psychoterapie, v akutní fázi hospitalizaci, pak pokračování v léčbě ambulantní. Uvědom si, že toto není odborný web, kde by byli lékaři psychiatři a psychologové. Jaké jiné řešení, než radu obrátit se na odborníky Ti my můžeme nabídnout, když tu v poslední době vidíme, jak je to s Tebou jak na houpačce a ještě se za přímé názory čertíš?
b) Já osobně nejsem příznivcem psycho odborníků online, ale tváří v tvář, kdy odborník vidí projevy jak verbální tak neverbální, tedy vše na živo a v přímém přenosu. Proč? Protože přes písmenka se vše poznat nedá, čehož je důkazem i toto Tvé téma v návaznosti na několik Tvých témat předchozích.
8) "Jsem jen nevyspaná a vím, že nedostatek spánku a únava na mě působí prostě strašně."
a) Jen velmi málo částečně. Na Tebe strašně působí to, v jakém prostředí momentálně pracuješ, žiješ, alkohol na léky AD, odmítání odborné pomoci i psychologa a psychoterapeuta, odmítání mnoha dalších věcí, jen vyspat se Ti nepomůže.
Víš, co by Tobě pomohlo nejvíce? Nějaký dlouhodobý psychoterapeutický skupinový pobyt mimo Tvoji rodinu a okolí, v přírodě, s jasným denním režimem, staráním se samy o sebe se vším všudy, straráním se o zvířata, pěstováním vlastních výpěstků atd. , po stabilizaci stavu s chozením na brigády v místě pobytu toho "zařízení", kde sice současně jsou odborníci, ale není to tak formální, nýbrž spíše rodinné, současně však léčící, ale pohodovou či přirozenější formou, kde nemá člověk pocit, že je zavřený v ústavu jenom jako pacient, nybrž pocit, že je v jiné "rodině" (komunitě), kde se nejen léčí, získávájí jiné úhly pohledu, zkušenosti atd. Tento pobyt je také veden k neživení křivd (zloby a zášti), které se mu staly, nýbrž k vyrovnání se s tím, co v životě zažil či se mu stalo pod odborným vedením, nikoliv samoléčbou sebe a svého okolí (to neunguje), no a v konečném důsledku je veden tak, až je člověk stabilizován zcela včetně toho, že je připraven na samostatný život se vším všudy.
P. S. Mám prosbu, než mi budeš chtít vynadat nebo oponovat, nejdříve se na to párkrát vyspi a přemýšlej o tom všem, co jsem Ti a pouze s dobrým úmyslem napsala.
Dany, v pohodě, já to beru
Jen mě překvapuje, jak to působí, i já mám svou "bublinu", čili nemám distanc, plus mám onu obrácenou logiku.
A ta dle mě vysvětluje i to, co se ti příčí - např. to, že neřeknem, ehm, nebudu už psát jako "my", takže znovu "to bych neřekla". Protože bych už nechtěla víc řešit, už bych nechtěla žádné vaše rady = už bych totiž byla rozhodnutá. A druhak bych se bála odmítnutí, bagatelizování, výsměchu…
Ale jinak vesměs souhlas, Např. o stacionární péči v psych. nemocnici mi říkala i psychiatrička. Byla bych tam tak půl dne a účasňovala se terapií apod.
To mám v záloze, kdyby bylo joo blbě.
A taky hrozně záleží, v jakém jsem fázi. Zda, když mám černé myšlenky, přemýšlím nad oním "proč ne" než "proč jo", tudíž mám relativně racionální náhled - nechci pochopitelně ranit okolí, zvláště mámu. A v takovýcch chvílích sama uvažuji o krizovém centru.
Ale sama se bojím toho, že nad tím jednou uvažovat nebudu a udělám to zkratkovitě, bez výčitek. A v takové fázi bych byla právě tím, co jsem popsala ze začátku - člověkem, co by už žádnou pomoc nechtěl.
To "naše" resp. moje myšlení je zmatený a opravdu se liší od zdravých lidí, takže chápu, že se ti něco z toho nelíbí.
Cením si však, že jsi to jednak podrobně popsala a druhak to řekla sice upřímně, ale ne tak brutálně, aby mě to zabolelo.
A na zahrádce jsi možná i teď, je hezky, tak proč toho nevyužít
Věk: 46
Je to sice hezky napsané, ale ne všemu nevěř, co napsala Dany. Ona je celkem sympatická, že má ráda pejsky, zahradu, sluníčko a kafíčko, taky jsem měl pejska a zahrádku. Ale to s těma falešnými lichotkami trochu přestřelila. Nicméně si uvědom, že je to pouze jeden z x pohledů na mou osobu. Co se týče práce v restauraci, netuším jak dospěla, že se jedná o čtvrtou cenovou skupinu, myslím, že taková kvalifikace se už snad ani nedělá, a ty musíš sama vědět, zda vládne spokojenost v práci a s prostředím. Je to určitě i s roznáškou jídla? Nejradši mám smažené žampiony. A Ty? Až budu v létě na dovolené v Brně, velmi rád si na Tebe udělám čas a zajdem na pivko.
Pouze jeden z x názorů na Tebe? Ano? A on má někdo jiný na Tebe pozitivní názor? Nemá. Nic jsem nepřestřelila, protože Ludvík=Olin=Ser. muž===:
Je mi velmi líto a dost mě mrzí to, že už nás tady před Tebou nikdo nechrání, protože pak by jsi nemohl ubližovat Rypoušici tak, jak jí celou dobu, co jsi se vrátil, ubližuješ falešným pochlebováním a nechutnou promyšlenou manipulací, kdy jakožto psychopat jsi velice brzy a promyšleně zacíli na její slabé místo.
P. S. Změnil jsi se, ano, ale v negativním slova smyslu. Jsi nebezpečně vynalézavější a obratnější. Howgh.
Věk: 46
Olina mi někdo ukradl. To je bohužel fakt. Takže nenesu odpovědnost za cizího člověka. Rypoušici neubližuji ani náznakem, pouze ji snažím vrátit důvěru k člověku porozuměním problémům a nesnázím, kterým musí v životě čelit a povzbuzovat ji, jak nejlépe dovedu. Rypoušice je ve věku mé potenciální dcery a tak se ve mně probudily otcovské ochranařské instinkty. Neexistuje, žadný důvod proč se znepokojovat, naopak já si velmi cením Tvých rad, kterými se jí snažíš pomáhat v její nelehké situaci. A pevně doufám, že v tom budeš úspěšně pokračovat. O Tvých schopnostech a dobré vůli ani v nejmenším nezpochybňuji.
Prosila jsem Tě, ať se párkrát vyspíš a popřemýšlíš o tom všem, co jsem Ti napsala.
Chtěla jsem to proto, aby jsi to vše nejdříve zpracovala, každé písmeno, slovo, větu… protože zítra (01.05.2018) se na to budeš dívat jinak, pozítří (02.05.2018) zase jinak atd. , protože Ty a Vy někteří blíženci to tak prostě máte.
Záměrně (v dobrém) jsem si dala tu práci s tím, že jsem se vyjádřila ke všemu důležitému, kdy jsem reagovala na vše podstatné, co jsi v úvodu napsala a to vybrala do své odpovědi, ve které je důležité vše, co jsem napsala (každé slovo atd.)
Reaguješ jenom na něco, protože jsi tomu nedala ten čas na zpracování, popřemýšlení, na úvahy atd.
"To mám v záloze, kdyby bylo joo blbě."
Jenže ono už blbě je a nejen teď, jen se to dlouhodobě kupí. Zbytečně to oddaluješ, trápíš se, necháváš si utíkat drahocenný čas a mládí. Víš dobře, že blíženci jsou 2 v 1 a někteří to tak prostě mají, že jednou to mají tak a za minutu naopak a nic je nezastaví.
Sama píšeš, že: "Ale sama se bojím toho, že nad tím jednou uvažovat nebudu a udělám to zkratkovitě, bez výčitek." To je bohužel reálné. Zastav to, dokud je čas, ale ideálně v takovém prostředí, o kterém jsem Ti psala výše. To by Ti prospělo nejlépe.
Já vím Danuško, ale chystala jsem se do hokny, tak proto jsem reagovala jen na něco.
A neboj, nechám tomu čas, protože máš pravdu - jeden je to tak, druhý jinak. odstup mi jedině prospěje a já věřím, že si z tvé odpovědi skutečně něco vezmu. Což by bylo skvělý už jen kvůli tomu, že by to mé, byť mimopsaní, mělo nějaký smysl.
I já si občas říkám, zda už jsem se neměla dávno řešit víc, intenzivněji apod…
Ale je tu taková má zábrana: dokud to řeším víceméně sama, cítím se, že to mám pod kotrolou. A kdybych to jednou dotáhla až na lůžkové oddělení psychiatrie, nebo i jen ten stacionář, cítila bych se poraženě. Měla bych pocit, že už je stejně pozdě, že už to bude jen horší a že nade mnou deprese zvítězila…
Já vím, že jsou to hloupé argumenty, taková blbá rádoby pýcha, ale lhala bych, kdybych psala cokoliv jiného.
O to těžší pro mě je se k takovým krokům rozhodnout…
A s psychology mám taky problém - nemám k nim důvěru a momentálně ani fyzicky nemohu, prostě mám práce tak tak, že bych víc nezvládala… (zde je na vině únavový syndrom) …
Ale aspoň jedno pozitivum - onehy jsem psychiatričce prozradila, že na psychoterapii již nechodím, tudíž jsem ji už nelhala.
Rypousice, opet se sem vmisim… ac se ti to nejspis nebude libit (a mozna ma slova budou k nicemu).
Pod kontrolou to davno nemas, ani si nemyslim, ze je mozne to pod kontrolou mit (nejakou samolecbou) … jen si nalhavas, ze to zvladas. Je potreba konecne dospet a udelat zasadni dospely krok - rozhodnout se pro odbornou lecbu.
A unavovy syndrom je v tomto pripade jen vymluva. Obranna vymluva, ze se nemuzes jit lecit, protoze jsi unavena-nemocna.
Na zaver - povsimni si prosim zrychlujici se tendence tvych stavu.
Vystup z rozjeteho kolotoce dokud je cas.
Děkuji za názor, tvá slouva nejsou k ničemu, neboj . Naopak, dáváš mi opět další pohled na mě a bouráš mou iluzi o tom, že to mám pod kontrolou…
No, asi se mi to fakt trochu vymklo, ale nechám si ještě chvilku času, zda to ukočíruju, anebo nezbyde, než jít za nějakým psychologem.
Ale chtělo by to někoho šitýho na míru mně - nevím, jak se přesně ty metody nazývají, ale mají různé typy terapií a popravdě ani nevím, jakou údajnou "terapií" jsem procházela já. Možná by mi sedla jen určitá, zaměřená na něco konkrétního apod…
Ale děsím se, že bych se měla znovu hrabat, s prominutím, v lejnech. A proto se mi do toho nechce, protože díky "léčbě" se můj stav natolik zhoršil, že jsem nikam nechodila a musela začít papat prášky…
Třeba jsem už silnější, třeba by to tak brutální nebylo, ale já se toho děsím.
Nehledej vymluvy.
Nehledej omluvy.
Proste dospej a jdi resit resit sve problemy.
Aktivne.
Věk: 40
Po přečtení tohoto si myslím že hlavní problém je, že máš v životě bordel. To ti připadá normální, to co tu popisuješ o “otlapkávání”, že s tím nic neděláš? Normální a poctivé snad je, když to na mě nějaký muz zkouší a mě to nevyhovuje/nechci ho, odmítnu nejprve decentně, pozděj případně důrazněji. Pokud mám pocit, že někdo osahává mou m´mu a jí to vadí, tak to s ní snad proboha řeším, nabídnu pomoc atd. a neťvaním o tom na netu. Jinak se pak nediv, když si to necháš líbit, že se probudíš a je ti hnusně, protože ses nechala využívat/otlapkávat cizím chlapem kterého nesnášíš. atd…
Věk: 90
Město:vesmír
holka tak to byl dobře zvrácený monolog bohužel to asi nebude sranda že ne? ☺
u jiných příspěvků radíš druhým jako bys za sebou měla plno zážitků v kategorii vztahů ikdyž sama máš zkušenosti s vztahy na nule jak sama píšeš a ani žádný vztah ze strachu nechceš. pak nemáš ale moc co druhým radit.)
radši obrať pozornost do řešení vlastních problémů a uzdravování nemoci místo tý neustálý potřeby obracet pozornost ven - tedy jestli chceš být na tom líp.
je bijící do oka že toužíš po pozornosti i po lásce, že nedůvěřuješ protože máš strach, akorát že tím že napíšeš depresivní zpověď zaobalenou do citovýho vydírání si zrovna nepomůžeš.
mezi řádky jenom všechno maximálně zlehčuješ a vyžíváš se v postoji objeti
to změň je to blbý.
upřímně ani náznak že by tě to hluboce trápilo a chtěla jsi to řešit.
maniodepresivní psychoza, strach a nafouklé EGO je zlá kombinace.
začni to řešit hned nebo to bude ještě horší.
nesmíš být k sobě tak přísná?
Zkus mrknout na:
Tak za prvé: nikoho citově nevydírám.
A za druhé: radit můžu cokoliv komukoliv, není ti nic do toho, zda jsem vztahy měla nebo ne. A jestli tě baví mě tady stalkovat a sledovat, co píšu a jak to mám či nemám se vztahy, tak si najdi radši jinou zábavu.
Já si poradím sama.
Promiň, ale už začínám být u tebe alergická na slovo stalking. Pisatel (ka) na kterého jsi reagovala neudělal nic jiného, než že se snažil nastavit ti zrcadlo z toho, co kdy rady četl. A těžko by mohl číst něco, co jsi tady sama nenapsala.
(Pokud tedy píšeš sama pro sebe, piš na papír a nech si to doma v šuplíku)
Až na tu diagnózu s příspěvkem souhlasím i já. Obzvlášť s výrokem nafouklého ega, protože to je ta správná diagnóza.
Jasně, čekala jsem, že přesně na něj zareaguješ i ty, nahrál ti do karet.
Asi neumíš číst, ale jasně jsem psala, že komu mé vývody vadí, ať to ignoruje. Místo, abys tak učinila, tak do mě reješ. Nevím co z toho máš, jestli ti to dělá dobře či co, ale přeháníš to. Když ti tak vadím, ignoruj mě a nespamuj mi téma kravinama.
Já tě taky budu ignorovat, myslím, že antipatie jsou vzájemné.
Ty jsi podle mě buď frustrovaná, nebo zakomplexovaná. Anebo omezená. Taky se ti líbí takový zrcadlo?
Do jakých karet? Jaký spam? Já si o žádné zrcadlo nekoledovala, narozdíl od tebe. Ale klidně si o mě mysli cokoli.
Jsem zdravá stejně jako i ty, ale narozdíl od tebe pracuji a pokud mám problém, řeším ho. To ty nechceš. Tak co vlastně chceš? Aby ti, kdo nepíší co bys ráda, nepsali vůbec? Kde bereš tu drzost? Tady na MS se budeš muset bohužel smířit s tím, že tady nemáš soukromý prostor, ale veřejný. Viz reakce v závorce v předchozím příspěvku.
Já jsem slušně požádala o ignoraci, slušně jsem já sama IGNOROVALA tvůj výmysl, že nejsem chorá - a kde ty bereš tu drzost tohle říkat o člověku, kterého ani reálně neznáš? Navíc ti chybí základní takt a EQ, jsi zlá, proradná, zákařená a podlá. A zahořklá. A omezená.
Ty vůbec nemáš co říkat diagnozy nebo je vyvracet, nemáš k tomu totiž vůbec předpoklady.
Přesto jsem ten tvůj nesmysl ignorovala a místo, abys to pochopila, tak jsi opět nepochopila nic. A to nemluvím o tom, že jsi nepochopila celé psaní a že nechápeš ani mně. Ale o to se ani neprosím. Zlým lidem se vyhýbám v reálu i zde, tímto tedy s tebou končím a nebudu s tebou víc diskutovat.
Rozsévej si zlo na jiných, já ti, žel, ukázala slabiny a tys jich využila.
Hnus!
A pracuju, když ti to tak vadí, takže opět - debilní argument.
Tys MI ukázala slabiny? Ty se tady prezentuješ, tak jak prezentuješ a říkáš tomu "ukázala slabiny"?
Ale jedno pozitivum ten tvůj projev směrem ke mně má a sice, že ses projevila. Napadneš hulvátsky každého, kdo nezabalí svůj názor do kudrlinek. Jenže kudrlinky nekudrlinky, nic řešit nechceš a nebudeš a je jedno, jestli to přiznáš nebo ne.
Jasně, mysli si co chceš.
I podle mě ses vybarvila ty sama, už jen to tvé úžasné řešení " (ne) máš depresi, tak pracuj! " Nevím, kdes byla na tom, že práce léčí. Je to jen dílčí článek k uzdravení.
Já tě mám prohlédlou už dlouho, jsi zákeřná a bezcitná, protože záměrn cílíš na to nejzranitelnější místo. A dělá ti to ještě dobře. Musíš mít poslední slovo a autora shodit.
Mě ale neshodíš, máš smůlu, myslím, že si o tobě udělá každej obrázek sám.
S pánem Bohem.
Rypousice-jako zla a omezena se teď tady chovas ty. Precti si svoje odpovedi jeste jednou.
Tyto tve reakce opravdu nejsou "normalni" a jsou dusledkem tve nemoci.
Res sve problemy. Ale jinak nez dosud.
Poprosila bych o slusnost vsechny zucastnene v teto diskuzi, aneb nadavky a urazky si nechte jinam. Dekuji.
Věk: 46
Takže pracovat jako servírka není práce? A jakou práci vykonávate Vy madam Barčo? To by mě fakt moc zajímalo!
O mě se neotírejte "seriózní muži". Na brigádě jsem byla naposled někdy před čtyřiceti lety a neříkala jsem tomu práce. Ale kdyby se moje máma dostala do srabu, tak do práce půjdu a budu makat jak barevná. Ale tohle máme každej nastavené jinak. Mimochodem, jak to máte nastavené vy?
Věk: 46
Na Vaši otázku odpovím, až odpovíte VY! A od které doby není brigáda práce?
Věk: 90
Město:vesmír
Ropušnice no jasný to je známá věc. jsi milá a přívětivá a my všichni jsme stalkeři a všichni jsme psychopati krom pana seriozního.
tím spíš když na celým webu jen pomalu těžko najít místo kde by chyběly tvé výlevy. moc nám to zrovna neulehčuješ měla bys být empatičtější.
jsi jako rozpínající se virus. odmítáš vztahy proto žiješ tady ve virtuální bublině kde sdílíš celý svůj život z jednoho (ne) možného zorného a bohužel díky tvé pýše i značně omezeného úhlu pohledu. až ti z toho dost hrabe.
dokonce máš tu BLBOST myslet si že CHYBA JE V DRUHÝCH.
neustále s tebou někdo píše a chodí po špičkách kilometry okolo tebe, aby se náhodou něco princezničky na hrášku nedotklo.)
což je teda za mně docela zhovadilost.
protože i ty sama dokážeš být pěkně bezcitná a bezohledná megera když na to příjde hned prskáš a vztekáš se kdykoliv druhý. no teda až na pana seriozního. zrovná nemá náladu zalézt princezně hluboko do zadnice.
no úúplně jako ten sebestředný spratek kterému někdo sebral lízátko a který jen potřebuje pár na prdel.)
aby se mu rozsvítilo a pochopil že není na světě sám a naučil se chovat.
prostě máš v sobě plno nikdy neřešeného a odsouvaného trusu a hnusu, proto jsi zahořklá, proto jsi omezená,
bez EQ a proto jsi tak krutá. teda přesně taková jako jsi tady vyprskla na někoho kdo se s tebou už odmítá patlat. taková krutá krůta jsi právě hlavně sama k sobě a pak se vztekáš na druhý když nedostaneš pochvalný komentář.
jediný kdo si může za svoje problémy jsi ty sama.
TY.
SA.
MA.
tak tady nehraj na oběť.)
demonstruješ akorát extrémy ze dne na den chvíli šťastná nato jsi uplně v troskách obět celého světa.
dostala jsi stovky přínosných rad a pořád dokola stejně opakuješ ty stejný chyby na proplesknutí.
nepoučila ses. Pěkně tvrdohlavá megera.)
spíš se v tom tvým utrpení a chudáčkvství jen ráda rochníš abys právě nic řešit nemusela.)
to je to zrcadlo který ti chybí protože odmítáš vztahy.
v běžným světě přichází zrcadlo přes partnerský vztahy z kterých máš ty samozřejmě tak děsnou hrůzu, protože se nedokážeš vyrovnat se starými křivdami. ta upjatost, ukřivděnost a tvé věčné skuhrání o tom jak jsou všichni krom jednoho řiťoleza strašně zlí a krutí k tobě když nehopsají jak bys ty chtěla jen utvrzuje že po dobrým ne, na přijemný ton nereaguješ. ty potřebuješ právě ten terror a to pořádný.) hlavně nebreč a nezapomínej že kdykoliv tě něco dráždí je to jen tvůj stín.
kdykoliv s něčím na někoho útočíš vypovídá to jenom nejvíc o Tobě.
tak si tady nediktuj podmínky jak nějaká královna a koukej se probrat princezno.
no a když už tedy radíš něco někomu tak se zkus podle těch rad řídit nejdřív ty sama heleď
myslím to:
Asi neumíš číst, ale jasně jsem psala, že komu mé vývody vadí, ať to ignoruje.
tak. teď Ti něco jasně řeknu já.
když chceš něco někomu jasně říkat, musíš to nejprve sama tak dělat.
SAMA SE TÍM ŘÍDIT.
jinak jde o pochybné vývody bez hodnotypochopila?
Věk: 46
A což také napomemout tohoto uživatele, paní Colombová?
Věk: 53
cha a vcem zasadnim nema pravdu? NUZE!
Věk: 46
Obzvlážť bych prosil o slušnost, nadávky a úražky, ať si zmiňovaný nikdo (jak příznačná přezdívka! ), nechá jinam.
Věk: 53
prvni, kdo to neukociroval byla rypousice! polozil jsem jednoduchou otazku, PROC ta zbabela a vyhybava odpoved?
Věk: 46
Všichni máme pravdu ve svém vlastním omezení. Rozhodně není třeba soudit děje ani činy. Všichni jsme byli vším. Jednou vítězem a jednou poraženým. Všichni, ale jsme na cestě věčností zpět k Bohu a našemu domovu.
Věk: 53
keci keci a jenom blby keci, pokud nemas vlastni nazor, radeji mlc. nikomu nikdy nepomuze falesny soucit, naopak muze jenom ublizit.
Seriozni muzi: Moje poznamka pod carou (vyse) patrila vsem v teto diskuzi.
Rypoušice, přiznám se, že Tě vůbec nepoznávám. Jsi tady 2,5 roku a když si vzpomenu na začátky tak teď jsem zmatená a nevím, co si mám myslet. Která tvář Rypoušice je ta pravá? Ta první medová, která tu byla na začátku, nebo ta druhá jedovatá, která tu je teď, nebo obě, tedy 2 v 1?
Jsi tu dost dlouho na to, abys věděla, že každý tazatel bez vyjímky tu dostane reakce z x úhlů pohledů podle toho, jak to kdo cítí, jak na koho to které téma a skutečnosti v něm uvedené působí atd. Děláme to tak všichni, i Ty, když radíme či píšeme názory ostatním. Čili i v Tvém případě se nestalo nic jiného než ostatním a rozhodně to nebylo a není o tom, že Tě někdo chápe více či někdo méně, že Tě někdo má více rád či někdo méně, že by se proti Tobě všichni obrátili atd.
Vždyť i moje poslední odpověď z 30.04.2018 13:29 Tobě nebyla zabalena do kudrlinek dle mého názoru, napsala jsem Ti upřímně, co si myslím o všem, co jsem považovala za důležité a podstatné. ALE, prosila jsem Tě o čas na promyšlenou, než budeš reagovat, viz. důvody mnou uvedené výše. To jsi neudělala.
Pak jsi dostala reakce či odpovědi další (včera) a výsledek? Jako když někdo píchne do vosího hnízda = žihadla začala útočit včetně zcela zbytečných nadávek. Měla by jsi přijmout fakt, že jen přitakávače po celý svůj život nenajdeš, ani ve světě virtuálním, ani ve světě reálném.
Výše jsi psala, že: "… koneckonců, virtuální kritika nás může naučit snášet kritiku i v reálném životě - jistě je možné, že nás to potká."
To mě opět zaráží, protože pokud to dobře chápu, tak v reálném světě se Ti ještě nestalo, že by Ti někdo řekl co se mu nelíbí a mohla či měla bys dělat jinak? Pak ale pokud tomu tak je, tak k Tobě všichni v reálu nejsou upřímní, to se na mě nezlob.
Podle mého názoru se tady stalo v podstatě to samé, co u psycholožek, ke kterým jsi chodila, ale nedopadlo to, protože jsi neslyšela pouze to, co jsi očekávala a hlavně slyšet chtěla. Proto je tak zarputile odmítáš, zvolila jsi cestu samoléčby, jejíž součástí se domnívám, jsi zvolila i Tvé psaní zde a na Tvém blogu s tím, že očekáváš mimo jiné jakési "spojenectví" s těmi, co jsou na tom stejně či podobně jako Ty. A to už se opravdu podobá těm celibátníkům, kteří si založili svůj blog, kde si povětšinou přitakávali, ale hledat řešení a pomoc odmítali, kdy názory odborníků na ně berou jen pouze za bláboly a každého oponenta jen útočně smetli i tady.
Jenže jak sama vidíš, to nestačí, je Ti hůře a hůře. Mně už nezbývá nic jiného než Ti říci to, že svůj osud máš ve svých rukách jen Ty sama, nikdo jiný…Budu se opakovat, dělej s tím něco, dokud je čas.
Oznámení
Lituji, ale nebudu se již konkrétně vyjadřovat k reakcím, takže již dále nepište, nechcete-li.
Je mi velmi líto, jakým směrem se mé nešťastně zvolené téma jeví.
Původní záměr byl jen popsat momentální stav šílence plus dodat odpovědi na často kladené dotazy.
To ale dle mě nikdo nepochopil, což mě mrzí.
Místo toho jsem se stala terčem vzteku. Já agresi nenávidím, takže reaguji, jak reaguji, nikoliv proto, že názor je jiný, než bych já chtěla, ale protože se sebou už nenechám zametat. Mám nějakou hrdost a nenechám již více po sobě šlapat. Proto jsem se bránila.
Bohužel má "obrana" asi vypadá jen jako výkřik zoufalce. Ale já to beru, jako velký pokrok. Něco, co je pro mě tabu. se snažím přijmout, snažím se bránit, snažím se argumentovat. Takže díky za lekci.
Na Barču jsem vyjela z výše zmíněného důvodu, protože mi neporadila, jen si do mě dupla. Práskla mě přímo podpás a to si líbit nenechám. To považuji za zákeřnost.
Ostatním slušným diskutujícím děkuji za snahu mi pomoci, já to vnímám, i když to teď vypadá, že jsem na úrovni "celibátníků" a spol.
Ještě bych ráda dodala, abyste si nechali posměšky na stalking - vůbec nevíte, jak moc je toto aktuální u mě, takže si nechte své jedovaté poznámky. Totéž má práce - bože, já jsem nemocná i fyzicky a nemohu prozatím pracovat více, než brigádně. A to mám ještě dvě další brigády. Mou mámu si vůbec neberte do úst.
Prosím, aby se toto téma víc nepřiživovalo, ale samozřejmě vám to nemohu zakázat. Já už ale reagovat nebudu.
Díky a omlouvám se všem návštěvníkům, které toto práskne do očí. Asi nevypadám jinak, než jako totální blázen. Ale je to moje blbost, můžu si za to sama. Tento web je jinak skvělý, tak se nelekněte reakcí v tomto tématu. Snad vás to neodradí.
Přitom jsem se jen bránila inzultacím…
Sbohem.
Věk: 46
Ano, máš pravdu, Barča je necitlivá a cynická osoba, pro kterou je cizí slovo lidskost. Ale nikdy nezjistíš, kdo jsi, dokud se neutkáš s tím, co nejsi. Tato lekce Ti pomůže se orientovat v životě. Hněv máš hluboko zakořeněnou ve svém srdci. Zbav se té hluboko zakořeněné bolesti z křivdy a nech viníka jeho vlastnímu osudu a trestu. Neboj se změn, postav se jim čelem a přijmi je. Šílenec určitě nejsi, jako psychopatická osoba se tu projevila jiná osoba. Ale uvědom si, že je to pro tento web a jiné weby normální, protože je to lákadlo pro nemocné lidi. Mnoho štěstí.
Seriozni muzi, ma poznamka pod carou (o urazkach) se tykala vsech zucastnenych v diskuzi - tedy i tebe.
PROTESTUJI!! To, co se z tohohle webu stalo, za to vdecime skutecne nekolika nemocnym lidem, kteri si mysli, ze jenom oni maji pravdu. Zaplavuji tento web svymi vyplody a nedavaji prostor jinym diskutujicim. Kopou kolem sebe a napadaji diskutujici, protoze jim nedavaji za pravdu.
Uprimne receno, Rypousici vubec nepoznavam. Ten vyvoj je sileny! Umyslne nereaguji na jeji temata, protoze se necitim byt kompetentni. Rypousice je ranena duse, ktera nutne potrebuje odbornou pomoc, kterou ale odmita. Ale ani to ji nedava pravo, napadat tady ty nejnormalnejsi diskutery - viz Barca, ktera jako jedna z mala se snazi ji za kazdou cenu pomoct. Skoda jejiho casu a energie.
Seriozni muz na tom neni o moc lip. Clovek s absenci EQ si dovoluje nazvat Barcu necitlivou a cynickou osobou! To uz je vrchol vseho. Na tve prispevky uz reaguji tak, jako kdybych jednala s nemocnym clovekem. Jenze ani to jsi nepoznal! Ty totiz nemocny jsi.
Casto si rikam, co s tim ma delat chudak pani Colombova, ktera k tak rapidni zmene webu prisla jak slepy k houslim?
Drive jsem sem chodila rada, ale teď uz jsem casto znechucena.
Korunu vsemu dava znudena zfetovana mladez, ktera zaplavuje web nesmyslnymi prispevky.
SKODA, SKODA, SKODA.
Jsem velky optimista, ale co je moc, to je moc!!
Lištičko, právě proto jsem u "oznámení" napsala, ať to hlavně nikoho neodradí. Já jsem byla/jsem asi stále (? ) mimo a uznávám to (a proto nechci více reagovat, páč by to bylo asi pořád dokola to samé).
V žádném případě ale nechci odrazovat, stejně, jako se nechci přiradit rétorikou k celibátníkům a spol.
Jsi další, kdo mě "nepoznává" - to je pro mě zajímavé, podnětné, opravdu si t. č. neuvědomuji, že situace je patrně závažná.
Je mi moc líto, pokud jsem někoho zklamala, to jsem nechtěla.
Teď se chci dát do kupy, slibuju, že nebudu psát psychotémata a nebudu na nikoho útočit.
Já si Barču vyložila jako agresivní - možná taková není - ale já ve své nemocné hlavě to tak viděla. Proto ty mé útoky. Já agresi nenávidím, mám k ní odpor, popírám ji… proto, když jde o agresi - ať skutečnou či domnělou - reaguji špatně.
Tebe beru jako normální diskutérku a moc doufám, že tu zůstaneš, aby se to tu právě nezahltilo těmi, co jsou mimo (jako jsem já sama).
Drive jsem mela z tvych prispevku radost a chtela jsem te jako nemilovane dite hyckat a chranit.
Pak jsem nereagovala, protoze by to byla sama negativa vuci tobe a nechtela jsem te ranit.
To vyvrcholeni mi ale jen dokazuje, ze my, normalni smrtelnici, nejsme kompetentni, nekomu nemocnemu pomahat. Ty nemocna jsi. Ale dokud se sebou nic neudelas, budes se v tom placat. Je to skoda. Jsi mlada inteligentni holka mas cely zivot pred sebou. Nauc se ho normalne zit, nesnaz se vylecit sama, nezvladnes to.
Hlavne zacni co nejdriv.
Vazim si toho, ze jsi se ozvala. V tomhle duchu bys mela pokracovat.
Zlom vaz!!
Barca je jedna z mala, ktera ma logicke a vecne prispevky! Nezamotava do toho sve emoce, ale snazi se vzit do autora diskuzi.
Ale hlavne: je pohotova! Pomoc i na ty nejpitomejsi otazky, vyhleda okamzite!! Da si s odpovedmi praci!
Takovych lidi bychom si tu meli vazit a ne je kritizovat. Kolikrat se divim, jakou ma hrosi kuzi a co vsechno ustoji!
Takze Barus, vydrz!!!
Věk: 46
Možná, že má kritika byla trošku neohrabaná, možná, že je problém v nulové emoční inteligenci, aneb jak Lištička správně poznamenala, že je bez emocí. Emoční inteligence je souhrn emočních dovedností, jejichž zvládnutí ukazuje jak se chovat citlivě a s úctou k ostatním a jak se vcítit do pocitů druhýh a prokázat obratnost v komunikaci, aby se druhým neubližovalo. Ale nicméně emoční inteligence se dá zlepšovat, takže doufám, že dojde ke zlešení. Neměl jsem v ůmyslu kohokoliv zraňovat, jen si myslím, že ten, který kritizuje druhé bez kudrlinek, by měl sám snášet rovněž kritiku bez kudrlinek. Neníliž pravda? Takže Barča nechť přijme moji kritiku bez kudrlinek, to ppravdu nejsou úražky říct o někom, že je necitlivý a cynik.
Barca tvoji kritiku nemusi prijimat vubec. Ta kritika je naprosto neopravnena.
Snazila se pomoct a ne mazat med kolem ust. Zvolila tu spravnou primou metodu. Jedine ta muze zabrat.
Seriozni muzi, uz jsem te jednou zadala, aby ses nevyjadroval k vecem, o kterych nemas ani zdani. Ta EQ totiz prave chybi tobe! Ne jinym, ale tobe! Takze vaz sva slova. Ty jsi bud uplne mimo tema nebo nekomu ublizujes.
Ja ani ostatni uz nemame chut se tady s tebou dohadovat.
Věk: 46
Tvůj pohled na mě je jenom jeden z x pohledů na mě, ale máš na to právo! Stejně jako můj pohled je jen z x pohledů na kohokoli, nicméně mám na něj taky právo.
Věk: 53
proboha uz nic nepis ty zoufalce, jestli jses chlap tak nemas koule a jestli jses zenska tak jses p. a
Věk: 46
Myslím, že je zbytečné rozdmýchavat nedorozumění, naopak je dobré situaci zklidnit. Každý z nás nese na tomto nedorozumění svůj díl viny a záleží na každém z nás, jak se ke svému dílu viny postaví. Není účelem oponenta zostudit či ponížit, ale posypat si svoji hlavu svým popelem. I to je součást emoční inteligence.
Věk: 53
vinen se necitim, rypousice je nemocna, sama nic nezmuze, tvoje pochlebovani ji skodi vic nezli vyrcena pravda. Pokud jsi soudny tak uz nebudes psat ty svoje sladky bezduchy kraviny.
Věk: 46
Máš právo na svůj názor. Já mám právo na svůj názor. Tím bych to celé ukončil.
Věk: 90
Město:vesmír
serioz. m. myslíš? emoční inteligence je schopnost a obratnost na úrovni pocitů
ne v myšlení. mít EQ neznamená reagovat na podněty jako stroj bez emocí.
Věk: 90
Město:vesmír
???? vážit si musíme sami sebe abysme nespadávali ani do pasti slepého pocitu nadřazenosti ani do pasti přílišného obdivu. pomoc může uplně každý už tím že něco píše
větsinou tím podnítí i reakce to je pak taková hromadná terapie pro všechny.
ale skutečný léčení může proběhnout jen zevnitř každýho zvlášť.
kolem nás není universální dborník na duši. největší odborník na duši musí být každý sám sobě.
náš život je náš, ne život někoho druhýho proto nás samotný nemůže někdo jiný poznat líp než to můžeme udělat my sami.
klidně můžem dávat zodpovědnost za svůj život do rukou ostatním když chceme ale přijmout zodpovědnost za svůj život přináší víc.
to téma na čem pracovat a co řešit je vždycky to u čeho vnímám negativní emoce.
vždy je to proto co nenávidím co mě irituje co mi vadí dráždí z čeho mám strach a čemu se snažím vyhnout.
prostě negativní emoce. no a zpracovávání negativních emocí kde negativní emoce chybí se tak nějak zbytečně složitě dělá
seriozní a zaražení lidé mají nejvíc negativní energie.
vždy jsou to právě ti 'hodní' jenom na povrchu jsou slušní nekonfliktní protože nejsou k sobě upřímní a uvnitř vše potlačují proto ti do kterých by to často nikdo vůbec neřek pak jdou a zabijou buď sebe nebo třeba i celou rodinu. vše co potlačovali se najednou vynoří a oni už to neunesou.
konflikty a nedorozumění jsou terapie.
právě ta snaha o udržení nějaké serioznosti je to co vytváří nejvíc zla.
ropušnice je čím dál mín přijemná protože čím dál víc jí někdo jenom nedává za pravdu.
a to se jí nelíbí protože ona to nechce řešit..)
řešit problém není už tak pohodlné jako si v něm hovět. ????
nikdo na světě není tak dokonalý aby měl zpracovaný všechny svoje témata
to bysme tady asi nebyli
Věk: 90
Město:vesmír
???? = (*. _. *)
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
Co teď... | 3 | 2046x |
07.12.2019 18:29:06 (Adis) |
Morbidní sebevrahové a momo posedlost | 9 | 2179x |
14.11.2019 04:36:27 (2psychopati) |
život o ničem | 3 | 2324x |
07.10.2019 20:58:08 (apatic) |
Asi jsem homosexuál, předávkoval jsem se, ale neumřel jsem | 5 | 2878x |
29.07.2019 10:25:38 (Konec) |
Jsem zničená, smutná, naštvatná - už nemůžu dál a chce se mi brečet | 4 | 3005x |
08.04.2019 20:25:35 (MightyZett) |
Sám ve 24 letech - vyřeší to sebevražda? | 6 | 2831x |
31.03.2019 21:17:41 (Filipajdik13) |
Jsem Harry - co vy na to? | 6 | 2300x |
08.11.2018 23:00:52 (Harry) |
Klidná bezbolestná sebevražda - postup, jak na to? | 17 | 8239x |
21.10.2018 08:35:36 (Bara Smetanová) |
Nemám důvod žít, ani pro koho žít | 22 | 8683x |
26.09.2018 20:12:53 (mel) |
Rakovina tlustého střeva s metastázami ve 23 letech - sebevražda | 11 | 3736x |
26.09.2018 04:35:42 (Karcinom 23) |