Téma: Snacha nezvládá výchovu syna, vnuk má problémy ve škole
Uživatel: školní problém
Prosím o radu. Syn se rozešel s přítelkyní, která má v péči syna a dceru. Syn chodí do školy, snacha je nervově labilní, léčí se na psychiatrii. Zásadně nezvládá synovu výchovu, nedokáže se s ním učit, podle toho dopadají školní výsledky. Bojím se, aby vnuk nedopadl tak, že bude muset do zvláštní školy. Již nyní ve 4. třídě má čtyřky. Mohu si zažádat o vnuka do své péče, jsem babička, 52 let. O vnuka se starám prakticky od jeho narození, pomáhám se vším, co je třeba. Vím, že dětem je nejlépe s matkou, ale bojím se, aby nedopadl jako jeho matka, že bude muset chodit do zvláštní školy. Nemá základní znalosti, rodiče se poslední roky jen hádali, což nemělo dobrý vliv. Myslíte, že se to dá ještě zachránit? Děkuji, Nataša
Reakce čtenářů
Myslím, že tady bude takové řešení jaké navrhujete těžké. Je nutné vědět proč je nervově labilní. Zda to nepramení právě z rodinné situace.
Jaký má vnuk vztah k mamince a jestli náhodou netpí poruchou učení. Pokud chcete tomu dítěti pomoct a jak sama říkáte staráte se o něj od jeho narození, tak ho můžete učit vy.
Myslím, že není nutné ho hned matce odebírat. Nemuselo by to přinést ten správný efekt.
Můžete to probrat se sociální pracovnicí na městkém úřadě, která má spádově na starosti.Pokud se vším pomáháte, je to jen dobře. Můžete tedy pomoci i tam, kde to máma dítěte nezvládá. A buďte ráda za to, že Vám nebrání ve styku. Myslím, že žádostí o dítě do své péče byste mohla spíš leccos pokazit. Víte, jestliže je matka nervově labilní, ale léčí se, není to důvodem k odebrání z péče. Píšete o špatném prospěchu chlapce, neměla bych obavy z přeřazení do zvláštní školy, každé dítě není génius, určitě se na něm podepsaly i neutěšené poměry v rodině, ale s Vaší pomocí by se to mohlo i zlepšit, co říkáte? V tom bych viděla já záchranu, ne v tom, že odtrhnete dítě od matky, byť ve Vašich očích není zrovna ideální. Rozumím Vašim pohutkám, sama jsem babičkou a ani u mě to není ideální, zrovna tak syn a snacha se rozvedli, problémy s dítětem (školačkou) jsou tam zase jiné......... ale to už by byl jiný příběh.
Holky výše to napsaly dobře.
Ale co Tvůj syn? Otec dětí (teda chlapce, když je řeč o něm), kde je? Věnuje se dětem? Učí se s nima? Nebo má tak náročnou práci, že není věčně doma - ridič TIR apod. ?
A pak, píšeš, "rozešel se s přítelkyní" - měli děti a nepožádal ji o ruku? Nebo ona nechtěla (což se mi nezdá, znám hodně "tvrďaček" žen a každá nakonec chtěla mít svatbu a byla hotová, když ji ten její požádal o ruku, natož když mají dítě, což znamená hormony poblázněné (většinou) do citlivější formy...
Neber to škaredě, ale není o něm zmínka moc. A je pro celou událost dost důležitým prvkem.
Edit: a ta holčička je v pohodě? Té nic není nebo ja malinká ještě?
Zachránit se to dá. Ale nemyslím si, že je moudré dělit sourozence. Nevidím k tomu ani důvod. A upřímně mě překvapuje Váš zájem o osud pouze vnuka, nikoliv i vnučky. Předpokládám, že má snacha v péči děti, jejíž otcem je Váš syn. A svěření do péče schválil soud = neshledal snachu neschopnou nebo nevhodnou k výchově a péči dětí. Tvrdíte, že Vaše snacha nemá základní znalosti a musela chodit do zvláštní školy...to jste ale věděli předem a není to překážkou. Dále uvádíte, že je snacha nervově labilní a léčí se na psychiatrii, ale nepíšete odkdy, což je dost podstatné. To, že je v péči odborníka je jedině dobře, neboť předpokládám, že tak činí dobrovolně a snaží se své problémy řešit. Podle mě má dlouhodobé starosti a potíže vyplývající ze vztahu s jejími rodiči, svým dětstvím a chozením místo do ZŠ do zvláštní školy, což už se nedoporučuje. Dále v tom určitě hraje roli i rozchod Vašeho syna s ní. Takže já se Vaší snaše celkem nedivím, že se na ní "podepsaly" životní situace, kterými si musela projít. Já si myslím, že lze najít řešení vhodné pro všechny. Ale odebrání dětí si myslím, že vhodné není. Můžete přeci i přes rozchod být s Vaší snachou a vnoučaty v kontaktu a pomáhat dál. Domluvit se třeba, že budete chodit za vnukem nebo on k Vám a můžete se s ním učit. Prostě se nějak domluvit na společném řešení - pomoci - výchově. To je nejlepší, co můžete pro svá vnoučata udělat = dohoda mezi dospělými = klidné prostředí pro děti = osobní příklad všech zůčastněných dospělých, který vnoučata jednou velmi ocení. Ještě mě trochu zaráží, ptáte se na svěření vnuka do své péče. Váš syn, otec svého dítěte nemá zájem? To vše je na základě Vašich prvotních informací můj názor.
To, že se Váš vnuk špatně učí, může mít mnoho příčin. Důvodem nemusí být jen to, že se mu rodiče (ohledně učení) málo věnují. Může se jednat také o poruchu učení nebo pozornosti. Aniž bych celou situaci chtěla jakkoliv bagatelizovat, tak musím říci, že žádné matce neodeberou dítě jen proto, že se ve škole špatně učí. to by v dětských domovech a pěstounských rodinách bylo mnohonásobně více dětí než teď. K tomu, aby bylo dítě odebráno matce a svěřeno do výchovy Vám, by musely v rodině být mnohem závažnější důvody - např. zneužívání, týrání či zanedbávání dítěte. Pokdu ale s tím, v jakém prostředí a podmínkách Váš vnuk vyrůstá, nesouhlasíte, můžete se obrátit na sociální pracovnici oddělení sociálně právní ochrany dětí, tzv. OSPOD, na městském či obecním úřadě v místě vnukova bydliště.
Je zvláštní, že se Váš syn, jako otec neangažuje. Dítě patří k matce, pokud chcete můžete být nápomocná při výchově, ale váš hlas bude pouze "poradní"..... Pro děti bude lepší, když se snachou budete vycházet podobrém.