Téma: Psi doma všechno očůrávají - co je špatně?

Radu ohledně pejsků Ti dát nemůžu, psi v mém životě vždy byli u domku, ne v domku, natož v posteli. Přesto můžu říct, že mám zvířata hodně ráda a psy obzvlášť. Jiná věc ale je Tvá poslední věta. Myslím, že Tvůj přítel má štěstí, že máš srovnané priority a tak může jít klidně dál svou cestou. Oběma přeju hodně štěstí.

Milá Elli!

 Přečetl jsem si něco o charakteru boloňského pejska, a to i přikládám. S výchovou pejska se musí začít od malého štěněte - 6 týdnů, když si ho majitel přiveze domů. Na co pejska naučíme, to mu v jeho hlavičce zůstane napořád. Při výchově je důležitá, důslednost a učit ho návykům, které pro mě a mého pejska budeme potřebovat v budoucnu pro spolužití. Pes nemůže pochopit, že jeden den můžu být v posteli a druhý den ne, když jste ho to naučili a také je to i s čůráním v bytě. Těžko je ti radit, když pejci mají dva roky. Také si myslím, že kastrací pejsků, nevyřešíš čůraní v bytě. Jinak kastrace je zcela normální záležitost a nemyslím, že by tím byl pes zmrzačen.

Sám mám psa, bude mu brzo rok. Máme ho od 7 týdnů a byla to práce jako s malým dítětem, kterou již oceňuji. Když jsem si ho dovezl, bydleli jsme ještě krátce v bytě na 7 podlaží a každé dvě hodiny s ním chodili ven i v noci.  

 Jak psa odnaučit vykonávat potřebu doma.

Charakter:
Boloňský psík je veselý, milý, přítulný a roztomilý společník, je to hravý a lehce přizpůsobivý pejsek. Je odvážný, podnikavý, poslušný a velmi učenlivý, dokáže se naučit spoustu pěkných kousků pro pobavení. Je to takový domácí šašek a klaun. Nekouše a není agresivní. K cizím lidem je nedůvěřivý, spíše rezervovaný, avšak svou rodinu bezmezně miluje. Rád se proběhne po zahradě, ale nepohrdne ani procházkami a to klidně i dlouhými. Nikdy však sám, vždycky v doprovodu svého páníčka. Miluje společnost dětí, ale přizpůsobí se klidně i starším lidem. Pro svoji úžasnou povahu si vysloužil přezdívku "antistresový pes".

     Strašné, mě by došla trpělivost už dávno........

Také mám pejska-fenku ale Jokšírku, dělala mi podobne kousky, tak jsem ji udělala kotec doma, kde má plénku a venčit ji chodím ven a pokud se chce vymočit doma-musí do plinky ve svem kotci…haha a to se ji nelibi takže kotec má 2m na metr a jde teda opravdu jen na plinu když ji pustím z kotce do bytu tak ji hlidám a při pokusu o vymočení ihned zvýšim hlase slovem NE a už upaluje do pelechu(kotce a tam čurkne, nebo s ni jdu hned ven . Je to věčný boj A příteli tvému se nedivím že mu ruply nervy, tak jestli o něj nechceš přijít musíš si asi vybrat bud psi nebo on. Hodně štěstí

Milá Angel!

U nás doma není žádný boj, protrože žádný boj nemá žádný smysl a vede jenom zase k dalšímu boji.

Prostě jaký pán takový pes.

Asi to chtělo poradit se s někáým, ko má skutečně zkušenosti a umí naučit návykům důležitým pro soužití. Že je tohle velmi individuální vím z vlastní zkušnosti a jde hodně i o genetiku, ačkoli se to nezdá. MAtka mé feny se počůrávala doma do roka, byli z ní neš´tastní, ovšem já se to bohužel při koupi svého psa nedozvěděla, takže jsme taky řešili mizerné návyky a to jsme jí ještě kupovali starší, více jak 3 měsíční, takže samý základ nebyl v naší režii. boj o loužičky a bobečky byl tuhý a důsledný a trval do zimy, takže asi do 8 měsíců věku. Vyhrála jsem… dalším faktorem je fakt, že štěně moč prostě neudrží, pes vydrží déle než fena, instrukce musí být jasné a jednoznačné, neměnitelné. Jako štěně se mnou fenečka spala  v posteli taky, ale nebyla to moje ložnicová postel, byla to sedačka v obýváku, takže jsem vlastně já spala s ní, ne odna se mnou, dokud jsem spala v obýváku. Jakmile jsem se odstěhovala do ložnice, stal se její práh nepřekročitelnou zonou, právě tak jako pokoj dcery. Obývák a kuchyň a koupelna jsou psu i kočce přístupné prostory. Vyhodila jsem čalouněnou sedačku a koupila umělý ratan, aby se sedačka dala udržovat v použitelném stavu. Pes spí tam, kde jsem předtím seděla, ovšem má i svou klec, kam chodí dobrovolně a kde se mu nechavají oschnoit a odrolit packy, ne za trest. Má i svou "sedačku" jeden díl té čalouněné jsem mu zachovala a to je její.   Boloňák je malý, takže doporučuji pokud už se ho nechcete vzdát a nechat ho někomu k domku se zahradou, kde by se problém vyřešil jaksi sám, pořídit "volieru odpovídajících rozměrů" vyčlenit v bytě místo, kde jí umístíte a tam nechávat psy, pokud budou bez dozoru samozřejmě s psím záchodkem. Plena musí být od začátku cítit jejich výkaly, čistá jaksi neobsahuje informaci k čemu je určená. Psy volně po bytě jen v místnosti, kde to snesete. do ložnice ani omylem, návyk na nová pravidla může trvat i několik týdnů, podpstatné je vydržet a být důsledná (nikoli surová, zlá, agresivní) Vašeho přítele chápu, nadvláda psů nad nezmocnou nedůslednou paničkou by vzala chuť i silnějším náturám… hovínko do postele… úžasně dojemné gesto… asi se na mě budete zlobit, ale myslím, že byste přes všechnu "lásku" k pejskům měla zvolit variantu pro ně i pro vás schůdnější a přenechat je někomu, kdo si bude vědět rady. V8š přítel má i tak neuvěřitelnou trpělivost, takže přeji pozitivní řešení. Pokud zvolíte raději psa než člověka, pak i tak hodně spokojených chvil mezi exkrementy…  Ještě mě napadlo, že varianta obsahující obě řešení je vzdát se bytu a odejít do domku se zahradou, kde psům uděláte výběh s boudou, zateplenou (ostatně boloňák má slušný kožich) a budete se psům věnovat na procházkách a při společných hrách, ale vy budete bydlet uvnitř domku apsi jaksi vně jeho obvodových stěn, eventuelně jim můžete na zimu udělat vytápěný přístavek, pokud uznáte za vhodné…