Téma: Manžel necita - důležité je že funguji jako manželka, větši cenu pro něj už nemám. Sebevražda?

Nezabíjejte se, Dětem byste ublížila.

Chyba je mezi vámi a manželem. Proč s ním proboha spíte, když je to jen povinnost? Tak se na to vykašlete.

bojíte se rozvodu, ale zároveň se bojíte o tom s ním mluvit. Myslím, že pokud situaci nijak řešit nebudete, bude to jen horší. Nevypadá, že by o vás měl zájem, působí to na mě, jako by vás měl jen jako služku a sexuální hračku. To není láska.

Buď se rozvěďte a začněte zase žít, nebo zkuste třeba manželskou poradnu. (Já osobně bych od něj teda odešla).

Není důvod se hroutit kvůli tomu, že jste zrušila to s tou holčičkou - prostě jí řekněte, že jste doma měli problémy a nebylo by dobré, kdyby u toho bylo cizí dítě. To není nic, co by kolegyně nedokázala pochopit.

Ale ta jeho reakce na to byla nesmyslná. Možná žárlí - opět něco, co mu tratí na cti.

Asi trpíte stereotypem a city vyprchaly. Nějakým způsobem to řešit musíte, jinak byste se zbláznila.

A s dětmi zkrátka travte co nejvíc času a hlavně jim říkejte, jak moc je máte ráda.  

Nedělej to. Pokud to uděláš, bude to to nejhorší, co svým dětem můžeš udělat.

Nikdy to nepochopí a ponesou si to jako neskutečné trauma do svého života, které je ale v jejich celém dalším životě bude provázet jako ta nejhorší noční můra na světě. Pochroumá to jejich duši, nikdy se to 100% nespraví, nikdy se jejich duše 100% neuzdraví. Ponesou si to celý život jako velký a těžký kříž na zádech, který nepůjde sundat, nepůjde vyměnit za menší a lehčí, nepůjde se jej zbavit.

Mně osobně se tohle nestalo, ale znám to z okolí. Mimo jiné znám osobně jednoho kluka, dnes (26.03.2018) je mu 33 let, když mu bylo cca 10, jeho jeden rodič spáchal sebevraždu, našli ho doma. Ten kluk je velmi chytrý, inteligentní, pracuje, ale s tímto se nikdy nesrovnal, zanechalo to ohromné šrámy na jeho duši a velkou bolest v srdci, má kvůli tomu potíže v některých oblastech života. Jeho bratr to nezvládl vůbec, mnoho věci se mu vymklo z rukou, neudrží si práci, řádný život, druhý rodič je z toho nešťastný.

To není o tom, že bys byla k ničemu, selhala jsi nebo všechny zklamala. To je o tom, že jsi přetažená jak fyzicky tak psychicky, prostě Tě to vše přemohlo, to se někdy stane. Ale to se dá řešit, tohle ano. To, co chceš udělat a udělala bys, už se řešit nedá.  

Pokud svoje děti opravdu miluješ, a já věřím, že ano, nedělej jim to.

Ony Tě také milují, jen mají ve svých hlavičkách zmatek, že Tě málo vidí a Tvůj manžel tomu nejspíše moc nepomáhá. Ony jsou ale ještě malé, nemyslí to vážně tak, že by Tě neměly rády. Nezlob se na ně za to co říkají, nemyslí to tak jak to říkají a Ty to slyšíš a vnímáš. Ono kdyby byl manžel Tobě správným manželem a oporou, tak by jednak spoustu věcí ve Vašem manželství vypadalo jinak, a jednak by podle toho mluvil i s Vašimi dětmi tak, že by děti vše také braly a pochopily jinak a lépe ve smyslu proč jsi s nimi méně, když jsi v práci. Jenže manžel říká Vaším dětem asi ne úplně zrovna to správné, jak je vidět.

Obracíš vinu ve Vaší situaci pouze na sebe, ale tak to není. Chyba není pouze na Tvé straně. Nad tím se zkus zamyslet a přijdeš na to, že potřebuješ ve svém životě udělat změny, pak se Ti uleví a budeš vidět všechno hned jinak.  

Máma je jen jedna. Neber jí svým dětem. Žij pro ně. Vzpomeň si na to, když se narodily a poprvé cítily Tvůj dotek, Tvojí něhu a lásku, kdy poprvé cítily bezpečí a jistotu u Tebe, u své mámy… kdy poprvé řekly slovo máma, kdy udělaly své první krůčky, krůčky, kterými se vydaly poznávat svět po různých cestičkách a cestách, na kterých potřebují pomoc doprovázet a vést než dospějí a půjdou po cestě své…

jenže my na venek vypadáme jako krasna, spokojena milující rodinka… Pro všechny bych byla stejně ta spatna ja.

Zkusila jsem se ho včera (25.03.2018) večer zeptat co delam špatně.. nejdřív řekl, že prý nic. Teda ani mluvit se mnou moc nechtěl.. Koukal spíše do počítače. Nakonec jsem slyšela to samé - podle něho se nevěnují dětem, zvu domů cizí lidi a jenom on se stara o děti. Jsem se rozbrecela a ani me neobjal - nic. Takže  Má pravdu. On je vyzvedava ze školky, on jim dá večeři, on je vykoupe a on je i ulozi do postele. Co delam ja? Jenže peníze domu nosit musím.  Když jsem byla doma na materske, tak jsem od něho slyšela, že on živi rodinu a ja jsem jenom doma. Tak od dubna 2016 chodim do práce.  V tu dobu bylo dětem 3 roky a 1 rok. Spravne bych mela být doma, ale nemohla jsem. V te samé práci jsem dodnes. Mám ráda svoji práci - hlavně ten kolektiv. Je to druhý domov. Jinak peníze chodi k němu na účet.  Teda on je to společný účet, ale kartu k účtu nemám.  A ani nevim kolik mame na ucte. O hotovost si musím poprosit a vysvětlit na co ji potřebuji. A bud mi ji dá nebo ne.  Mám jenom "Lady kartu" nebo jak se tomu rika a tam mi posílá určitou částku.. se raději ani neptejte kolik. Zrovna. po Vánocích se mi stalo, že mi to zamitlo kartu… vrátila jsem nákup a dlouhých 10 dni jsem nic nemohla koupit. Peníze mame.. blbosti nekupuji, nekouřím, nepiju - jde to vázne jenom na potraviny pro rodinu. Ja jist nepotřebují.. jeste ze jsem měla zásoby v mrazaku a mela. jsem co dát dětem. Bylo mi hrozne. Nebylo to poprvé.  

Je toho tolik co mě srazi každý den k zemi a ja už nemůžu.. vazne jsem už v koncích.. Na dně svých sil. Ani do te práce jít nemůžu.  Psala jsem kolegyni a omlouvala se kvuli tomuto víkendu.  Ona mi odepsala, ze jsem ji nastvala a mrzi ji to kvuli dcerce, ale ze uz to resit nebude. Ze do bylo moje rozhodnuti. A má pravdu… nechala jsem, aby si divenka zabalila batoh a šla spát s pocitem, že půjde ráno k nám.  A ja ji po 22hod večer napíšu, ze přijít nemůže.  I když jsem s ni ten den mluvila osobně někdy kolem 18hod a rekla jsem ji, že jsme se doma nakonec dohodli, že to nevadi, když u nás její malá bude, ale ze to teda bude bohužel asi naposledy. Prostě jsem to zase pokazila. Já jsem to zrušila a zklamala dětskou dušičku. Jak můžu jít teď do práce?  To nejde.. nedokázala bych se ji podivat do oci.  

Už fakt nemůžu.. teď i celou nic nespím.. děti lezi vedle me v posteli… pořád na ne koukám.  V 7 zazvoní budicek.. takze ještě necela hodinka na přemýšlení.. ale 

Napsala jsi:   "Nakonec jsem slyšela to samé - podle něho se nevěnují dětem, zvu domů cizí lidi a jenom on se stara o děti. !   

Nemá pravdu. Ty je zase živíš. Každý do domácnosti něčím přispíváte. To, že jsou to pro něho cizí lidé, neznamená, že to jsou cizí lidé pro tebe a to by  měl respektovat. O tom by manželství mělo být a jemu se to respektování nějak nedaří.  

" Když jsem byla doma na materske, tak jsem od něho slyšela, že on živi rodinu a ja jsem jenom doma. " 

Je to člověk, kterému se nikdy ničím nezavděčíš, i kdyby ses postavila na hlavu. Nejde to s ním ani do dvří a ani ze dveří.   I kdybys byla mistrině světa v krasobruslení, vydělávala miliony a do toho se stíhala věnovat svým dětem na 100%, tak bys pro něho stále nebyla dost dobrá. Nikdo pro něho nikdy nebude dost dobrý. Není to tebou, ale výchovou jeho rodičů.

"Jinak peníze chodi k němu na účet.  Teda on je to společný účet, ale kartu k účtu nemám.  A ani nevim kolik mame na ucte. O hotovost si musím poprosit a vysvětlit na co ji potřebuji. A bud mi ji dá nebo ne.  Mám jenom "Lady kartu" nebo jak se tomu rika a tam mi posílá určitou částku. se raději ani neptejte kolik.  

Když je to společný účet, proč na něho nemáš kartu také? Na svoje vydělané peníze máš právo a on ti na ne nemá co sahat bez tvého dovolení. Každý máte přispívat do domácnosti stejným dílem. Zřid si svůj vlastní účet, at ti na tvé peníze nesáha a domluvte se, jak budete do domácnosti přispívat společně. Nikdo nemá mít v manželství v ničem navrch.

Udělej to i za cenu zemětřesení.   

Tobě by v prvé řadě mělo jít o to, co Tvoje vlastní děti, co Tvoje vlastní dětské dušičky.

Pokud jsi udělala nebo chceš udělat to, že už nikdy neuvidí svoji vlastní mámu, je to v tomto v případě nezodpovědnost a pouhý útěk od problémů, které sis vlastním rozhodnutím nechala líbit, ale které jdou i tak ještě řešit, ovšem musíš chtít je řešit, ne si na ně jen naříkat.  

Další podstatné věci napsaly již ostatní, jen bych je opakovala.

Výstižný je název tohoto tématu - manžel necita. Drží vás v šachu a ještě vydírá. Jeho chování prostě není v pořádku, je sice hezký, že se stará o děti, ale k vám se chová hnusně. Minimálně zkuste tzu poradnu, já bych být vámi ho vypakovala. Nemá vám co bránit v přístupu k penězům, ani vás ponižovat! copak to je normální, aby když jste byla doma vám říkal, že on živí rodinu a když konečně pracujete, tak vám pro změnu vyčítá, že se nestaráte o děti? Asi to nemá v hlavě úplně v pořádku. Trochu nechápu zdejší komenty, které ho vyzdvihují. Mně se zdá odporný jen podle toho, co píšete. Má náběh an despotu.

Hlavně neblbni, vždy mysli na děti. Vždy je nějaké řešení. V první řadě si hledej jinou práci, abys měla na děti víc času. A s manželem musíš víc věci rozebírat. Nezavírej se do sebe, to není k ničemu. Je třeba problémy řešit, ne to vzdávat. Děti bez mámy, to je to nejhorší.

Kdybys napsala, že se ti nechce žít, že se ti děti vzdalují, že tě manžel utiskuje atd. , pochopila bych to. Ale když ta poslední kapka přišla kvůli dítěti kolegyně, mám trošku problém to pochopit.

Záležitosti s manželem se dají řešit, pokud nebude dobrovolně chtít finančně hospodařit společně, zřídila bych si vlastní účet a to i za cenu, že přijde "zemětřesení". Co se dětí týká, hledala bych takovou práci, abych na ně opravdu měla více času. Tvůj muž se umí postarat, děti ho mají rády a to je v pořádku. Netrap se, že jsou na něj fixovanější, jinde je to naopak a taky se svět nezboří. Prostě než najdeš práci s lepším časovým nárokem.

 A teď k tomu "zemětřesení". Nemyslím si, že by hrozil rozvod. Nezapomeň, že i on je na ty děti fixovaný a určitě by se rozvodu bál. On zachází jen tak daleko, jak mu ty svým postojem dovoluješ.

Pokud jde o kolegyni, jak už psal někdo předemnou a buď pochopí tvoje vysvětlení, nebo ne, ale tvoje priorita je, aby doma nebyl problém. A přesně na to jsi měla myslet, než jsi to dítě pozvala. Vidím to tak, že jsou věci, které si občas zavaříš i ty sama.

Máš svoje děti opravdu ráda? Tak neutíkej před problémy, když je můžeš řešit!

Vsechno uz bylo receno! Jeste muj maly dodatek:
1. Poohledni se po jinem zamestnani
2. Dejte na vikend deti k babicce a udelejte si s muzem cas na sebe a vsechno si vyrikejte
    Uvidis, ze on spoustu veci vidi uplne jinak. Pokud to nebude fungovat, tak vyhledejte manzelskou
    poradnu.
3. Vsechny problemy se daji resit. Nemyslim si, ze u vas by to byla takova katastrofa.
    Pro kazdou rodinu s dvema malymi detmi je to v prvnich letech zaber. Bud rada, ze te muz
    podporuje, taky by to mohlo byt uplne jinak.
4. Zatni zuby a nelituj se tolik. Jsi dospela zenska a mas zodpovednost.
5. Snaz se byt muzovi rovnopravnou (nikoliv zavislou) partnerkou
6. Ver tomu, ze jsou tisice zen, ktere jsou na tom daleko hur a neresi to sebevrazdou!!
7. Zacni se mit rada, pak te budou mit radi i ostatni

Ahoj.

Proč chceš mít za každou cenu chlapa? Proč na tom manželství tak lpíš, když ti nic nedává? Proč se necháváš urážet a ponižovat?? Ty ses dostala úplně do sepresí a víš proč? Řeknu ti to takhle: když je někdo debil, tak všichni ostatní kolem něho trpí, protože o tom, že je debil, ví. Jen ten debil o tom neví a proto je mu dobře. Ty se chceš zabít jen proto, že on je debil?? Ptala ses ho, co je špatně. Tak teď už bys mohla tušit, kde je chyba.  

A co tvoje děti? Děti jsou ještě malé a ještě pořádně neví, co vlastně říkají a mám takový dojem, že je tvůj manžel pro ti tobě dokonce očkuje. Odborně se tomu říká syndrom PAS. Něco na internetu si o tom přečti.  

Proč ho posloucháš na slovo? Když je váš účet společný, tak proč má kartu jenom on? Proč o spolčném účtu může mít přehled jenom on? Jsou tam přeci také tvoje peníze a tak máš na to nárok.   Pokud to nechce respektovat, tak proč nemáš založený svůj účet se svou kartou? Mě připadá, jako bys chtěla být jeho podřízená a plnila mu jeho rozkazy. Proč to děláš? Jsi sice vdaná, ale zároven jsi také dospělý samostatný člověk, který se může rozhodovat sám za sebe. Proč si pořádně nedupneš a necháš se sebou zametat?? Protože vždy, když jsi ho poslechla, tak jsi toho litovala. Proč ho teda posloucháš?  

Protože je to tvůj menžel?   V manželství ale nemá mít nikdo na vrch, dělají se ústupky. Víš co je to ustupek? Mít toho druhého rád takového, jaký je, nic mu nezakazovat, nechat ho dělat to co má rád a neomezovat ho. Ty se ale necháváš omezovat a to docela dost. Tvůj manžel se tě ptá, jestli může s chlapama třeba na pivo? Ptá se tě, jestli si může koupit to a to?  

Ty děláš vše, co je v tvých silách a tvůj manžel to očividně nedokáže ocenit. Proč stojíš o člověka, kterému se stejně nikdy s ničím nikdo nezavděčí??

Podle toho, co čtu, mi příjdeš docela šikovná a děláš vše, co je v tvých silách. Dostala ses akorát do depresí.  

Nelpí na manželství, které ti nic nedává.   Mám kamarádku, která nikdy nepracovala, protože se jí nechce. Chlap ji živí. Stará se jen o tom jestli je dobře nalíčená a stojí před zrcadlem i víc než dvě hodiny denně. Víš co by dalo chlapů, mít takovou šikovnou ženskou, jako jsi ty? Uvědom si to!!!

PAS = porucha/y autistického spektra?

To si v tomto případě nemyslím 

Syndom pas je syndrom zavrženého rodiče. Zdej si to do vyhlédavače celou větou.

http://www.pppbruntal.cz/texty/pas.html 

U náš v ČR se ale právě pro syndrom zavrženého rodiče používá zkratka SZR a to jak z medicínského hlediska tak z hlediska legislativního.  

Proto mě to zmátlo 

Ano máš pravdu.   V české literatuře lze najít tuto problematiku i pod touto zkratkou. Dokonce se diskutuje o tom, že syndrom PAS, nebo také SZR spadá do syndromu CAN (syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte). V tom případě, bych takovému člověku, jako je on, spíš dítě dokonce odebrala.  

Ahoj.

Myslím si, že životní problémy se řeší bojem s osudem a hlavně změnami v životě. Ne sebevraždou.
Sebevražda je dobrá pro slabochy a lidi co do roka umřou kvůli nevyléčitelné nemoci.

Jestli se cítíš fakt bídně, objednej se k psychologovi.

Spíš si objednej rozvodového pravníka. Tohle manželství je nefunkční a neplní účel pro který byl uzavřen. Smysluplné manželství je založeno na rovnocenném partnerství, vzájemné důvěře a porozumění. Má plnit potřeby obou účastníků. Je třeba vyrozumět manžela o ukončení manželství a docílit rozumného vyrovnání.

"seriozní muž", to je ale tak neseriózní rada, že žasnu. takže příště radit konstruktivně…

Fazolka ma uplne normalni problemy, ktere existuji ve vetsine manzelstvich. Po prvnich letech zamilovanosti prisly deti, starosti a laska ma jinou podobu. Jeji muz funguje jako tata! Jejich rodina je funkcni, jenom jsou vycerpani. Fazolka je navic neprubojna, ma problemy sama se sebou a hleda oporu, kterou ji jeji muz mozna neni schopny dat, protoze vnima svet jinyma ocima, muzskyma! Tu pomoc by si mela hledat jinde.
Mam jednu prosbu na Darecka a Seriozniho muze: ani jeden z vas nebyl zenaty nebo vdany, nemel nebo nema deti, partnera. Je zajimave, jak odborne a razne dokazete lidem poradit! Nekdy z toho jde az hruza a ja osobne jsem rada, ze vasi radu nepotrebuji!
Myslim si, ze Fazolka je v dost kriticke situaci a potrebuje podporu a pomoc. Pokud by nasledovala vasi rady a dala by se rozvest, celou situaci by neustala. Zustala by sama s detmi a jeji problemy, a tim i deprese, by se jen prohlubovaly.
Myslim si, ze v jejim pripade pomuze nejlepe terapie nebo manzelska poradna.
Pokud jsem to dobre cetla, manzelstvi bylo v lednu jeste O. K. Mame teprve brezen!!
Ne vsechny dny v zivote jsou ruzove!! A myslim si (pokud tedy muz neni zamilovany nekde jinde), ze vase manzelstvi se da opet do poradku. Chce to jen komunikaci a mozna i trochu vynalezavosti.
Kazdopadne budu Fazolce drzet palce, protoze uz jenom pro jeji krasne deti, tahle rodina za to stoji!!

Ahoj LIštičko. Záleží, jak se na to podíváš. Zde píšeš, že podporu by si měla hledat jinde. Já mám nějak za to, že tu největší oporu bys měla mít právě v rodině a hlavně u manžela. Tak podle mě má vypadat funkční manželsví a rodina.  

Mě příjde to, co si tazatelka prožívá jako hrůza a myslím si, že se do takové situace dostala díky tomu, že má manžela, který jí není oporou. Ponížuje jí a já to osobně považuji v manželství jako zásadní chybu, kvůli které se ona trápí. Problém je v tom, že on nikdy jiný nebude. On je takto vychovaný. Bohužel přišla na to až teprve tehdy, když sním má malé děti. Já si naopak myslím, že pokud sním tazatelka zůstane, tak jí nakonec uplně zničí. Kdyby byla najednou sama, zjistila by, že jí už nikdo neponižuje, nebere jí její peníze a její psychika by se také zlepšíla.

Vdaná jsem sice nikdy nebyla, ale měla jsem dlouhodobý vztah, ve kterém jsem měla podobného chlapa, jako má tazatelka manžela. Naštěstí jsem si uvědomila, že s takovým člověkem nechci mít děti a udělala jsem dobře, že jsem se sním rozešla. Můj psychicky stav se po rozchodu sním o hodně zlepšil.  

Ano, ja jsem pozitivne myslici clovek a optimista a vzdy budu stat na strane deti.
Opravdu mame moc malo informaci od Fazolky. Nektere problemy se nakupi, aniz by si o nich partneri promluvili. Nevim,   proc rikate, ze jeji muz je despota? Jestli jim opravdu je, tak se jim nestal az ted! Podle me funguje a stara se o deti. Neznam ho, ale pokud ho posuzujete podle toho, ze ma kartu od uctu, je to blbost. Kdovi, jestli si o tu kartu jeho zena vubec rekla? Navic je svepravna a muze si v bance o kartu pozadat. Musi si proste trochu dupnout a ne se nechat zaslapat a chodit se vyplakavat ke kolegynim v praci.
V tomhle manzelstvi problemy jsou, ale nejspis se daji vyresit jinak nez sebevrazdou nebo rozvodem!  
Pokud k nemu ma ale Fazolka fyzicky a psychicky odpor, nic jineho nez rozvod ji nezbyva. V zadnem pripade ale sebevrazda!
Treba by vsem pomohla i takova vec, jako jsou lazne pro matku s detmi!  Tam by mela odstup a cas na premysleni!  

Přesně, Lištičko. Je mi líto lidí, kteří nemají poradnu zmapovanou a čtou tu rádoby fundované rady "zkušených". Už tak je rozvedených manželství přehršel a proč do toho hnát další, kteří mají šanci na zlepšení? Vždyť nemáme žádné informace z druhé strany, pisatelka je ale má a třeba by sama našla i pozitivní stránky jejich manželství. Už to, že se dokáže její muž bez problémů  a rád postarat o dvě tak malé děti svědčí o  tom, že dokáže zdravě fungovat. Tak proč ho nezkusit posunout i v jiných stránkách? Proč hned odsouzení a rozvod? Nic není jen dobré, nebo jen špatné a chyba bývá často na obou stranách. Ale to by ti "zkušení" museli zažít, aby o tom něco věděli.

Věř, že já už jsem toho taky hodně zažila…

Věřím, ale zkušenosti, jaké mají manželé s dětmi prostě ne. Jinak se rozchází partneři a jinak se rozbíjí rodina.

At mají děti nebo ne, nikdy se žena nemá ponižovat. Děti to navíc příjmou jako vzor a budou to považovat za něco normálního, dostane se jim to do podvědomí a ovlivní jim to celý zbytek partnerského života.

Neotáčej diskuzi jinam, prostě zkušenost s rozbitím své rodiny nemáš a proto hned radit někomu rozvod není na místě.

Svůj názor má tady každý právo napsat, at má stejné zkušenosti, nebo ne. Navíc, ty jsi proti tomu, aby se rozváděli kvůli dětem, a já jsem pro, aby se rozvedli právě kvůli dětem. Řeč jsem nikam neotočila a bavím se pořád o tom stejném.

Myslím si, že by se sním rozvést měla, jinak jí uplně zničí. Když se s ním nerozvede, tak zničí jí, aj děti. to je můj názor a za tím si stojím.

Když se rozcází rodina, tak je to jiné akorát v tom, že budou v kontaktu celý život a děti budou ve střídavé péči. Pořád je to pro děti lepší, než aby viděli, jak tatinek maminku ponižuje a otáčí proti ní…

Tvůj názor ti nikdo nebere. Ale ty radíš. To je rozdíl, když dovolíš.

Od toho, tady ten web je…

Ahoj "dárečku", to co píšeš nebývá pravidlem. Nám se rodiče rozvedli, pobyli jsme si v děcáku, no a já jsem 48 roků s jedním manželem. Manželství je o odpuštění o podání pomocné ruky a v lásce žít dál. To je příklad pro děti, umět si s láskou odpouštět, protože nikdo nejsme bez chyb a všichni potřebujeme vstřícnost, lásku a odpuštění, objímání a city.

Milá Lištičko, katoličtí kněží jsou v celoživotním celibátu a nikdo jim neodebírá právo poskytovat rady a doporučení ohledně mezilidských vztahů a manželských soužití. Astronom Jiří Grygar nikdy nebyl ve vesmíru a o vesmíru toho ví víc, než kosmonaut Remek.

Sermuzi, asi si nas trochu pletes? !
Ale to nevadi. Kdyz uz jsi prisel s tim katolickym knezem, tak ten by nikdy nedoporucil rozvod!!

Milá Lištičko, lepší je zrušit smlouvu, než-li ztratit duši člověka - Jan Zlatoústý.

pro Darecka: verim, ze jsi toho prozila dost. Ale taky vidim z tvych prispevku, ze jsi negativne naladena vuci muzum.
Ja jsem toho taky uz dost prozila a proto vim, ze pokud zena nenajde tu pravou podporu ve svem muzi, najde ji ve sve nejlepsi kamaradce. To, ze muj muz se se mnou nechce jet valet k mori, a pojede radeji do Norska na ryby, jeste neznamena, ze ho kvuli tomu musim zatratit!

Jenže mi se tady nebavíme o tom, kam se pojede na dovolenou…   žena má mít oporu především ve své rodině a ve svém muži, ne ve své kamarádce. Na muže, ve kterém bych neměla oporu, a bych se vykašlala…  opora muže je pro mě v partnerském vzahu to nejdůležitější.

¨Nemám vyloženě negativní vztah k mužum. Mám jen negativní vztah k někomu, kdo se k někomu chová špatně, at je to muž, nebo žena.

Ne, nebavime se o dovolene! Bavime se o podpore partnera. Darecku, podle tebe existuji bud "kvalitni muzi" anebo hulvati. Nic mezitim neni. Jenomze  svet neni dokonaly! Ani my lide ne! Vsichni mame nejake chyby. I nasi partneri je maji.
Kolik muzu zapomene na vyroci? Kolik muzu si nevsimne, ze zena byla u kadernice? - takhle bych mohla pokracovat. Je jich hodne. Ale to jeste neznamena, ze jsou despoticti!!! Pokud se ukaze, ze je jeji muz despota, tak beru vsechno zpet. Ale brala si ho z lasky a ma ho porad rada. A hlavne: ona taky neni bez chyby!! A sama to o sobe vi.
Znovu jsem si precetla prispevek - ona ho ma porad rada ale chybi ji ta zamilovanost, jeho pozornost.  Myslim, ze jsou oba vycerpani. V tehle fazi zaberou deti veskerou pozornost a partneri na sebe nemaji tolik casu.  Pokud nic nezmeni na zpusobu zivota, jejich vztah to nevydrzi.
Fazolka by mela predevsim pozadat zamestnavatele o ranni smeny anebo se poohlednout po jinem zamestnani.
Ale predevsim by se k tomu mela vyjadrit. Ona zna sebe i sveho muze nejlip.

klidně může zapomentout na výročí, nebo si nevšinmout nového účesu. to by mi až tak  nevadilo a není to nic hrůzostrašného. Co já vpovažuji za hrůzostrašné je to, že se k ní chová, jako by pocházel někde z Iraku, kde ženy neznamenají nic. Přístup k penězům má jenom on, jen on ví, kolik je na účtě peněz, musí se ho doprošovat k tomu, aby jí nějaké peníze z její výplaty dal,  klidně se na ní dívá jak před sním brečí a sním to ani nehne, spíš naopak, libuje si v tom, protože to dělá dobře jeho egu, navíc, jí pořad kvůli něčemu shazuje a to maže úplně všechny jeho klady, kdyby nějaké měl. Ponižování, nebo shazování je prostě ve vztahu zásadní chyba a tím to u mě končí. Pokud někdo někoho ponižuje, tak mě už ostatní jeho klady nezajímají, protože tenhle jeho zápor je opravdu zádasní a přebíjí vše.

Musím v tomto s Dareckem souhlasit.

Cele je to takové divné, nevíme co manzel dělá, ale chlap by mel hlavně ženu zabezpečit, aby od ročního dítěte nemusela chodit do prace a děti téměř neviděla. Kdo se o to roční dite staral? On? On je nezaměstnaný či v ID?  

On chce všechno. Starat se o děti, aby ho měly rady a chce čas s nimi, at vydělává žena a zároveň chce mít neomezenou kontrolu nad těmi vydelanymi penězi. V době, kdy je zena v práci a vydělává peníze na rodinu,  se tedy o ne milostivé postará, ale jakmile přijde z prace, mela by doma převzít celou domácnost, aby si pan mohl jít odpočinout. A ještě si honí ego ponizovanim te ženy.  

Ten problém tu vidíme všichni, ale jen málokdo se nepokusí problémy řešit. Rozvod je až na posledním místě.

Pokud nějaký chlap ženu ponižuje, nebo bije, tak už je to v něm a není to záležitost, která by se dala vyřešit v manželké poradně. On je takový, protože ho rodiče špatně vychovali, on to má jako normalitu, musel to někde vidět v dětství, že je takový a proto to není chyba, která by šla lehce odstranit v nějaké manželské poradně. Kdyby šlo o jiné problémy, než bytí, nebo ponižování, tak se dá ten jiný problém vždy řešit. Ale tenhle se řešit nedá!!!

Mám známe, kde se mi jeho žena svěřila, že jí manžel bije a pak mi ukazovala na těle modřiny. Odejít od něho nechtěla ale nahlásila to na aspon sociálku. On se toho leknul a začal se angažovat. Začal sekat dobrutu. ale po několika měsícich mu zase ta ruka ujela. Když už to někdo v sobě má, tak už to má v sobě pořád a je jen otázka času, kdy to z něho zase vyleze. Je to součást jeho osobnosti a proto to nejde odstranit. Proto si myslím, že rozvod je jediným řešením.

Když někdo někoho ponižuje, tak je to  pro mě stejné, jako by někdo někoho zbyl. Protože mu působí psychickou bolest, která je někdy i horší, než ta fyzická. Sama to tady teď můžeš vidět.

Dárečku, všichni máme nějaké známé. Ale nikdy to není totožný případ aplikovatelný jinde. Moje vrstevnice měla doma peklo na zemi. Jenže tehdy to nešlo, jen tak odejít. Chceš vědět, jak to dopadlo? Líbit se ti to moc nebude.   Kdo je tehdy neznal, vůbec by ho nenapadlo, čím si jeho žena musela projít.

Mám takový pocit, že se přestěhuju na poradenský web pro automobilisty. Vím jak auto vypadá a co se děje, když třeba dojde benzín. A známí mají taky auta. Mohla bych tam být taky přínosem 

(to tě nechci nějak znevážit, ale chci to už odlehčit, vše už bylo napsáno a jestli ne, ty to jistě doženeš)

Mě ale teď nejde srovnávání samotných případů. Když má někdo v sobě nějakou formu agrese (až už fyzická nebo psychická), tak jí bude mít v sobě vždy a je jen otázka času, kdy to z takového člověka znovu vyleze. Pokud si tvá známá prožívala peklo na zemi, kvůli tomu, že jí manžel ponižoval, nebo bil, tak je jen otázka času, kdy to peklo na zemi bude prožívat znovu. Když někdo má v sobě nějakou agresi, tak už to má v sobě pořád!! A je úplně jedno, z jakého důvodu ji byl, nebo ponižoval, podstatné je to, že to vůbec dělal.

To je, jako bys z věznů chtěla udělat hodné lidí. Takové lidi už nikdy nepřevychováš.   i když jsou ve vezení a pokud se to podaří, tak to procento je velmi malé, až mizivé…  

Vy si teda žijete jak prasata v žitě. Zřejmě u Vás v manželství nehrozí, že by Ti mamžel bránil přístup k penězům a Ty by si byla 10 dní bez peněz.  

Milá "fazolko", to je nerozvážnost, co tady píšeš. Máš krásné fungující manželství, manžela, který tě má rád a umí se postarat o děti a ty, když něco domlouváš za jeho zády, tak je to chyba. nejdříve si máš vše domluvit s manželem a pak s kolegxní a něco slibovat dětem a dalším lidem. Je to chyba,  co stalo, ale podruhé, máš na domluvu manžela. Vzpamatuj se, vezmi rozum do hrsti, buď šťastná, za rodinu, za děti, za manžela a chovej se jako dospělý člověk a ne jako umanuté dítě. Jistě seš pracovitá a máš rodinu ráda, tak buď také trochu k manželovi vstřícnější a nerozhoduj vše sama, mohl by se cítit, jako odstrčený.  

Fazolko, prosim te, vyjadri se!   Je tvuj muz despota? Mne to z tveho psani tak nepripada.

to Darecek: znam spoustu manzelstvi, kde na muze je napsan dum, konto, auto a zeny to ani nevyzaduji jinak. Je to pro ne pohodlnejsi, nemusi se o nic starat. Nektere si ani z pohodlnosti neudelaji ridicak! A ze jich neni malo! Na to, ze je to k jejich skode, prijdou vetsinou az pri rozvodu.
Darecku, ze se ale dokazes rozohnit! A to ani nevis, jaky ten muz je a ani se to netyka primo tebe!
Ja zustavam naprosto klidna, protoze o tom muzi nevime skoro nic.  Naopak,  hezky se stara o sve deti!

Nerozumím tomu, jak se holky můžete zastavat chlapa, který nechá brečet svou ženu a nechá ji tak. Já už se k tomu nebudu vyjadřovat.  

okolí ti prostě dává najevo tvůj nezájem který máš sama k sobě.

1. můžeš přestat zaujímat postoj věčné objeťi a přestat být k sobě tak tvrdá a začít se sebou něco dělat. hlavně pracovat na lepším vztahu sama k sobě.

2. nebo se můžeš dál litovat a říkat Vždycky všechno pokazim, jsem hrozná, zbytečná, psát na internet že nechceš žít atd. s takovým náhledem prožiješ plno utrpení vždy se však můžeš odrazit ode dna a vylétnout o to výš.

3. jestli chceš ukončit život tak můžeš jenom si vůbec nepomůžeš protože smrt neexistuje uděláš těžký život dětem který se s tím budou muset naučit žít a vytvoříš si dluhy do dalších životů který budou pro tebe ještě těžší protože jsi nezvládla lekci.