Téma: Antidepresiva zatím nezabírají - mám chuť utéct z tohoto světa

Co změna zaměstnání - nepomohla by? Třeba i proto, aby jsi byla mimo dosah té osoby, které jsi u zadku, jak píšeš.  

Bavila jsi se s tou psychiatričkou o té paní, na jejíchž názorech jsi závislá? Co říkala?  

Máš něco, na co se těšíš v dalších dnech, týdnech či měsících?

Co Ty a kluci - máš na ně myšlenky? Třeba kdyby jsi měla někoho jako oporu a mohla si s ním každý den popovídat, ulevilo by se Ti.  

Držím palce, aby bylo brzy lépe.  

Podle mých zkušeností zabírají antidepresiva v průměru za tři týdny.  

Tady u tich píšou za dva týdny, tak nevím

No jo, víc už nevymyslím.

Ano, ty texty píšou přehnaní optimisté.

Spolehni se spíše na praxi od Plamínka a ještě to týden vyzdrž!

Změna zaměstnání by mi pomohla, ale nemám nic jiného. Přemýšlela jsem že prostě odejdu a půjdu na Úřad práce, páč tohle nejde opravdu.

K paní doktorce jdu v pátek, zeptám se jí a uvidim co mi na to řekne.

Já nejsem na tu pani naštvaná že se ke mně takhle chová, mně to mrzí strašně moc ale když mě pomluví a já jí věřila. Spálila jsem se. Jsem moc zklamaná a nemůžu se na ní podívat. Máš pravdu jsem na ní závislá, ale tím jak se ke mně chová, přestávám být a odepínám se od ní.

Miluju v životě mého kocoura, vím že to asi připadá divný ale on mě miluje prostě a já jeho taky, večer semnou spinká, když brečim je semnou, tak na toho se těším.  

Milionkrát sem měla myšlenky se zabít, a vždycky jsem si říkala a co kocour, kdo mu bude dávat mlsky a kupovat mu hračky a starat se o něj. Samozřejmě i kvůli mamce, s kterou si o všem povídám každý den, když mě někdy pošle do zadku, že je to furt to samý dokola.

Nevím jestli je horší bejt v práci a trpět a nebo bejt bez ní. Je to strašně těžký.  

Celý 4 dny sem nebrečela až teďka, byla jsem na sebe hrdá, že sem to konečně zvládla, ale prd sem zvládla, jsem k ničemu.

Taky miluju kočky. Mám kocoura a kočku. Vůbec se nedivím, že pro Tebe kocour moc znamená.  

Zkus se odpoutat od té paní a víc kašli na to, co si o Tobě myslí. Uleví se Ti. Prostě buď sama sebou, žij svůj život a nebuď ovlivněna názory jiných.  

Neříkej si, že jsi k ničemu. Tím ničeho nedosáhneš. Važ si toho, co jsi v životě dosáhla a co dobře umíš.  

Snaž se upnout na něco pozitivního v budoucnu.  

Ještě jsi nenapsala, jestli se Ti nelíbí nějaký kluk ve Tvém okolí.  

Vidíš, máš pro co žít - třeba i ten kocour. Co by s ním bylo, kdyby jsi tu nebyla.  

Drž se.  

Taky mám kocoura kočku ale kocour je prostě nejlepší. Netušila jsem že to pochopíš, s kocourem, to mě potěšilo.  

Rozumim, zkouším se odpoutávat, a tím jejím chováním, to jde pomalu ale jde. Je to moc těžký.

Já jsem dřív vyhledávala hodně kluky, měla jsem vztahy a momentálně žádnýho nehledám. Žádný se mi nelíbí a ani nehledám.

Mám teď dost problémů se sebou a nevím jestli by mně ten koho bych našla, pochopil. Protože už teď mi skoro nikdo nerozumí.

Doufám že začnu svět vnímat jinak, hezky a pozitivně a nebrečet kvůli jednomu člověku. A naučit se neřešit blbosti.

Když jsem našla před 4 lety tuto práci, doufala jsem že budu s  přítelem (bývalým) dál a že si najdeme byt, nebo si vezmeme hypotéku, strašně moc jsem chtěla dítě. On mě kopnul od sebe pryč.

Doufala jsem že to bude všechno v poho, že budu mít konečně holčičku nebo chlapečku a budu šťastná. Mám malou sestřenku, který bude teďka v únoru rok a když jí držim, obejmu jí a nepustim jí, je to to nejlepší na světě.

Doufala jsem že to vše budu mít ale teď už v to nedoufám, když člověk vzpomíná, přijde mi že už jsem tu šanci propásla. Dá se říct, že jsem to vzdala.

Proč mi tak ublížila i když o tom neví, že mně to ublížilo. Jsem jí u zadku ale já jí mám ráda.

Proč mám rády ty kteří mně odmítají

Nesnášim tyhle ubrečený dny, chci aby už skončily

 Proč tomu nikdo nerozumí.

Psycholozka by s tebou mela probrat, proc tomu tak je.
Pokud  se v praci necitis dobre, pozadej si o prelozeni na jine oddeleni. Kde vlastne delas? Ve vyrobe nebo v kancelari? Dotycne osobe by ses mela vyhybat a hlavne se s ni prestat zabyvat. Sama si ublizujes uz jenom tim, ze na ni porad myslis.
Byla by hloupost odejit z prace. Mozna bys mela jit na nejakou dobu na nemocenskou, nez ti zaberou ty prasky a nez ti bude lip. Nikde neni psano, ze v novem zamestnani budes mit lepsi kolegy.
Kazdopadne ti drzim palce, aby ti bylo lip.

Bohužel to u nás v práci nejde, požádat o přeložení.

Snažím se s ní nezabývat, a vím že ubližuju sobě, protože jí je to jedno.

Nechtěla jsem jít na nemocenskou protože teď je hodně práce, a šéfové jsou hodní, tak je nechci zklamat.

Děkuju, hodně lidí mi drží palce, a já doufám že to zvládnu.

Prosím Tě, při reakci na něčí příspěvek klikni na ODPOVĚDĚT. Tvé příspěvky se nebudou ukládat na konec stránky, ale hned na příspěvek, na který reaguješ. Děkuji.  

Je těžké dohledávat na čí příspěvek reaguješ.  

Pokud to jde, tak na tu nemocenskou jdi, sefove si poradi. Je urcite lepsi byt par dni nemocna nez nezamestnana!!

Když půjdu na nemocenskou, bude pak ještě horší jít po dlouhý době do práce.

Já tam nechci být.  

Jedna paní říkala co tam semnou pracuje, že mám bojovat a docela mi i pomáhá.

Nemám sílu bojovat.

Máš sílu, jinak by jsi tady nebyla.

Jsi věřící?

Nikdy sem nepřemýšlela o tom jestli věřím.

Spíš bych chtěla věřit sama sobě.

Nejsi k ničemu! To si říkej každý ráno. To, jak vidíš sama sebe není realita a není to ani to, co vidí lidé kolem tebe. Nemoc se dá porazit, ale dej tomu čas. Netlač na sebe a nečekej výsledky hned. Nebojuješ sama se sebou, ale s nemocí. Všichni ti drží palce. Doporučuji ještě jednu věc - poznat svého nepřítele, zjistit vše, co jde o tvé nemoci, vypozorovat, co ti pomáhá.

Děkuju!

Čauko, tak onehdy jsi sem dala odlehčené téma o koníčcích, dnes (02.02.2016) opět obrat. Zkus se na ty, co tě zaujaly vrhnout! . Střídají se ti enormně nálady, kdo ví, zda i tomu nenapomáhá antidepresivum - myslím si ale, že to má dramatický začátek, ale až zaberou, bude to stát za to! Doktorce řekni o všem, co tě trápí, pevně věřím, že je to naslouchavý profesionál. Nezapomeň na tu psycholožku, jak tu je zmíněno; dokonce jsi i dostala kontakt, tak se objednej co nejdřív . V případě akutní potřeby ale neváhej využít zase třeba tu linku, nebo jiné krizové centrum.

Máš ráda zvířátka, zkus si vyhledat třeba kočičí videa, ze zkušenosti jistě víš, jaká je s nimi sranda . Nebo se podívej a nějaký dokument o zvířatech. Moji favoriti jsou tučňáci - jsou rozkošní, ale hrozně starostliví, férově se starají o mláďata, jsou si povětšinou věrní. Čekají na sebe a když se vítají, to nadšení z nich jen čiší. Občas stojí u sebe tak, jako by se křídlem objímali . Je to taková krásná pohádka, která ale není kreslená, žádný fake. Krásná pravda přírody . Celkově je považuji za velmi inspirativní z hlediska jejich chování. Kéž bychom si z toho všichni vzali co nejvíc.

Vždycky mě to zhřeje u srdce, kolikrát si říkám, že když se někdo domnívá, že jde do nebe, jiný na druhý břeh, další nevěří v nic, tak já bych se chtěla proměnit v tučňáka. Z antarktické sněhové pevniny se vnořit do nekonečného oceánu, vplout někam za obzor a už nikdy se nevrátit. To by byla nádhera . Nebo taková panda červená - to je oživlý plyšák! I o ní si můžeš něco dohledat a zabavit se tak  . Co třeba Zoo, není u vás někde poblíž? Přeji hezký a usměvavý den

To je krásný zvíře…

Pamatuju si, jak jsem se chodila dívat do ZOO na červenou pandu, měla sexy jméno Marylin. Není to sice podle mě ideální jméno pro plyšáka, ale nakonec proč ne. Asi lepší než Koulička  a Chundelka.

Moje nálady jsou šílený. Jeden den jsem v poho, další den mám pocit skočit z mostu. Asi jsem strašně moc náladovej člověk.  

Já miluju kosatky dravý, kdybych mohla, chtěla bych být v příštím životě kosatka.

Tučňáci jsou krásní, ale kdybych byla kosatka tak tě spapám tučňáčku, pác jš kosatky papají

Zoo v Praze je nejblíž  

Já mám doma kocoura kočku a fenku, mám takovou mini zoo doma Měla sem ještě křečka a andulku, tak to byla ještě větší zoo

Tobě taky hezký a usměvavý den přeji

Z toho si nic nedělej, náladových je nás víc Puberta byla v tomhle hrozná, to byly nálady děsně nevyzpytatelný, buď ráda, že ti už není 16, ale 26 To se s tím i dá eventuelně něco víc dělat .

Tučňák je ve vodě pěkně rychlý, utekla bych ti tryskem Pak bys ses musela spokojit s nějakou nebohou rybičkou.

Zvířata jsou radost, obzvlášť, když jsou hezky vykrmená, huňatá a dá se do toho pěkně zabořit . A nepřestanou překvapovat. Nikdy bych neřekla, že kočka může chrápat jak chlap

Co třeba takový potkan, nelákal by tě? Jsou chytří, levní a na pomazlení taky ideální . Drápy mají ale pěkně ostré. Kdysi byla jedna kanibalka, která dokonce požírala své mladé : -/ Obvykle jsou to ale slušné povahy .

Andulka mě šokovala ve videích, oni fakt mluví, když je máš od malinka a mluvíš na ně Hlášky jako "to je bordel, to je počasí! " "ty rošťáku! ", jsou naprosto božský  

Jsou antidepresivy sama o sobě a vždy s pozitivním  účinkem!  

Ahoj devetsestjedna, týká-li se té jedné paní z práce, přečti si tohle:

http://www.seberizeni.cz/8-nejdulezitejsich-myslenek-z-knihy-ctyri-dohody/

Hlavně ten bod č. 3 a 4 a opakuj si je stále dokola 

Děkuji Dany.

Četla jsem to a je to samozřejmně všechno pravda

Ahoj

Úplně ti rozumím, jak se cítíš. Nedávno jsem řešila něco podobného i když to bylo jiné. Mívám často problémy s tím, že moc řeším co si o mě ostatní myslí a také jsem nedokázala mnohdy pochopit proč mě ten a onen ignoruje, proč mě ta a ta pomlouvají, když o mém životě nic nevědí. Snažila jsem se získat přízeň lidí, kteří o ni nestáli. V práci mě uráželi, protože jsem si to nechala líbit. Nedařilo se mi, zažila jsem si pár hodně krušných chvil a nikdo mi nepomohl. Někdy mi přišlo že lidé žijí z neštěstí jiných lidí.

Je potřeba přestat se bát, co si o nás ostatní myslí a začít věřit sám sobě.

Takoví lidé, co ti nadávají, pomlouvají za zády nebo ignorují jen ukazují, jak malí jsou. Musíš si to uvědomit, nesmíš se nechat ovlivnit a vnutit si názor, že jsi k ničemu nebo něco podobného, nikdo tě nemůže ponížit, pokud mu to sama nedovolíš.

Lidé mě začali brát úplně jinak, když jsem nabrala trochu sebevedomí, nedala si tolik líbit, řekla svůj názor a hlavně jsem začala být šťastná. Těšila se i z maličkostí a nedělala si nic z těch řečí, jen se nad tím pousmála. Přestalo je to bavit a dnes (02.02.2016) jsem úplně někde jinde

Nevím, jestli antidepresiva jsou vždy tím řešením, podle mě v tomto případě je mnohem lepší vyhledat psycholog, terapeuta.   Je potřeba totiž změnit ten přístup k ostatním a až potom budeš moci být šťastná.

Mě také pomohlo si promluvit s někým kdo mi poskytnul svůj pohled na věc a svoje zkušenosti.

Donedávna jsem se trápila, měla jsem takové okamžiky, kdy jsem se cítila dobře, byla šťastná a ty se střídaly s okamžiky, kdy jsem chtěla se vším skoncovat. Pomohlo mi, že jsem si všechno ujasnila, změnila ten přístup… Zkus to také…

Hlavně buď šťastná. Jsou chvíle v životě, kdy se nám zdá, že situace nemá řešení, ale jsou věci, pro které stojí za to žít a bojovat.

A nemá cenu se trápit pro ty, kteří za to vůbec nestojí.

Myslela jsem že čtu svůj příspěvek, úplně to sedí.

Naučila jsem se sama "otevřít si pusu" na lidi, hlavně v práci.

Lidi mají radost, když jsi na dně a ještě tě kopou dolů, nahoru musíš sama.

Pokusim se změnit přístup, už na tom pracuju.

Děkuju mockrát!

To je moc dobře, že na tom pracuješ  

Nepůjde to možná ze dne na den, ale uvidíš jak se tím všechno změní. Antidepresiva ti mohou ulevit, pomoct ti s úzkostí ale neudělají ti pořádek v hlavě.  

Je potřeba být trochu průbojnější v tomto světě. Lidé mnohokrát vycítili, že jsem citlivá a snadno toho využívali nebo je bavilo mě pomlouvat. Kolikrát se mi něco nepodařilo a zaslechla jsem od jiných že ten a ten mi to přeje apod. Vůbec jsem nechápala proč. Nikomu jsem nic neudělala. Ale lidé jsou prostě takoví, závidí a pak se radují z neúspěchu.  

Ta paní, pokud Tě ignoruje, za to opravdu nestojí. Netrap se kvůli ní. A nenech ostatní aby po tobě řvali a byli nepříjemní. Neboj se říct svůj názor, případně odejít. Jsou to lidé, kteří mají hodně problémů a takto si to kompenzují na těch citlivějších, kteří se nechají. A kdo pomlouvá, je slaboch. Stačí si to takto říct.

Já ještě zastávám jednu věc a to že v životě je to jako s bumerangem. Co vypustíš se jednoho dne k tobě vrátí. Nemusí to být zítra (04.02.2016), ale i za 20 let. Mám zkušenosti s lidmi, kteří byli v minulosti velmi zlí, pomlouvali, lhali a šikanovali ostatní a dnes (03.02.2016) jeden z nich je bezdomovec, druhému se naprosto rozpadla rodina a třetí je alkoholik bez práce. A to si teď nevymýšlím.

Zaměř se teď na sebe, na svůj životní směr. Zkus změnit ten přístup a uvidíš, bude to lepší. Nenech si líbit urážky, nad pomluvami se pousměj. Žijeme jen jednou a nebudeme si to tady kazit kvůli takovým lidem přece!  

Přeji hodně štěstí v životě  

tomhle případě určité pomáhá o někoho se starat. Mít někoho blizkeho, s kým se muzes mazlit a povídat si (ideálně zvíře, to tě nezradi a vždycky vyslechne . Taky doporučuji přečíst si bibli (novy zákon), je to klenot a najdeš tam odpověď.

Ahoj,   Lásko. Jsem úplně to samé. Myšlenkové pochody, …
Já dělám celý život v podstatě to samé … je to v pohodě.
Nemám sílu bojovat - taky proč, když ve své podstatě život nemá být boj, ale hra.

Momentálně jsem v situaci nevídané, ale jinak celý život myšlenkami někde, většinou ne tu, dělala jsem alternativní věci … i jako práci, vše možné, ale mám to odjakživa … potíž být na jednom místě od cca SŠ … asi duše tuší, že je v životě víc … Vzhledem k věku jsem toho asi taky žila poměrně mnoho.
Život je cesta!

Plně Ti rozumím … neb ono člověk do věcí taky někdy nevidí …


Návrhy asi byly psány.  
Já se snažím hledat cestu podle toho, kde jsem, ve všech různých sférách, střídavě, jak to život přináší … samozřejmě některé věci chce člověk méně, některé více, ale tak jak to jde.






A jinak si myslím, že
Antidepresivum  do těla nepatří … nikdy neříkej nikdy, ale to věci neřeší, pokud se chtěí řešit, tak je to změna a nebo to nechat být.  

Asi nějaká duhová následovnice pana (guru) Kluse

A z "ahoj, lásko" umírám smíchy