Téma: Bezvýznamnost smrti po sebevraždě - jak zvládnout bolest a rozdrcené srdce?

Man, bolest srdce ukazuje na nedostatek lásky, která Vám chybí, kterou nedostáváte na oplátku. Říká se už v jedné pohádce, že Láska je solí života.

V dnešní době je hodně mladých lidí, kteří mají pocit prázdnoty a při tom nijak nestrádají, neví, co je to hlad, ani nemít oblečení, či střechu nad hlavou, není zde válka a tak dále.

Lidem, a ne jen mladým chybí duchovní potřeby a jejich uspokojení a jednou z duchovních potřeb je láska. Přece milovaný a milující člověk nepřemýšlí o smrti, ale raduje se ze života a s ostatními lidmi.  

Jsme velice ateistický národ a tak se nedostatek víry v Boha začíná projevovat i ve společnosti, která je bez lásky nemocná. Zkuste se zaměřit na nějaké zájmy, hudba, malování, či něco podobného, je to takový duchovní pokrm pro duši. Pak třeba potkáte lidi s podobným zájmem a navážete pěkná přátelství a hned Váš život dostane směr, moc Vám to přeji.  

Nevím, co myslíš tím, že je smrt bezvýznamná - pro pozůstalé většinou má význam velký.

No a co se týče zlomeného srdce - to je věc, která patří k životu, myslím, že to zažil někdy každý nebo většna z nás - a přežili jsme to - žijeme dál a mnohdy mnozí z nás po čase zjistí, že onen rozchod byl pro nás dobrá věc.

Ale i když ne, tak je to prostě věc, kterou je nutno nějak přijmout - protože život se neskládá jen z příjemných věcí - někdy se dějí i nepříjemné - abychom si těch příjemných uměli vážit.

Lék je čas.

Já vím, že to zní jako fráze, ale je to tak. Časem to přebolí.

Chce to vydržet a zkusit se potěšit alespoň maličkoatmi.

Sílu určitě máš.