Téma: Přílohy k obědu - jaké máte rádi a kdy?

Včera jsem si dala v Mexické Chilli con Carne. A jako "přílohu" skořicovou rolku s nugátem a zmrzlinou. Pravda … půl hoďky jsem počkala. Stačí to?    

Mám za to, že kmín se dává do vařených brambor proto, že oživí starší brambory vůní a barvou.

Zeleninu si  ráda k jídlu dám. Ovoce pokud nejde o sladký oběd tak obvykle ne.

Kmín se do brambor dávat nemusí.

Jinak se používá zejména protože usnadňuje trávení.

Zeleninu mám jako přílohu k jídlu velice ráda. I kompot z třešní, meruněk nebo broskví mi chutná, ale asi to není zdravé jíst to zároveň s jídlem , že jo?   Jinak by ses nás na to neptal.

A kmín se používá do brambor na zlepšení chuti a taky proti účinku solaninu.

Nejlepší příloha je pět piv, samozřejmě po jídle.

Ty jsi fakt vtipálek Medvěde. Tak nazdraví, ale jenom jedno.   Já a ty.

 Milé dámy. Barčo, Veselko a Rybko. Odpovídám vám společně v jednom příspěvku.

 Proč se musí dávat kmín při vaření brambor. Protože nás to učili naše babičky a maminky. Ale proč, tak to nechám otevřené. Myslím si, že nám to ještě někdo objasní.

Odpověď pro Barču: Po masu by se měla jíst zelenina a ovoce, nebo jídla s uhlohydráty nejdříve za dvě hodiny. Po hovězím bifteku ještě déle.

Pro Veselku: Zelenina by se měla jíst vždy před masitým jídlem, pokud není tepelně upravená. Zelenina se ovšem má tepelně upravovat krátce, do tří minut (blanšírování), maximálně 15 minut.

Zeleninu naše tělo tráví až ve střevech a bílkoviny, kterých je v mase asi 20 procent musí být natráveny kyselinami v žaludku. Teprve potom jde takto natrávená potravina do střeva, kde musí být znova zalkalizována na hodnoty nad pH 7.

Pro Rybku: Když jíme maso a bílkoviny obecně, musí pobýt v kyselém prostředí žaludku několik hodin a nepustí jinou potravu dále. Když po masu, nebo společně s masem, bílkovinami jíme jídla, která nemusí zůstávat v žaludku, tak se zbytečně okyselí a potom musí být společně s natrávenými bílkovinami alkalizovány alkalickými šťávami a tělo musí vyprodukovat až dvacetkrát více šťáv a tím se tělo vyčerpává z alkálií, minerálů, vápníku, hořčíku atd. když je nemá už kde brát, bere si je z kostí. Když už nemá kde brát, vzniká překyselení a s tím související takzvaně civilizační choroby.  

Kmín se dává do brambor právě kvůli solaninu, protože snižuje jeho jedovatost. To vím od maminky, vždycky dávala kmín a já tak činím taky, i když jsem se setkal, že někteří nedávají vůbec, ale já je to pak naučil. Přesto však kmín pak ti lidi vyďobávají a dávají na stranu.

Víte, co vám povím na dodrou noc?  

Co si nevyčítám, to mi nemůže uškodit. Ovšem, nemůžu to přehánět. Jak s jídlem, tak i se vším co mě v životě potká.  

              Brambora pohledem Dědka Kořenáře.

Brambora

Nevonný dým ze špatně hořící bramborové natě zná mnoho dříve narozených z dob, kdy si na poli ve žhavých uhlících ohníčků pekli hlízy brambory. Místy až černá spálená slupka s popelem sice křupala občas mezi zuby, ale nikdo nám neřekl, že to není zdravé. Ostatně karamelizované hnědé škroby hned pod slupkou dávaly bramboře tu nejlepší příchuť, a když si na to po mnoha letech vzpomenu, tak stále pociťuji jistý slinotok, jako když zazvonili na Pavlovovy psy. Zčernalé brambory hřály ruce, pálily, přehazovaly se z jedné ruky do druhé, musely se před ukousnutím horoucího sousta pilně ofukovat a vyznačovaly se akutním nedostatkem množství. Jestli to bylo nízkým věkem, obdobím růstu, chutí či hladem, je jedno. Ať se jich dalo do žhoucího podzimního popela, kolik chtělo, nikdy jich nebylo tolik, aby zbylo.

Když už jsme u dýmu z natě, málokdo ví, že tento dým je lehce omamný. Ostatně celá rostlina, jako většina lilkovitých, včetně důvěrně známých rajských jablíček, je poněkud jedovatá. Nezelená bramborová hlíza ale ne. Zralé rajské jablko také ne. Zelenkavé však ano.
Brambora je jedovatá díky známému solaninu. Otravy se projevují jen při požití zelených brambor a zvláště nebezpečné jsou klíčky a plody. Začínají bolestmi hlavy, nevolností, břichabolem a malátností; mohou skončit i smrtí. Jedna zelená brambora vás ale otrávit nestačí, ovšem její klíčky při zimním a jarním naklíčení ano. Hlízy brambory, které jsou nevhodně uskladněné na světle, zezelenají a jsou pak využitelné tak akorát k další sadbě.

Za normálních podmínek se není třeba brambory nijak bát. Zvláštností je, že její jedy solanin i chakonin jsou zároveň nositeli chuťových vlastností a bez jejich přítomnosti není brambora vůbec chutná. V hlíze je těchto látek bezpečné a státem v sadbě sledované množství, nejvíce pod slupkou. Přesto se věří, že kmín jedovatost tlumí a proto je vždy doporučováno vařit brambory s kmínem. Faktem je, že kmín jim dává výbornou chuť a účinky jeho silice působí proti účinkům solaninu. Nepere se to tedy v bramboře, ale až ve vás. Nicméně je tato kombinace léty prověřená, jak v kuchyních kuchařkami, tak babkami kořenářkami a dědky kořenáři, tedy i mnou…
Ovšem já sám, přestože miluji bramborovou kaši z brambor, s přídavkem další léčivky, smažené cibulky, tak doporučuji brambory jíst jen v určitém režimu. Jsou-li převažující strukturou daného pokrmu, tak tedy k obědu, ne později, například k večeři. Tělo totiž potřebuje dostatek času a pohybové aktivity spojené s usilovnějším dýcháním, aby bramborový škrob i další látky zpracovalo.
Brambora s trávením ve střevech nespěchá a poměrně zdržuje. A to tím více, když není dobře rozkousaná. Stimuluje reflektoricky peristaltiku a tvorbu šťáv i v uprázdněném žaludku a navozuje pocit potřeby dalšího jídla až hladu. Nutno poznamenat, že individuálně při tom záleží i na korektnosti inervace svaloviny střeva od páteře a při blokádách se jenom hůř tráví a dělá se v trávení těžkou a tím i břich, ale už bez onoho hladu. Každopádně lze brambory pro pomalejší a pravidelnou dodávku živin doporučit diabetikům. Ne ale na noc. Brambory k večeři znamenají, že půjdete spát sytí a zároveň nebezpečně hladoví a cokoliv vložíte do připraveného žaludku, bude použito proti vám. Člověk vlastnící ledničku má potom dosti neodbytnou potřebu jejího večerního a nočního plenění.
Navíc se zdá, že brambora trávená bez tělesné aktivity tělo mírně překyseluje, poněkud unavuje, zpomaluje, zatlumuje a usnadňuje tak vznik stresů nebo depresí.
Brambora se podílí i na tvorbě vitamínu B₁₂ ve střevě a má vliv na snižování hladiny cholesterolu v krvi. A to tím více, čím více se k ní přidá chlorofyl z nějaké zelené listové zeleniny. Měl-li by to být špenát, doporučuji ho smíchat s listem kopřivy a dochutit velkolistou pampeliškou.
Omaštěním jídla se situace zásadně mění - tuk způsobí celkové zpomalení trávení, včetně brambory. Potom dochází k efektu, kdy se mnohem pomaleji trávené škroby brambory dostávají do krve postupně, zvolna a na tuk přichází řada až ve chvíli tělesného odpočinku, klidu a proto ho dobře zachycují tukové buňky a zvětšují se na tukové buně, trhají své vazivové pláště a stávají se základem oblíbené celulitidy a později i přelévajících se tukových polštářů a převisů. Doporučuji si nechat tukové buňky spíše malé a hladové, protože v tělesném kompaktu a zabalené do pokožky jsou příjemně hebké i pevné na omak. To ocení zvláště mladí. My starší vlastníci značnějšího vypolstrování už jsme spíše na ty brambory, protože se dřeme jako soumaři se svými nadváhami a není tedy divu, že nám vyhládlo… Stejný efekt má i čokoláda.
Zkušení bylinkáři oceňují zvláštní schopnost šťávy ze syrové brambory obsahující nestravitelné hydrolyzované škroby nahradit chybějící ochranný hlen na trávicích sliznicích a zabránit tak jejich poškození vlastními trávicími šťávami (žaludeční vředy). Je to tím, že v těchto bezhlenných místech žíznivý organizmus snadněji přijímá vodu ze šťávy, kdežto škrob zůstává lepivě na místě a zahušťuje se a dokud ho natrávenina snídaně nesetře, tak daný úsek svou nestravitelností chrání.
Osvědčená aplikace: asi 50-100 ml šťávy z nastrouhané syrové brambory se bere  jen ráno nalačno asi čtvrt až půlhodinu před jídlem, protože později již tělo není žíznivé a natrávenina není tak agresivní. Tuto šťávu nelze připravit ze suchého škrobu, protože jeho afinita k poškozené, zánětlivé nebo vředové sliznici není dostatečná a pravděpodobně se procesu zúčastňují i stopy solaninu a ostatních složek čerstvé syrové brambory. Výsledky jsou ovšem výtečné a vředy posléze zbytečné.
Tato šťáva má i projímavé vlastnosti a zároveň má vliv na povolení napětí ve střevech při křečích.

Dříve se využívaly brambory i zevně na kožní ekzémy, ke koupelím při revmatizmu i pro krásu, k omývání ran, pára nad vařenou bramborovou natí se osvědčila k inhalacím při úporném kašli a tak vůbec lidé dříve vyzkoušeli brambory na kde co a pochopitelně nejvíce na obvyklé potíže.

Velmi dobrý článek Rybko.   Dědka kořenáře znám.  

    Já taky.

Pokud mám zeleninovou přílohu k jídlu, tak prvně sním ji. Pak ostatní.

Dobře děláš.  

Zeleninu si nedávám jajko přílohu, protože si ji dávám ke snídani a k večeři s pečivem, ovoce si dávám ke svačině, takže já jím k obědu jako přílohu, rýži, těstoviny, brambory a kaši, knedlíky ty ne, ty nemusím, jedině si je dám, když děláme segedín, jinak ne.

Brambory prý dovezl z Ameriky do Evropy Kolumbus. Kolumbovi Indiáni zapomněli říci, jak brambory vlastně jedí, možná se Kolumbus neptal. Líná huba holé neštěstí.

Indiáni věděli, že surové brambory jsou mírně jedovaté a zelené jsou dokonce jedovaté smrtelně. Indiáni proto brambory vždy rozemleli a kaši a smíchali s vodou, nechali postát a vodu slili. Tím se zbavili části škrobu, který, jak píše dědek Kořenář – pan Břetislav Nový u Rybky, je těžko pro nás stravitelný. Potom kaši rozprostřeli na kameny, na slunce a usušili. Tím se zbavili Solaninu a mohli ze vzniklé bramborové mouky péci různé dobroty.

MitsCa píše správně, že naše babičky věděli, že kmín částečně rozkládá jedovatý Solanin.

Dobrou chuť

    Zeleninu ať už tepelně upravenou, nebo syrovou jím s hlavním chodem. Když vařím brambory, dávám sůl a kmín. Z kmínu dělám i polévku s kapáním, je to vzpomínka na školku, kdy nám ji paní kuchařka vařila.   

        Malým dětem se taky dělá odvar z kmínu aby se lépe vyřachaly.

My doma vaříme brambory jenom ve slupce, které předem dobře omyjeme, přidáme kmín, sůl a z tohoto vývaru uděláme pak dobrou polévku.

pokud je ta zeleninovy priloha chutna tak ji nejim k jidlu ale zdlabnu ji hned celou a az pak jidlo

Takže Zátopek radí.  

Pokud vaříte, brambory vždy přidejte kmín. Kmín přidávali vždy naše maminky a babičky a mnohokrát nevěděli proč. Bylo to prostě ze zvyku. Přidáním kmínu k vařícím se branbůrám se zbavíme solaninu, který není našemu tělu prospěšný a je přímo jedovatý.

Jedna příhoda, která se stala na Slovensku. Rodina s Trnavy si uvařila na večeři brambory, které byly i zelené. Nepřidali kmín. Rodina skončila v nemocnici. Rodiče otravu přežili, ale jejich děti ne.

 Pokud uvidíte doma zelenou bramboru, tak ji zahoďte.  

Já si jako přílohu většinou dávám nějakou zeleninu. Jenže to co jím jako hlavní chod by někomu příšlo jako příloha. Ale Jako zajímavá příloha se dá použít Kimchi salát